IrisHelenka

Absolutně nechápu špatné kritiky, odsuzování, přirovnávání k Pearl Harboru... Prostě si myslím, že všichni ti géniové, co to tady směle hodnotí, ví o tomhle tématu velké kulové a prd se vyznají v historii, navíc v souvislosti se všemi těmi lidmi, ať už na straně Američanů nebo Japonců, vůbec nic necítí, nepochopili, co se tehdy stalo... Škoda, že film už předem odsoudilo tolik lidí a další a další, kteří Midway ani neviděli, se přidávají a vymýšlejí bláboly. Skvělé herecké výkony, uvěřitelné dialogy a sympatické postavy, ale také historickou přesnost netřeba vyzdvihovat. Kdo má rád letadla, bude z bojových scén nadšený. Žádná romantická zápletka se nekonala, minimum náznaků, že existují nějaké manželky hrdinů.

Moje okolí mě od sledování Mexica odrazovalo, že prý je to oproti původním Narcos zklamání. A víte co? Tahle řada byla nejlepší. Poslední 3-4 díly mi připadaly naprosto strhující, všechno se mi jevilo mnohem uvěřitelněji a jaksi více učesaně než u Narcos s Escobarem. Koneckonců já si třeba mnohem víc užila i kartel z Cali. Felix Gallardo se člověku navíc víceméně představuje jako takový "solidní sympaťák", víceméně se projeví až v posledních dílech. Slyšela jsem spoustu argumentů, že Narcos Mexico postrádají Peňu. Jo, Peňa byl i mým oblíbencem, ale sakra v téhle řadě nemá co dělat, ne...

Ne příliš povedený pokus nacpat veškerý děj seriálu Narcos do jednoho filmu a natočit stěžejní scény znovu. Hůř. Film se zřejmě drží knihy Virginie Vallejo Milovala jsem Pabla, nenáviděla Escobara, kterou mám zatím rozečtenou, takže pokud to chtěli scénáristé udělat podle toho, tak ok, ale vzhledem k tomu, že už existuje seriál Narcos, řekla bych, že si měli vybrat spíš nějaký konkrétnější časový úsek. Ti, kdo tématiku znají, se z filmu nic moc nového nedozví, a ti, kteří ne, zase podle mě nejsou z filmu moc moudří. Atmosféru, kterou má seriál Narcos, film postrádá. Trochu upoceným způsobem se nám snaží podsunout milión věcí najednou, aniž by jedna jediná byla nastíněna pořádně. Co hodnotím kladně, je ztvárnění Escobara, který ve filmu vypadá, co se týče vzhledu, věrohodněji. Naproti tomu nešťastný je výběr Penelope Cruz. Při jejích přehrávaných, těžko uvěřitelných hereckých výkonech se mi chtělo plakat, nehledě na to, že má ztvárnit krásnou Kolumbijku. Když pominu to, že s Virginií Vallejo nemá vůbec nic společného, Penelope má pramálo společného i s jakoukoliv jinou Kolumbijkou. Co považuji za největší odpudivý faktor filmu, jsou dialogy v angličtině se španělským přízvukem a občas nějakým španělským slovíčkem jako třeba puta nebo gracias.

Geniální, geniální, geniální. Už hodně dlouho jsem z žádnýho filmu neměla tak super pocit. Skupinka holek různého věku se nejdřív trochu potěší z přítomnosti dobře vypadajícího vojáka, zalaškují si s ním a pak mu uříznou nohu. A když zjistí, že to s ním bez nohy stojí za starou bačkoru, začnou přemýšlet, jak ho vodkrouhnout tak, aby to bylo co nejvíc křesťanský. Nakonec zvítězí večeře na rozloučenou složená ze smrtelně jedovatých hub. Prostě zábava na jedničku. Film podle mýho gusta :) Doporučuju všem feministkám.

Šla jsem na akčňák natočený pěkně po americku a byla jsem s tím celkem smířená, věřila jsem, že se zkrátka pobavím, přetrpím nějakou tu milostnou scénu a užiju si příběh, který už znám jako své boty, se všemi patetickými záběry a romantickými představami. Film ovšem naprosto předčil veškerá má očekávání. Za prvé mne překvapila téměř dokonalá historická přesnost, nebyly vynechány ani nejmenší detaily Gabčíkovým zraněním počínaje a průběhem samotného atentátu nebo přestřelky v kryptě konče. Lidé se chovali přirozeně, Gabčík a Kubiš byli skuteční - stateční, dobře vycvičení, vědomi si svého úkolu, vědomi si toho, že se jedná o sebevražednou misi, že jsou vojáci plnící rozkaz... A přesto ve filmu figurovali se všemi projevy lidskosti. Považuji to za velice blízké a dobré vystižení situace, vystižení jejich duší, vystižení toho, jak asi tak mohly probíhat chvíle, o jejichž přesnosti se už nikdy víc nedozvíme. Láska byla k mému velkému údivu jen naznačena stejně jako hrdinství, které divákovi rozhodně nikdo nepodstrkoval. Gabčík, Kubiš ani další aktéři nebyli prezentováni jako neprůstřelní hrdinové akčních filmů, byli prezentování jako statečné lidské bytosti snažící se věřit v to, že se to "třeba dá přežít". Velmi oceňuji noblesní a zároveň "českou" dobovou atmosféru, která panovala na silvestrovské zábavě. Možná stojí tato scéna ve stínu těch ostatních, ale opravdu mě zaujala podobně jako scéna v kuchyni, kdy se Kubiš seznamuje s Marií. Nečekala jsem, že Dornan takto překoná sám sebe a předvede sérii přirozeně nesmělých pohledů. Napětí před atentátem by se pak dalo krájet. Geniálně natočené. Téměř jsem slyšela tlukot srdcí atentátníků. Závěrečná scéna v kostele mě potom přímo nadchla a pousmála jsem se, když zazněl známý výrok: "My jsme Češi, my se nikdy nevzdáme." Oslněná skvělými hereckými výkony, na jedničku vystiženou dobovou temnotou a přesností stěžejních scén jsem překousla i Kubišovu třesoucí se ruku, když na samém začátku nedokázal zastřelit utíkajícího zrádce, a překousla jsem i podivuhodnost angličtiny... Kdyby tento film měl otevřít oči těm, kteří o počinech "Sedmi statečných z krypty" nic nevědí, jsem tvůrcům za toto věrné příblížení statečnosti padlých hrdinů vděčná.

Co se týče první části filmu, svým způsobem jsem nejdříve nevěděla, co si myslet. Chvílemi jsem měla pocit, že je mi cosi vnucováno. Výběr Andrewa Garfielda mi navíc nepřipadal úplně šťastný... Tím nechci všechny scény úvodní poloviny házet do jednoho pytle a hanit je, to vůbec. Nutno uznat, že jsem se ani vteřinu nenudila. První okamžiky ve výcvikovém táboře měly vtip ("vojín Idiot" a "zdá se mi, že vypadáte nějak divně"). Zkrátka začátek byl plný rozporů. Jakmile ale přišla "bojová" část, spadla mi brada. V duchu jsem posunula film minimálně o deset příček výš. Pro mne možná jedna z nejreálnějších a nejvěrohodnějších válečných scén, jaké jsem kdy viděla. Gibsonův smysl pro odkrývání největších hrůz, které lidskému oku zrovna nelahodí, tady byl zkrátka více než patrný. Zlom, jaký ve filmu nastal při prvním setkání s bojištěm, by se dal popsat jako jakýsi spouštěč lidských emocí, jako tlačítko, s jehož stisknutím vám začne bušit srdce... A když se vojáci vracejí na Hacksaw Ridge, říkáte si: "Znovu už ne. Už tam nechci." Pak odnášejí zraněného Desmonda a ostatní se na něj dívají a... Málokteré oko zůstane suché.

Jako kvalitní romantický film pro ženy odherávající se na pozadí válečných událostí dobrý no... Doporučuji ženám, které hledají nějakou kvalitnější romanťárnu než 50 odstínů polní šedi. Už proto, že je to první film ever, u kterého jsem se nenudila u píchací scény. Proto ta čtvrtá hvězda. Nic hlubokomylsného jsem od toho nečekala, spíš jsem myslela, že tam bude víc akce než lásky. Ale bavila jsem se, to jo, dokonce i u jediné přestřelky, která připomínala počítačovou hru. Vystižení dobové atmosféry se celkem povedlo. Akorát teda když už to byl takový romantický nesmysl, mohl být klidně happy end.

Rozjezd 1. série parádní, přibližně od půlky to začala být šílená nuda. Poslední díl jsem ani nedokoukala. Škoda, že si seriál neudržel své počáteční tempo.

Na tenhle film jsem se začala dívat, aniž bych věděla, o co jde nebo kdo ho původně napsal. Pak jsem si najednou začala říkat, že už jsem to někde viděla... Že je to vlastně skoro stejné jako Milý Johne nebo Zápisník jedné lásky a pak mě napadlo, jestli to náhodou nenapsal Sparks. No, divím se, že toho člověka baví psát jeden a ten samý příběh pořád dokola. Jako oddychovka na deštivé odpoledne docela zábavná podívaná.

Četla jsem začátek knihy a nechala jsem toho. Nedošla jsem do těch "správných" pasáží, do těch, díky kterým se kousek stal údajně tak populární. Rozhodla jsem se, že ano... Půjdu na tu půlnoční premiéru s tím, že si užiju slepičí, dámský večer s kamarádkou. Ale buhvíproč jsem vlastně čekala, že se budu bavit... Čím bych začala? Hlavní hrdinku, samozřejmě nesmělou a cudnou, jsem neměla ráda už v knize. Slečna, protlačované dítě bez kouska talentu, která její postavu ztvárnila, můj odpor snad ještě umocnila, když se pokoušela hekat a předstírat rozkoš, jak jen ji Grey maličko polechtal. Nějak jsem čekala, že film bude aspoň trochu umělecky pojatý, drsný, něčím zvláštní a pokud ne, tak alespoň zábavný... Nic. Nuda, nuda a zase jenom nuda. Ani ne řadová romanťárna, spíš podřadná romanťárna. Jakoby byly za sebou v jednom kousku naskládány obyčejné milostné scény ze všech možných filmů, scény, které vás většinou zdržují. Doufejme, že Dornan bude jako Kubiš lepší.