LenkaAK

V televizní debatě je jako vzor pro potírání korupce zmíněno i Česko. Ne příliš lichotivé, ale jsme tam :-)

Ten konec, ta řeč, to bylo silné!

Už poněkolikáté jsem mohla objevovat nádheru katedrály Notre Dame. Poprvé v románu Viktora Huga, poté několikrát osobně a teď i v dokumentu. I když jsem si myslela, že o katedrále už vím leccos, stále je co objevovat. Asi největším překvapením byly barevné sochy. Jednoduše krása středověku! Vysoce kladně hodnotím formát dokumentu - animací historických postav, které ožívají při stavbě katedrály. A samotným dokumentem neprovází nikdo menší než katedrála sama. Ke konci je krátce zmíněn také požár z roku 2019.

Laskavé povídání o životě na maloměstě. O lidech, kteří tam žijí. O jejich touhách, bolestech a možnostech. O střetávání generací. A také o stárnutí.

Velký špatný. Nechutně sexistické. Autoři se v tom vyžívali, ale naprosto mimo realitu. Narveme tam homosexuály, ať si můžeme odškrtnout kolonku o vyváženosti. Marthu Issovou hrála nějaká netalentovaná dvojnice. Katarziu už nechci v životě vidět ani slyšet. A ten závěr, ten byl za trest.

Příběh se odehrává v roce 1938 v době obrovských čistek NKVD a vraždící mašinerie jedou na plné obrátky. Kapitán V. pozná, že je teď řada na něm a prchá. Ví, že je jen otázka času, než ho dopadnou. A aby nezakusil muka pekelná, musí mu alespoň jeden člověk odpustit jeho činy. Vadilo mi, že to nedělal z lítost nad oběťmi, ale jen kvůli sobě. Vůbec nepochopil, co těm lidem provedl. // Kulisy umělé - opravené domy atd. Moc to neladilo.

Příběhy tří lidí odehrávající se kolem přípravy Adolfa Eichmanna na smrt. O tom, jak se stavěla spalovací pec pro nacistu. Zajímavé, dobře zpracované.

Dvouapůlhodinový opus z konce 19. století a nádherná krajina Islandu v zajímavém kamerovém formátu. Film má dvě části, první putovní, on the road, kde můžeme obdivovat nádhernou krajinu a pomalu jsou nám nastiňovány povahy. A druhou část, už čistě dějovou. Dánský misionář Lucas je poslán vystavět kostel a fotit si přírodu a obyvatele Islandu. Cesta na koních nehostinnou krajinou mu dává zabrat. Nenajde si vztah k zemi a zejména k srdcím jejich obyvatel. Chová se povýšeně a hloupě. Film vznikl na základě několika reálně dochovaných fotografických snímků.

Donbas 2014, sestřelené civilní letadlo a rodina Irky: pasivní proruský manžel a aktivní ukrajinský bratr. Dům zasáhla střela a chybí jeho část, Irka má těsně před porodem a dlouho si nechce vážnost situace připustit. Nakonec na sebe pod ruským dohledem míří členové jedné rodiny ... A vítězkou je ženská.  Dobrá byla také kamera, která zobrazovala dva děje. Něco se dělo vepředu v domě a další děj se odehrával na pozadí, třeba na obzoru. Stále bylo co sledovat.

Téma osvobozování se z patriarchálního područí a najití vlastní hodnoty vypadalo v popisu fakt dobře. Ve skutečnosti šlo o příběh chudinky, která uměla jen souložit a nechat se vydržovat. A když to nevycházelo s chlapem, tak to zkusila na ženskou. Toť vše.