Aluska88

Aluska88

Alča P.

okres Zlín
"I'm with you till the end of the line, pal.."

163 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 18 34 51 67
    • 23.9.2017  15:17
    Historie hororu (TV film) (1998)
    ****

    Skvělý dokument mapující slavnou éru hororových filmů v období 20. - 30. let. Ukázky z legendárních filmů a spousta zajímavých informací z natáčení, i rozhovory s osobnostmi, které byly součástí této zlaté éry. Většinu faktů jsem slyšela prvně, zaujal mě například způsob, jakým se dělaly zvláštní efekty u snímků The Invisible Man či Dr. Jekyll a Mr. Hyde. Každý fanda si najde to svoje. Narrated by Kenneth Branagh. KARLOFFORNIA pobavila:)

    • 23.9.2017  14:22
    To (2017)
    *****

    Nečekala bych, že to vůbec řeknu, ale... zasáhlo mě TO. A to jakože hodně. Jít na to do kina, to byl fakt blbej nápad:D Člověk přijde do GA Cinema ve Zlíně a přemýšlí, jestli náhodou není rok 1997 a oni nepromítají Titanic. Davy lidí, řady lidí, všichni na To. Film začal zhruba o 15 minut později, protože se muselo čekat na všechny ty, co se teprve krátce před osmou postavili do řady na občerstvení. Takže se to tam s tím popcornem trousilo nějaký ten čas. Již úvodní scéna s lodičkou a first introducing of Pennywise mi přivodila silné mrazení a jako bych někde hodně vzadu cítila i slzy. Casting "Losers" je dokonalý. Herecky vévodí zejména Jaeden Lieberher coby Bill Denbrough, Jack Dylan Grazer coby Eddie Kaspbrak a Sophia Lillis je úžasná a nádherná jako Beverly Marsh. A Nicholas Hamilton jako Henry Bowers je perfektní záporák. Typově na něho dokonale sedí. Až je sakra škoda, pokud se tato úžasná dětská herecká sestava objevila jen v této první části. Vizuálně ohromující. Lekačky, které na mě v traileru působily jako tradiční, tuctové jump scares nabyly v kině na maximální intenzitě a v celé scéně vyzněly neskutečně děsivě a působivě. Scéna s projektorem, bezhlavý chodec, dáma s flétnou, nebo děsivý dům na Neibolt Street. Závěrečné zúčtování v kanálech velmi silné. Emocionálně mě to dostalo. Georgie v pláštěnce, s urvanou rukou a zcela zlomený Bill, finální rozloučení.😢 Jo, měla jsem slzy v očích. A nejenom v této scéně... Spousta momentů mě jakoby bolela. Znovu se mi vybavily pasáže z knihy a tak nějak to do sebe celé dokonale zapadlo. Není to jen souboj s démonickou entitou, jsou to především i charaktery Smolařů a jejich rodinné zázemí, co dělají z To silné dílo. And IT hurts. Oproti verzi z roku 1990, Muschiettiho To je více osudové, zásadní, dospělejší a more evil. Bill Skarsgard je skvělý a jeho Pennywise je více démoničtější, zlověstný a zákeřný, i co se týče vizuálu. Oproti němu působí kreace Tima Curryho jako neškodné cirkusové pobavení. Still like him more, though:) Dokáže více ublížit, a nejen fyzicky. Více prostoru tu dostane zvrácený Beverlyin fotřík, objeví se hrůzný a odpudivý Eddieho malomocný (jak se na plátně objevila ta ruka u domu na Neibolt Street, hned jsem věděla, že je to ten hnusák:) či "oni se tu vznášejí." V několika scénách, při nichž mě zrovna zabolelo u srdéčka, se lidé smáli a to ani nemluvím o tom bordelu z popcornu, co zůstal po promítání. Zase se ale po skončení filmu ozval aplaus, to mě překvapilo. Pak mě napadlo, že jsem si před začátkem promítání měla stoupnout a na téměř vyprodané kino zakřičet: "Kdo z vás zná Stephena Kinga, kdo z Vás vůbec četl knihu a kdo z vás viděl TV film z roku 1990?" Nebo to vlastně asi raději ani nechci vědět:) Ale chápu, teenageři možná šli prostě do kina na "nějaký" horor, pak tomu odpovídalo i chování spousty z nich. Nakonec to dopadlo docela dobře a já nemusela opouštět kino s očima v slzách:) Brečet po hororu, chápete to?:D Byla jsem natolik konsternována, "out of reality", rovnala si v hlavě své dojmy a emoce. Z To jsem měla dojem jakoby proběhlo něco osudového, všechno se to propojilo dohromady, ta atmosféra byla nepopsatelná. Následující den bylo zataženo, pošmourno a pak začalo vydatně pršet. Vyhlížela jsem z okna, jestli se někde neobjeví chlapec ve žluté pláštěnce s lodičkou...

    • 23.9.2017  14:01
    Metallica - koncert v Nimes (koncert) (2009)
    *****

    Dokonalost? Definitely. Miluju metalovou hudbu, ale zatím z toho, co znám, a co jsem viděla, jen málo kapel má tak dokonalé koncerty, jako Metallica. Desítky let, co se z nich vytvářela hudební legenda a pojem, co všechno za koncerty odehráli, jakými obdobími si prošli, tato kapela zůstává stále na výsluní. Jakoby stále prožívala to nejlepší období, tu nejlepší éru. V jakémkoliv období. Hlas Jamese Hetfielda je pro mě jeden z nejvýraznějších a také nejoblíbenějších. Spolu s Michaelem Kiskem, Jaredem Letem a poslední dobou Coreym Taylorem. Kirk Hammett je boss, a o Larsovi ať si říká, kdo chce co chce, mlátit do toho takhle třicet let, mě by asi museli nasadit metalové paže:) A samozřejmě jejich písničky, to je jedna pecka vedle druhé. Nikdo nemá tak dokonalá, působivá a propracovaná sóla jako Metallica. Out of this world solos I say:) The Day That Never Comes a Master Of Puppets masterpiece! Jen mi trochu chybělo pár mých oblíbených songů. Ale co:)

    • 23.9.2017  13:46

    Sci-fi z 50.- 60. let mám moc ráda. It Came from Outer Space se drží výborného scénáře, kde hrdinové jednají uváženě a promyšleně a dámy jsou noblesní a pohotové. Na dobu vzniku mě překvapila nevšední kamera z pohledu návštěvníka z vesmíru. Jak originální:) Několik scén bylo velmi působivých, a lehce strašidelných. Novátorské téma, kde neproběhne žádná násilná invaze jako ve Válce světů, mimozemšťani ztroskotali náhodou na Zemi a pouze hledají suroviny na opravu své kosmické lodi. Aby se dostali mezi lidi a získali tak materiál na opravy, je zapotřebí vypadat jako oni, jinak by vypukla panika. Vzhled ufounků ani příliš neuvidíme, ale i z toho mála se mi dokázal vytvořit úsměv nartech nad tou krásnou dobou, kdy se triky dělaly rukama nohama, jen na na PC. Člověka jistě napadne srovnání s Invazí zlodějů těl. Podobnosti tu sice jsou, záměry Návštěvy z vesmíru jsou však čisté. Žádná anarchie, ani plány na obsazení Země či lidstva:)

    • 23.9.2017  13:25

    Velmi zajímavý a působivý snímek, v němž exceluje mladinká Charlotte Gainsbourg. Jakoby již touto rolí dokazovala, že s účastí v podobně zvláštních, silných snímcích nebude mít žádný problém:) Betonová zahrada se odehrává na periferii blíže neurčeného místa. Lokace jsou dokonalé, dům na samotě, zcela odstřižený od ruchu města. Na tomto místě, v úkrytu, stranou od všeho, se odehrávají skutečnosti, které jsou tak podivné až bizarní, stejně jako zároveň až bolestně pravdivé. Snímek zpracovává zásadní téma, aniž by působil přehnaně. Je decentní a křehký. Tak jako hlavní hrdinové.

    • 23.9.2017  13:12
    Baby Blues (2008)
    ****

    Country Shining Massacre. Hodně drsný horůrek. Matka sama doma se čtyřma děckama na krku uprostřed zapadákova, tatík furt na cestách. Jednoho dne mamince přeskočí a začne masakrovat svoje potomstvo. Colleen Porch je skvělá, mě však více zaujal malý Holden Thomas Maynard jako Jimmy. Rozdávají se nějaké ceny pro "The Best Child Performance"?:) Coby nejstarší se všech sourozenců si zřejmě vypěstoval ten nejsilnější instinkt pro přežití, jehož je dítě schopné. Se svou máti svede brutální boj o přežití a já jen zírala, jak mu to pálí. Jeho odvaha, bystrost a vyrovnanost je obdivuhodná. Fandila jsem mu a vůbec jsem nějak hluboce neuvažovala nad tím, nakolik jeho počínání a schopnosti odpovídají pravděpodobnosti v realitě. Pokud však nějaké děti musí podobné hrůzy zažívat, ať nad nimi stojí všichni svatí... Snímek v jedné scéně doslova kopíruje slavnou scénu Nicholsona se sekyrou v Osvícení. Přemýšlím, že jestli existuje ještě něco horšího, než co si ten chlapec zažil, pak je to závěr filmu. Jimmymu doporučuji nohy na ramena a zdrhat tak daleko, co to jde. A vylízaný otec ať si spokojeně žije se svou pošahanou ženou až do smrti:)

    • 13.8.2017  18:30

    Příjemná a nápaditá komedie se skvělým obsazením. Robert Downey coby ředitel školy je na míle vzdálen charakteru sebevědomého a egoistického Tonyho Starka, kterým si později získal davy fanoušků a světovou popularitu. Při pohledu na Antona Yelchina hodně zabolí, když si člověk uvědomí, že už prostě není... Kat Dennings je krásná. Z ostatních postav mě zaujal Mark Rendall coby introvertní Kip. Škoda, že nedostal alespoň nějaký prostor ten metalista oblečený v černém kabátu ála Matrix. Asi dvakrát jsem ho ve snímku zahlédla, ale nedostal žádný "screen time". Zrovna ten by mě zajímal:) Postavy si člověka získají tím, jak jsou lidské, chybují, trápí se, mají vlastní obavy. Kdyby byl na nějaké škole takový Charlie Bartlett, určitě bych k němu zašla. Sice nejsem student, ale třeba by vzal i externí zájemce:)

    • 13.8.2017  18:17

    Megan Gordon je dívka se vzhledem Lisbeth Salander smíšené s Boy Georgem, charakterem outsiderky Carrie a sklonem k brutálním praktikám a černé magii další outsiderky May. Když pak tato dívka získá schopnosti hodné sester Halliwellových, nedá se už nadvláda zla zastavit. Rainbow Harvest je skvělá, škoda, že upadla v zapomnění. Snímek se rozjíždí pomalu a nějakou tu dobu si počkáte, než se naplno rozjede Nezvratný osud. A je to pořádný gore. Nepřátelé Megan začínají pomalu odpadávat jako mouchy a jejich muka jsou fakt masakr. Zajímavý závěr. Prokleté zrcadlo z pokladnice zapomenutých a neznámých hororů rozhodně patří k těm, které stojí za zhlédnutí.

    • 13.8.2017  18:00

    Spider-Mana s Tobeym miluju. Byl to vůbec můj první oblíbený superhrdina. Doba se nám však bleskovým tempem posunula do digitální doby a tak tu máme nového Spideyho se všema super vychytávkama. Tom Holland dokázal, že na roli Petera Parkera pasuje skvěle. Nemá smysl srovnávat, protože tento Spidey je úplně jiný. Více věrný komiksu. Naspeedovaný, ukecaný teenager, kterému tak trochu narostl hřebínek. Jeho věrným kámošem je zde Jacob Batalon. Myslela jsem, že ztvární přesně ten typ "otravného, nesympatického, tlustého, rádobyvtipného kluka." Nakonec mi vlastně vůbec nevadil. Laura Harrier v roli Peterova "Love Interest" mi nepřišla nijak extra, zato mě zaujala Zendaya. Ten její charakter se mi moc líbil. Taková ta odměřená, flegmatická dívka s cynickým smyslem pro humor. Co řekla, to perla:) Micahel Keaton má pořád formu a coby Vulture je perfektní. Nakonec se ukáže, že to vlastně není žádný šílený záporák, který bezcílně páchá anarchii a násilí, ale normální chlap, jehož motivy jsou vlastně docela opodstatněné. Máme tu také překvapivou pointu, kde si člověk řekne WTF? Oh Shit! On to prostě musel vědět od samého začátku. Scéna, v níž veze v tom parádním bouráku Petera a Liz na maturitní večírek, mě dostala. V kině jsem měla úplnou husinu. Ta hudba. Ta konverzace mezi nimi... Oh God!:) A díky Tony Starkovi má Peter ten vymakaný oblek. Chemie mezi nimi fungovala dokonale již v Civil War. Zde tomu není jinak. Vztah otec-syn pokračuje i nadále:) Nový Spidey je úplně jiný, moderní, opatřený nutným CGI nátěrem a digitálními vychytávkami. Je vidět, že Spider-Man: Homecoming se snaží trefovat do cílové skupiny pro dětské až dospívající publikum, zároveň však chce zaujmout i skalní, oddané Marvelovské fandy, kteří dávají přednost dospělejším a zásadnějším kouskům z MCU. Stylem mi film přišel podobný Deadpoolovi. Stejně se musí někdy potkat:) "I'm nothing without the suit!" - "If you're nothing without the suit, then you shouldn't have it."

    • 13.8.2017  17:26

    Ani zdaleka ne tak provokativní, jak jsem podle komentářů čekala. Vztah prezentovaný mezi hlavními postavami je na Francii ztvárněn poměrně decentně. Nijak zvrácené, nebo šokující mi to nepřišlo. Viděla jsem větší nářezy:) Sám příběh nemá příliš co nabídnout. Jane Birkin měla skutečně nádhernou tvář a klučičí postavu. Jako Twiggy. Alespoň jsem ráda, když vidím, že nemám nejmenší prsa na světě:) V jedné z menších rolí potěší nadržený a šáhlý mladý Depardieu:)

    • 13.8.2017  17:19
    Takoví jsme (2016)
    ****

    Velmi silné drama s jedinečnou atmosférou 90. let. Výborné herecké obsazení, mě zaujal zejména talentovaný Charlie Heaton. Vzhledem mi připomínal něco mezi mladým Leem Dicapriem a Riverem Phoenixem (ty rysy a hlavně vlasy). Dospívání hlavních hrdinů a jejich vznikající přátelství je skvěle vystavěno. Jenže city a vztahy mezi mladistvými jsou ještě příliš křehké na to, aby se dokázaly chránit před okolním světem. A příliš křehké a nezkušené na to, aby mohli poznat, že některé činy mají nezvratné následky. Prostřednictvím výslechů s jednotlivými aktéry si můžeme jen domýšlet, co se vlastně stalo. Člověka tak nějak zabolí u srdce, když se hlavní postavy z rádia dozví tu tragickou událost, která 5. dubna 1994 otřásla světem. Toho dne svět přišel o hudební legendu, která má svou osobností a stylem zásadní vliv i na dnešní generaci a inspiruje dodnes. Závěr mezi kluky hodně silný. As You Are dokáže zasáhnout na "správných" místech.

    • 13.8.2017  16:47
    Saša (2010)
    ****

    Sascha v sobě mísí lehký, příjemný humor s dobře vystavěným dramatem, aniž by přitom sklouzával k patosu. Predrag Bjelac je borec a Sasa Kekez mi připomínal něco mezi mladým Dustinem Hoffmanem, Al Pacinem a Demetri Martinem. Moc hezký to muž:) Filmy s gay tématikou mají Němci zmáknuté, tento byl o to příjemnější, že dokázal i pobavit.

    • 27.7.2017  19:02

    Artový horor budující slibnou atmosféru přímořského, vylidněného městečka, v němž se odehrává cosi podivného. Možná více, než samotné řádění jakéhosi pošahaného kanibalského kultu, na mě zapůsobily dekorace, kulisy a malby, jimiž byl vyzdoben ústřední byt. To mi zároveň přišlo jako snad ta jediná věc, která dokázala vzbuzovat něco jako strach. Až na pár strašidelných scén (moment v kině je pretty scary) Messiah of Evil jako celek nedokáže ani tak pořádně vyděsit, jako spíš navodit zvláštní atmosféru se znepokojivými výjevy. Film mi hodně připomínal francouzský zapomenutý hororový klenot La nuit de la mort (1980), který jsem viděla dříve. Podobné téma.

    • 27.7.2017  18:42

    Studený bufet zcela oprávněně dostál svému názvu:) Netypická kriminálka, od začátku do konce prošpikována absurdními situacemi, kdy se jedna absurdita kupí na duhou a přesto dává smysl, a pořádnou dávkou černého humoru. Člověku to stejně i tak vlastně připadá reálné a docela i pravděpodobné, že by v dnešní době někdo podobnou situací mohl procházet a jednal by stejně. Ona ta apatie a lhostejnost společnosti je zcela na místě. A zvláště v dnešní době. A... Bože, Carole Bouquet byla tak nádherná 💋 "Už sis někdy všimla, kolik je v metru lidí, kteří vypadají na to, že je někdo zavraždí?", "Bude to poprvé, co uvidím umírat muže." - "Já taky, většinou přijdu pozdě.", "Je zamčeno?" - "Ano, je zamčeno." - "A obtěžovalo by Vás otevřít?" - "Ano, hodně."

    • 27.7.2017  18:31
    Nicota (2016)
    ***

    Takže tu máme Věc, Aliena, Cthulhu, Hellraisera a jeho Cenobity a všechno to ovládá jakýsi pochybný Ku-Klux-Klan. The Void se očividně snažil způsobit orgie hororovým fandům a tak do sebe naházel všemožné odkazy na kultovní horory. Děsivé jsou scény, kdy je nemocnice v obležení maskovaných členů kultu. Toto já vidět, jak na mě něco takového čeká venku, asi zalezu někam do sklepa, nebo kouta. Ne, počkat, tam jsou vlastně chapadla a Prastaří. Tak to by asi nevyšlo. No nic...:D Jako celek snímek funguje v podstatě docela dobře. Slušná podívaná, z níž asi hrůzou nepolezete po zdech, ale na jedno podívání je ideální.

    • 27.7.2017  18:17
    Taekwondo (2016)
    ****

    Od Marca Bergera jsem zhlédla již tři snímky. Má svůj osobitý přednes a styl zpracování, který je v jeho filmech velmi podobný. Taekwondo by nemuselo být ničím jiným, než jakousi decentní verzí na filmy Larryho Clarka. Nesnaží se prvoplánově provokovat, šokovat. Prostě jen sleduje skupinu chlapů, kteří se povalují a poflakují po baráku, chlastají, hulí a celkově dělají velké kulové. Člověk si řekne, že sledovat více jak hodinu a půl partu chlapů, kteří si navzájem očumují přirození, chodí po baráku polonazí, vedou mnohdy nepodstatné konverzace, by mohlo začít po chvíli nudit. Možná to tak na někoho bude i působit, ovšem silná herecká sestava táhne i přes dějovou jednotvárnost snímek hodně nahoru. Zamrzelo mě jen, že docela slibně rozvíjený vztah mezi Fernandem a Germánem je v závěru filmu zakončen pouze jednou "kissing scene." A to ještě ve tmě. Alespoň že tak. Kdyby nedošlo alespoň na to, I would probably get really mad:)

    • 27.7.2017  17:58
    Esteros (2016)
    *****

    Tento film mě opravdu chytil za srdce. Esteros se odehrává ve dvou časových rovinách, současnost a minulost. Paralelně sledujeme příběh dospívajících chlapců, Jeronima a Matíase, jejichž přátelství postupně přerostlo v milostný cit. V současnosti se oba dva po letech setkávají a postupně jsou nám ukazovány momenty z jejich dětství. Líbilo se mi, že jednotlivá vyprávění se vlastně odehrávají úplně stejně, jako, když byli malí. Esteban Masturini a Ignacio Rogers jsou fakt krásní. Ignacio mi připomínal něco mezi Lothaire Bluteau, Eddiem Cahillem a špetkou nesmělého, plachého pohledu Normana Batese:) Chemie mezi nimi je perfektní. Od začátku snímku mezi sebou ti dva budují téměř hmatatelné "Friendlyrotic" dusno:) Jenom jsem čekala na ten moment, kdy se ta hráz skrývaných, nikdy nevyslovených pocitů, dobře udržována po celá ta léta, protrhne. Jak začalo pršet, bylo mi to jasné. Teď to musí přijít!:) Wau, what a intense, passionate, erotic scene. Scéna, kdy jsou oba zmoklí a povídají si, je dokonalá. Jéronimo tam jen tak seděl s těma smáčenýma vlasama a rozepnutou košilí, jako nějaký Sexy God, instatní eye-sex s Matíasem. Se divím, že se dokázal tak dlouho udržet. Já bych po něm asi vystartovala mnohem dřív:) Snímek má v sobě sílu nevyřčeného, mlčenlivé dialogy, hereckou souhru obou představitelů, nádherné lokace argentinského venkova, poblíž města Libres a jednu nádhernou skladbu Amores como el nuestro. Později jsem si uvědomila, že si tuto písničku vybavuji z mého oblíbeného Divokého anděla. V několika scénách jsem měla i slzy v očích. Říkala jsem si, že jestli ti dva neskončí spolu... naštěstí takový konec si tento nádherný snímek zasloužil. Oni si ho zasloužili."Jaké to bylo?" - "Co?" - "Tvoje poprvé." - "Myslíš poprvé po tobě?"😭

    • 27.7.2017  17:14

    Xavier Dolana má mé uznání. To, co ve svých letech dokázal, je obdivuhodné. Během několika let si dokázal vytvořit filmařskou osobnost, která má vlastní styl, a stal se ve světě filmu pojmem. Juste la fin du monde přináší osobitým způsobem zpracovaný pohled do centra dění jedné rodiny prvotřídního obsazení:) Gasparda Ulliela mám ráda již od doby, co ztvárnil mladého Hannibala Lectera, Vincent Cassel je herecký démon, Marion Cottilard působí jako zasněná dáma z dávných časů a Léa Seydoux, ač mě zatím nedokázala příliš uchvátit, je tady fakt kočka. Snímek má zvláštní atmosféru, všichni vedou v podstatě své monology, svěřují se Louisovi, který po většinu filmu jen naslouchá. Gaspardovo charisma prokazuje svou sílu i jen prostřednictvím pohledu, či jemných gest. I když se ve snímku hodně mluví, měla jsem z něj i tak dojem nevyslovených skutečností. Dokonalý soundtrack s peckama I Miss You, Dragostea din tei, Are You With Me a Natural Blues.

    • 27.7.2017  16:50

    Nářez jak sviňa:) Jedna z nejlepších a nejoriginálnějších komedií, jaké jsem viděla. Luxusní obsazení francouzské herecké elity, v čele s komisařem Michelem Galabru. Ten chlap kraluje všem scénám, kde se ocitne:) Gérard Depardieu coby pošťák nedostal sice mnoho "screen time", ale to vůbec nevadí, protože má charismatu na rozdávání i na malém prostoru. Stačí ho jen sledovat, ve svých mladých letech byl k sežrání (bože, ty jeho vlasy! 😍) Scény s ministrem by se daly úplně v pohodě aplikovat na kteroukoliv dobu. Člověk by si mohl v klidu představit třeba nějakého našeho "vysoce postaveného člena vlády." Scéna s "nakloněnou" budovou ministerstva je naprosto geniální a zcela unikátní. Názorná ukázka toho, že nikdo si ze sebe nedokáže udělat takovou srandu, jako Francouzi. A dokonce i v politických sférách:) Podzemí měli tedy vybavené dokonale. Mýdlové bublinky jsou boží. "Člověk nikdy neví, co se může stát." - "Když mám přilbu, nerozumím tomu, co říkáte." - "V té přilbě nerozumím tomu, co říkáte." - "Já jsem nerozuměl, co jste říkal, pane ministře." - "Říkal jsem, že jsem nerozuměl tomu, co jste mi říkal." - "To jsem právě říkal, pane ministře."😂

    • 27.7.2017  16:29
    Picco (2010)
    ****

    Vězeňská dramata mám ráda, ale z Picca mám rozporuplné dojmy. Zhruba první hodina toho po obsahové stránce nemá příliš co nabídnout. Sledujeme denní rutinu, kterou prožívají dobře načrtnuté charaktery postav, kterým však chybí nějaký "hlubší" zásah. Tato rutina je po hodině děje zcela rozvrácena a je narušena téměř 30 minutami systematického násilí, brutality a bezpráví. Najednou se z dosud nikterak problematických charakterů stanou ultimátní ču*áci bez špetky svědomí či lítosti. Utrpení oběti je nepředstavitelné a já si jen říkala, ať toho chudáka buď zabijí, nebo nechají být, hlavně ať už ho nemučí. Navzdory prezentovaným hrůzám se mě závěrečné "SAW" emočně téměř nedotklo. Možná se mi ale jen nelíbil přístup tvůrců, kteří jakoby si pomysleli: "Tak, hodina filmu za náma, ježišmarja, my jsme zapomněli na nějakou pořádnou porci násilí a mučení!" Přišlo mi to příliš násilně "našroubované." Jako bych už viděla ve filmu tolik různých forem utrpení, že už to se mnou v tomto případě nedokázalo pohnout. Člověk se jaksi adaptuje na násilí a šílenství. Někdy nastává jistá divácká apatie. Podobnou netečnost jsem zažila i při Plivu na Váš hrob.

    • 13.7.2017  18:47
    Smyčka (2014)
    ****

    Přesně takové sci-fi mám nejraději. S minimálním rozpočtem, originálním námětem i zpracováním a myšlenkou, která člověka podnítí k zamyšlení. Téma časové smyčky a paralelních světů zpracováno tak přehledně a logicky, že všechno do sebe nakonec vlastně krásně zapadá. El incidente se snaží vyhýbat zbytečným zmateným časovým propletencům, kdy se člověk ztrácí, příběh vede jasně danou cestou, která je zakončena promyšlenou a zajímavou pointou, která dává smysl. Filmařské zahrávání si s časem často skončí pro diváka tak, že není dostatečně vysvětleno, nebo je tak zamotané a propletené, že člověk už ani vlastně neví, jestli příběh a jeho závěr dává smysl, nebo nedává. Je jednoduché si říct, pokud jde o hrátky s časem, že se vlastně může naházet jedno na druhé, nemusí to ani dávat smysl, člověk si přece může říct, jak je to důmyslné a propracované, že? A ono může být, ale jak to poznáme? :) El incidente jde mimo filmy, u kterých je člověk na pochybách, či je zcela zmaten. Pro mě byl velmi smysluplný. Přemýšlela jsem, kdy ten "časový zásek" skončí a jak, poté však přišlo ono kruté "Po 35 letech." Když si člověk představí práci, kterou dělá, kdy mu kolikrát hrabe a představa, že by ji měl dělat v podstatě na věky věků je jako ta nejhorší možná verze pekla, co by mohla existovat. Představte si, že by člověk zešílel, psychicky se zcela rozpadl a měl by být do nekonečna lapen v jednom okamžiku. Nightmare... Snímek doporučuji všem, co mají podobné "malé" filmy raději, než mnohé velkolepé, hvězdně obsazené, CGI vymalované Hollywoodské blockbustery s milionovým rozpočtem.

    • 13.7.2017  18:15
    King Jack (2015)
    ****

    Výborný indie snímek o dospívání se skvělým obsazením. Christian Madsen se potatil:) Celou dobu sledování jsem přemýšlela, v jaké době se snímek vlastně odehrává. Feelingem, částečně stylem oblékání, i jaksi vybavením mi to přišlo jako 90. léta. Sice se tu objevují mobily (tlačítkové!:), ale žádný Facebook, žádné sdílení, žádné odporné "selfie", ani jiné technické výdobytky "moderní" doby. Early 00's, maybe. Hlavní hrdina Jack v podání Charlieho Plummera mi hodně připomínal souseda, kluka, který býval v baráku vedle nás, tou dobou byl ve stejném věku a i u něj se jednalo o "troubled character." Přímo jsme nikdy neviděli, co prováděl, jen jsme se všechno vždy doslechli. Jen jsme se zdravili, na schodech většinou, člověk tak jen mohl přemýšlet o tom, co za běsaře to může být:) Tuto nezávislou Ameriku mám moc ráda."Kdy naposledy jsi udělal něco pro někoho jinýho?"

    • 13.7.2017  17:54

    Existuje vůbec něco, co Chris Evans neumí?:) Dokázal přečkat 70 let v ledu, umí se ohánět stylovým štítem, dokázal dostat na kolena Winter Soldiera, aby dostal zpátky "svého" Buckyho, dokázal být dokonalým feťákem ve Vpichu a nikdo nedokáže ve filmech utíkat, tak jak on:) Tentokrát se chopil režisérských otěží a pokud jsem si myslela, že jedině jeho vztah s Buckym mě dokáže rozbrečet, mýlila jsem se. Chris Evans a Alice Eve (patří mezi ty ženy, které s tak nádhernou tváří nemůžou dělat nic jiného, než herečku:) jsou ti, kteří tomuto snímku kralují. Mají spolu úžasnou chemii, i když jsem od začátku měla dojem, že vztah mezi nimi se vyvíjí více přátelsky, než abych mezi nimi cítila nějaké zamilované jiskření. Příjemná změna, většinou jsou snímky o podobných setkáních stavěny na romantickém vztahu. Líbil se mi Nickův charakter, přesně takový ten typ dobrosrdečného, citlivého kluka, kterého je vám líto. Závěrečná scéna s telefonem mě odrovnala. I cried like a baby. Nejdřív jsem si myslela, že to zvládnu, jenže on pak řekl, to co řekl, a to už prostě nešlo jinak:) Úžasný scénář a chytré, trefné a vtipné dialogy mezi Nickem a Brooke. Ocenila jsem zejména příspěvek o koncertu Hanson. Noc v New Yorku pohladí po srdéčku, lehce rozesmutní i rozesměje.

    • 13.7.2017  17:25

    David Sandberg se dostal do podvědomí svými originálními hororovými kraťasy s děsivým bubákem. Jenže atmosféra, která dokázala tak výborně fungovat na prostoru pouhých 3 minut, to v tomto celovečerním snímku bohužel nedokáže v takové síle, jako v kraťasu. Poznáváme historii Diany a její charakter má dobře vystavěný i fungující příběh. Herecky kraluje Teresa Palmer, která nejen, že je fakt nádherná, ale je i skvělá herečka. Líbil se mi její styl drsné metalistky a zájem o "dark arts." Plus plakát Avenged Sevenfold:) V roli její matky se představí výborná Maria Bello. Celkově však snímek funguje více na principu lekaček, než na vystavěné atmosféře. Lights Out za mnohé vděčí právě Terese a Marii. S méně schopnými herečkami by snímku zůstalo jen Dianino pozadí (příběhu samozřejmě:) a jen s tím a předvídatelnými lekačkami by Lights Out těžko obstálo. Závěr se asi inspiroval Klubem rváčů:) Žádný otevřený konec, žádné "o pět let později..." Měla jsem dojem, že filmu příliš nepomohl Hollywoodský přínos.

    • 13.7.2017  17:02
    Spring (2014)
    ****

    Netradiční indie romance s fešným Lou Taylorem Pucci a nádhernou Nadiou Hilker přináší svěží, evropský závan do žánru. Krásné lokace Itálie, ve spojení se zpracováním a příběhem, dodávají snímku zvláštní melancholickou osudovost. Závěr ála Pompeje?:)

    • 13.7.2017  16:49
    Rozpolcený (2016)
    ****

    Vážně tohle natočil Shyamalan? Like... really?:) Mistr je v nejlepší formě od dob Znamení a Vesnice. Ale má za to komu děkovat. Ten někdo je James McAvoy. Pro mě je to "one of the best actors who ever walked the earth." James už několikrát dokázal, že role drsných týpků či narušených maniaků jsou jeho dokonale padnoucím oblekem s prvotřídní značkou a kvalitou. Vedle něho si na herecký trůn v klidu může sednout Anya Taylor-Joy, která mu fenomenálně sekunduje. Její Casey by klidně mohla být tuctovou filmovou obětí, ale M. Night si pro ni přichystal drsný backstory, který se dokonale prolíná s realitou, kterou právě prožívá a právě díky traumatizujícím zážitkům z dětství je možné, že právě ona má největší šanci na záchranu. Od začátku jsem na snímek zírala s tak trochu otevřenou pusou a sledovala toho malého skotského týpka, jak to na nás všechno valí:) V roli terapeutky jsem poznala Betty Buckley, kterou si stejně pořád budu pamatovat jako tu ženskou, co ve Stalo se mlátila hlavou do skla:) Člověk tak nějak čekal, že kdyby jedna z jeho osobností byla Charles Xavier, mohl by všechny jeho osobnosti ovládat právě on:) Závěr filmu, kdy se na světlo dostane Beast, jsou fakt síla, mrazilo mě. Shyamalan napsal po desítce let zase originální, propracovaný scénář a všechno to vsadil v podstatě na jednu kartu. On věděl, koho si má vybrat a kdo je na tyto role nejlepší:)

    • 13.7.2017  16:29

    Německo patří k zemím, které filmy s LGBT tématikou opravdu umí. Die Mitte der Welt není výjimka, i když jsem očekávala, že snímek se bude více věnovat vztahu mezi chlapci. Jejich setkání a následný vznik vztahu je zpracován velmi rychle, bez nějaké postupně budované chemie či vzájemného poznávání. Snímek se více zaměřuje na rodinné zázemí hlavní postavy v podání Louise Hofmanna. Louise jsem prvně poznala ve výborném dramatu Freistatt a poté jsem ho viděla v drsném Under Sandet. Postupně nám jsou odkrývány rodinné vazby, vztahy a dlouho zamlčované bolestné skutečnosti. Vztah mezi hochy je tak nějak decentně odsunut na vedlejší kolej, aby se mezitím mohlo začít odvíjet poctivé rodinné drama. Skvěle natočený, i zahraný snímek, jen jsem očekávala větší přínos toho gay faktoru:)

    • 13.7.2017  16:14

    Dokonalé drama s velmi lehkým nádechem komedie. Úžasné obsazení, jemuž vévodí Konstantin Chabenskij. Toho doplňuje snad ta nejkrásnější ženská herecká sestava, jakou jsem zatím v ruském filmu viděla. Všechny jsou tak krásné a herecky velmi schopné. Jelena Ljadova, Anfisa Chernykh, Jevgenija Brik a Evgeniya Kregzhde. Jen bych chtěla upozornit na stopáž, která je zde nepřesně uvedena. Snímek má 120 minut.

    • 13.7.2017  15:59
    Velký bazar (1973)
    ****

    Pokladnice nejbláznivějších francouzských komedií se právě otevírá a z ní vyskakuje Velký bazar:) Přesně tento typ bláznivých komedií miluju. Smršť neskutečně vymyšlených gagů od začátku do konce, absurdní scény, ztřeštěný humor. Michel Galabru kraluje všem scénám, zejména pasáž se čtením dopisů je geniální. A Jacques Seiler pro mě už pořád bude "ten chlap" z Bláznů ze stadionu, kde jsem ho viděla prvně. Pokud máte rádi styl a eskapády Les Charlots, budete ve svém živlu:)

    • 13.7.2017  15:47
    Ma mère (2004)
    ****

    Francouzsky otevřený a odvážný přístup k sexualitě a perverzím ve své plné kráse. Množství dokonale zahraných sexuálních scén. Louis Garrel se mi líbí už od Snílků a Emma de Caunes je zajímavá kráska. Jeden z těch "explicitních" snímků, při nichž člověk musí smeknout před herci.

<< předchozí 1 2 3 4 18 34 51 67
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace