Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (208)

plakát

Šmejdi (2013) 

Je dobře, že tento dokument vznikl, ikdyž zpracování pak už je malinko diskutabilní..

plakát

Pozemšťan (2007) 

Šikovně vystavěný film se zajímavou myšlenkou, která otevírá široký obzor otázek. Máme tu člověka, který o sobě tvrdí, že je nesmrtelný a že zažil celý doposavadní vývoj lidstva. Proti němu stojí různé typy lidí, kteří k jeho tvrzení přistupují každý z jiného úhlu a snaží se jej povětšinou vyvrátit, méně již přijmout. Při této velké konfrontaci dojde řada na spoustu témat, přičemž je velmi provokativně postaveno na pranýř jak náboženství, tak věda. Celá argumentace působí chvílemi dost vypjatě a v podstatě i poněkud vykonstruovaně a spekulativně. O to tu ale právě jde. Z hlediska ucelenosti bych si pak i odpustila posledních zhruba patnáct minut filmu, které už vyzněly celkem nepodstatně a zbytečně.

plakát

Umělec (2011) 

The Artist je výborný nápad a myslím, že celková stylizace dopadla naprosto bezchybně. Až by si jeden myslel, že má opravdu co do činění s něčím, co znamená historie :) O to tu ale jde především a kdybych se měla podívat na samotný příběh, tak to je ta chybějící hvězda. Děj je v podstatě velmi typický a nijak náročný.. ale proč ne. Film je to milý a není třeba mu nijak hanit :)

plakát

Město Ember (2008) 

Taková jednorázová pohádka, no. Chtělo by to trochu rafinovanosti nebo alespoň promyšlenosti, pokud by měl tento film oslovit i někoho jiného než děti. Vždyť nápad to nebyl úplně špatný, jen ho uchopit trochu seriózněji. (Ty tři hvězdičky jsou opravdu z milosti :)

plakát

Trafačka – Chrám svobody (2011) 

Původně jsem tenhle komentář ani nechtěla psát. Ale když jsem dneska jela vlakem domů, tak jsem pohledem objevila přesně to místo, kde Trafačka stojí(stála?), což je krásná symbolická náhoda, která mi udělala radost. Asi jako kdybyste v televizi viděli rozhovor s náhodným kolemjdoucím a pak toho člověka druhý den potkali. ___Fakt je, že dokument toho o Trafačce tolik neříká a konec konců ne všichni z lidí, co za ní stojí, mi jsou sympatičtí. Celková idea společného uměleckého prostoru jako je Trafačka mi nicméně sympatická je a je škoda, že se takové projekty ne vždy setkají s pochopením... Co říct dál...

plakát

Kouř (1990) 

Troufám si tvrdit, že mě Kouř svým obsahem a obzvlášť povedenou vizualitou neminul. Ať se ale snažím jak se snažím, nedaří se mi přijít na to, jestli představitel Mirka opravdu tak beznadějně neuměl hrát, nebo jestli měl jeho herecký výkon nějaký vyšší, mnou neodhalený smysl. Všechny ostatní postavičky sem se svými zveličenými pitvornými gesty a způsobem mluvy zapadly jak kolečka do soukolí a ať už byly zahrány dobře či hůř, prostě fungovaly. Mirek ale nějak ne a ne držet poromadě... a já mu to ne a ne odpustit.. (Vím, co se zde nabízí namítnout, že u Kouře je v tomhle směru na místě shovívavost, ale někdy si holt výsledný dojem z filmu neporučíte :)

plakát

Píseň lásky samotářky (2004) 

Velmi sympatický film do pohody, který si ráda pustím znovu. Parádnímu Travoltovi tu jeho role padne jak ulitá a Scarlett Johansson přesvědčivě dokazuje, že je herečka neméně výborná. Pokud hledáte lék na upadající náladu, Bobby Long a jeho song je tu pro vás!

plakát

Melancholie (2011) 

Dlouho dlouho před tím, než se mi konečně dostalo Melancholii vidět, jsem si říkala, že "by to dost dobře mohl být film přesně pro mě". Jak to tak bývá, velká a nutno dodat slepá (či snad jednooká) očekávání se ne až tak zcela setkala s realitou. Ano, četla jsem nějaké recenze, ano, věděla jsem, čeho je Trier schopen, ano, .. a to všechno. Přesto jsem byla překvapená, snad můžu dodat, že ve výsledku mile, co se z Melancholie vyklubalo, že to opravdu není žádné neviňátko film. Má atmosféru, má něco v sobě. Je to vskutku neklidný film a ke konci se zatíná do živého. Poněkud depresivní materiál :)

plakát

Caravaggio (1986) 

Á, opět otevírám své oblíbené životopisné okénko. Biografické filmy. Už mám na ně zřejmě spadeno a můj přístup k nim se odvíjí od toho, jestli takový film spadá do naprosto standardizované legendární kategorie "nudný biografický film", nebo tuto šablonku v nějakém ohledu svou originalitou pojetí překračuje. Vůči první možnosti chovám škodolibé "já to věděla", vůči té druhé bezmezný obdiv. O téhle teorii jsem se už ale pokoušela psát jinde, tak s tím teď nebudu tolik zdržovat (např. Ray) :) A teď o co mi jde. Chci říct, že pro film jako je Caravaggio je nějaká obyčejná jednoduhá nálepka "biografický film" skoro jak urážka. Caravaggio je umělecké dílo. Je to obraz. Derek Jarman je další z tvůrců, co na to kápli.

plakát

Synku, synku, cos to proved (2009) 

Vlastně dost podivný film, ale rozhodně zajímavý a místy i dost vtipný a invenční. Základní dějová linka je skoro až primitivní, ale o co tu jde především je právě tolik osobitý způsob vyprávění. Ono by to celé dávalo smysl, kdyby nebylo neodmyslitelného faktu, že ten týpek, kolem kterého se to všechno točí, je tak trochu blázen :) ..A teď teda nevím, jestli jsem tímhle myslela hlavní postavu filmu, nebo režiséra :) Každopádně, tuhle iracionalitu můžu.