Gurtha

Nemám ráda filmy, kde jsou na sebe lidi hnusní a že tady to stálo za to! Problém je, že i po týdnu mi v hlavě utkvěly jen ty skvělé scény a hudba. Na vrtání prstů zubní vrtačkou už jsem skoro zapomněla, místo toho zjišťuji, kde všude už jsem přehlédla toho magora Sama Rockwella. Prostě to na mě zapůsobilo, byť už to nikdy nechci vidět a nadále si myslím, že je to celé jen umně vykonstruované – přesně tak, aby děj (těsně před dosažením očekávání diváka) ucukl na jinou kolej.

Už je tomu asi tak - jsem sentimentální až hanba, ale prostě mi to přišlo roztomilé. PS: Možná pomohlo, že jsem to viděla až 14 let po natočení (není to vlastně už retro?), ale asi je to chabá výmluva :)

Spoiler: Lady Gaga je krásná a okouzlující … dokud si neobarví vlasy na oranžovou - vůbec se nedivím, že to Bradley nerozdejchal.

Škoda, že se to tak vleče, po dvou hodinách poctivé práce pak celý dojem převálcuje posledních pět minut.

Je to jako pověstná autonehoda - srdcervoucí, ale člověka to nutí se podívat. Zároveň si ale připadám nepřístojně, neb se ocitáme v intimních životech (povětšinou) žijících osob, a byť je to na úrovni, skvěle zahrané a nasnímané, pořád jde o praní špinavého prádla. Možná snad proto se mi nejvíce líbily díly, které ukazovaly spíš než osobní vztahy méně známé okolnosti vlády Alžběty II., třeba vzdělání Alžběty (Scientia Potentia Est) a především kritiku od lorda Altrinchama (Marionettes). Vůbec mi druhá série přišla zajímavější, možná jsem si zvykla, nebo jsem se prostě jen těšila na to až se objeví Matthew Goode :)

Když nad tím zpětně uvažuji, tvůrce diváka dostatečně varuje prologem, není možné se tedy vymlouvat, že takovou šílenost nečekal. Je to jako ty rozkošné obrázky rozleptaných vnitřností na cigaretách, které se vyjímají vedle názvu vaší oblíbené značky a neudělají nic s přesvědčením, že vám stejná krabička udělá dobře. Vlastně tenhle film je přesně taková krabička cigaret (alespoň jak si ji coby nekuřák představuji) a hodnotit jej mi dělá problém neboť mi zamotal hlavu (mozek se probudil z dřímot), ale nemyslím si, že by to byla dobrá věc (moje motající se hlava). Takže pokud jste na dekadentní avantgardu stiskněte play, pokud nikoliv raději hned zapomeňte, že jste o tomhle filmu slyšeli.

Byla jsem na premiéře a atmosféra v našem malém kině mě vtáhla natolik, že jsem odcházela nadšená a bez uzardění prohlašuji, že se jedná o nejlepší SW za posledních 30 let (Luke rules). Ovšem, celá jedna dějová linie by se dala vystřihnout, aniž by se cokoli stalo, a bůh ví co s “fakty“, kterým se nám dostalo, udělá další díl, ale dokud tu slátaninu neuvidím znova zůstávám na spokojených 5*.

Kategorie „drama, historický a životopisný“ dost dobře nepopisují co se divákovi děje před očima, ale musím uznat, že jde o přinejmenším líbivé dílo, které je, na rozdíl od naší běžné produkce, koukatelné. K historické pravdivosti snad jen to, že více informací se člověk dozví ve večerníčku Dějiny udatného národa českého.

Jen z pozorování pádů se mi udělaly modřiny, ale stálo to za to - noční seskok Hugha Jackmana se zapsal do topky mých oblíbených scén a Taron „cože, kdyť já toho týpka znám!“ Egerton byl boží. PS: míra uvěřitelnosti 10%.

Zlatí závisláci na simulátorech jednoznačně překonali modrého Leeho - prostě jsem se nebetyčně bavila a nestydím se za to - jen jsem si v rámci procesu jaksi zadřela třísku do srdce. (2D s titulky)