Michelle75

Ten film má hodně pomalé tempo a úplně moc věcí se v něm neděje, přesto je o životě, o tom, že člověk jednou zůstane sám a učí se s tím vyrovnat svým způsobem, protože každý jsme jiný a prožíváme věci jinak. Setknání s bývalým známym mělo spoustu hezkých okamžiků. Ten film působí smutně,ale vlastně není, na nic si nehraje a díky krásným hereckým výkonům je to dle mého taková milá lahůdka. Navíc tam nakonec byly i humorné okamžiky a to vždy, když se ojevila malá indiánka se svými bratry. :), to jsem si připadala jako v Coenovic filmu.

Myslela jsem si, že to bude hlavně pro teenagery,ale jak by mohlo, když oni si nepamatují tuhle dobu a já mám vlastně štěstí, že ano. Tehdy,  na začátku filmu jsem na světě ještě nebyla,ale pak do roku 1989 se toho moc nezměnilo, takže ta doba všetně celého vizuálu, zařízení, oblékání, hudby, vzhledu, to všechno mám v živé paměti. Některé scény mě překvapily, některé rozesmály a některé navodily bezmoc, bezmoc, kterou jsme si jako děti neuvědomovali, ale byla tady. Povedl se výběr všech postav a nemůžu vytknout skoro nic. Krásný film, na který se možná podívám ještě jednou.

Celkově mě to bavilo moc, protože tenis miluji díky bráchovi od dětství. Proto mi i připadá, že Serena hraje  snad už  stopadesát let.  Je zajímavé vidět začátky sester Williamsových a kam to až dotáhly. Tohle je určitě obdivuhodné a musím říct, že pokud je na tom něco pravdy, klobouk dolů. Jejich rodina mi byla sympatická, držela při sobě,ale tu rovnováhu a rodinnou pohodu tam vytvářela hlavně matka, která měla zdravé názory. Will Smith mě nebavil a celkem mě mrzí, že shrábl ZLatý Glóbus, měla jsem pocit, že si tady prosazuje, aby byla několikrát zdůrazněna barva jeho pleti. Jsem už z toho otrávená, ještě nedávno jsem si myslela, že jsme hlavně lidi a ne bílí, rudí, žlutí nebo černí paňácové, a že z tak milé dívky Serenky vyroste taková arogantní čůza, tož kdesi se asi stala chyba a tak asi nevěřím všemu, co vidím.