Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Krimi
  • Akční

Recenze (174)

plakát

Vysoké podpatky (1991) 

Málo platný, natočit psychologický drama šikovně balancující na tenké hranici, za kterou zeje propast jménem telenovelovej kýč, se opět povedlo. Jsem spokojená, co se Almodóvara týče, "takhle to mám od něj ráda". A pakliže byste rádi zjistili, jak má správně vypadat BAREVNEJ film, mrkněte na tento, Pedro vás poučí ;-).

plakát

Zkrocená hora (2005) 

Jsou filmy, kterým děj plynoucí velmi pozvolna vyloženě sluší. V bonusových dokumentech na DVD je zmiňována síla nonverbální komunikace, kterou chtěl režisér zdůraznit, protože je pro "tvrdý chlapy" z kovbojskýho prostřdí hodně typická. A těžko by toho dosáhl těkající kamerou a rychlým sledem akčních scén. Nebýt pohádkových záběrů na přírodu (nikdy se nenabažím pohledu na velký stádo ovcí "přelívající" se ze stráně na stráň :-)), snad ani nemám pocit, že sleduju film, výkony představitelů obou hlavních postav byly velmi realisticky podaný. Po zatraceně dlouhé době jsem narazila na FAKT dobrej syrově romantickej film. Dobrej patrně především proto, že byly emoce smíchaný v poměru 1:1 s obstojným psychologickým dramatem. Tuším, že dnešním mladým čtyřprocentním běhá mráz po zádech, když si jenom zkouší představit, jaký to bylo, muset svoji orientaci kvůli "blbé době" pečlivě tajit. Jenomže nejen podrážděnej medvěd a hladovej vlk jsou znakem faktu, že příroda si poroučet nedá...

plakát

Ať vejde ten pravý (2008) 

Očekávala jsem horůrek pro pubert'áky, proto jsem předem byla připravená na značný zklamání. A... Nekonalo se. Scénář má x logických trhlin, ale o samotnej děj v podstatě až tak nejde, proto občasný škobrtnutí nijak zvlášt' nevadí, podstatná je snaha vyjádřit jaký to je, když je někdo "jinej", přičemž je šokující, jak podobně na tom může být holka, která "nemá ráda bonbonky" (připustím-li, že jakože upíři "prostě existujou") a kluk, kterýho šikanujou spolužáci. Oba jsou lůzři, oba nezapadají do kolektivu, oba stojí jaksi mimo střední proud. Takže se nám do sebe holt platonicky zamilujou. A překvapuje mě, jak je to podáno divákovi - nepřeromantizovaně, nekýčovitě. Stran žánrů se jedná o velmi zvláštní směs romantiky a hororu, okořeněno prvky psychologickýho dramatu, zakápnuto krví, podáváno nejlépe ve večerních hodinách. Plus, kdo máte rádi dobrou kameru, tady si skutečně přijdete na svý, vizuální stránku považuju za vůbec nejzdařilejší. P.S.: následující den jsem si šla koupit klasickej román Dracula :-)...

plakát

Štěstí (2005) 

Křehkej a současně drsnej film.

plakát

Návrat idiota (1999) 

Pro mě jeden z nejkrásnějších českých fílmů. Trochu veselej, hodně melancholickej. VELMI silná atmosféra, která Vás popadne a nepustí, byt' děj rozhodně nikam nekvapí. A není proč pospíchat... Velmi dobrá kamera, velmi dobrý herecký výkony. Ne přibližně, ale přesně pět hvězdiček :-)...

plakát

Něžné kuře (1978) 

Já nějak zaboha nemůžu té Girardotce přijít na chut'. Ne, že bych ji přímo nesnášela, ale zkrátka mě nebaví, připadá mi průměrná, to, co jinej dává najevo pouhým pohledem, ona řešila milionem gest, řečí těla. Připadá mi, že všude hraje "po italsku", což holt ráda nemám a vím, že nikdy mít ráda nebudu. Být hodná a současně "woe drsná kriminalistka"... Silně mi ten film připomněl "Leskotku", kterou nemůžu ani cítit :-D. Dobře, ono sbližování se hlavních hrdinů je milý a film jako celek vyloženě nenudí, ale stačilo mi vidět tento počin jednou, připadá mi velice přeceněnej...

plakát

Smrt krásných srnců (1986) 

Jakobych během sledování slyšela "Život je jen náhoda, jednou jsi dole, jednou nahoře..." ... Jsem ráda, že film nemám okoukanej, protože prakticky nesleduju televizi :-). Děj se zpočátku odvíjí pomalu, přirozeně, plynule, jedna událost jakoby úplně logicky navazovala na druhou, potom se to s příchodem války celý trochu nepříjemně zvrtne a najednou je konec a člověk tupě zírá před sebe. Což je efekt, kterej je u mě jedním z měřítek pro dobrý filmy. Navíc si během sledování, nečučíte-li na to x krát do roka, ani moc neuvědomujete, jakou hloubku některý scény mají. Což mně došlo až těsně po skončení, během onoho zírání před sebe :-). A tak je to myslím správně: dojem nemá hned vyšumět, má v člověku růst, ne uvadat.

plakát

Hoří, má panenko (1967) 

V podstatě poměrně drsnej film. Ono se málokdy stává, že se člověk sice směje od ucha k uchu, ale... Ale :-)

plakát

Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář (1949) 

Prošpikováno skutečně smrtícíma hláškama, co slovo, to perla. Správně ujetá je i výprava, tekla jsem u scény, kdy pár ječí árii nad postýlkou spícího dítěte, seč mu síly stačí a potom chodí po špičkách a "Pssst!" :-D. Byla jsem tak rozervána, ale... Děékuji... Již je mi léépe...! :-D

plakát

Ztracený poklad Aztéků (2008) (TV film) odpad!

Doporučují čtyři z pěti Aztéků :-D. Jelo mi to na noční jen jako zvuková kulisa, ale přesto si tento skvostný počin několikrát vynutil moji vytřeštěnou pozornost - takovou kolosální hovadinu jsem fakt dlouho nespatřila :-D. A nadáváte-li, že "to je teda koment jak noha, kdyby radši naspala, PROČ jí film připadal blbej", můžu odpovědět jenom: blbý bylo naprosto všecko: herecký výkony, scénář, dialogy, který protagonistům vložili do úst, ... Měla mě varovat už přítomnost Shannen - v životě nehrála v něčem pořádným.