Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Pohádka
  • Dokumentární

Recenze (96)

plakát

Moudrost traumatu (2021) 

Nechápu, proč jsme si tento dokument pustili s mužem před spaním (místy je fakt dost depresivní), ale taky kdy jindy si ho pustit, když máme malé děti. A právě že na dětech a traumatech z dětství tento dokument stojí. Ze ❤️ doporučuju všem rodičům, též všem dospělákům, kteří trpí depresemi a celkově všem lidem, kteří jsou na něj připraveni. Je to síla, ale je to potřeba, aby se tady konečně začalo něco měnit..

plakát

Zátopek (2021) 

Ne prostě ne, fakt mě to nebavilo, bylo to takový celý nedotažený. Zbytečně dlouhý, místy dost nudný a nakonec i depresivní. Jediný, co mi přišlo zajímavý, bylo vidět svět vrcholových sportovců za komančů. Za to dávám první hvězdu. Druhou za to, že jsem díky Emiloj dostala obrovskou chuť vytáhnout ty svoje zaprášený kecky a třetí Martě Issové, která hrála fakt skvěle.

plakát

Noc v New Yorku (2014) 

Mám ráda takový pohodový typ filmů, kde člověk vypne a převážnou část filmu se přiblble usmívá. Jen mi teda trochu hlo žlučí, že je to pěkná vykrádačka filmu "Před úsvitem" včetně telefonátů, které mi přišly jako jedny z nejpovedenějších scén a otevřeného konce.. Ale pro úsměvy těch dvou sympaťáků -  budiž jim to odpuštěno :-)

plakát

Jízda (1994) 

Já se na tom filmu fakt snažila najít to pěkný, z čeho si ostatní sedli na zadek, ale úspěšná jsem moc nebyla. Tříčlenná partička, která mluví svým vlastním jazykem, mi k srdci vůbec nepřirostla. A nepomohly tomu ani záběry z milovaných Jižních čech.

plakát

Před půlnocí (2013) 

Celou trilogii (před úsvitem, soumrakem, půlnocí) hodnotím velmi vysoko. V jedničce jsem si sice na ty dva nemohla chvíli zvyknout nejen kvůli jejich oblečení (vyloženě jsem trpěla při pohledu na šaty přes tričko a kolem pasu flanelova košile. To jsme fakt v devadesátkách nosily?! No asi jo :-)), ale jakmile jsem počáteční nesympatie k oběma hercům a jejich oblečení skousla, najednou jsem celý film viděla v úplně jiném světle. A doslova se ho nemohla nabažit. Dvojka - tak to je dokonalost sama - bez debat nejlepší ze všech tří dílů. Výborné dialogy, na hlavní hrdiny se mnohem líp koukalo :-)). K tomu moje milovaná Paříž, kde jsem sice nikdy nebyla, ale odjakživa mám pro Francii slabost. No a ten konec - pecka! Nesnáším kýčové americké happyendy "a žili spolu šťastně až do smrti, bílý plot, pes a dvě děti", takže tohle bylo za mě ideál. Jen škoda, že to v trojce prozradili s jistou dávkou cynismu, která provází celý třetí díl. Trojka mě navíc dost dlouho nudila a na hlavní herce se opět tak nějak hůř koukalo, ale grády, který to nabralo v hotelu, to už se dalo :-))

plakát

Kmotr (1972) 

Co člověk - to názor a ne že bych si myslela, že by ten můj někoho zajímal, ale pro sebe si sem malou poznámku hodim. Asi to je fakt mistrovsky natočený a neříkám, že tam nebyly dokonalý herecký výkony. Ale ty bláho, já se v tom tak ztrácela. Strašně mi prostě u sledování chyběl někdo, kdo četl knížní předlohu a já se bych se ho mohla neustále na něco ptát :-)). Kmotrovo pokračování jsem (zatím) vzdala. Zase ho ovšem nechci házet do jednoho pytle třeba s trilogií pána prstenu, která mi přijde nudná jak pšouk a prej je to trhák nebo seriálem přátelé, který většina lidí miluje a já nemůžu vystát, jak mi přijde debilní. Takže mu tedy čistě objektivně dávám 5 hvězd, protože me donutil přemýšlet a protože mu prostě někdy tu druhou šanci dám:-))

plakát

V síti (2020) 

Vít Klusák mě už dříve v "českým snu" přesvědčil o tom, že je skvělý režisér a scénárista. A co na něm nejvíc oceňuji, je, že mají jeho dokumenty nějaký přesah. Za mě je "v síti" určitě jeden z nejlepších (a nejpotřebnějších) dokumentů v současné době. Chci věřit tomu, že si díky němu budou dávat (nejen) děti větší pozor na to, co všechno sdílí a s kým komunikují na sociálních sítích. Co mě ještě dostalo, bylo, jak to holky neuvěřitelně přirozeně zahrály.. A že Tereza Těžká v jednom rozhovoru přiznala, že při jednom z osobních setkání s predátorem vypadla z role, to bylo taky jen ku prospěch. Psát tohle někdo mému dítěti, tak se neznám. Sama už pár let nemám fb, twitter, instáč ani přehled o tom, co se kde děje. A přesto (nebo právě proto) si žiju docela šťastně. Takže to jde, je to jen o prioritách..

plakát

Výjimeční (2019) 

Film, který mě vrátil do mých studentských let a který mě jen utvrdil v tom, jak smekám před všemi, kdo pracují s postiženými lidmi. Já na to nikdy neměla koule a ani mít nebudu.. Skvělé je i poselství a věnování na konci filmu. Víc takových filmů, které mají smysl a otvíraj lidem oči..