lola3121

Mám tu čest napsat komentář jako první, což se mi stalo snad teprve podruhé. Film jsem právě zhlédla v Marrakéši na mezinárodním filmovém festivalu za účasti režisérky a několika herců, což je pro mě prostě bomba. Film pojednává o těžkém osudu imigrantek z Afriky, které jsou kdesi v Rakousku nuceny k prostituci. Natočeno celkem realisticky, stopáž přiměřená, herecké výkony taktéž. Ovšem nejlepší na tom je, že po filmu následuje beseda s Robertem de Niro, který sice také hrál ve filmu Joy, ale ten je o něčem úplně jiném. Ale komu by to vadilo, no ne? :-)

Pan režisér Lumet ve svých 83 letech natočil příběh srovnatelný s Fargem nebo Jednoduchým plánem, bohužel to byl jeho poslední film. Tématem je zpackaná loupež na pozadí propletených rodinných vztahů a jedná se o tragédii téměř antickou. Čili fanouškům výše zmíněných filmů jednoznačně doporučuji.

Ponuré, smutné, násilnické, depresivní... navíc korunované smrtí hlavního představitele, a to nejen na plátně. Přestože zfilmované komiksy nijak nevyhledávám, tady jsem musela udělat výjimku. Takže Brandone, odpočívej v pokoji...

Tenhle film jsem viděla někdy v roce 1994 a hodně se mi líbil. Vůbec jsem netušila, že to je vlastně remake francouzského filmu, natočeného o tři roky dřív. Bridget Fondová byla výborná, stejně jako Viktor Čistič. A na tom trvám i po letech, když jsem konečně zhlédla i originál, který je samozřejmě neméně výživný.

Příběh až tak ohromující nebyl, hlavní představitelku rovněž moc nemusím, ovšem vizuální zážitek to byl neskutečný.

Tak tohle mi nějak nesedlo. Těšila jsem se na sci-fi, ze začátku to tak i vypadalo, ale pak se z toho bohužel opět vyklubal jakýsi nepovedený horor s podivným zabijákem ve stylu Freddie Krugera. Škoda, že nezůstali u toho zachraňování lidstva, případně u nějaké normální slušné vesmírné katastrofy, určitě bych pár hvěz přihodila.

Že prý mysteriozní thriller... no tak jsem asi přehlédla, že první je psaný horor. Nejdřív to vypadalo na takovou nezávaznou nadháněčku, vlastně jsem čekala něco ve stylu Revizorů, ovšem pak se tam objevil ten pištící kříženec Voldemorta s Glumem a rázem to bylo v čudu. Vrcholem byla pak scéna na operačním sále, kdy už jsem vážně přemýšlela o tom, že to nedokoukám. Nakonec jsem vydržela a jenom kvůli France dávám tu jednu hvězdu, jinak by tohle dílo skončilo v propadlišti dějin.

Jsem tak nějak zklamaná, čekala jsem víc. Tohle byla spíš taková pohádka o zlé ruské mafii.... , ale příběh mě prostě nechytil. No nic, tak snad příště. Abych nezapomněla, Vigo Mortensen ovšem neměl chybu.

Pro mě sice až moc nechutné, čekala jsem přece jenom víc psychologie a místo toho se dočkala naturalistického zobrazení toho, jak se celkem normální lidi v nestandardních podmínkách změní tak nějak ve zvířátka. Přesto jsem vydržela sledovat celé, doufaje, že se dozvím odpovědi aspoň na nějaké otázky. Nestalo se tak, protože o ty odpovědi asi tolik nešlo, šlo o to, co se dělo uvnitř. Čili slabším povahám nedoporučuji, ale pokud rádi sledujete odřezávání prstů či přímo čtvrcení mrtvol tupou sekyrkou, pak je to podívaná přímo pro vás.

Nejdříve jsem viděla remake tohoto filmu (Tři dny ke svobodě), který mě naprosto uchvátil. Pro srovnání jsem následně shlédla i tento originál, kterému bohužel dávám o hvězdu (a půl) méně. Paul Haggis to prostě pojal tak nějak akčněji a přestože jeho verze trvá o 40 minut déle než tato, není to v žádném případě na škodu. Navíc Vincent Lindon a Diane Kruger vypadají jako otec s dcerou, což mi trochu vadilo. Ale jinak to není vůbec špatné.