VenDulin85

Nevím, jak vyjádřit své nadšení s objevem této série, těžko říct, co se mi na ni líbí víc, ale asi takto: v sobotu jsem byla v kině na "Sherlock Holmes: Hra stínů" a byla jsem unešená. Na tuto bbc verzi jsem narazila náhodou (těžko říct, co jsem dělala v mladší době kamenné, v roce 2010, že mi to uniklo) a dopředu jsem si říkala, že to nemůže být akčnější, vtipnější a herecký ansámbl lépe vybranější než Ritchie. Ó, jak hluboce jsem podcenila BBC, jsou geniální. Stačilo vidět první díl a dostali mě, objevila jsem další kontinent. ----- Herci jsou jednoduše skvostní, nad Mycroftem a jeho pravítkem v zadnici jsem málem plesala, Anderson a jeho snižování IQ v celé čtvrti to dovršil a Sherlocka a Watsona bych za sousedy brala od hodiny, přestože by to bylo rizikové. ----- "Pokud se vám to hodí, přijďte co nejříve. Pokud se vám to nehodí, přijďte také." Sherlock Holmes smskuje, nejí, pokud by mu trávení rušilo jeho úvahy a je tak sarkastický jak jen může. Jsem zvědavá na druhou řadu, která mě čeká asi bez titulků (adrenalin), hlavně na Irenu Adler, těžko si představit chladného Holmese vrkajícího a zjihlého. Nu, nic není nemožné, těším se těším.

Aktuálně sleduji osmou řadu, stále jsem do toho zažraná jako mol do kožichu a ještě víc... Doctor Who byla láska téměř na první pohled, Christopher Eccleston jako devátý Dr. mě uchvátil (ty uši, ty uši!) a o desátém doktorovi v podání Davida Tennanta není třeba pochybovat, že byla skvělá volba ho do role obsadit. Je povzbuzující vědět, že když bylo Davidovi okolo tří, čtyř let, tak si seriál o pánovi času oblíbil a rozhodl se, že se stane hercem, aby měl šanci si v něm zahrát.. Ve škole měl problémy, protože téměř všechny jeho eseje se nějak dotýkaly tématu tohoto seriálu.. a nakonec- se mu to podařilo a musíte uznat, že jeho doktor je úchvatný. Tak, to byla taková vsuvka k mému nejoblíbenějšímu Doctorovi, ehm ;-). ___ Jedenáctý Matt Smith ovšem ukázal, že mě taky umí chytnout za srdce, společné scény s River mám před očima neustále... a Dvanáctý, Peter Capaldi, mě oslovil hned v prvním díle. Co se mi na Pánovi času tak líbí? Že se příběh doplňuje a skládá jak puzzle, že všechno neustále graduje a divák nemá oddech, emočně haprujete jak sinusoida... Že jakkákoli doktorova companion je prostě báječná. I love it!

Když jsem poprvé viděla Červeného trpaslíka (asi před deseti lety), bylo to ve společnosti jeho skalních fandů, kteří se rozhodli zpestřit si večer pár díly (zdaleka ne prvními). Musím říct, že jsem čučela jak to zprofanované péro z gauče, protože jsem jednak nevěděla která bije, a pak taky, musíte uznat, že napoprvé je to trochu šok :-). Když se mě pak ptali, jak se mi to líbilo, tak jsem řekla- ale jó, dobré to bylo. Za odměnu jsem vyfasovala už-nevím-jaké-médium to tehdy frčelo, asi cd-rom, na kterém to bylo všechno od začátku. No a pak mě to chytlo, nevím, kdy přesně, ale pak jsem si následně přečetla i všechny knihy a pak, když jsem zase strávila podobný večer s těmi cvoky (pardon, mými nejlepšími přáteli), tak už jsem to dokázala patřičně ocenit. Více možná netřeba dodávat, RedDwarf je v mojí topce hned na druhém místě...

I Jane Austen, kdyby to viděla, by byla spokojená... Všechno je tak, jak má být, podle filmu se dá udělat rozsáhlý zápis do čtenářského deníku, jestli tedy ještě taková věc existuje :-D. Verze z roku 2005 není špatná, ale tato, protože má daleko více prostoru, je dokonalá. Co se mi oproti novější verzi líbí víc, je scéna, kdy společnost na Pemberley probírá novinky a Elizabeth zachrání Georgianu, když se zmíní jméno George Wickhama. A taky nesmím zapomenout na naprosto dokonalého pana Collinse, ten je přímo božský :-).

V nějakém životopisném filmu o Jane Austen si oblíbená autorka říká: "přijmou čtenáři Emmu? Je tak jiná, než Elizabeth nebo Eleanor či Marianne... Budou ji mít rádi? " Budou, právě proto, že je taková, jaká je, živá, pohotová, výřečná, citlivá. U tohoto filmu jsou mé pocity úplně stejné jako po natočení minisérie Rozum a cit- více prostoru, nové tváře, jiné prostředí, ale i tady hodnotím kladně nový přístup a snahu natočit něco jinak, přestože mnoho dialogů je daných = Jane Austen psala prakticky scénáře a tudíž se některé věty musí opakovat. Romola Garai uchopila postavu velice dobře, Jonny Lee Miller jako kritický pan Knightley mě nadchnul a za výběr herečky hrající slečnu Batesovou jsem plesala, protože jsem před zhlédnutím byla přesvědčená, že nikdo nemůže překonat tu z roku 1996. Ostatní postavy taky stojí za zmínku- Christina Cole hraje stále mrchy, paní Eltonovou si střihla dobře, přestože neříkala ono věčné "Mojí přátelé říkají, že mám dobrý vkus na..." Nebo samotný tatínek Emmy, Michael Gambon "Pan Knightley už odešel? Já jsem věděl, že to poslední kolečko už nemám chodit". A samozřejmě nesmím zapomenout domýšlivého faráře pana Eltona, kterého nejlépe charakterizuje George Knightley: "Ten muž je tak zaujatý sám sebou, až je s podivem, že se udrží na tom koni." Dodatek- tato jediná verze Emmy řeší její vztah k cestování a také krásně vykresluje, jak jí pan Knightley pomáhá a chápe, v jaké je Emma situaci- její místo je vedle otce a jeho přátel, chraň bůh aby někam jela nebo něco podnikla.

Dvoustý komentář... ano, to se hodí :-). Po dokoukání celé série Červeného trpaslíka (nebo ještě v průběhu posledních řad) jsem si říkala, co budu propána sledovat potom... Dostala jsem doporučení z více stran na Black books a už po prvním díle jsem věděla, že to bude náhrada více než adekvátní. Zároveň se mi hlavou honilo více myšlenek, např.: jak jsem se doteď obešla v knihovně bez smetáku, nebo: jsem na ty čtenáře moc měkká, popřípadě: máme otevřeno každý den stejně, jak nudné... :-) Bernard Black, Manny a Fran jsou tak odlišní, těžcí mimoni, které si ihned zamilujete, přestože chodit do jejich obchodů může být leckdy riziková záležitost. Jsou tak... sví, až to bolí, a příhody, které se jim stávají, jen podtrhují jejich osobnost. Z oné trojky jsem předtím znala jen "Fran", Tamsin Greig, jako popletenou + ukecanou slečnu Batesovou z minisérie bbc Emma. Black books byla láska na první pohled, vlastně již po pár vteřinách jsem měla jasno, po první sérii házím zodpovědně za pět* a musím je propašovat do topky... a hurá na druhou řadu :-)

Vítejte v naprosto jiném světě.. Ve sklepě, kde žijí ti, co nám vládnou.. Vždycky, když jsem volala našim ajťákům, že se nám něco podělalo, tak mě trpělivě (fakt, trpělivě) vyposlechli a pak mi doporučili, abych tu zlobivou věc vypla a zapla... Kupodivu, v 98% případů, to pomohlo. Když jsem se pak dostala k tomuto seriálu, tak jsem se nestačila řezat smíchy, co ty koumáky všechno nenapadne a přemýšlela jsem, jestli i ti naši měli těch pár vět nahraných na pásce... V řídkých okamžicích, kdy nebylo zbytí a hoši museli nakráčet do sluje našeho pracoviště (to už jsem IT crowd sledovala), jsem pak radši nic neříkala, ať se mi pak zbytek dne neškytá a nezvoní mi v uších... Protože mi bylo jasné, co si myslí- no jó, hlavně že tu má zapnutý fajrvól... :-) Ale přímo k seriálu- hlavní trojlístek postav je tak skvěle sehrán, vybrán, ztvárněn, že to nešlo lépe. Akorát nevím, která z těch úžasných postav se mi líbí víc, protože když se rozhodnu pro jednu, ihned vidím, jak geniální je ta druhá a třetí jakbysmet.. Jsou tým, který vás položí na lopatky, nezbývá než se smát. Proč to nefunguje? No jo, vyrobeno v Británii...