Habanera

I když ústřední téma není kdovíjak převratné a neustále se opakující (nadvláda, útlak, vůdce odboje a odplata) je to dílo velkolepé, hypnotizující a mystické. Postavy zrají, polarizují se. Zajímavé však zůstává, že ať jsou kladné, nebo záporné, všechny jsou přitažlivé svým záměrem. Audiovizuálně je tento snímek kinematografický majstrštyk.

Trochu absurdní studie člověka s trianglem, přehlíženým v orchestru s nevelikými cíli. Ale co se stane když se z maličkého přes noc stane veliký ředitel? Jde trianglem vyjádřit velkou myšlenku? Nebo lze s nenápadnou hudební pomůckou vytvořit dílo hodné koncertních síní a jaké důsledky to bude mít?

Na to, kolik již bylo natočených filmů o demenci nemohu dát víc než 3*, byť role pí. Rázlové a p. Rodena byly přesvědčivé a komplexní. Postava Lucie mi přišla jako nezajímavá a abundantní. Film je o cestě hledání a smíření.