Bart

Vojenská základna č. 1, kde vybuchla bomba s tzv. studenou fúzí, je stejná jako ta, na které byl vězněn seržant Linden Styles (Clancy Brown) v epizodě Život po smrti.

V titulcích na konci filmu je několik chyb. Maskéři Jitka Pazderová a Vladimír Valter jsou uvedeni jako Pazderková a Walter. Herečce Slávce Budínové je přisouzen titul Zasloužilá umělkyně, který ale nikdy neobdržela.

Herec Josef Langmiler je v titulcích chybně uveden jako Jiří Langmiler.

Inscenace byla natočená ve spolupráci s personálem a pacienty Rehabilitačního ústavu v Hrabyni.

Televizní inscenace je volným zpracováním životního příběhu poslankyně Jany Kafkové, zakládající členky KSČ na Frýdecko-Místecku.

V televizním filmu se objevili tehdejší studenti JAMU Svatopluk Skopal, Jiří Bartoška, Miroslav Donutil a Pavel Zedníček.

Herec Jiří Máša je v závěrečných titulcích filmu chybně uveden jako Jan Máša.

Nultá náborová epizoda byla natočena v roce 1977, další epizody byly odvysílány od ledna do června 1978.

Čajkovského první klavírní koncert B moll nahrála česká klavíristka a pedagožka ukrajinského původu Valentina Kameníková a Státní filharmonie Brno za řízení Jiřího Pinkase

Diváci v kině sledují film Extase.

Televizní film byl natáčen na jaře roku 1968. Po vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa ukryli tvůrci filmu nehotový materiál nejen z tohoto filmu doma u herečky Danuše Klichové. Díky tomu materiály přežily likvidaci materiálu (údajně požár) v brněnském studiu Československé televize v srpnu 1968. (Vzpomínka herečky Danuše Klichové)

Úvodní a závěrečná hudba z filmu byla později použita do pořadu Trocha šafránu z televizního archívu.

V povídce vystupuje Jiří Sovák a Zdena Hadrbolcová s bernardýnem Bohoušem, která odpověděla na seznamovací inzerát, což odkazuje na legendární televizní komedii Bohouš.

Televizní pohádka byla natočená ve stejném roce jako známější celovečerní film Dařbuján a Pandrhola Martina Friče. Premiéru v televizi měla dříve, než zmíněný film v kinech, na Štědrý den roku 1959. V závěrečných titulcích pohádky byl dodatečně přidán chybný rok vzniku 1963, kdy byla pohádka poprvé reprízovaná.

Jediný barevný záznam legendární herečky Leopoldy Dostalové v roli stařenky.

Herec Jan Hartl vytvořil stejnou roli v televizní inscenaci Soud pana Havleny z roku 1980.

Z filmu byla vystřižena společná scéna Petra Haničince a Josefa Langmilera. Dochovala se pouze fotografie v galerii filmu.

Hudbu Emila Františka Buriana nahrálo legendární Dvořákovo kvarteto (1951 - 1994) ve složení Stanislav Srp, Jiří Hnyk, Jaroslav Ruis a František Pišinger.

Ve filmové verzi z roku 1939 vytvořila stejnou titulní roli Věry matka Kláry Jernekové Jiřina Stránská.

Roli učitelky vytvořila původně Jaroslava Tvrzníková. V roce 1981 ale s manželem Martinem Štěpánkem emigrovala do Rakouska a její role byla přetočena. Nahradila ji Alena Procházková. V archivu České televize se dochovaly fotografie s Jaroslavou Tvrzníkovou.