Recenze (297)
Svoboda pod nákladem (2016)
O neviditelném hrdinství nebudu polemizovat. O tom žádná. Pro mě bylo nejzajímavější sledovat charaktery čtyř (nebo pěti?) hlavních mul. Jeden už to dělal tak dlouho, že už ani nevěděl proč. Druhý nosil, protože se tím očividně přijel z Moravy před něčím schovat. Ale nejkouzelnější byl nosič Laco, který vyměnil pozlátko koncertního sálu za opravdovost hor. Ten mě opravdu nadchl a zanechal pocit čehosi lidského.
Choegoui sarang (2011) (seriál)
Hlavní hrdina až moc přehrával. Poslední díly se pro mne staly až nudnými.
365 dní (2020)
Tohle je celé úplně špatně. Věřím, že předloha může být čtivá, ale tady se děly věci které byly dost laciné. Nebýt tam ty zbytečné porno scény, dalo by se říct, že je to nevyrovnaný film pro hormonami zmítané puberťáky.
Pooreun badaui junsul (2016) (seriál)
Na korejských seriálech je zajímavá proměnlivost žánrů, a rychlost s jakou se zapomíná na události, které byly ještě před pěti díly stěžejní. V tomhle seriálu byl moc příjemný hlavní pár. Pravda, Ji-hyeon Jeon by to celé utáhla sama i bez ostatních. Moc hezky se na ni dívá. Moc. V první polovině je velmi příjemný humor, škoda že se z druhé půlky úplně vytratil. Jo a abych nezapomněla - tohle byl dvacátý osmý korejský seriál, který jsem viděla a konečně jsem na nepatrnou chvíli spatřila i korejský jazyk.
Sesang eodiedo eobneun chakhan namja (2012) (seriál)
Ne, melodrama ne. Tohle mi připadá jako telenovela z přelomu století. Dva díly a stačilo. Brak.
Láska s čokoládovou příchutí (2019) (seriál)
Divím se zdejšímu nízkému, 73% hodnocení. Podle mě je tento seriál čímsi odlišný od jiných doram. Vyvolává emoce. Líbí se mi odmítavý postoj I Kanga k hlavní hrdince, líbí se mi eskalace jejich vztahu i rodinných patálií a finální vyřešení napětí mezi bratranci. Líbí se mi propagace paliativní péče pacientů. Scénárista má patrně velkou slabost pro jídlo, protože to, na co se budete muset dívat ve vás patrně vyvolá chuť na bílý sex a to i o půlnoci. Díky hospicovému prostředí se dočkáme i častého loučení se s vedlejšími postavami, a možná proto, že se seriál nesoustředí pouze na hlavní dvě postavy, ale na každodenní koloběh života se vším všudy, je dorama diferentní. "Den, který jste dnes promarnili, je zítřek po kterém zoufale toužil někdo, kdo včera zemřel" mě bude patrně nějakou dobu provázet životem.
Geu gyeowool, barami boonda (2013) (seriál)
Do poslední scény jsem čekala, jak to dopadne. Ani jeden díl nebyl nudný, nebo že by děj byl zbytečně natáhlý, jak bývá u dorama zvykem. Všechno bylo tak akorát. Na hlavního hrdinu se skvěle dívalo, psychologii hlavní hrdinky bych ještě trošku víc propracovala. SPOILER: a to bodnutí v posledním díle mohli osvětlit, protože já pak nevěděla, jestli těch závěrečných 5 minut je skutečnost, nebo fikce, když si hlavní hrdinka občas v pokoji představovala osoby, které tam ve skutečnosti nebyly..
Kilmi, hilmi (2015) (seriál)
Dobrý nápad s alternativními identitami, bylo to zajímavé a poutavé od začátku, asi tak do 16. dílu.
Parazit (2019)
Takový nepředvídatelný film s koncem, na který jsem nebyla připravena. I po měsíci stále rezonuje, stále mám potřebu o něm někomu vyprávět. O filmu, který byl zvláštní, divný a který se mi moc nelíbil. Přesto však cosi hlubšího zanechal.
Boseuga dallajyeotteoyo (2011) (seriál)
Začátek byl vtipný, ale postupně humor slábl a 18 dílů bylo zbytečně moc. Poslední díl už byl opravdu jen na dokoukání.