GMVajgl

Na první pohled béčková stoner-movie, která má ale super zajímavý námět a nastavuje zrcadlo dnešní společnosti, ve které je skutečně z pohledu evoluce nezodpovědný jedinec trochu zvýhodněn. Jak říká Richard Dawkins: Po miliony let měl tu nejlepší šanci na přežití / reprodukci jedinec s velkým mozkem. Tím směrem fungoval přirozený výběr a proto dnes máme velké mozky. Pokud chceme předpovědět evoluční trend na další miliony let, musíme se podívat na to, kdo z nás má největší šanci mít děti. A pokud se dnes děti rodí proto, že jejich rodiče nejsou schopni používat antikoncepci, tak přirozený výběr funguje tímto směrem. Nabízí se otázky jako: "Kam to povede?" nebo "Co se s tím dá dělat?". Takže potenciál tu byl obrovský.

Výstřední a zároveň extrémně kompetentní protagonista, který se neohlíží na společenské "normy" a formální hierarchie. Tělesná komedie připomínající až grotesku. Ten film se nebere vážně - bohužel příliš přehání i svoji samotnou podstatu: *spoiler?* detektivní zápletka založená na změně pohlaví - z kníratého psychicky narušeného fotbalisty se jaksi stane šéfka policejního oddělení hraná půvabnou a něžnou herečkou. Možná tvůrci chtěli napodobit epizodu kresleného seriálu Scooby-Doo. Ale tak zázračná ta plastická chirurgie není. Jako bláznivá groteska to však stále funguje. Český dabing bohužel hodně odkazů a vtipů zabíjí.

Takové to typické cash grab pokračování, které se veze na úspěchu a jménu prvního dílu. Podstata je velice podobná, některé prvky jsou převzaté způsobem "ctrl+c a ctrl+v" a přehnané na 150% - asi v důsledku kompenzace své neoriginality. Např v jedničce protagonista řídí jako cvok a parkuje smykem, ve dvojce řídí už jako totální magor a parkuje saltem. V jedničce si utahuje ze smetánky, zde ji rovnou fyzicky napadne. V jedničce se choval profesionálně a byl schopný / kompetentní. Ve dvojce si ze svého klienta utahuje. Taky se tu najednou štítí netopýrů. Docela originální je scéna v nosorožci. Jinak je to z pohledu originality / umění / tvorby velká bída. Je to nucené, není to Tao. Hrálo se na jistotu podle ověřeného receptu. Přitom z finančního pohledu to byl úspěch - druhý díl vydělal 2x více peněz než první.

Příběh je prvoplánový. Jako kdyby se tvůrci nejdřív ze všeho dohodli na bodu B, a potom začali od bodu A. Samotný průběh je proto nucený a nedůvěryhodný - v podstatě se všichni spiknou proti protagonistovi a přestanou respektovat jeho názor a jeho osobní hranice. Bill Murray hraje spíš svoji typickou extrovertní improvizaci, než neurotika ochromeného úzkostí. Ve výsledku to ale není takový problém - nakonec je to docela fajn nápaditý a osobitý film.

Sociální komentář - krásný kontrast mezi naoko spořádanými rodinami/manželskými páry, kteří se nemůžou vystát a Gomézem & Morticií, kteří hoří láskou i po letech. #familygoals

Od roku 2020 jsem skoro v neustálém stavu rozčarování. Postupně ztrácím důvěru ve zdravotnictví, v mainstreamová média, v centralizovaný finanční systém, ve stát a systém obecně. V téhle zaječí noře, o které by někdo možná řekl, že je plná "dezinformací" a konspiračních teorií, je naopak dost potvrzených faktů (jako třeba MKUltra, Operation Northwoods, WTC 7, WEF, Jeffrey Epstein, Edward Snowden a Julian Assange), které mainstream nedokáže vysvětlit a/nebo jen o nich zarytě mlčí, což pro mě není přijatelné. Některé věci prostě nelze jednoduše někomu věřit nebo naopak zahodit jako lež. A vždy je dobré vyslechnout obě strany. Příběh WW2 je vyprávěn téměř výhradně jednostranně. Celý svůj život jsem sledoval západní dokumenty, hollywoodské filmy, kde američané jsou hrdinové a němci nelidská monstra, hrál jsem pc hry, ve kterých jsem postřílel tisíce nacistů. Tenhle dokument je pokus o ten druhý pohled na WW2. Zmiňuje některé dobré body - třeba právě zoufalý stav Německa mezi válkami, shnilý centrální bankovní systém a kulturní marxistickou genocidu, inflaci monetární i morální, což jsou dnes znovu aktuální témata. Bohužel stejně jak jsou zaujatá západní média proti nacistům, která srovnávají Hitlera se Satanem, tak tenhle dokument je zaujatý zas na druhou stranu - používá argumentační fauly tu quoque a apeluje na emoce ve stylu "tatíček Hitler to myslel dobře, všichni mu to chtěli zhatit a kdyby vyhrál, tak by tu bylo skvěle". Snaha obhájit nacismus tím, že bojoval proti komunistům mi přijde stejně patetická jako když se komunisté oslavovali, protože porazili nacismus. Všichni ví, že se spolu kamarádíčkovali a obchodovali. Sovětský socialismus a nacionální socialismus byly oboje kolektivistické, centrálně řízené, násilné a opovrženíhodné režimy. To, že došlo k popletení pojmů a politika se dnes bere jako škála, kde komunismus je extrémní levice a nacismus je extrémní pravice, je osudová chyba, protože na takové škále úplně chybí liberalismus v tom původním významu či libertarianismus. Asi nejpeprnější a nejkontroverznější téma tohohle dokumentu je holocaust, který je v některých zemích zákonem stanoven jako nepopiratený fakt a odstaven úplně mimo diskusi. Jakékoli omezení svobody slova ale je kórnatění cév demokracie. Kdo je trochu při smyslech, tak vidí, že se vlády pořád snaží utlutlat před lidmi nějaké informace / zločiny. Chci upřímnou a kritickou diskusi - o všem možném, i o důkazech holocaustu, a to prosím dva mí přímí předci byli v koncetračních táborech. Z českého pohledu je zajímavé jak tenhle dokument pojímá mnichovskou dohodu a zabrání Československa - v podstatě totiž o něm vůbec nemluví. Asi to byla samozřejmost. Pouze na konci vzbuzuje soucit s lynčovanými chudáky při odsunu. Přes to všechno je to dokument-lahůdka, jehož sledování jsem si dost užil, protože kontroverze vyhledávám.

Když mi bylo těch 16-17 let a poprvé viděl tenhle seriál, tak mi jeho pozadí: korporátní nelogičnost, zvrhlost a neefektivita, kde schopní zůstávají dole a ti neschopní (narcisové, manipulátoři a menšiny / ženy) stoupají vzhůru, přišlo jako roztomilá za vlasy přitažená karikatura. Dnes to vidím úplně jinak: jako smutné a frustrující varování. Vím, že to není tak přitažené za vlasy, protože jsem to sám viděl a zažil. Proto se už tak dobře nedokážu ztotožnit ani s těmi eskapádami, které tvůrci rozehrávají v popředí za zvuků předehraného smíchu.

Ve filmu Jurský Park vysvětlili získání časem poškozeného genového kódu dodáním chybějících částí z genu žab. Příběh tohohle filmu je asi 97% současná žába (bullshit) a 3% dinosaurus (fakta). Hloupé domněnky zpracované hnusným CGI.

Film o samotě. Je bohužel trochu moc dlouhý a nic moc se tam neděje. Navíc skončí bez vysvětlení některých událostí. Forma animace se po pár minutách okouká.

Také pozorujte vzestup technologií a zároveň pád morálky a zdravých lidských hodnot v moderní společnosti? Lidé se masivně stěhují do pohodlných, ale nelidských a anonymních měst - ale možná to není ta správná cesta. Narozdíl od pomateného vraha Teda "Unabombera" Kaczynskiho, který tento nezdravý trend také pozoroval a žil podobným poustevnickým životem, byl Richard "Dick" Proenneke rozumný, nikoho neotravoval a naopak pomáhal dokumentovat a přibližovat ostatním přírodu a asi i mnoho lidí inspiroval #goals