milancecil

milancecil


Aiťák- Akutní krizová intervence

16 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 6 9 11
    • 21.8.2015  10:22

    315. Skvělý a přitom tak hrubě podceněný film, přináší nám závažné sdělení o současném světě, je provokativní, je obscénní, ale měl by být především pro diváka burcující, vždyť i právě takovou podobu může mít život v naší trudné realitě, ano, peníze, peníze, za ty si lze koupit i velmi bizarní potěšení, to mají peníze jejich movitým držitelům bez násilí umožňovat, aby bezuzdně, podle své libosti mohli třeba takto ponižovat lidskou důstojnost, zotročit si člověka, změnit lidskou bytost jen na poslušnou figurku, s ochotou vyplňující zadané úkoly, aby povolně snášel jejich i velmi roztodivnou zábavu, jejich touhu po rozptýlení nebo jen pro ten jejich zvrhlý pocit naprosté zdrcující převahy, právě v takovém prostředí se ocitá vinou stále hůře zvladatelné finanční nouze mladá, velmi půvabná studentka Lucy, dostává nabídku do velmi delikátního servisu, poskytuje své spící nahé tělo ukájení jedinců, kteří by ve zdravých společenských poměrech byli nejspíše v detenčním zařízení a psychiatricky léčeni, ano, takový je náš rozdělený svět moci a bezmoci, penězi v chodu udržovaná zrůdnost, důležité dílo k zamyšlení se silným emocionálním nábojem pro vnímavější diváky.

    • 19.8.2015  10:32

    314. Onemocnění a jeho zásah do našich životů bude v příbězích vždy nosné téma, vždyť mění často velmi mnoho a někdy ohrožuje samu naši existenci, je však jen reflexí našeho života, odráží náš nesoulad s námi samotnými, naše přetrvávající negativní postoje a naše nesprávné jednání, vše se v nás postupně sčítá a hromadí, bez očistné proměny se tak měníme postupně ve skládku emocionálních jedů, bez ustání otravujeme a vnitřně rozkládáme sami sebe, vše má původ v nás a vše můžeme důsledně léčit jen my sami, tak hluboké poselství je vloženo do velmi drobného a skromného díla, v české kinematografii jednoznačně ojedinělého, odvážně se odchylujícího od dějových schémat, která jsou s takovým tématem vždy spojována, pro mne znamená velký ideový průlom v nahlížení na strasti našeho života obecně, že vše leží na našem udržovaném nebo naopak zanedbávaném vztahu k nám samotným, mít se rád, přijmout se a žít pro své štěstí, nežít životem druhých, nechat jejich život na nich samotných, ano, tolik podnětů k přemýšlení ve filmu čekal patrně jen málokdo a svou závažností by se mohl stát takovým ozdravným průvodcem do dalšího života každého z nás, společnost se probírá k vědomí a právě toto dílo je jedním z důkazů, doporučuji každému, kdo hledá cestu k uzdravení!!

    • 16.8.2015  19:50

    313. To tedy ale byl skandální zážitek, obludně cynické, dezinformující a matoucí dílo se závažným, jen těžko odhadnutelným vlivem na diváky, něco takového bych na televizním programu nečekal, konsternovaný jsem zíral na zvrhlé smíchání většinou známých dokumentárních záběrů s potrhlou fikcí, pro mne je něco takového jednoznačně nepřijatelné, naprosto neomluvitelné a neodůvodnitelné, takový obsahový a kvalitativní brak ze současné televizní produkce mne opravdu šokoval, cítím jen zhnusení všemi, kdo se na realizaci a uvedení něčeho takového podíleli, takovou těžce pobuřující neúctu lze chápat jen jako pohrdavý, posměšný úšklebek lidstvu!

    • 23.6.2015  13:40
    Otrokem (2010)
    *****

    312. Společensky velmi důležité dílo, téma únosů a obchodování s lidmi, útlak a vykořisťování, myslím, že v příběhu dívka žila ještě velmi pohodlně, na rozdíl od současné reality, která si v jednotlivých případech ve způsobech týrání a donucování nijak nezadá se zvěrstvy v koncentračních táborech, vždyť to režim s benevolencí umožňuje, je to jakýsi bonus za loajalitu, za jeho podporování, vždyť takoví otrokáři platí také daně, často jsou ve veřejně vlivných postaveních a patří tedy mezi mocensky důležité opory, a když se jim snad jejich sloužící znelíbí či porouchá? Tak ho jen někam vyvezou a vyhodí, bude se snad o původ neznámého někdo ve lhostejné společnosti zajímat? Nebude, vše je velmi dobře nastavené, aby takové praktiky beztrestně fungovaly, velmi smutné a obtížně přijatelné pro každého, kdo má v sobě ještě nějakou lidskost, soucit a úctu k životu ostatních lidských bytostí na Zemi.

    • 22.6.2015  09:31

    311. Naprosto mimořádné dílo, se silou výpovědi, pronikající do nás se stále se stupňující intenzitou, až k tragickému vyvrcholení, vývoj událostí lze sice vytušit, přesto s ním nejsme smíření a s nadějí doufáme v osvobozující milost, šťastné okolnosti, jež nám poskytnou úlevu, život malého chlapce ve vlivu přísného, nekompromisního otce, rabína, konflikt dětského intuitivního náhledu na život se striktními pravidly, s režimem plně podřízeným Tóře, s mnoha rozporuplnými omezeními, která zasahují neústupně do chlapcovi každodennosti, do jeho pocitů a představ, v kontrastu s naší životní zkušeností se před námi odehrává drama, které v mnoha souvisejících případech jistě nemá takové zničující vyústění, přesto nás nenechá bez zamyšlení nad smyslem takového života, či nad jednotlivými, zdůrazněnými principy takové víry, opravdu jde o velmi hutné, pocitové a na detailech pečlivě budované dílo, přibližující nám tak vzdálenou kulturu, jejíž mnohasetletá existence ji nepochybně opravňuje k uznávání a úctě, přesto se nevyhneme pochybnostem, zda taková důslednost bez kritického přístupu je společnosti a jeho příslušníkům účelně prospěšná a bezpečná, to by myslím mělo být vždy tím hlavním hlediskem, nahlížet na náboženství s odstupem, vstřebávat proměny a své jednání korigovat, film určitě doporučuji každému, už jen pro ten zážitek z výborně zvládnutého zpracování téma, bravo!!! (10/10)

    • 17.6.2015  10:11

    310. Zvláštní, diváky těžko uchopitelné, až podivně působící filmové sdělení, evokující představy, jako bychom místo živých aktérů sledovali události interpretované souborem loutek, jakoby jejich upjatý, stroze uhlazený herecký projev, rozvíjející se bez jakýchkoliv zjevných prožitků v osobních deklamativních promluvách, byl právě jen takovou bizarní, chladnou loutkohrou, jakoby zůstali všichni nějak zasažení a zaskočení tou náhlostí a překotem dobových společenských změn, tím mohutnějícím přívalem nového, čistě rozumového přístupu osvícenství, hnutí přísné racionality, jakoby před námi náhle všichni emocionálně zchromli a jejich existence se zredukovala jen do setrvačností vynucovaného odříkávání vět, v hovorech bez vysvětlení, ve kterých se vlastně všichni stále více zmateně vzájemně ztrácejí, dějový obraz, vytvořený zdánlivě jakoby pro naše kratochvilné obveselení, který však v nás dokáže vyvolat jen trudné pocity marnosti, se sílící motivací už, už uniknout, opustit co nejrychleji tak tísnivé výrazového sevření.

    • 26.5.2015  09:54
    Jiná země (2011)
    odpad!

    309. Film se pro mne stal velkým zklamáním, přitom mohl být bez pochyb výborným psychologickým dramatem, obohacujícím bravůrně utvářenou atmosférou žánr, mohl, ale bohužel se tak nestalo, je pro mne naprosto nepochopitelné, proč je do děje příběhu zapojená ta nesmyslná zápletka s objevem jiné Země, není a nebude nikdy žádné jiné Země, ve Vesmíru je totiž vše jedinečné, neopakovatelné, neopakující se, taková je fundamentální zákonitost a žádné blouznivé fantazie na tom faktu nic nemohou změnit, na člověku leží jen tíže smíření se s něčím takovým, Země je naše matka, z ní vše pochází, jsme jedinečně předurčení zde žít a nikde jinde, nepokoušet se nikam mimo ni odcestovat, to jen režim Zla podněcuje ve společnosti takové představy, že můžeme někam pryč utéci, prchnout od vlastní odpovědnosti za ničení, zabíjení, odpoutat se od následků našich činů, ne, vše co zde zasejeme, zde i sklidíme, není žádné možnosti odejít, oprostit se od zla, které jsme zde spáchali, jen odpuštění a prosba o milost nás může osvobodit, jen vzájemně sdílené milosrdenství, nic jiného, jen naše vlastní duchovní zrání jako ta pomyslná cesta na jinou planetu míru a harmonie, pochopení souvislostí a ochota k nápravě.

    • 12.5.2015  09:40
    Výchozí bod (2014)
    odpad!

    308. Pro mne nečekaně velké zklamání, taková tvorba je mi svým sdělením vysloveně protivná, až odpuzující, zneužití či zneužívání tak vzácného existenciálního téma jako je právě reinkarnace, představy pokračování života novým zrozením jako neměnného principu kontinuity, k šíření tak rozsáhlých bludů, nikdy se ve Vesmíru nic neopakuje, jen stále mění a proměňuje, nelze tedy žádnou metodou dosáhnout podobných zjištění, vše je v ději rozvíjeno opět kolem výkonných počítačových programů, s dalšími mimořádnými schopnostmi, další propagandistické dílo ideologie, pro kterou je tak charakteristické právě přeceňování možností technologie, jen pro další a další oslabení úcty a obdivu k životu, Božímu zázraku, ukázka scestného směřování filmové produkce ke zdánlivě hodnotným, oduševnělým tématům, které však svým působením spíše vedou k poškozování náhledu na tak závažné existenciálně důležité skutečnosti, škoda promarněné příležitosti, která mohla přinést naopak hodnotné přiblížení jevů, které nás soustavně obklopují a zasahují s jistotou a neměně do našich životů.

    • 8.5.2015  12:05
    Milovaná (2010)
    *****

    307. Hudba má tak uchvacující moc, vždy i měla a bude mít, dokáže probudit naše city, povznést naše lidství, zapálit v nás touhu, pohánět k činům, až za meze soudnosti, a právě až tam se nechá hudbou ztrhnout Katarina, dívka z prostředí, které není žádnou životní výhrou, smýkaná, opovrhovaná, až jednou, jako by zázrakem vstoupí do míst, které jsou bytostně hudbou naplněné, do koncertního sálu, mezi lidi, kteří hudbou žijí, jak se k nim zařadit, jak patřit mezi ně, jak se vysmeknout tomu tak ubíjejícímu životu, konečně uniknout, nechat se unášet konejšivou nadějí, pryč, co nejdále, ale svět není ani zde lepší, bez zášti, lstivých úskoků, ale je tak snadné podlehnout iluzím, když je alespoň na čas život takový, jak jsme si o něm ani snít netroufali, naivní ve víře a velmi zranitelní, jak je pak snadné nás podvést a zneužít, když není pro nás žádné lepší volby na výběr, pak se upneme k té jediné, nám dané příležitosti a to se vší silou a odhodláním, už nikdy zpět do prázdnoty a beznaděje, stůj co stůj, zůstat, udržet si tak náhle nabytou důstojnost, pak ani zločin nemusí být pro nás překážkou, když právě jen "Odvaha je jediným životním měřítkem." Vynikající sociální drama se snadno uvěřitelnou psychologií postav, další angažované a podnětné dílo, tak důležité pro naše širší chápání reality.

    • 5.5.2015  19:02
    Pozemšťan (2007)
    ****

    306. Drobné, komorní, přesto tak k existenciálním úvahám provokující dílo, pochopitelně v nás okamžitě a ve velmi rychlém sledu vyvolá početné otázky, včetně té zřejmě nejdůležitější a patrně i první, kterou bychom si v takové situaci, v úžasu sami položili, je to vůbec uvěřitelné vyprávění? Ano? A do jaké míry? Tak zdánlivě jednoduchá zápletka a tak široký, do souvislostí rozvětvený názorový střet, dokud jsme o něčem pevně přesvědčení a máme ve svém postoji tak oporu, jsme si neochvějně jistí sami sebou, ale co když by se nám přihodilo to co těm několika, nejspíše by se jako rázem začala naše počáteční zdánlivě neochvějná jistota také tak rychle drobit, rozpadat a bortit, ano, já věřím, že smrt je opravdu jen daní za naše hříchy a život věčný není nic co by se nemohlo stát takovou realitou, vždyť věčnost je přece jedním z rysů Vesmíru, tak proč by nemohla být vztažená na nějakou další entitu, tedy i na život člověka, proč nežít tisíce let, vždy je stále a stále, co pro sebe objevovat, co se dále učit, co více a podrobněji poznávat, oddávat se tomu tak mocnému okouzlení, které nám Vesmír svou nekonečností soustavně nabízí, je opravdu jen na každém, jak s životem nakládá, díky milé uživatelce Tereszka33 za tip, že mi takový film neunikl.

    • 4.5.2015  10:10

    305. Očekával jsem výborné dílo a očekávání se mi i splnilo, dlouho jsem nic z islandské kinematografie neviděl a tak je velmi radostné něco podnětného k jejímu úsilí konstatovat, příběh o různých formách zneužívání, o zhoubě prorůstající celou společností, moc, peníze, sex, pokořovaná důstojnost, zadusávané lidství, jen pro ukojení touhy ovládat, ničit, hubit, tak jsou drceny režimem na drobky naše životy, jen na takový bezcenný, neobchodovatelný sled životních událostí, které nás však přes tu všechnu svou nevýznamnost tak moc poznamenávají a bolí, ano, právě bolest, to byl ten můj nejsilnější pocit, tak rád bych vstoupil do děje a zasáhl, jen ne pouze tomu všemu přihlížet, nebýt nezaujatý, když jde o tolik hnusu a utrpení, proč takový svět spoluvytváříme? Ano, sice každý s rozdílnou mírou vlivu, přesto my všichni do jednoho jsme strůjci jedné jediné celistvé reality, složitě propojené, těsně provázané, a nelze se z ní vysmeknout, vleče nás a smýká, jak si ještě udržet lidskost a neproměnit se právě v takové netvory, pro které jsme jen něco k tomu nejhrubšímu ukojení. Mimořádné a bohužel další nedoceněné dílo, které můžeme hodnotit opět jedině s pohledu vlastního pochopení stavu a situace ve společnosti.

    • 30.4.2015  23:01
    Ex Machina (2014)
    ****

    304. Tak to tedy vážení bylo náramné sousto, jak jsem si již dlouho, předlouho moc přál, téma umělé inteligence a nabytého vědomí strojem patří stále k mému vrcholnému zájmu, neboť právě se stroji je neslučitelné, i když se nám v nejnovější tvorbě žánru sci-fi stroje různou cestou k vědomí probouzí, je jedině pro naše lidské dobro a štěstí že se tak opravdu děje jen ve filmech, i když samozřejmě považuji jakékoliv polemizování v této vratké a nejisté oblasti za podnětné a důležité, vědomí stejně jako život sám je prostě ten nejvzácnější Boží dar na Zemi, je stejně jako život nepřenositelné, jedinečné, není a nebude nikdy výsledkem nějaké odborné zdatnosti programátorů, takové fantazie mne naopak vždy opravdu mile pobaví, život a vědomí je přece dílo toho největšího génia, Stvořitele všeho, jak by mu mohl konkurovat nějaký tým, i kdyby těch sebechytřejších, není nám zpřístupněná taková moc, ale jen pro naši bezpečnost, co za monstra by pak ovládla svět, to nemůže být přece dopuštěno a tak se alespoň v tomto příběhu, na krátký čas poddejme snění, prožijme si s Calebem to tak překvapivé a dráždivé okouzlení z kontaktu s umělou ženou, již tak zdařile vyrobenou, že podlehnout jí, není nijak zvlášť těžké, určitě doporučují, tohle je skutečně hodnotný žánrový příspěvek pro přemýšlivé diváky.

    • 30.4.2015  09:33

    303. Hned úvodem se přiznám, že nebýt té tak mimořádné příležitosti zhlédnout představení zdarma, jen těžko by mne takový akční paskvil přiměl k zakoupení vstupenky, ale zklamán nejsem, ani účasti nelituji, to určitě ne, prostě jen další zajímavá zkušenost, vždyť už jen být v úplně plném promítacím sále, to jsem ještě nikdy nezažil, ten pocit byl opravdu zvláštní, stejně tak i ten pohled na okolo mne sedící diváky, které odhaduji takový žánr opravdu zajímá a dokáže jim patrně nabídnout to významné něco, co já marně po celou dobu hledal a bohužel nakonec nenašel, spíše mne všechno, to tak bombastické dění přivedlo až k myslím že důležitému zamyšlení, jak je to vlastně se smyslem a účelností takové realizačně náročné tvorby? Proč stále znovu a znovu, vynakládáním bez pochyb výjimečného úsilí, něco takového opakovaně vzniká? Jistě pro peníze, ale za co? Jen aby se alespoň na moment překryla ta stále rozsáhlejší ideová prázdnota, a když je po všem, pak jen, ještě ohlušení tím mohutným hřmotem ze závěru scén, vycházíme chvatně ven, rychle pryč, stejně prázdní a pustí.

    • 28.4.2015  14:15

    302. Velmi závažné téma současnosti, peníze nebo lidskost, sobectví nebo lidská sounáležitost, jak správně rozhodnout? Tak ostře vyhrocený se k nám dostává ve filmové příběhu těžký konflikt, a ne v naší každodennosti ojedinělý, vždyť neustále, v nejrůznějších proměnách jsme nuceni volit, vybírat, kdo nebo co dostane od nás přednost, za co zaplatíme, z nutnosti, z rozmaru, pro povrchní pocit radosti, v režimu Zla a penězi soustavně korumpované morálky je to opravdu velká zkouška, jak jednat se soucitem, milosrdně a přežít, jak se zachovat a svůj vlastní život neohrozit, když se ten zrůdný kolotoč zaslepené spotřeby tak zběsile, stále rychleji a rychleji točí a kdo se neudrží, je prudce odvržen, daleko, daleko od zájmu těch, se kterými si třeba ještě podával včera na znamení úcty a přátelství ruku, najednou neznamená pro nikoho z nich nic, jen nežádoucí přítěž, která je tu navíc, nadbytečná, už jen na obtíž, a pro ty ostatní je tak snadné se uzavřít doma, zabouchnout před nouzí druhých dveře, zamknout se, opevnit, neotevírat, aby snad o svém postoji nezapochybovali a nevyslyšeli něčí prosby o pomoc. (10/10)

    • 28.4.2015  08:07
    Neutečeš (2014)
    ***

    301. Jasné, prosté, přímočaré, přitom tak spolehlivě a opravdu důrazně účinkující dílo, možná s větší ideovou hloubkou, než jsme si ochotni hned připustit, možná obsahující významnější sdělení, než se prvotně jeví, ano, čekal jsem a otevřeně vnímal, z minuty na minutu, stále udržovaný v napětí, s více méně jedinou, tou, v mé mysli nejvtíravější otázkou, jak z takto naprosto beznadějně nastavené situace příběh ve svém konci nějak vyvázne, jak i nás, diváky, vyprostí z toho neustávajícího tísnivého pocitu ohrožení, musím však říci, že právě to tak důležité dějové rozuzlení a vyvrcholení považují za naprostý vývojový pád, který sebou bohužel strhl vše, to tak pečlivě, předchozím snažením budované, škoda, myslím si, že takový námět má ještě velký a zatím nikým neodkrytý potenciál, vždyť v životě jsme stále něčím pronásledováni, i když často jen v našich představách, obavy, strach, tíseň, ty pocity všichni velmi důvěrně známe, a jak se jich všichni snažíme zbavit, není to vůbec snadné, někdy nás i přerostou a mohou se změnit až v takový pocit neustálého pronásledování, morbidní, ale ne nereálné. (7/10)

    • 24.4.2015  10:17

    300. Sny o štěstí, měnící se postupně až v těžkou závislost, v bludná přání, kterým tak často s rostoucí touhou propadáme, závislost jako nastražená léčka, pro nás nepochybně šokující obraz osobní zhouby, drásavě nemilosrdné, do naprosté krajnosti vyostřené sdělení, ne bezúčelně, taková je současnost, stav, do kterého jsme režimem lstivě zavlečení, jen pro zvrácené potěšení jeho strůjců, pro jejich zvrhlou radost z lidského utrpení, pro ponížení důstojného lidství až pod práh únosnosti našeho ještě stále střízlivého chápání, krutost, surovost, stále rafinovanější formy ovládání, stále dokola, doširoka rozprostírané, jen aby byli nachytáni další slepě důvěřiví, jen aby se režim opět posílil, aby snad nezeslábl ten pro něj tak životadárný peněžní proud, další a další rozvrácené, zničené životy, další zubožení, to je dílo obžaloby, velmi silné, ale stále ne dostatečně odstrašující, jaký bude muset ještě podnět být, abychom procitli, aby se společnost konečně mocně vzedmula, scelila svůj odpor v jednu obrovskou očistnou vlnu a zbavila se těch, kteří jí stále záludněji udržují v útisku. Mimořádně důležité dílo, jehož význam zůstane pro společnost nadčasový, alespoň jako memento.

    • 17.4.2015  11:16

    299. Mé první setkání a seznámení se s zatím spíše neznámou a opomíjenou marockou kinematografií, jen krátké, úvodní, přesto překvapivé, potěšující a hlavně slibné, tamní kolorit odloučeného venkova na pozadí téměř neznatelných, velmi pozvolných proměn, ale i prudkých společenských změn, prostřednictvím vyprávění příběhu dívky, která se nedobrovolně vrací ze sirotčince, kdesi v Belgii, z prostředí s nastavenými striktními pravidly, ale i s možností širšího vzdělání, právě ve veskrze konfliktních, pro ni naprosto nových životních podmínkách, se k nám tak záměrně srovnáváním přibližují odlišnosti v kontrastu, který by měl být divákům v hlavních rysech snadno rozpoznatelný, dílo se zvláštním, humorným půvabem, který spolehlivě poutá náš zájem, i přes vážné a skličující peripetie svěžím vtipem překonává životní nástrahy a trpělivě stupňuje své úsilí o udržení naší divácké pozornosti, jemně, nenuceně nás vede a povzbuzuje k zamyšlení, k vnímavějšímu přístupu, který nás dovede postupně až k odkrytí zatím přehlížených skutečností, podpoří nás v citlivějším vnímání i tak vzdálené reality. (Arabfest 2015, Plzeň)

    • 14.4.2015  09:51

    298. Působivý, autentický dokument z prostředí ženské věznice v Libanonu, divadelní představení jako prostředek pomoci a podpory k nalezení osobního východiska, vlivný způsob vyrovnání se s událostmi a situací, pro všechny trestané ženy nepochybně tíživé, skličující, pohled a výpověď zúčastněných, pocity viny, lítosti, křivdy, nespravedlnosti, jistě se nijak významně nelišící od pocitů jiných žen a nejspíše blízké každému, kdo je tak náhle odtržen od své rodiny, svých blízkých, i omezen velmi zásadně na své svobodě, citlivé, podnětné dílo provokující vnímavého diváka i k širšímu přemýšlení o souvislostech, tak důležitých k lepšímu, chápavějšímu náhledu, a které nejsou až tak vzdálené naší vlastní realitě, jen se nám často a záměrně bohužel předkládají s větší důrazem, než jim ve skutečnosti přináleží, slouží pak spíše záměrům s mocenským přesahem, směřujícímu k posilování netolerance, cílenému jitření odlišnosti, podněcující nezřídka ke střetům v obvykle nekonfliktním soužití, mnohdy vyhroceným až ve sled násilných událostí, s často dlouhodobým dopadem a tragickými následky. (Arabfest 2015, Plzeň)

    • 10.4.2015  23:23

    297. Letitá, únavná, již naprosto rutinní, nezměnitelná realita, jako nějaké surrealistické drama, tísnivěji a tísnivěji skličující, odpuzující obraz obludné, vysilující, stále a stále bezvýchodnější situace, dále a dále se prodlužující konflikt soužití lidí rozdělených událostmi, které příčinami přesahují již několik generací, nesmiřitelně znepřátelené skupiny, Židé a Palestinci, násilí a bezpráví, útlak a pak odveta, další a další násilí jen střídané jiným násilím, utrpení a zmar, to vše se k nám divákům dostává, jako provokující dílo, znepokojující zvolenou, až absurdní nesourodou formou, ostře jitřivá, nepřehledná koláž, jen, jen, aby se na nás co nejsilněji přenesla atmosféra stavu a pocity z každodennosti v níž se snaží lidé přežít, se zvláště silným důrazem na smysl postrádající místní reálie, v jedinečné, ale jistě ne ojedinělé výpovědi jednoho z mnoha, výtvarného umělce, o jeho těžké životní zkušenosti, o svém zadržení, vyslýchání, věznění, mučení, ponižování, vše se má jevit co nejvíce jako nějaká bizarní, surová parodie na téma týrání, možná některé z nás napadne, kde jsou meze formy, v níž je ještě možné se pokoušet předat publiku tak závažné sdělení? Tak aby si konečně lidé uvědomili, v jaké vztahové bídě se všichni potácí a vzájemně moří. (9/10)

    • 6.4.2015  08:08

    296. Může z výborného herce vyzrát časem i výborný režisér? Russell Crowe nám to s jistotou může potvrdit, ano, může, pokud má v sobě cit a soudnost, tak dokáže mnohé, co by mu jiní jistě rádi upřeli, tak jsem i já, stejně jako jeho další příznivci i odpůrci, byl zvědav na jeho režijní debut, a mohu s klidem a zodpovědně prohlásit, že rozhodně nezklamal, zvolit si tak závažný námět, to už chce opravdu velkou dávku troufalosti a odvahy, ale on je velikán, jeden z mála titánů současné kinematografie, a tak s vědomím vlastních schopností může kolem sebe vystavět další a další hluboce lidské příběhy, které ty vnímavé v kinosálech určitě vždy osloví, a ti ostatní? Ti budou jen přihlouple takovou tvorbu znevažovat, vždyť co může být větší krutost, než si nechat válkou odvést či odvléct z domovů děti, aby pak někde daleko, od své domoviny vraždili a sami umírali pro zájmy, které nejsou jejich, ale mají pro ně položit život, jen pro věčnou nenasytnost těch druhých, mocí nemocných, co životů bylo z rozmaru moci promarněno, co zločinů a krutostí spácháno, a pak v pokoře, jen se silnou vírou se vydá jeden jediný člověk ty své ztracené děti hledat, smířený, že živé je už domů nepřivede, jako jeden z mála, on je přece životem uvyklý trpělivě, neústupně hledat, kde jiní by se ani pokoušet hledat nezačali. (7/10)

    • 31.3.2015  23:06
    Bojovníci ze severu (2014)
    odpad!

    295. Režimní indoktrinace, trapně průhledný, manipulativní podvrh, svou krátkou stopáží evidentně určený především pro mládež formou školních promítání, k formování jejich šablonovitě uvědomělého názoru, že se ve výběru filmů v rámci festivalu Jeden svět setkám s takovou zastrašující, xenofobně orientovanou tvorbou, to jsem opravdu nečekal a cítím se zhnusený, tím se u mne doposud úspěšně udržovaná důvěryhodnost festivalu propadla až na úroveň úplného dna, předkládá se divákům jakási výpověď fiktivního příslušníka islamistické buňky, uprchlíka ze Somálska, žijícího nyní v Dánsku, přitom jde jen o součást dlouhodobé režimní kampaně s účelem, který není zatím úplně zřejmý a lze ho jen více méně odhadovat, ale očekávám, že nezůstane dlouho zastřený a pocítíme brzy jeho plné důsledky, film bez výhrad doporučuji, o takovou zkušenost by neměl být nikdo přemýšlivý ochuzen, zároveň je alarmující, kolik diváků bez jakéhokoliv zpochybnění autenticity obsahu uvěřilo!!!

    • 25.3.2015  23:21
    Úkryt (2014)
    *****

    294. Vizitka režimu zla a společnosti, která jej s lhostejností, strachem či pro výhody podporuje, takový je obraz doby, kdy na to nejzákladnější, na lidskou důstojnost se stojí dlouhá fronta a ne na každého se dostane a tak ti, co v souboji o to úplné minimum prohrávají se mění ve stále více a více zdivočelé tvory, pozbývajíce rysy lidského charakteru, až tam režim člověka dotlačí, aby přežíval jako tvor jiného živočišného druhu, stále rozsáhlejší plýtvání na jedné straně a na druhé straně toto, ta pravá tvář zločinného režimu, ne ta stále v reklamách vychvalovaná, ale právě tato, ta je tou prokázanou pravdou o doširoka rozšiřované lži, velmi smutné, bolestné, stísňující s pomyšlením, že do takové pasti se může dostat kdokoliv z nás, ano, můžeme se z milosrdenství, soucitu snažit pomoci jednotlivcům, ale trvalé nápravy tím nikdy nedosáhneme, když původce společenské zhouby a utrpení nebude odstraněn!!!

    • 25.3.2015  09:09

    293. Nádherný, silný, odhodlaný, vírou prodchnutý dokumentární film o pomoci těm nejnuznějším, režimem a společností stigmatizovaným, všichni obrazně stejně odstrčení nebo dotlačení na úplný okraj propasti, jen krok od pádu, od jisté smrti, lidé, kteří nikdy nepoznali lásku, bez hřejivého domova, bez vlídných přátel, bez zázemí rodiny, sami, vytržení, odvržení, přesto stále lidské bytosti, plní bolesti, zranění, nemocní, přitom tak velkolepě zahrnutí díky faráři Mariánu Kuffovi boží milostí, bezpodmínečnou láskou, úchvatný příběh člověka na duchovní cestě, který sám nevyšel z uspořádaných rodinných vztahů, přesto díky matce nezůstal jen tím dalším bezcitným, k lidské bolesti lhostejným, soucitu odcizeným člověkem, jsem nadšený, plný tolika pozitivních pocitů, záchrana, pomoc bližním, křesťanství přesahující rámec jen stále opakovaných poučení, moudrost uplatňovaná v každém momentu vlastního života, i přes pochybnosti, přes řadu lákavých pokušení, přesto zůstat pevně, neoblomně, neochvějně, den co den postupovat s božím vedením, dílo provokující i povzbuzující k přemýšlení, s mnoha otázkami, na které není lehké jednoznačně či vůbec nějak odpovědět.

    • 23.3.2015  15:43
    Hon (2012)
    *****

    292. Pro mne, pro muže, který má bytostně rád děti a je za jejich přítomnost velmi vděčný, je toto téma jednou z největších krutostí, jaké se lze dopustit, kolektivní hysterií vyprovokovaný hon, hon na člověka, který by dětem nikdy neublížil, přesto se stává naprostým vyvrhelem, psancem, a jak? Jen vinou defektní představivosti všech v okolí, to oni, oni všichni jsou choří, postižení bludy vycházejícími z jejich vlastní temnoty, jak je snadné roztočit nezodpovědností mašinérii zla, ďábel jen ve skrytu číhá na svoji příležitost, aby se chopil vlády, zbavil své věrné sluhy soudnosti, střízlivého vnímání pravdy a spravedlnosti, je mi z toho tak moc smutno, tak moc, jeden z důkazů, co zla, co kalného hnusu je v lidech usazeno, jen se čeká na vhodné oběti, které by za všechny ty jejich hříchy pykali, sňali je z nich a oni pak mohli dál žít v pokoji, tak jako dříve, s ulehčením, že zlo bylo alespoň na čas odstraněno, než se situace opět vhodně vyhrotí a dostanou příležitost opakovat svůj surový obětní rituál, pomstít se někomu za své vlastní zlé činy, za svou vlastní špatnost a ošklivost, hrůzné a tak pravdivé.

    • 23.3.2015  06:58
    Slib (2014)
    *****

    291. Když člověka ovládne zlo, promění se v monstrum, nelítostného, krutě vypočítavého a nebezpečného netvora, může mít podobu i tak mladé dívky, o to jsme pak více překvapení, nebo spíše až zaskočení, když se zlo náhle v plné síle projeví a zasáhne, pak zůstaneme v úděsu stát, bez dechu, zbavení slov, jen se zmateně se proplétajícími myšlenkami a stále naléhavěji neodbytnou otázkou proč? Proč? Začneme se sami sebe ptát a hledat viníka, co nejdále od sebe, tak abychom svoji případnou spoluvinu hned na začátku vyloučili, ale často, co nás nejvíce zasáhne, toho jsme i původci, stejně tak si mnoho otázek položili rodiče obou mladých lidí, najednou nikdo z nich nechtěl přijmout svoji odpovědnost, nechat se obtěžkat břemenem viny, vinní totiž byli všichni, všichni své rodičovské povinnosti zanedbali, připravili tak podmínky pro události, které jen už čekali na tu nejpříhodnější situaci, aby se přeměnili v tragédii, v surovou vraždu, otřesné svědectví o naší současnosti, kdy ovládnutí, naprosté podrobení si někoho jako výkonné, bezvládné loutky je tím, o co mnozí usilují, aby pak skrze takovou moc, dali průchod těm nejhorším pohnutkám, touze šířit smrt, mimořádně silné psychologické drama, které by nemělo pozornosti rodičů určitě uniknout, díky za takovou tvorbu, se kterou se dá dále užitečně pracovat.

    • 22.3.2015  13:40

    290. Už z filmové upoutávky bylo celkem snadné poznat, že toto dílo si pozornost diváka nepochybně zaslouží, původní očekávání se nadmíru naplnila a mohu s potěšením konstatovat, že se žánr po delší době rozšířil o další skvělé dílo, pro mne zatím největší letošní překvapení, Sean Penn, dnes už nezpochybnitelný herecký velikán kinematografie, jen potvrdil, že rozsah jeho herectví obsáhne i takové role, jakou je zabiják Jim Terrier, mnohonásobný vrah, původně respektovaný pracovník jedné z mnoha bezpečnostních agentur působících během občanské války v Kongu, zajišťujících bez ohledů na páchané zlo zájmy a mocenský vliv zahraničních těžebních společností, jejich co nejvýhodnější postavení, přístup k moci a s tím i k vzácným nerostům, přes cílené vraždy, ve společenské situaci jen těžko pro nás i třeba jen vzdáleně představitelné, ve všeobecném rozvratu, ve zmatcích, bezpráví, v běsnění bezuzdného násilí, sledujeme drama muže, který mnohokrát usiloval o smrt jiných, těch druhých a teď se stává on tím nežádoucím, o kterém bylo rozhodnuto, že musí zemřít, opravdu vynikající dílo, které vykresluje přesvědčivě a věrohodně postavy a povahu zákulisí takových činností, jen velmi okrajově zmiňovaných v médiích, velké díky za takové dílo!!! (10/10)

    • 20.3.2015  07:31
    Divergence (2014)
    ***

    289. Sečtělí, Mírumilovní, Upřímní, Neohrožení, Odevzdaní, takové jsou specifické mocenské frakce v další odvážné a působivé sociální vizi, společnost s politickým systémem založeným na pěti odlišných skupinách, které díky svým jedinečným, svébytně vyhrazeným schopnostem a životním pravidlům zachovávají a spoluvytváří stav dlouhodobé mocenské stability, jen se nesmí vyskytnout lidé, kteří toto přísné vymezení skupin povahou přesahují, jsou tak pro jednoznačně uspořádaný systém nezařaditelní, odchylující se, divergentní a tedy neslučitelní s nastavenými principy, jejich existence se stává závažnou hrozbou, kterou je třeba, co nejdříve odhalit a eliminovat, zabránit jejich rušivému působení mezi ostatními, spořádanými, obraz s nadsázkou přirovnatelný i k naší současnosti, vztahu režimem úspěšně podrobené a porobené většiny vůči rozmanitým nepřizpůsobeným menšinám, s různě motivovaným a odůvodňovaným násilím vůči nim, se stupňovaným útlakem, nevyjímaje postupy směřující až k fyzickému odstranění, vyhlazení, jako reakce režimu na destabilizující hrozby, dílo, které nám nabízí významné podněty k zamyšlení, jen být dost trpělivý a pokoušet se třeba i opakovaně dostat až k tomu podstatnému, obsahově důležitému jádru filmového sdělení.

    • 19.3.2015  09:12
    Elysium (2013)
    *****

    288. Další velmi silné, mimořádně závažné, výrazně angažované dílo v řadě podnětných nositelů jedné z mnoha současných vizí budoucnosti, vycházející z pečlivého poznání současného stavu, ze zkušeností a naprosto zřejmých, stále jasněji zřetelnějších mocenských tendencí globálního režimu, útlak, vydírání, zastrašování, bezpráví, bezmoc, strádání, uvěřitelný obraz světa, kdy původci zla, ničení a zkázy jsou tisíce kilometrů daleko, vzdálení naříkání, bolestnému křiku, beznaději a špíně rozvráceného světa, jen pro stále větší pýchu, jen pro ten pocit vznešené nadřazenosti, velmi smutné, tíživé zobrazení situace miliónů lidí, v prostředí zoufalého nedostatku, bezvýchodného nuzného přežívání v porobě diktaturou rozmařilého, bezuzdného plýtvání, symbolizovaného obřím orbitálním obytný komplexem, Elysium, vysněný, bezpečný svět, gigantický projekt, ke kterému se upínají mnozí již dnes, ve snaze uniknout pryč ze Země, utéci následkům explodujících problémů, uprchnout před vlastní odpovědností. (9/10)

    • 18.3.2015  08:09
    Focus (2015)
    ****

    287. Jeden z těch filmů, kdy se nám dostane zdánlivě téměř všeho a vlastně vůbec ničeho, že se svět stále více plní zloději, lháři a podvodníky, to není nijak nové nebo nějak povznášející poznání, stav, který se již ustálil jako takový trpce trapný společenský kolorit, já podvádím, ty podvádíš, teď jen jde o to, kdo koho dříve a obratněji, s větší způsobenou škodou či horšími následky, velmi smutné, jeden z takových dalších podvodů, v převleku výjimečnosti, v křiklavě pestrých barvách a v blyštícím se lesku, okouzlující, omamný, obluzující, klamavý, vzbuzující úžas, ten ale z toho všeho nadlouho nepřetrvá, spíše se rychle změní v pocit, který se v nás patrně rozvine právě když se v naší každodennosti staneme opět obětí nějakého dalšího neotřelého podvodu, v rozpacích a právě s těmi smíšenými pocity si říkáme, tak jsme zase padli do léčky a lze se toho vůbec pro příště vyvarovat, když postupy podvodníků jsou stále rafinovanější, dílo, které právě jeho žánrovou nevyhraněností můžeme považovat za cokoliv, ale nejspíše právě za ten velmi obratný podvod na nás divácích.

    • 17.3.2015  12:00

    286. Nádherná parodie, s půvabem, s výrazně působivou, milou, až naivní bezprostředností, úsměvná, vtipná, překvapivá, udivující, přitom tak pokrokově namířená, skvělý, i když zatím spíše jen ojedinělý, angažovaný, pochopitelně i velmi kontroverzní pokus, jak proniknout k lidem a přivést co možná nejpočetnější společnost k procitnutí, k tak důležitému probuzení ze stále v nás propagandou utvrzovaného bludu, opírajícího se jen o mocensky motivovaný klam, o předstírání, že všechno konání má jen ten jeden jediný správný důvod, jen neomezená, násilná exploatace všeho a všech, s mocí strachu a bolesti, jaké jsou pak najednou v takové konfrontaci malicherné a nadhodnocené civilizační výdobytky naší současnosti, soustavně vyzdvihované a zdůrazňované, do široka rozprostíranou a pečlivě provázanou lží, abychom snad ani na moment nezapochybovali, jen stále a stále jen důvěřovali, sice jen posměšné dílo, ale s velmi obsáhlým a závažným sdělením celé společnosti.

<< předchozí 1 2 3 4 6 9 11
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace