mosem

Příběh má řadu hezkých momentů a zazní v něm hezké bonmoty. Nicméně, škodou je že rozluštění příběhu není založeno na "malých šedých buňkách" ale na lsti. Závěr z tohoto příběhu by mohl znít - účel světí prostředky, a ani Poirot není gentleman, který vždy drží slovo. Ztráta nejméně bodu :-)

Hodnotící kompromis.Na druhý díl seriálu jsem se díval ze zvědavosti, jak se jim "dílo podařilo". I když se v tomto díle řeší vražda, v některých momentech jsem přemýšlel jestli se na seriál dívat jako na detektivku, nebo na relaxační komedii. Nakonec asi obojí. Báječně jsem si odpočinul, a z tohoto pohledu bych snad dal i víc než ty dvě hvězdičky. Na straně druhé, odvahu prohlásit tohle za detektivku by bylo hodně odvážné. Herecké výkony mnohdy na úrovni lepších amatérů, snad s výjimkou Hájka a Donutila ml. U Zedníčka se podařilo jeho "češtinu" akcentovat až příliš, mnohdy téměř k nesrozumitelnosti,v předváděné fyzické kondici by zřejmě pro prvorepublikové četnictvo byl fakticky nepřijatelný.Paní soudcová Cmíralová je posazena do role potrhlé ženštiny. Ale tohle nejsou snad ani chyby herecké, ale spíše režijní - působilo to na mne dojmem, že do této polohy byly jejich role směřovány. I když nepříliš velká, přesto mile na mne působila role cikána, ve které jsem vnímal jeho prohnanost i "hrané herectví". Takže dojem spíše rozpačitý. A co nejvíc utkví v paměti? Asi "KAM NA ŠUTRY". Po příběhu Staré dluhy jsem zvýšil hodnocení ze tří hvězd na čtyři. Jen se bojím že odchod Vlacha může znamenat, že za čas se vrátím k původnímu hodnocení.

Nevím jestli tohle čtyřhvězdičkové hodnocení vydrží i po dalších dílech seriálu, ale prozatím jej hodnotím takhle. Nechce hodnotit jestli bylo dobře volit jako toho zlého Rusko, nebo nějakou "no-name" zemi, ale námět a jeho zpracování. Myšlenka, že jakéhokoliv státu mohou být manipulování nebo ovlivněni okolnostmi o kterých nic nevíme a ani se nedozvíme je fakt který si uvědomujeme jen okrajově. Za jejich kroky vidíme jejich hloupost, korupci, protekcionismus. A tak příběh, ukazující a další formy ovlivňování aktérů i veřejnosti, včetně pohledů na diplomatické aktivity nám poněkud otvírá oči...a bude zřejmě i v budoucnu tlačit k tomu, aby to co slyšíme v televizi, rozhlase, čteme v novinách...abychom tohle všechno posuzovali s otázkou, jestli je vše skutečně tak jak je nám prezentováno. Jestli máme dost informací o tom co se odehrává. Takže kromě zajímavého příběhu který není zatím příliš akční, ale má napětí, i něco navíc.

Pro nás, pro které dějiny Ruska začínaly listopadovou revolucí 1917, s výjimkou narození Lenina a povstání 1905 přínosný pohled na jednu etapu historie. Pro nás, kteří jsme Petrohrad a okolní rezidence měli možnost navštívit milé připomenutí. A pro všechny, které zajímá tohle období dobře zpracovaný pořad, který na malém časovém prostoru přináší mnoho informací a zpracovává je přehlednou a snadno pochopitelnou formou.

Poklidná klasika. Záběry moderní policejní práce vyvolávají úsměv, v tomhle díle více než samotný Poirot. Krátký díl, který s poměrně strohou látkou vystačil tak akorát a oproti některým dílům je sice řešení dílem náhody, ale není v něm nic "nadpřirozeného".

I když někteří o tomto příběhu hovoří jako o jednom ze slabších. Na mne takto nepůsobil. Poirotův rošťácký úsměv, jeho šibalsky skrývaná ješitnost a taktické posouvání Hastingse se mně naopak moc líbilo. A nebýt dvou přehnaně tupých policajtů (ostatně, proč musí policajt téměř vždycky působit jako trouba nebo gauner, není-li mužem bez poskvrnky), i postavy by působily vcelku přesvědčivě.

Díl, ve kterém je Poirot opět kouzelný. Nicméně, některé věci na mne působily poněkud nepřesvědčivě. Už samotný vstup do příběhu, kdy pokažené topení bude opraveno až po svátcích. I když Londýn je klimaticky přívětivější než naše destinace, stejně si nemyslím, že by správce (zjevně luxusního) domu byl tak klidný k faktu pokaženého kotle a neřešil situaci okamžitě - ale fajn, autorská licence. V domě se stane vražda, zavražděn je otec ....a za dva dny jeho děti téměř v klidu zdobí vánoční stromeček - ano, byl to despota, ale přesto. Zasněžené ulice a na nich žena v lodičkách...asi jsou holky v Anglii fakt otužilejší. Ale nic z toho nemůže zkazit přívětivý dojem z Poirota. Z prostředí a atmosféry, ve které se tento příběh odehrává.

Pokud se oprostíte od toho, že jste Čech (potažmo Moravan nebo Slovák), a tudíž očekáváte češtinu či slovenštinu, pokud nemáte představu, že uvidíte hraný dokument, nemůže být tenhle film pro vás zklamáním. Pokud se od toho všeho oprostíte, možná vám bude trošku angličtina s přízvukem (prý, netroufám si soudit) vadit, ale každopádně vám film kromě napětí a kvalitního filmového zážitku také porci hrdosti na svůj původ. Pokud se však od toho neoprostíte, můžete být zklamáni. Pokud očekáváte hraný dokument, nedočkáte se jej, a nesporně najdete cestu k literatuře a dalším zdrojům, které vás uspokojí. Z tohoto úhlu pohledu film nesporně splňuje to, co si režisér předsevzal. Pobavit diváka kvalitním uměleckým zážitkem, ale současně mu poskytnout základní obrysy události a poskytnout mu látku k dalšímu přemýšlení, případně studiu. Jistě je možné kritizovat jednotlivé detaily filmařské (kde měla auta v té době volant, zda mohla být v domácnosti lednička, otázka výzbroje, detailů uniforem...nebo i herecké obsazení, které ne vždy každému z nás sedne). Je možno kritizovat detaily historické - co ve kterém okamžiku kdo řekl, kde se co odehrálo. Ale to vše jen odpoutává od samotného děje, od skvělé kamery. A je nesporné, že český divák (doufám, že ještě ano) o této události má poměrně zevrubné informace, pro zahraničního je to zpravidla událost u které slyšel jen málo nebo vůbec, a nějaké historické detaily jeho pohled na film neovlivní. Upřímně, kolik z nás by dokázalo hledat historické i faktické nepřesnosti ve filmu o smrti Mussoliniho, nebo o atentátu na Roberta Kennedyho (prosím, neplést s Johnem, to byl brácha)? Jediné, co mně přišlo trošku přitažené za vlasy, byla naivita, kterou představuje počáteční rozhovor parašutistů s představiteli odboje (Vaňkem - jeho další životní osudy, zemřel až 1993, a Zelenkou-Hájským) - pokud by to takhle fungovalo ve skutečnosti, nebylo by se co divit, že se odbojové struktury nacházely v troskách. Takže celkově za mne - film který zaujal i pobavil, poskytl kvalitní zábavu, a současně přivedl na myšlenku, něco si o tématu opět přečíst. To je podle mne dost k tomu, abych mu dal 5 hvězdiček.

Ta jedna hvězdička je za hezké scény, líbivé kostýmy a především hudbu která se mi líbila a mnohdy byla zajímavější než samotný děj, který byl plytký, skoro bych řekl až odfláknutý. Kdyby bylo jeho účelem vytvářet pouze kulisu bojových scén, dokázal bych to pochopit, ale i ty měly k prvotřídnosti daleko. Z hereckých výkonů podle mne za řeč stáli pouze otec a syn Kusugi. Na druhém pólu hereckých výkonů byl John Rhys-Davies, jehož výkon do značné míry korespondoval s kapitánem s rolí kapitána ze seriálu Šogun. I když v obou případech jde o totožné období a "obdobnou" samurajskou kulisu, v tomto případě se to příliš nevyvedlo (na rozdíl od uvedeného seriálu). Z jedné ze závěrečných vět typu "naučil jsi mne, co je čest" - z té kapal patos jako hrom. Herecký výkon dona Pedra ve mně vyvolal vzpomínky na karikatury rytířů v brnění z našich pohádek....a dalo by se pokračovat mnohým, co mne zaujalo v tom negativním slova smyslu - útok na družinu na španělské střelnici, ucpávání trhliny lodi na rozbouřeném moři, meč který rozehřeje vodu v kašně....Jeden z filmů, které netřeba vidět vícekrát.

Podle mne trošku přeslazená adaptace, kde sladkost křesťanská pokory, lásky, odevzdanosti, oddanosti, vyrovnanosti, velkorysosti ...a nevím ještě čeho všeho, byla snaha "srazit" scénami v aréně - scéna se lvy, hromadná scéna ukřižování. Mimochodem, ta bylo relativně krátká, ale asi jedna z nejsilnějších z celého filmu. Tahle bohužel působilo až příliš uměle, nesporně vlivem polského vnímání křesťanství. Interiéry, ve kterých se film natáčel, by slušely v některých momentech spíše televizní inscenaci "na jedno použití" než něčemu, co je označováno za velkofilm. Tyhle výhrady ale podle mne ustupují do pozadí, pokud budeme hodnotit herecké výkony Nera a Petronia. Na jedné straně psychopatický Nero, na druhé straně šarmantní, diplomatický a vtipný Petronius. Každý jiný, a přitom se skvěle doplňují. Dva skvělé herecké výkony - byť Nero mohl být méně ošklivý :-) a Petrinius možná o kousek méně stoický a patetický ve své smrti. Takže celkový dojem - příjemné dvě hodiny, které možná někoho kdo nečetl literární předlohu dokáží přitáhnout k jejímu přečtení. Zpodobnění, které může vést k dalšímu poznávání děje, prostoru, postav té doby. Takže dílo, které v konečné důsledku povede diváka k něčemu dalšímu, ale zřejmě už ne k opakovanému shlednutí filmu. I když....Nero a Petronius za to možná i stojí.