Pedro Morales

Čtyři hvězdy jsou asi moc, ale tři jsou zase málo a 56 % se mi teda nezdá, takže tomu lupnu čtyři. Ken Block byl nehoráznej frajer už tehdy, ale perfektně je díky tomuhle videu vidět, jakej obrovskej skok kupředu udělali v dalších dílech všichni kolem něj. Pokud vůni benzínu preferujete před provoněnou kávou, drahou kolínskou, nebo čímkoliv dalším, Practice si užijete skoro stejně jako pozdějí díly. V opačným případě se na to nedívejte.

Při sledování tohoto filmu se pocity střídají v rovinách snad až fyzického utrpení z nebetyčné blbosti všech, kdo se na tomto filmu podíleli (a co ,,díky" jejich prácí mám možnost sledovat já), které občas vystřídá nechápavost nad tím, jakou další nelogičnost a blbost si na nás tvůrci přichystali, s občasným znechucením z toho, co za, zcela samoúčelně, nechutnou věc si na nás autoři připravili. Jediná věc, která tento po všech ostatních stránkách pitomý film, drží nad vodou, je výkon Samuela L. Jacksona a pár relativně originálních nápadů.

Je to předvídatelný, obyčejný akční béčko, jakých je bezpočet. To jo. Avšak tohle se mi sakra líbilo, hlavní hrdinové jsou neskutečně drsní frajeři a plno jejich hlášek jsou opravdu perly. Tohle chci vidět znova ,,Lepší zemřít jako frajer, než žít jako srab."

Obtížně se mi hledá něco, co bych tomu vytkl. Jacksonovi se podařilo zachovat ten úchvatný a dechberoucí pocit Středozemě, jaký známe už z jeho Pána Prstenů, zároveň se mu však (namátkou např. scénou s trpaslíky a nádobím, nebo králem skřetů) podařilo do filmu dostat ten odlehčenější a pohádkovější nádech, jaký má knižní Hobit. Od první scény v Hobitíně až po velkolepé finále film prakticky nemá slabší chvilku, mnohé scény jsou vskutku geniální (hádanky ve tmě všemu jasně kralují), casting je skvělý, hudba výborná a nesčetněkrát zmiňované kamerové digitální orgie jsou skutečně bombastické. Ač tedy moje obavy, že na tři pořádné filmy v původní předloze prostě dost materiálu není, stále nebyly úplně zažehnány, po prvním díle trilogie nadšeně tleskám a těším se za rok na Šmaka.

Oproti první řadě je zde znatelný krok kupředu. Ač jsem proti předchozím suchozemským dílům neměl vážnější výhrady, návrat na moře Hornblowerovi výrazně pomohl, stejně jako očividně navýšený rozpočet. A tak ze sice zábavné, ale pořád televizně a mnohdy hodně lacině vypadající podívané se vyklubalo skutečně zajímavé drama.

Jako malej kluk jsem to zbožňoval. Mělo to chlápky v perfetních uniformách, stíhačky, akci, frajera hlavního hrdinu a jeho sexy kolegyni. Pak jsem to viděl po hodně letech a musel jsem zoufat nad mnohdy stupidním a nenápaditým scénářem, jalovými dialogy a občas neúnosnou mírou patosu. A to nemluvím o dílech, kde se řeší vzájemný vztahy nebo Rabb pátrá po osudu svýho taťky.

Ve své době možná kult a ohromně populární bojový film. Dnes? Nejsem ovlivněn nějakou nostalgií a s čistým svědomím o tom řeknu že je to prostá hrůza. Stupiditu scénáře ještě umočnují otřesné herecké výkony a jediné, co za něco stojí, je povedený závěrečný souboj. A duch Bruce Leeho? K smíchu

Jedna z nejznámnějších (nejen) Arnoldových klasik. Komando je béčková akčňárna každým coulem, napěchovaná testosteronem, nezapomenutelnými hláškami a s troufnu si říct již legendární závěřečnou přestřelkou. Nic, co bych si pouštěl doma každej druhej večer, ale jednou za čas to dokáže opravdu dobře pobavit.

Chvíli to trvalo, než si ke mě film našel cestu, zpočátku na mě působil tak nějak chladně a odtažitě. Někdy od druhé poloviny už mě měl pevně ve své moci, i když svým způsobem chladně na mě působila Králova řeč po celou dobu. Všichni herci byli úžasní, mám pocit jako by jim ty role snad musely být šity na míru. Colin Firth a Geoffrey Rush táhnou film neskutečným způsobem, ale nikdo z dalších nezůstává nijak pozadu, H. B. Carter jsem si zamiloval snad v první minutě a s každým dalším záběrem mě dostával ještě víc a víc. Závěrečná řeč je svým způsobem skutečně monumentální, ale nemůžu si pomoct, nejlepší scéna podle mě stejně byla, když ke konci filmu přišla Myrtle domů dřív než měla.

Když pominu úvodní znělku, na kterou jsem si musel chvíli zvykat, tak mi Suits sedí líp, než Harveymu jeho na míru šité obleky. Skvěle napsané dialogy, úžasné postavy (miluju Donnu) a herci, kteří se pro své role snad narodili. Suits vás chytnou a nepustí, ať už se jedná o první řadu, kdy bez nějaké hlavní dějové linky sledujeme, jak na pozadí jednotlivých kauz probíhají vzájemné interakce a vyvíjí se vztahy mezi postavami, nebo o řadu druhou, jejímž ústředním motivem je boj o moc ve firmě.