Kokska

Kokska

Karel Šopek

okres Brno


5 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 7 9
    • 11.1.2020  09:16

    Dokument v podstatě o tom, jak se Severokorejský režim snaží budovat obrázek sebe sama. Před sebou, svými lidmi i okolním světem. Představitelé země samozřejmě nejsou hloupí, vědí, jak je okolní svět vnímá, takže v těch mimořádně trapných scénách "z normálního života", které místní režisér znovu opakuje, vylepšuje a my to vidíme, bych neviděl nějaké selhání, spíš rezignaci. Že se zkrátka nikdo ani nesnaží ovlivňovat nás, západní diváky, spíš je to propaganda namířená směrem dovnitř. Podle mě Korejci vzali dokument jen jako další příležitost, jak upevnit režimní propagandu před vlastními lidmi. Z tohoto (povrchního) úhlu pohledu je tedy dokument málo zajímavý, protože koukáme na pořád to samé. Scénu za scénou je nám předkládáno divadlo o tom, jak úžasné je to žít v tak prosperující a perspektivní komunistické společnosti. Pokud trochu poodstoupíme, otevře se nám trochu jiný pohled. V další úrovni totiž můžeme natočený materiál brát jako svědectví o útlaku, totalitě a budování myšlení, které takovému režimu konvenuje. To se pak jedná o sice poučnou, ale mimořádně depresivní podívanou.

    • 5.1.2020  20:30
    Judy (2019)
    *****

    Ačkoliv jsem měl vůči filmu řadu předsudků, od tématu, přes jeho pojetí, až obsazení hlavní role, musím férově uznat, že všechny byli liché. Goold přistupuje k životě Judy Garladové velmi poctivě a s pokorou, v jádru se snaží co nejvíce postihnout skutečnost. Děj se především soustředí na poslední fázi života Garlandové, kdy její největší sláva je dávno pryč, nemá peníze a k tomu ji ještě pronásleduje pověst nespolehlivé a nevypočitatelné osoby. Líbilo se mi, že se tu z ní nedělá trpitelka, nebo naopak nedotknutelný idol. Spíš je vyobrazena jako produkt zábavního průmyslu a toho, jak vás tento svět může totálně vysát a uvrhnout do určité pararelní reality. Zellwegerová hraje Garlandovou bez přehánění skvěle. Neumím si představit, že by to šlo udělat lépe. S přehledem zvládá veškeré společenské masky, které se po takové hvězdě očekávají, přitom za tím vším cítíme depresi, zmar a unavenou nucenost. Chovám se tak, ne že bych chtěla, ale protože se to ode mě očekává a dělám už to tak dlouho, že už to vlastně jinak neumím. Ten hluboký až niterný rozpor, který Zellwegerová dokáže přesvědčivě znázornit, je až fascinující. Mezi mé osobní vrcholy pak patří scéna prvního vystoupení v Londýně. Nejistota, pochyby a úzkost na začátku, absolutně perfektní vystoupení a po skončení propad do hluboké deprese. Ta autentičnost byla až mrazivá. Samozřejmě zůstává otázkou, a z mého pohledu asi jediným záporem filmu, že pokud znáte život Garlandové, tak jestli má smysl se na toto filmové převyprávění znovu dívat, když už víte, jak to bude probíhat, co bude následovat a hlavně jak to celé skončí.

    • 4.1.2020  17:54

    Možná jsem měl příliš vysoká očekávání, takže za mě ve výsledku zklamání. Všechno zůstalo tak na půli cesty. Z postav občas vyklouzne nějaká pěkná situace nebo dialog, kdy si v duchu říkáte, že to fakt jsou nějací kluci, kteří někam jedou. Zanedlouho vám pak začně chybět větší tvůrčí důslednost, protože scénář se pohybuje dosti na vodě, hodně fabuluje, podstatné věci neříká a všechno funguje tak nějak samospádem. Chybí skutečné drama, skutečné motivace - víceméně je to o tom, že se hoši jen tak projedou a nic zásadního se nestane. Postava Elišky Křenkové se v příběhu objeví, po chvíli zmizí a vy jenom pokrčíte rameny, je to celkem jedno. Scény z policejní stanice jsou taktéž úplně zbytečné, nemají v příběhu žádnou funkci. Celá tato linie je tu jenom od toho, aby chlapci měli odkud utéct a aby existovala další časová rovina, na kterou by se dalo prostřihnout. To je problém celého filmu, všechno je to "jenom jako". Film s divákem vůbec nevytváří jakoukoliv vnitřní rezonanci, sledujete pořád herce ve vykonstruovaném příběhu, ne skutečné lidi. Přesto všechno si myslím, že je dobře, že film vnikl a vůbec se nebudu zlobit, když se podobné filmy budou u nás točit dál. Nicméně to, jaká se z tohoto filmu, potažmo režiséra, dělá senzace, nevypovídá nic o kvalitě příslušného díla. Spíš je to svědectví o prachbídné tuzemské konkurenci a že laťka kvality je nastavena hodně nízko.

    • 1.1.2020  10:54
    Maják (2019)
    *****

    Mrazivý atmosferický minimalismus dokonale skloubený se syrovým estetičnem. Z mála filmů si taktéž odnesete takřka fyzický zážitek. Kombinací zvuků, úhlu kamery a promyšlené práci s detaily, cítíte na vlastní kůži to, co zažívají hrdinové. Když se Pattinson chystá spravovat střechu, tak úplně cítíte, jak žebřík, po kterém leze nahoru, je starý, rozklížený a pomalu se vás začíná jímat lehká závrať. U každého zdejšího lijáku nezřídka zkombinovaného s vychřicí si říkáte, že do něčeho takového byste nevylezli ani za nic. A tak dále :-). Ústřední dvojice je samozřejmě super, Dafoe perfektní a Pattinson velmi příjemně překvapil.

    • 28.12.2019  21:21

    Chytlo mě to asi především kvůli tomu, že Cooper i Lady Gaga jsou pro mě velcí sympaťáci a rád se na ně koukám. Navíc herecky to dali oba na výbornou a vzájemná chemie mezi nimi spolehlivě funguje. Soundtrack je taktéž povedený, živá vystoupení jsou nabitá energií a mají správnou atmosféru. Škoda, že ústřední dvojice, co se týká charakterového vykreslení, je trochu na vodě, motivace se sice řeší, ale jenom ty nejzákladnější a trochu z rychlíku, zkrátka aby se neřeklo. Být film v tomto ohledu propracovanější, byl by to za mě určitě plný počet!

    • 23.12.2019  22:20

    Příjemný film, který ale měl zaděláno na něco mnohem lepšího! Námět je výborný. Střet pakistánského a amerického stylu života jistě sliboval spoustu zajímavých kontrastů. Film jich také několik ukáže i pár dialogových výměn se skvělých. Co se z mého pohledu povedlo méně? Filmu chybí jiskra, skutečná chemie mezi postavami, která by tento scénáristický konstrukt zaplnila reálnými lidmi a skutečnými emocemi. Vše je bohužel distancované a chtěné o něco více, než by bylo žádoucí. A upřímně řečeno, dvouhodinová délka tomu všemu taky moc nepomáhá.

    • 28.11.2019  20:06

    Skvělý dokument. Moc se mi líbilo, jak Remunda nechává všem zúčastněným volný prostor a jenom je s kamerou sleduje. Což je, z mého pohledu, trefa do černého. Vše podstané uvidiíme a uslyšíme, to nejdůležitější, skutečné charaktery všech tří bratrů, tak přirozeně vyplynou. Překvapivě i Tomia. Je to právě kombinace jeho xenofobně/rasisticko/burcujících videí a starších záběrů, kde rozumuje nad uměním a drahými auty, daných dohromady s těmi aktuálnimi, kdy ho prakticky nejde normálně natočit, protože ve všech situacích, aniž by mu kdokoliv cokoliv udělal, jenom agresivně kope kolem sebe a dělá ze sebe už dopředu oběť. Když pak jeho slovy zazní, že mu jeho původ nepřinesl nikdy nic dobrého, že lepší by bylo být buď Japonec, nebo Čech, tak charakterová skládačka zapadne i u něj.

    • 19.10.2019  14:33
    Teroristka (2019)
    **

    Chtělii jsme z toho mít černou komedii na způsob Guye Ritchieho, jenomže to dopadlo jako vždycky. Zápletka je strašně překombinovaná, nelogická, navíc vykastrovaná o jakékoliv zapamatování hodné momenty a v konečném důsledku také o humor. Primárně se totiž sází na to, že téměř osmdesátilá Janžurka s brokovnicí bude vtipná tak nějak sama o sobě (ne, není). Ani režijně to není nijak extra zvládnuté. Janžurová působí dojmem, že jediný režijní pokyn, který dostala, je působit nemotorně a tvářit se zmateně. Filmem bezcílně proplouvá nejen ona, jako herečka, ale také její postava. Není nijak ukotvená, nijak extra definovaná, v jedné scéně udělá tamto, v jiné zase něco jiného, v zásadě rezignovaná, protože se není moc čeho chytit. Podobně dopadl také Martin Hofmann. V pár scénách působí skvěle, v jiných zase úplně nezúčastněně, jenom mechanicky, bez většího zaujetí, předčítá řádky ze scénáře. Rozebrat film z morálního hlediska dost dobře nejde, protože něčím tak "zbytečným" se Bajgar absolutně nezabýval. Navzdory tomu, že námět si o něco takového nejen říká, ale je s tím i bytostně spojený. Zapomeňte. Nějaký pokus o jakýkoliv přesah kamkoliv tu budete hledat marně.

    • 12.10.2019  11:23
    Premiér (TV seriál) (2019)
    odpad!

    Obávám se, že se jedná o nový milník v televizní zábavě, novou definici dna, kam až lze jít. Především tím, že Soukup, jakožto neskutečně toporný a po všech stránkách netalentovaný člověk, se pokouší o situační komiku. On totiž nehraje a ani se o to nepokouší. Neumí dobře vyslovovat, mluví stále stejnou intonací, příliš rychle, navíc často nesmyslně, takže nepřipomíná premiéra, ale přepracovaného managera na kokainu, kterému mozek, bez ohledu na cokoliv, jede na autopilota. A když se v tomto stavu, navíc se svou křečovitou a topornou dikcí, pokouší o humor, tak to opravdu bolí. Bohužel to není tak blbé, aby se tomu dalo smát, spíš je ta takový ten pocit, kdy je vám trapně za někoho jiného. Když pak Soukup v půlce druhé epizody dělá rozhovor sám se sebou (premiér je pozván do Duelu Jaromíra Soukupa), pomyslný kruh se uzavře a vám dojde, jak obludný musí narcismus tohoto člověka být.

    • 17.8.2019  21:04
    Skin (2018)
    **

    Drama Skin je filmem především o odcházení z komunity extrémních nacionalistů, kteří chtějí “čistou” Ameriku jako za starých časů. Příběh skutečně nezabrousí moc nikam jinam, vyprávění věnuje největší pozornost tomu, jak se hlavní hrdina Bryon snaží zbavit starých přátel a fungovat v novém partnerském vztahu, což mu oboje moc nejde. Jedná se o poměrně sporné a ne úplně funkční režisérské rozhodnutí, protože bere filmu téměř veškerý sociální a společenský kontext. Postavy vesměs nemají žádnou minulost a chybí jim sociální zázemí (nevidíme, že by ve filmu např. někdo normálně pracoval). Propojení se světem a městem, ve kterém žijí, je taktéž minimální. Vše se odehrává ve zvláštním bezčasí, na úplně generickém americkém předměstí. V průběhu sledování filmu jsem si navíc uvědomil zvláštní věc. Dějová linka téměř vůbec nepracuje s nějakými hlubšími specifiky, projevy a názory "white pride" sympatizantů. Z tohoto důvodu je nacionalisticko/fašistický backround postav úplně zbytečný, nemá pro příběh žádný význam. Hlavní hrdina by mohl odcházet od nějaké sekty, gangu nebo drogové komunity, charakter postav, struktura filmu a vyznění příběhu by se téměř nezměnilo. Stále by se jednalo o zjednodušené, schematické a značně povrchní melodrama, kde je přemíra klišé, zkratek a velkých gest.

    • 30.7.2019  19:46
    Hellboy (2019)
    ***

    Je to vtipné, docela svižné, velmi explicitní a po všech stránkách úpadkové. Dějově šíleně překombinované. Docela se mi to líbilo, čekal jsem, po vší té kritice, něco mnohem horšího. Pro filmové intelektuály to pochopitelně spadá do kategorie "to muselo dát práce a přitom taková blbost".

    • 29.6.2019  09:26
    Černobyl (TV seriál) (2019)
    ****

    Long story short. Pokud jste černobylský panic, maximálně víte, že se někdy něco takového stalo, tak si tento seriál užijete o to víc. Můžete jej brát buď jako klasický katastrofický příběh, nebo rekonstrukci dané události, je to jedno, všech pět dílů se Vám zaručeně bude líbit. Ti, kteří toho mají nastudováno více, mají situaci složitější. První z věcí, kterou je potřeba vyzdvihnout, že tvůrcům jde upřímně o to, katastrofu vykreslit tak, jak se skutečně stala. Jsou zde věrně zobrazeny všechny klíčové události, stěžejší fakta tu taktéž zůstávají beze změn a znalce potěší drobné, historicky věrné detaily. Negativem tohoto někdy až hyperrealismu je ale to, že o to víc vyniknout věci, které jsou udělané méně pečlivě nebo jsou v zájmu dramatizace pozměněny. Postavy jsou vzhledem, jednáním a kostýmy sladěny se svými předobrazy, v jádru jsou to ale téměř až modelové archetypy. Bohužel, na nějakou hloubku se tu moc nehraje, což je zrovna u několikadílného seriálu docela škoda. U rekvizit je ten problém podobný. Na jednu stranu tu máme dobová auta s tehdejšími SPZ-kami, na druhou například z Pripjaťi, specifického města s velmi širokou občanskou vybaveností, je ukázáno jen pár neurčitých paneláků. Ani náznakem, případně někde v dálce, neuvidíme stavby typické pro toto město, ať už je to třeba zábavní park nebo Palác kultury. Je také trochu škoda, že tvůrci neukázali tehdejší socialistické umění, různé plastiky a reliéfy, kterými byl Pripjať bohatě vyzdobený. Na ztvárnění evakuovaného města je tento aspekt nejvíc vidět, nicméně i další příklady by daly najít. Tohle je právě, z mého pohledu, jediný problém jinak skvělého seriálu. Realismus a dobová věrnost vás nadchne, říkáte si, to je skvělé, jen tak dál. Platí to ale jen do určitého momentu, kdy vás zpět do televizního seriálu vrátí něco, s čím si tvůrci nedali takovou práci, nebo to rovnou ignorovali. Tohle všechno samozřejmě hraje roli jen tehdy, pokud jste postiženi černobylským geekovstvím. Všichni normální smrtelníci budou jistě nadšeni a dají seriálu plný počet :-).

    • 2.5.2019  22:29

    Příjemný film, který je úzkostlivě dělaný tak, aby se co nejvíc líbil. Což nemyslím nijak zle. Jenom je to maximálně spotřební zboží, které chce pobavit (decentně), poučit (přiměřeně) a mít nějaký morální přesah (ale ne moc). Jakákoliv těžká a hůře stravitelná místa jsou eliminována, aby mohla být konzumace co nejsnažší.

    • 2.3.2019  22:20

    Nejsem žádný ortodoxní fanoušek black metalu, nicméně i přesto jsem měl při sledování tohoto hraného dokumentu rozporuplné pocity. Prvně klady. Jde poznat, že Akerlund se celý život motá kolem muziky a za ty roky už dobře ví, jak natočit "živák", aby to vypadalo dobře. Veškeré hudební scény jsou působivé, vypadají poměrně realisticky a mají nezbytné rekvizity. Jakmile se ale má vyprávět příběh a pracovat s postavami, přeřazujeme na výrazně nižší obrátky. Všichni zúčastnění jsou vykresleni poměrně ploše, detailněji nenahlédneme do myšlenkového podhoubí black metalu, ani pořádně nepoznáme, co to vlastně bylo za lidi, kteří tento styl pomáhali budovat. Ve zdejším podání je to parta rozjívených "pubošů", kteří jsou více či méně divní a mají zálibu v morbidnostech. V tomto ohledu filmu chybí opravdová syrovost a hrubost, snaha jít skutečně na dřeň. A to ani nemluvím o tom, že Akerlund úplně rezignoval na práci s atmosférou, která by nám mohla tuto hudbu mrazivého severu více přiblížit. Emoce, které má v sobě black metal, se bohužel do filmu přenést nepodařilo. Tento, dle mého poměrně podstatný, zápor se nám snaží vynahradit samoúčelná explicitnost. Uvidíme velmi krvavé vraždy, sebevraždy, přejetá zvířata, oběšené kočky a extrémně detailně zabíraná řezná poranění. Přišlo mi celkem vtipné, že s krví film nemá absolutně problém, ale jakmile přijde na to ukázat nahotu (z logiky nějaké scény to jasně vyplývá), uvidíme jen cudný náznak a pak se kamera odvrátí, nebo přijde střih. Kdybych to měl vzít všechno dohromady, tak Vládci chaosu nejsou zase tak špatný film. Akorát si neumím představit nikoho, koho by takto převyprávěná historie opravdu nadchla. Fanoušky blacku určitě ne, zejména kvůli značné povrchnosti prakticky ve všech aspektech, které toto téma má. A někoho, kdo o black metal nikdy nezavadil a jeho estetika je mu vzdálená, film jistě znechutí a akorát utvrdí v tom, že to všechno byla parta zralá buď do blázince, nebo na povinnou vojenskou službu.

    • 3.2.2019  19:05
    Alois Nebel (2011)
    ****

    Krásná atmosféra Jeseníků, melancholická a správně zadumaná. V tom je filmový Nebel bezchybný. Oproti jiným lidem mi nevadilo pomalé tempo, ani malá dějovost. Atmosféra to táhne dopředu a rozhodně nemůžu říct, že bych se v průběhu filmu nudil. Jediné negativum, které vnímám, je to, že filmový Nebel je zestručněný komiksový Nebel (což v jednom rozhovoru zmiňoval i sám Rudiš, že ve scénáři hodně krátil a škrtal). Některé věci by si zasloužily více vysvětlit, představit na větším prostoru. Málo pozorný divák tak nemusí správně pochopit smysl některých scén, k čemu odkazují určité dialogy atd.

    • 2.2.2019  21:01

    Film na mě působil jako úplné zjevení. Je to oživlá podoba českých lifestylových časopisů, sem tam říznutá bulvárem. Narychlo splácaná, kde režisér moc nerežíruje a jeho jedinou starostí je, aby vše drželo alespoň trochu pohromadě. Něco víc už je nadstandard, který stejně nikdo nedocení a ve skutečnosti ani nechce. Všechny neduhy, kterých má film nepočítaně, ještě důkladně přitvrzuje skutečně hrůzostrašný scénář Radky Třeštíkové, spoléhající se výhradně na záplavu klišé, ať už pracovních, vztahových nebo genderových.

    • 19.1.2019  12:12

    Obrovská sázka na jistotu, v takovém tom nepříjemném obchodním slova smyslu. Mercuryho život je tu na jednu stranu hrozně zploštělý, na druhou notně vypulírovaný, všechny problematické aspekty jeho osobnosti jsou buď vynechány, případně velmi decentně naznačeny, aby se neřeklo. Je až komické, jak hrozně se film bojí být skutečně odvážný, živelný a nebezpečný. Žádná bohémská a sebedestruktivní rocková jízda se zkrátka nekoná. Druhá oblast, kde je film hrozně odbytý, je ta faktografická a historická. Čekal bych, že se víc dozvím o hudbě Queen, jejího zasazení do dobového kontextu, případně čím byla tak vyjímečná a zajímavá. Marně, na tohle tvůrci úplně rezignovali. Znalci se navíc musí smířit s různými nepřesnostmi a chybami. Z celého filmu se tak stal jen hezký a značně idealizovaný příběh o tom, jak se z obyčejného kluka s předkusem stala rocková legenda. Je mi hrozně líto, že to musím napsat, ale Bohemian Rhapsody je ve finále prach obyčejný produkt. Chladný a vykalkulovaný produkt, který má oživit zájem o skupinu a znovu nakopnout prodej jejich alb. Opravdu jsem se na tento film těšil (životopisná, natož hudební dramata mám ve velké oblibě), takže je mi to líto o to víc.

    • 15.1.2019  15:51

    Monumentální a po vizuální stránce dokonalé dílo. Příběhově má film našlápnuto skvěle, bohužel končí ve velkých rozpacích a doplácí na zjevný záměr udělat za pár let pokračování. Je tu řada bez přehánění nádherných scén, pokud by se ale vystřihly, vůbec nic by se nestalo. Jared Leto? Jeho funkce v příběhu je úplně nulová. Totéž Harrison Ford. Jenom líbivá okrasa, která spojuje starý a nový film. A dalo by se pokračovat dál. Plný počet dávám jenom kvůli začátku a opravdu krásné, až hříšně dokonalé kameře (holt vizuálním filmům mám tendenci nadržovat). Kdyby se to mělo objektivně natvrdo zprůměrovat, určitě by to nebyly víc než 3 hvězdičky.

    • 15.1.2019  12:25
    MOST! - Epizoda 1 (E01) (epizoda) (2019)
    ***

    Petr Kolečko jako pankáč, co bojuje proti politické korektnosti? Ale kdeže. Myšlenkově si jeho scénář podává ruku s naivitou a "spravedlivým" rozhořčením Tomáše Magnuska, který ve své sérii Bastardi také ukazoval "drsnou realitu" a "věci, o kterých se nemluví". Za vším je ale hrozně cítit pohled zajištěného úspěšného Pražáka, který má svůj společenský status, pocit, že už něco v životě dokázal, jenomže k Mostu nebo nedej bože lidem, kteří v něm žijí, má strašně daleko. Kolečkovy hrdinové proto nejsou skuteční lidé, ale sbírka stereotypů, takové panoptikum, které akorát slouží k tomu, aby se diváci, kteří se cítí intelektuálně a společensky na výši, mohli smát tomu, jak se ty socky plácají od ničeho k ničemu. Míra jakékoliv lidskosti nebo pochopení je tu nulová, podívaná je to v tom smyslu, jako když se jdete podívat do zoo na všechna ta exotická zvířátka. Celé to zachraňuje Prušinovský, který není tak tragický režisér jako Magnusek a Kolečko, ačkoliv strašlivý ignorant, tak řemeslnou úroveň scénáristiky ovládá docela dobře. Jinými slovy, koukat se na to dá.

    • 15.1.2019  10:01
    Hospoda (TV seriál) (1996)
    **

    Pomník českých nectností, stereotypů a pivního žvanilství.

    • 12.1.2019  15:24
    V pasti (2018)
    ***

    Zajímavý námět, ale zpracování je na můj vkus příliš konvenční. Překvapivé jsou spíše drobnosti, různé detaily, samotná příběhová konstrukce je vyčpělá tak, až to hezké není. Právě kvůli tomu, že filmu kousek za půlkou dojdou nápady, je finále hrozně roztahané a příběh velmi ztěžka směřuje ke konci, který je přesně takový, jak čekáte. Škoda, protože bylo zaděláno na opravdu zajímavý a originální kousek.

    • 25.12.2018  11:26
    Tři bratři (2014)
    **

    Přeplácaný a afektovaný chaos, který je ještě podtrhnutý odbytým scénářem. V zájmu šílené teze, aby se děti náhodou nezačaly nudit, se tu neustále musí "něco" dít. Běžné situace jsou zabírané komicky akčními způsoby (průletů a průjezdů kamery je tu požehnaně), v záběrech se musí pořád alespoň někdo komicky pitvořit, na někoho halekat, legračně vypadat. A když už není kde brát, tak alespoň hudba "monumentálně" burácí, úplně mimo kontext daného okamžiku.

    • 18.12.2018  22:41

    Skvělý, s obrovskou pečlivostí a důrazem na detail poskládaný test divácké výdrže. Nemyslím si, že Trierovi šlo o něco jiného. V době, kdy jsme vším přesycení, otupělí smyslovými podněty, které se na nás každodenně valí, nelze diváky probudit jen tak ledasčím. Proto tu jsou jednotlivé "incidenty", mluvené předěly, prostřihy do různých archivních materiálů, Jackovy filozofické monology a scény, u kterých nevíte, jestli se máte smát, nebo zvracet. Je to velice důkladný Trierův "průplesk", snaha nás vyburcovat, abychom začali pořádně a soustředěně vnímat to, co je nám předkládáno. Celé je to samozřejmě výborně natočené, vizuálně podmanivé, s perfektním Mattem Dillonem v ústřední roli.

    • 7.12.2018  11:45
    Venom (2018)
    ***

    Když to vezmu kolem dokola, tak Venom je docela fajn komiksák. Nesmíte ale čekat, že vás v průběhu filmu něco překvapí. Vše je hrozně generické, předvídatelné, viděné už 150x v jiných filmech. A týká se to jak akčních scén, tak hlavních hrdinů. Ústřednímu záporákovi chybí větší charisma, Michelle Williams je překvapivě bezvýrazná a Tom Hardy, hlavní tahák filmu, si s Eddiem Brockem úplně nesedl a hraje tak na půl plynu bez nějakého většího zaujetí. Se scénářem je to úplně stejné. Tam by člověk také nějaký originální a překvapivý moment pohledal.

    • 24.11.2018  22:13
    Touch Me Not (2018)
    *****

    Civilní a hluboce lidský film, který se zabývá věcmi, které většina z nás neřeší (protože neví jak), nebo nevědomě popírá. Jsou to láska, touha, intimita a vztah k vlastnímu tělu. Vyprávění je málo popisné, hodně je dáván prostor divákovi, aby si sám nad předkládanými tématy a podněty přemýšlel, nechal je na sebe působit. Více než klasický film je to spíš koláž témat, nálad a lidských osudů, které s námi mají nějakým způsobem rezonovat. Často není pěkné se na určité věci dívat, což je ale dáno spíš našimi předsudky (a návykem na způsob, jakým se v konvenčních filmech zobrazuje intimita), než že by film chtěl záměrně šokovat. Řada scén ani příjemná být nemá, snaha o estetičnost je tu v podstatě nulová - sledujeme reálné situace, ve kterých účinkují reální lidé, se všemi svými problémy a vizuálními nedostatky. Z tohoto důvodu budou všichni, kteří hledají "hezký" film, zákonitě zklamáni. Naopak, pokud od filmů čekáte inspiraci, rozšíření obzorů, netradiční umělecký zážitek a v jistém slova smyslu výzvu, tak to jste na správné adrese.

    • 31.10.2018  18:29

    Dokument je velmi dobrý z formálního hlediska. Kamera je pohyblivá a dynamická, střih nehledá dokonalé záběry, ale často ukazuje různé “mezifáze” scén, přípravy, které předchází určitým situacím atd. Celková stopáž tak působí velice živým dojmem a pořád se něco děje. Náplň dokumentu se mi celkem líbila, i když je to takové "od každého něco", málokdy se jde skutečně do hloubky. Co se týká záměru režisérky konfrontovat Dolečka se skutečností, že jeho přátelé jsou váleční zločinci, tak ten vyšel tak napůl. Hlavní problém je v tom, že Kristýna Bartošová nezvládla si v Dolečkových očích vybudovat náležitý respekt. Tento známý dietolog a endokrinolog ji celou dobu nebere jako plnohodnotného partnera, ale svým způsobem jako svoji vnučku, mladou nezkušenou dívku, který on, jako starý mazák poučí, poradí a případné omyly pohotově uvede na pravou míru. Z tohoto důvodu si velkou část dokumentu Doleček bere do své režie, sám si určuje vyznění mnoha scén, tvoří příliš dominantní prvek, který má navíc nezdravý sklon k neautentickým exhibicím. Jeho bodrost a familiérnost je často trochu nucená a je zřejmé, že takový úplně není, ale hrozně rád by tak v dokumentu působil. A když dojde na konfrontaci s válečnými zločiny Karadžiče a Mladiče, tak se stane přesně to, co se dá očekávat. Doleček všechny tyto věci v sobě evidentně hluboce popřel, takže mlží, vymlouvá se, vyhrožuje skončením natáčení a různě snižuje Bartošovou, že je “mladá” a že tomu “nerozumí”. A Bartošová z důvodů popsaných výše je úplně bezzubá a nemá nárok s tím cokoliv udělat.

    • 24.10.2018  13:18

    Ve své době byl film docela chválený, České lvi a tak podobně, tak jsem si řekl, co takhle si ho po devatenácti letech od premiéry nepřipomenout. Film je milý v drobnostech, různých detailech a některých situacích, u kterých na vás dýchne upřímnost ve stylu "tak nějak by to mohlo reálně být". Je zajímavé také vidět za mlada herce, kteří potom za pár let začali hrát téměř všude, Macháčka, Vilhelmovou, Geislerovou a mladou Annu Polívkovou. Samozřejmě chápu styl filmu, jak byl myšlený, i metaforu idiota. To ale nic nemění na tom, že především scénář je někdy dost vykonstruovaný a tak trochu z jiného světa. Postava Františka plave ve vzduchoprázdnu, chybí jí pevnější ukotvení a její naivita mi přišla hodně silová. Tedy, že její chování neplývá z příběhu, ale z toho, že to tak chtěl scénárista. Jinak všem dalším postavám chybí jakékoliv sociální zázemí. Řeší se tu výhradně vztahy, kdo se rozešel, kdo sešel, kdo o tom zrovna přemýšlí atd. Život je tu strašně redukovaný a hlavní hrdinové nemají jiné/větší starosti, než řešit svůj protějšek. Což byla pro mě největší překážka v tom, abych si tento film užil víc.

    • 23.10.2018  11:06
    The Hero (2017)
    ***

    Za mě trochu rozporuplné pocity. The Hero je film, který má na jednu stranu spoustu kladů. Sam Elliott v hlavní roli nemá chybu, děj je pomalý a civilní, emoce většinou melancholické, ale celkové poselství spíš pozitivní. Co se mi už líbilo míň, je určitá povrchnost a ne úplně důsledná práce s postavami, jejich vykreslováním a motivacemi. Hlavní hrdina je postava nejpropracovanější, to beze sporu. Jenom mi trochu chyběla větší ukázka toho, proč je zrovna on je ten hrdina. Pořád se mluví o zašlé slávě, jak kdysi byl známý westernový herec, akorát nic z toho nevidíme. Jeho kamarád Jeremy tu už bohužel plní roli pouze komického elementu a stejně plochá (i když jinak sympatická) je postava Charlotty. A z hlediska konstrukce příběhu si nejsem jistý, že bylo potřeba na hlavní postavu hodit břímě smrtelné nemoci. Přišlo mi to v kontextu příběhu trochu navíc, jen jakási berlička, aby to všechno dostalo ještě větší a ještě osudovější náboj. Třeba takový Wrestler, film typově velmi podobný, je mnohem uvěřitelnější a vypravěčsky neskonale obratnější.

    • 25.9.2018  21:49

    "A endorfiny mi stříkají z uší"... Pokud chcete sledovat film, kde tvůrci rezignovali na jakákoliv měřítka kvality a postavy se chovají jako úplní idioti, tak si poslušte. Já vás varoval...

    • 25.9.2018  16:42

    Opět další “hladivý” český film, který se snaží být maximálně líbivý, nekonfliktní, všem se zavděčit, s hlavním cílem, aby divácké vstřebání bylo co nejsnažší, prosté všech zádrhelů. To už je dnes skoro samostatná kategorie, protože řada českých filmů z posledních let se navzájem sobě docela dost podobá. Tátova volha přesně zapadá do kategorie “hlavně nikoho nenaštvat” a co je možná ještě horší “hlavně nikoho ničím nepřekvapit”. Je až pozoruhodné, jak všechny složky filmu jsou sladěny podle této formule. Příběh je hrozně vyčpělý, co se týká motivací postav strašně ošizený a působí docela “prázdně”, nic moc se neděje. Dialogy včetně herectví jsou hrozně umělé a polopatické. Balcerová působí se svým silným nalíčením jak vosková figurína, trochu to zachraňuje tradičně civilní Vilhelmová. Co je to ale platné, když je scénářem nucená do šablonovitých dialogů a občas do nesympatického přehrávání. Díky tomu Tátova volha nefunguje na základní lidské úrovni, nemáte šanci si k postavám a tomu, co prožívají, udělat žádný vztah. O nějakém lidském propojení ani nemluvě. Což je u filmu, který je zrovna na tomhle postavený, hodně špatně.

<< předchozí 1 2 3 4 5 7 9