RetroMan

Tenhle thajský nářez se skvělou hudbou, lacinými triky, vtipnými gore efekty a dobrými hláškami u mě vyhrává o dost více než Wild Zero. Podle názvu jsem nejdříve tipoval nějakou parodii na Stars Wars, ale jde o virus SARS, který dělá z mrtvých lidí krvelačné zombie. Hrdina Khun Krabi je vyslán otcem unesené dívky do mrakodrapu, kde ji drží gangsteři. Gang se skládá ze samých přitroublých blbů v čele se svým šéfem, který za výkony svých svěřenců rozhodně nezaostává. Khun je ve všem nejlepší, gentleman každým coulem, čistý a neposkvrněný. Jeho mistr je jeho protikladem a tuto dokonalou dvojici doplňuje unesená dívka Liu a dr. Diana, která chce vyzkoušet svá antiséra. V mrakodrapu je však časovaná bomba. I když skvělou zbraní je laserový meč Jediho, takový dálkový ovladač taky není k zahození :).

Film připomíná Řecké fíky, taková ta lechtivá letní romantika o dovádění a užívání si nezávazné erotiky. Občas se najdou i humorné scénky (hlášky vedoucího komunity Nazariota, výslech policejního komisaře), najdou se i zajímavé anarchisticko-liberální názory (TV štáb na natáčení v komunitě). Dalo se na to koukat. Ten film by měl především varovat před nezávazným životem a nestydatou provokací. Očekával jsem tedy ten konec a bylo mu učiněno zadost.

Rozhodně lepší počin než předchozí Francova verze z r. 1970. Obzvláště když Eugenie vytvoří se svým otčímem Albertem mileneckou dvojici. Po nádherných vraždách fotomodelky a stopařky se bohužel Eugenie zamiluje do své další oběti, a z toho jsem už předpokládal, jak film skončí. Mimochodem jsem si všiml, že Tanner (Franco) má ve své kanceláři na stěně mapu Československa.

Kdyby byla druhá polovina filmu stejně napínavá a akční jako první, dal bych 4*. Ve druhé půli jsem se ztratil a unikal mi děj. Ačkoli některé bojové scény byly natočeny dvojníky a nad některými technikami mi zůstal rozum stát, celkově to ušlo (zlomenina v lokti na začátku, probodnutí břicha rukou v závěru). Překvapil mě výkon Stana Shawa, který vypadal nejvíc cool. Nezapomenu na souboj s nahou Jeannie Bell ve zhasínaném pokoji (černá není ve tmě vidět).

Výborně pojatý epizodický film, kterých v Německu vzniklo poměrně dost. Reportáže o prvních intimních chvílích mládeže a adolescentů. Nepůsobí mravokárně, ale spíše s nadhledem a humorem sledují první krůčky jedinců k blaženosti. Kdybychom tyto filmy mohli vidět v době dospívání, nemuseli bychom být tolik deprivováni. Některé epizody jsou skutečně jako ze života, bez příkras, se souhrami náhod, jako by se staly (možná je někdo tak skutečně zažil).

Těžko popsat a hodnotit tento film. Film o sobě je odpad, ale to, proč bych ho měl někomu doporučit, jsou ty nádherný ženský v něm. Nejdříve k záporům: vše je točeno jednou kamerou, děj prakticky neexistuje, herci nejsou herci. Teď ke kladům: erektabilní děvčata (ničeho jiného jsem si ve filmu nevšiml). O čem to je? V jednom striptýzovém pornoklubu majitelka vykládá třem mládencům o planetě Andromina, kde žijí jen ženy. Lusknutím prstů se tam rázem ocitají a pak už si jen užívají (a já jim záviděl).

Až moc jsem se těšil, čekal jsem toho víc. Musím, říct, že by to byl brak, až na některé scény. Díky Pam Grier stoupl počet hvězdiček (a nejen jich) o jednu úroveň. Škoda, že se Pam neodhalovala více a častěji. Závěr stál za zlámanou grešli, to už byl lepší ten začátek.

Jeden z těch lépe natočených Francových děl. Jedná se o typický nunsexploited s řadou ukázek mučení a erotických scén. Kromě odhalených žen při satanských rituálech je snímek natočen v hezkých interiérech kláštera. Až na ten konec, kdy se nic nedovíme o budoucích osudech hlavních aktérů, pro zájemce stojí za vidění.

První část filmu pro toho, kdo viděl Kladivo na čarodějnice, byla celkem předvídatelná. Obrat nastal ve druhé části, ve které můžeme vidět i obřady černé mše a samotného Vládce temnot. Všiml jsem si jednoho paradoxu, a to toho, že ihned v prvním záběru na Paula Naschy se mi vybavil Tomáš Halík. Zajímalo by mě, zda-li představitelé církve zhlédli tento a jim podobné snímky? Ono i současný papež Benedikt XIV. byl prefektem Kongregace pro nauku víry, což je organizace, která byla následnicí římské inkvizice.

Dobrý film plný kacířských myšlenek a středověkých reálií. Některé drastické scény bych asi vystřihl, protože odvádějí pozornost od ústředního tématu filmu, kterým jsou katolická dogmata (např. první Adamova žena Lilith, proč církev řídí jen muži apod.). Změnu, kterou prochází Flavia při své cestě za pomstou a svobodou, je cítit v každém záběru. Jedna část mi zde vadila nejvíce. Totiž, když Flavia nechá brutálně pozabíjet všechny, kteří se provinili, ať už vůči ní nebo někomu jinému.