RetroMan

Příběh o vzpouře černošských otroků na jednom z karibských ostrovů se vymyká tvorbě Russe Meyera. Ne že by chybělo násilí, ale celý film je jedna velká nuda, a to bez nahotinek, a s pro mě neznámým hereckým ansámblem nemeyerovského trademarku. Navíc jsem film viděl v původním znění. Mluví se v něm nejen anglicky, ale i francouzsky. Black snake ve filmu představuje černý bič, který uměla použít paní Suzy Walker, jakožto správcová plantáže. Žánrově film patří mezi dramata s rasistickým tématem. Kdyby to natočil někdo jiný, třeba Jess Franco, možná by to dopadlo líp.

Papaya začíná film jednou z nejlepších scén, kdy hlavní představitelka ukousne jednomu z geologů jeho nejdůležitější nástroj. Celkem se ve filmu objeví dvě kanibalské scény. Tou druhou je rituální obřad místních domorodců. Zbytek filmu je postaven na ukazování tropického bohatství Dominikánské republiky, nahoty a divného spiknutí místních domorodců proti firmě, která chce na ostrově postavit jaderný reaktor. Proto Papaya svádí a zabíjí geology, kteří přijedou na ostrov. Kromě rituálního křepčení jsou k vidění pouze dvě odlišné dívky - míšenka Melissa a blonďatá Skandinávka Sirpa Lane.

Výborný film, který by podle mého názoru mohl být promítán pro školy. Neboť se v blízkovýchodních konfliktech téměř nikdo nevyzná (možná ani původní obyvatelé), tak tento film přináší ucelené informace bez házení viny z Židů na Palestince a obráceně. Výbuchy jsou samozřejmě laciné, ale o ně nejde, jde o historicko-dokumentární roli. Vztah mezi dvěma přáteli na obou stranách barikád přesně ukázal, jak tento spor může skončit. Zajímavý je postoj členských států OSN k vyhlášení Izraele, kdy každý hlasující stát si přihřívá polívčičku a aby nezklamal své chlebodárce, volí jako oni. Potažmo pak intervence USA a SSSR při vyjednávání o příměří. Vzhledem k tomu, že vztah mezi Izraelem a USA není jako vztah matky a syna, ale spíše jako učitele a žáka, tak se mi jednání a činy Židů nezdály tak košer. Ve filmu mi připadalo, že činy Židů jsou vždy oprávněné, ale co když to tak úplně není pravda? Možná to pramení díky obavám z militantních muslimů.

V dalším svém projektu učiním zadost svému nicku a svůj hold budu vzdávat antologii akčních fight filmů převážně z 80. a 90. let a jeho analogové VHS produkci. Za stvořením tohoto flicku stojí pro mne neznámý a hlavně mě nesympatický pan Jun Chong, který se svými kamarády z různých martial art škol chtěl mermomocí natočit svůj biják. Děkujeme. Protože díky tomuto filmečku na okraji propasti se objevili jména jako Loren Avedon (bezejmenný člen gangu), Philip Rhee (Best of the Best) a James Lew (mnoho vedlejších rolí). Hlavním závěrečným fightem s Jun Chongem film ukončuje šampion v karate Bill Wallace. V těchto filmech je škoda, že za zápalem a nadšením z natáčení nestojí někdo, kdo by profesi rozuměl. Je škoda, že chybí někdo jako choreograf bojových scén. L.A. Streetfighters za nic nestojí, ale nebýt tohoto filmu, třeba by vše mohlo být jinak.

"Tahle bouře trvá nanejvýš minutu, dvě." Vražedná tornáda jsou zpět, a jsou větší, krvelačnější a velkolepější. Plymouth Rock to utrhlo i se základy a rozdrtilo jím budoucí nadějnou hvězdu juniorské NBA (škoda, že jsme neviděli, kam dopadla ta starostlivá průvodkyně). Edukačním videem a faktografickou smrští naprosto o(u)věřitelných dat akčně nabitý počátek. Pokud se do filmu vžijete a ponoříte se do něj se vší vervou, zápalem a tvrdohlavostí, tak vám kanadský režisér podobných pseudokatastrofických scénářů globálního oteplování na objednávku Ala Gorea přinese nebeskou do nebe volající zábavu. Bývalý profesor na Harvardu a expert na bouřky spolu se svým spolužákem, mužským TV rosničkou (rosňákem) a policejní seržantkou se pustí do nebezpečné záchrany bostonského přístavu a posléze i celého města v boji s arogancí všech úřadů, včetně hydrometeorologického ústavu a Federal Oceanic Agency (což je vlastně agentura NOAA). Kromě bambardujících balvanů a blíže neidentifikovatelných nestálých ledových kulí (počítačových střel a polysteryrenových replik) se nevyhneme ani lidským emotivním zážitkům z prostředí rodičovství, partnerství a jiných sociálně laděných dramat. Odtud pochází i originální název filmu, se kterým přišel rosňák - Stonados - ve filmu přeloženo jako tzv. střelnádo. Trochu mi to připomínalo vybíjenou, resp. zabíjenou. Celkem sympatičtí herci a prima hlášky. Škoda, že chyběla nějaká vyšinutá postava s excentrickým chováním, jednáním a vystupováním, případně vyloženě hloupá postava. Nakonec se prokoušeme až k vymyšlení záchranného plánu s dramatickým nasazením vlastního života, rodinné objetí a splněná záchrana svých bližních i vzdálených a radostný konec apokalyptické regionální přírodní katastrofy! Muck. Doporučuju shlédnout jen znalcem a fanouškem podobných kategorií odvážných filmů nebo alespoň po týdenní abstinenci jakýchkoliv o třídu lepších filmů.

Tenhle film je pro mě překvapením. Film plný napětí, akce a fantasy. Morální ponaučení: Nepůsobit jiným lidem utrpení.

Příjemný napínavý film, i když s dopředu tušeným dějem. Zklamala mě spíše zde napsaná hodnocení. Viděl jsem různý kraviny, ale čas u tohohle filmu mi příjemně utekl.

Bruno Mattei se nechal okouzlit orgiemi starověkého Říma v podání Tinto Brasse a natočil svou verzi s dodatkem o Messalině. Některé scény jakoby z oka vypadly svému konkurentovi. První polovina filmu je o šíleném Caligulovy (včetně prohlášení jeho koně senátorem), druhá polovina je o Messalině, která využívá svého těla ke stále rostoucímu vlivu. Otázkou je, kdo byl vyšinutější. Mimochodem, Caligula si vybral svou Messalinu jako gladiátorku). Dá se na to dívat, i kulisy jsou celkem zajímavé a erotiky více než dost, ale nebýt kopie jiného díla, mohlo by to být za ***. Viděno v anglickém znění, včetně výpadků anglického dabingu, který se asi třikrát změnil v německý.

Bruno Mattei si natočil další dílo, které viděl u Tinta Brasse. Výborná role vyšinutého Gabriele Carrary v roli Hanse a spousta nahých dívek v erotických kratochvílích (mě se líbily asi dvě). První polovina filmu je zajímavější, i na Hanse a jeho dívky se lépe dívá, ve druhé polovině se film změní v psycho-válečné drama, které trochu ztrácelo na významu.

Velmi vtipná soft-erotická parodie na známou Popelku, ve které uvidíte více, než si v klasické pohádce. Hudební čísla se celkem podařila, krása nahých žen a zejména humor ve scénkách je na 3*, podobný jako v kreslených pornopohádkách. Bohužel maj ingliš is not very gut, takže jsem nezachytil všechno, ale přesto pro anglicky rozumějící dospělé obecenstvo je to vtipná a hambatá šaráda.