Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krátkometrážní
  • Drama
  • Animovaný
  • Komedie
  • Dokumentární

Recenze (2 072)

plakát

Sherlock: Přízračná nevěsta (2016) (TV film) 

Česká televize má můj obdiv a dík, že dokázala tento speciální díl uvést v rekordním čase 24 hodin po světové premiéře a přinesla tak oddaným "Sherlocked" fanouškům krásný novoroční dárek. A také bych jí chtěla poděkovat, že tento díl byl vysílán v duálním znění a na ČT 2 HD také s možností titulků. Zrovna u tohoto seriálu prostě dabing odmítám. Sherlockovy břitké slovní přestřelky a rozhovory s Watsonem opět neztrácí ani na okamžik na síle, ani vtipu. Je vidět, že pánům Moffatovi a Gattisovi odpočinek od Sherlocka poskytl dostatečný čas a prostor na vytváření tohoto dílu, do něhož se vrhli po hlavě a opět předvádí svou nevyčerpatelnou studnici nápadů a úžasných trefných dialogů. Sherlock: Přízračná nevěsta se odehrává v Londýně 19. století a zhruba až do poloviny funguje příběh zcela dokonale, dokázal mě i postrašit, protože "Nevěsty" v bílých šatech, černých šatech a podobné "dámy" mě vždy spolehlivě děsí. Nechává tedy diváka tušit, co se bude odehrávat dále. "Miss me?" kartička nalezena na místě činu jenom potvrdila moje podezření a já si říkala, jak je to od tvůrců hezké, že přivedou Moriartyho zpět k životu. A taky, že jo. "Mr. Sex" je opět v plné formě a síle a mám pocit, že mu to tady sluší víc, než kdy dřív. Najednou se však začne se Sherlockem otřásat celý svět a pak to přijde. Ultimátní WTF? Od této chvíle nastává viktoriánsko-moderní-mindfuck-fanouškovský servis. Pevná půda pod nohama dobře vystavěného dobového příběhu se začne najednou propadat a divák začne padat také, jako Alenka, když spadla do králičí díry. Co se vlastně děje, co je skutečné, nikdo neví:) A tady se nám to trochu zadrhává. Je vidět, že Moffat a Gatiss chtěli uspokojit nedočkavé fanoušky, kteří jako na smilování, čekají na další sérii. Takže do toho naházeli snad všechno, co by mohlo fandům udělat radost, co na tom, že je to šíleně překombinované a působí to až zmateně a přehnaně. Máme tu odkazy na předchozí série, vzkříšení Moriartyho, nějaký ten "slash" a vrcholem je bezpochyby souboj u Reichenbašských vodopádů. Nevím, ale jak tam na ně padala ta voda, zvláště Moriarty mi přišel hrozně sexy:) Kdyby zůstalo u klasického příběhu z minulosti, zcela jistě by se jednalo o vyvážený a propracovaný díl. Zase na druhou stranu, fandové by přišli o to všechno, co tento díl nabízí. A že je toho hodně. Záleží na každém, jestli to vezme s nadhledem, jako vyplnění času při čekání na 4. sérii, nebo to někoho vyloženě urazí a naštve.

plakát

A escondidas (2014) 

No jo, španělský film. To by bylo, aby se v něm zase neobjevili hezcí, mladí kluci že:) Mé dojmy jsou ale docela rozporuplné. Máme tu dva herce, kteří jsou výborně sehraní, mají mezi sebou parádní chemii a působí přirozeně a pak je tu jejich vztah. Ten je zpracován tak úhledně, že mezi nimi dojde jenom k malé puse, která navíc ještě působí, jako pusinka od maminky na dobrou noc:) Člověka to prostě naštve a nejradši by nějakého scénáristu nakopal "někam.":) Nakonec jsem se rozhodla pro čtyři hvězdičky, protože už jenom za to jiskření mezi nimi, scénu se zalepováním kolene a závěrečnou scénu s tím krásným objetím prostě nemůžu jít níž. A ten úplně závěrečný, dlouhý záběr na Rafiho ve třídě... A beztak si myslím, že ho ten jeho nejlepší kámoš miluje:)

plakát

Sňatek bez domova (1989) 

Nádherná mladinká Vanessa Paradis v příběhu o Lolitce, který však není zpracován tak silně, jak by mohl být. Děj mi rychle uběhl, ale měla jsem pocit, že celý příběh je podáván bez nějakých větších emocí. Působil na mě poněkud chladně. Výkony obou protagonistů výborné. Bohužel nemůžu, tak jako většina zde, říct, že by mě to emočně nějak dostalo. Zase na druhou stranu, nemusí být hned každý milostný příběh tak silný, že nás emočně úplně rozseká a rozcupuje. Na Noce Blanche se mi líbilo právě to, že na mě zapůsobil tak nějak lehce, navzdory tématu.

plakát

Whiplash (2014) 

**** a půl. Až do teďka byl pro mě "Whiplash" známý jako nářezový song od Motörhead. Whiplash Damiena Chazelle je perfektní snímek s úžasnou jazzovou hudbou a excelujícími herci v hlavních rolích. Milles Teller si musí projít až peklem a jde až na krev, aby dosáhl vytouženého cíle. J.K. Simmons si tak trochu ukradl část filmu pro sebe a jeho despotická postava nechává své studenty, aby si vyžrali úplně všechno, každou chybu, každý tón mimo. Tak se ale často dostává z lidí to nejlepší. Pokud to dokážou vydržet, nechat si rozbít držku, krvácet, polykat hořké slzy a cítit vztek, který je drží v okovech, dokud nepovolí... Dr. House meets Rocky:) Závěrečné sólo Milese Tellera na bicí je vrcholná scéna filmu. Naprosto grandiózní a ohromující, masterpiece. Když jsem ten jeho výkon sledovala, ani jsem nedutala, oči přilepené k obrazovce, po chvíli jsem v nich měla slzy a přemýšlela, jestli to tak fakt zahrál on, nebo měl nějakého dubléra. Hodně silná scéna. A člověk jenom čeká na ten strhující a bouřlivý aplaus, který prostě po tomto momentu musí přijít! A co udělá rejža? Uvidíte na konci filmu, ale mě to teda nasralo:)

plakát

Příběh kmotra (2013) 

*** a půl. Obsazení výborné, kromě Ondřeje Vetchého se mi moc líbil Lukáš Vaculík, myslím, že i ve svých letch, celý šedivý a zarostlý, má pořád výrazné charisma a je prostě sexy:) Jan Vondráček snad ještě nehrál kladnou postavu a Jiří Dvořák se mi zase líbil vedle Vetchého, prostě správný brácha. Překvapila mě výborně fungující chemie mezi všemi postavami, to jsem snad ani nečekala. A dokonce i Vica Kerekes, kterou fakt nemusím, protože mi přijde jako hodně přeceňovaná herečka, která je "obdivována" především díky bujnému poprsí, které ukázala snad v každém filmu, se mi zde líbila a nepřišla mi nesympatická, ale docela příjemná. Knihy Kmotr Mrázek jsem zatím jen prolistovala, ale přijde mi, že obsah celé trilogie se prostě nemůže vejít do jednoho celovečerního filmu. Stopáž Příběhu kmotra prostě nedokáže ani zdaleka obsáhnout všechno, co je do detailů rozvedeno ve třech knihách. Kdyby vznikly tři filmy, na každou knihu jeden, pak by se obsahu jistě více přiblížily. Takto mi příběh přišel sice dynamický, má spád, spousta rychlých střihů a zrychlených záběrů, ale přišlo mi to dělané pouze na efekt, zbytečně zrychlené, jako by měl Petr Nikolaev potřebu hnát děj rychle kupředu. Někomu se tento styl třeba může zrovna líbit, já bych byla radši za kousek toho zpomalení, zastavit se a jít více do hloubky postavám. Ale i tak, film mi rychle uběhl a líbil se mi. Mrázek byl borec, charakterní zločinec a gangster nejvyšší ligy. Jestli něčím naše republika vyniká, tak zcela jistě sebrankou kriminálníků, zločinců a tunelářů všeho druhu. I když oproti těm šuldům, (promiňte mi ten výraz:) co si tam v Práglu hoví na svých vysokých postech a mnou si rukama, jak mají celou republiku na háku, je takový Mrázek, nebo třeba Kajínek ještě slušný zločinec:)

plakát

Vyhlídková trasa (2013) 

Scenic Route v sobě třímá dobrý námět na drsný survival horror, ale je zde hned několik důvodů, proč to pro mě takto moc nefungovalo. Nakonec z toho vyšel spíše konverzační survival, který má sice výborný vizuál, slušné herce a skvělou hudbu, ale to nejdůležitější, co by mělo udržet příběh dohromady, se místy poněkud rozlepuje a nedostatky jsou oku viditelné. Takže... dva kámoši si z nějakého důvodu vyjedou na výlet do Death Valley v autě, které už toho nejspíš moc nevydrží a z nějakého důvodu si sebou vezmou dohromady asi jen půl litru pití ve flašce. Samozřejmě automobil kiksne, technická závada. Když je po chvíli záchrana na dosah ruky díky projíždějícímu autu, dozvíme se, že to byl jen žert tělnatějšího z dvojice přátel. Pán v autě je velmi ochotný a rád by pomohl, jenže když on to byl jenom žert. Pán odjede a auto kamarádů i nadále nejde nastartovat. A pak to začne... Hádka střídá hádku, čas plyne a plyne a noci jsou zde mrazivé. Ono by se to ještě dalo, ale když okolo za celý film projedou dohromady čtyři auta a ani jedno z nich se jim nepodaří "chytnout", začalo mi to připadat už lehce absurdní a komické. A to všechno z důvodů, které mi také přišly komické:) Nemluvě o tom, že když už teda mají pořádnou žízeň, napadne je, nalít se k prasknutí "vodou" z chladiče, nebo do odstřikovačů, nebo co to bylo, s komentářem "Vždyť je v tom taky voda." Proč by je taky mělo napadnout, že by mohli vypít vlastní moč, když je to zdravější, a taky jim z toho pak nebude celý den blbě, že:) A Josh Duhamel se ještě k tomu všemu nechá ostříhat podle sestřihu Travise Bickla. Na tomto "přátelském tahu" se totiž může konečně odvázat a srát na to, co řeknou lidi. Všechno to vynahradil závěr filmu, z něhož mě i trochu mrazilo. Ten je opravdu mazec:) Scenic Route je dokonalou ukázkou toho, co se myslí pod pojmem "kámoši na život a na smrt." Mohl to být drsný survival, ale bohužel díky výrazným dírám v logice chování postav mám z filmu spíše rozpačité dojmy. Ale co, je to americký film a jak by to asi vypadalo, kdyby byly postavy podobných filmů na vše připravené, měly s sebou zásoby jídla, pití a ještě by jim fungoval signál. To by pak tvůrci mohli natáčení takových filmů rovnou zabalit, ne?:)

plakát

Redd Inc. (2012) 

Redd Inc. přináší sice možná průměrný, ale velmi příjemný a výborně zpracovaný thriller se sympatickým ústředním antihrdinou ztvárněný Nicholasem Hope, který mi připomínal Douga Bradleyho. Během sledování jsem zaregistrovala jeho přízvuk, a když jsem se pak podívala na jeho profil a zjistila, že je to Brit, pomyslela jsem si "Já jsem to věděla!" Thomas Reddman je charakterní psychopat, jemuž se tým nějakých šílených doktorů dostal až příliš "do hlavy." Pomsta by mohla být velice krutá, ale pan Reddman se na to rozhodne jít systematicky a docela i lidsky. Jeho plán je propracovaný a jeho vybrané oběti nemusí trpět, pokud se o to samy nezapříčiní. Pořád jsem si říkala, jestli je on skutečně vrah, nebo je jím někdo tam venku. Nebo uvnitř...? Některé scény jsou hodně gore a závěr s odhalením také mírně překvapil. Celkově jsou Inhuman Resources solidní žánrovkou přinášející čerstvý závan v podobě námětu.

plakát

The Missing Scarf (2013) 

Originální a vizuálně skvěle zpracovaný kraťas, který přináší podnětné úvahy nad strachem, existencí čehokoliv a zániku čehokoliv. Zatímco všechno zaniká, všechno zároveň pokračuje.

plakát

Jak Olin o oko přišel (2013) 

Damian McCarthy zase vytahuje svoje oblíbené kostlivce ze skříně:) Jeho krátké filmy mají specifickou atmosféru, pojetí i ústředního bubáka. I když oproti jeho předchozím kraťasům mi Jak Olin o oko přišel, přijde o trochu slabší. Možná proto, že děj se v podstatě odehrává na ulici. Chyběla mi zde nějaká ta tmavá místnost, nebo jiné tmavé kouty.

plakát

Lišky (2012) 

Vizuálně nesmírně podmanivý snímek, který přináší osobitou formu atmosféry a strachu. Samota a ticho. Lišky před barákem i za barákem. Žena tráví celé dny sama doma a začne lišky fotografovat. Jenže "jen" u fotografování neskončí. Začne za liškami chodit. Začne s nimi i chodit. Začíná na ni dopadat opuštěnost tohoto místa a lišky jsou vlastně jediní tvorové, kteří jsou k ní nejblíž. Nebo tu jde o něco víc...?

Ovládací panel
128. nej uživatel Česko
175 bodů