Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Krátkometrážní
  • Drama
  • Animovaný
  • Komedie
  • Dokumentární

Recenze (2 072)

plakát

Stitches (2011) 

Tématikou je snímek podobný vydařenějšímu Red Balloon. Opět tu máme jednu mladou chůvu, která je v noci sama doma a hlídá potomka. Ale... je skutečně sama doma? Závěrečná scéna s klaunem ale opravdu stojí za to.

plakát

Negative Image (2010) 

Parádní atmosférický kraťas, který si se svým prostým hororovým námětem vystačí i beze slov. To, co dokáže být na fotkách zachyceno, může mít nekonečně mnoho podob. To, co nás často dokáže vyděsit, či naopak hořce rozesmát, je mnohdy naše vlastní podoba. Mladý badatel v tomto snímku je však vyděšen a zneklidněn něčím úplně jiným...

plakát

Red Balloon (2010) 

Velká Británie má pro mě jednu z nejlepších kinematografií. A nyní jsem se přesvědčila, že jedna z nejděsivějších věcí jsou britské hororové kraťasy:) Jednoho dne jsem si pustila pár takových "ostrovních" kraťasů a byla jsem z nich strachy po*raná:) Několik těchto snímečků se směle dokázalo vyrovnat nějakému celovečeráku. Red Balloon je napěchovaný hustou atmosférou od začátku až do konce, jedna lekačka mě totálně odrovnala a o závěru ani nemluvím.

plakát

Touha po pomstě (2010) 

Mladému manželskému páru psychopatický zabiják dětí unese a zabije synka. Vrah je zanedlouho polapen a odsouzen. Rozsudek však není adekvátní spáchanému zločinu. Ženu to nasere a začne prahnout po nelítostné vendetě. Přesvědčí manžela, aby vzali spravedlnost do svých rukou. Ten nakonec po chvíli vnitřních soubojů souhlasí. Oba tedy začnou spřádat plán. Plán na dokonalou pomstu. Snímek má krátkou stopáž a uběhne velmi rychle. Mučící praktiky jsou vydařené. Jen kdyby... Už jsem si říkala, že ten největší nářez teprve přijde, když najednou to na nás rejža vybalil s pointou, kterou musel bedlivý divák stejně tušit již od okamžiku, kdy byla nadhozena. Pointa je sice možná poměrně zajímavým završením, nicméně já jim tu pomstu skutečně přála. Chudák chlap, který to odskákal... "Představ si nejhorší bolest, jakou jsi kdy zažil. Tak tohle bude mnohem horší.", "Chci vědět, čím člověk jako ty, ospravedlní svinstvo, které provedl!", "To chceš mučit chlapa, který netuší, proč mu to děláme?" - "Pořád je to stejný chlap. Je to stejný chlap!"

plakát

Schindlerův seznam (1993) 

Steven Spielberg je fenomenální "řemeslný" režisér s talentem pro vytvoření technicky i obsahově prvotřídního snímku. Králem je na poli velkolepých a vizuálně dokonalých blockbusterů. Ovšem Schindlerovým seznamem mě zase utvrdil v tom, že jestli ve mě něčím nedokáže vzbudit potřebný zájem a i patřičné emoce, budou to jeho dramata. Říkala jsem si, že alespoň tento legendární film by mohl být skutečně tak mimořádný, jak o něm mluví všechny ty recenze a vysoká procenta. A že by mě snad nějaké Spielbergovo "lidské drama" mohlo konečně nějak dostat. Bohužel, nestalo se tak ani v tomto případě. Snímek mi přišel hrozně rozvleklý a jaksi nezáživný. Děj se odehrával buď někde v kanclu, na večírcích nebo v jiných místnostech, kde se v podstatě nedělo nic zásadního. Jenom dlouhé rozhovory, debaty, papírování a zase debaty. Toto monotónní tempo mě začalo pomalu uspávat. Liam Neeson a Ralp Fiennes jsou skvělí a táhnou celý příběh, já jsem však na celé dlouhé tři hodiny pozornost udržet nedokázala. Nějaké větší emoce, mrazení či pocit úzkosti jsem nezažila vůbec a snad jediné, co se mnou pohnulo, byla závěrečná scéna, za doprovodu té fenomenální hudby Johna Williamse. Spielbergova dramata mě prostě nějak nedokáží zasáhnout. A je mi líto, že se to nepodařilo ani Schindlerovu seznamu.

plakát

Pošli to dál (2000) 

V originálním příběhu o lidské solidaritě a síle lidské dobroty, zpracovaném však zcela v Hollywoodském stylu, vypráví malý Haley Joel Osment o tom, že "svět není možná tak úplně na hovno." A vy byste mu možná i uvěřili, nebýt toho po*ratého konce, po kterém tradičně následuje velkolepý doják. Pravda, dojemný konec filmu skutečně je, byť hraje klasickým způsobem na city. Jakkoli je dojemný, je především Hollywoodský. Nebo obráceně? Každý, ať si zvolí dle svého:) A, samozřejmě, že takový film může skončit dvěma způsoby, buď Happyendem, nebo velkou tragédií. Co v Pošli to dál zvítězilo, se dozvíte na konci pořadu:)

plakát

Benny a Joon (1993) 

Johnnyho Deppa nijak extra nemiluju, ale jeho osobitý přínos kinematografii rozhodně uznávám:) V jedné ze svých nejranějších (ne)typických rolí podivínů, exotů a výstředních postav si mě coby Sam ale zcela získal. Scény, kdy uklízí dům, připravuje "žehličkové tousty" či se pokouší o originální výrobu bramborové kaše, jsou parádní, stejně jako všechny trhlé kousky, které provádí. Zkrátka celý jeho charakter si získal mé sympatie tak, jak to žádná z novějších postav Johnnyho Deppa natolik nedokázala:) "Co ti udělal?" - "Uklidil celý dům." "To ses naučil ve škole?" - "Kvůli tomu mě ze školy vyhodili." :)

plakát

Místnost sebevrahů (2011) 

Poctivá teenagerská emo depka, tentokráte v polském balení. Jakub Gierszal v hlavní roli Dominika předvádí výkon "par excellence", hodný všech cen, jaké lze jen na fesťácích získat. Bolestně krutý scénář a spousta silných a mrazivých scén. Do toho se ještě přidává úžasná hudební stránka, v čele s písní "Nothing To Lose" od skupiny Billy Talent. Sala samobójców mimo jiné ukazuje tu tenkou hranici, kdy se z "nevinné" mládežnické zábavy pod vlivem alkoholu může stát krutý žert, který bude mít devastující účinky na jednotlivce. Jak málo stačí, aby se z jednoho pobavení, ještě spolu s neočekávaným průběhem následujících událostí, stalo peklo, které dovede hlavního hrdinu na okraj. "Uzavřený svět. Otevřené rány.", "Mými kamarádkami jsou žiletky.", "Máš trpět, jak jsi ještě nikdy netrpěla. Máš křičet bolestí.", "Bolest už mě neuspokojuje. Už neočišťuje. Už jsem si na bolest navykla. Překročila jsem hranice. Musíme jít dále, to je rozhodující chvíle..."

plakát

Hrozba v poušti (2008) 

Temné lesy městečka Burkittsville vystřídala Afghánská pustina, vlezlou podzimní kosu a déšť zase neúnosné horko a sucho a legendu o Blairské čarodějnici zase Blízká setkání třetího druhu. Několik věcí mají obě skupinky hlavních hrdinů společné. Všichni bloudí, jsou postupem času vyčerpaní, podráždění a bojí se neznámého a neviditelného nepřítele. Skupinka vojáků bloudí v Afghánském trojúhelníku, kde se setkají s "čímsi" z jiných světů. Film je tak (ne)šikovně vymyšlen, že se v podstatě nedozvíme, co přesně se vlastně děje. Samozřejmě náznaky jiné civilizace jsou zřejmé, ale celkově nám stejně nic z toho není jasně vysvětleno a objasněno. Otevřený konec je sice zajímavý, nicméně neodpovídá téměř na žádné otázky, které si jistě spousta diváků během sledování pokládala. Daniel Myrick si zřejmě řekl, že nechá téměř všechen prostor pro fantazie diváků, kteří si celý snímek vyloží po svém. Hrozba v poušti má rozhodně zajímavý příběh, který je však jinak poměrně jednotvárně a nezáživně zpracován.

plakát

Stuart: Život pozpátku (2007) (TV film) 

Léta před tím, než se z Benedicta Cumberbatche stal geniální Sherlock a z Toma Hardyho drsný záporák Bane a popularita jejich osobností nabyla monstrózních rozměrů, prožili spolu nezapomenutelné chvíle coby dvojka nesourodých a neobvyklých přátel. Zatímco Ben zastává civilní roli "obyčejného" a vyrovnaného Alexandra Masterse, a v tom co jeho role může nabídnout, je výborný, Tom coby Stuart Shorter, je mu dokonalým protikladem a herecky toho má však víc, co říct. Silný scénář, výborně zpracované téma a v hlavní roli dva z nejtalentovanějších Britů současnosti. Prostě jeden z nekonečného množství brilantních kousků s nálepkou Made in Britain:) "Občas si myslím, že jsem ďáblovo dítě. Pustil jsem ďábla dovnitř. Teď ho nemůžu dostat ven. Snažil jsem se. Vypálit ho ven, vyřezat ho ven... Ani si nevšiml."

Ovládací panel
128. nej uživatel Česko
175 bodů