Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Oblíbené filmy (10)

Thelma a Louise

Thelma a Louise (1991)

Thelmu a Luisu miluju a vždycky jim budu držet palce, aby to dobře dopadlo. Jenže to co ty dvě rozjely, bohužel dobře dopadnout nemůže. Tak se jenom nechávám unést tímhle příběhem, texaským vedrem, holobrádkem Bradem Pittem v jedné z jeho prvních rolí a taky mihnuvším se Michaelem Madsonem. Jenže ti chlapi, ať jsou jakkoliv charismatičtí (Harveye Keitela nevyjímaje), jsou tu jenom jako přihrávači hlavních postav, těch dvou holek, které se dostaly do průšvihu a pak už se události řítí přesně podle motta "zoufalé ženy dělají zoufalé věci". Holky, miluju vás.

Amores perros - Láska je kurva

Amores perros - Láska je kurva (2000)

Film o lásce a taky o psech. Místy dost krutý, ale natočený tak, že jsem od něj nemohla odtrhnout oči. Ještě že bylo hned v úvodu upozornění, že během natáčení nebylo ublíženo žádnému zvířeti, protože těch mrtvých psů bylo na můj vkus opravdu dost. Sledujeme tři příběhy, které se jen tak lehce dotýkají a pak se v jednom okamžiku protnou. Iňárritu stal díky tomuto filmu mým oblíbeným režisérem (což následně potvrdil i 21 gramy) a Gael García Bernal mým oblíbeným hercem.

Modrý samet

Modrý samet (1986)

Když se řekne kultovní film, představím si Modrý samet (samozřejmě hned po Pulp Fiction). Nalezené uříznuté ucho na začátku naznačuje, že to nebude procházka růžovým sadem. Kyle MacLachlan jako zvědavý mladíček má ještě daleko do zvláštního agenta Coopera, natož do ujetého týpka v Zoufalých manželkách. Davidu Lynchovi se podařilo navodit úžasnou atmosféru, podpořenou nádhernou hudbou. A přestože Dennis Hopper je fakt velkej hnusák, určitě si tu nádheru pustíte znova, protože láska zvítězí.

Pulp Fiction: Historky z podsvětí

Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994)

Tak tohle je kultovní film z nejkultovnějších. Co k němu napsat? Hlášky z něj už vstoupily do historie, stejně jako famózně sjetá Uma Thurman, tančící u Mazaného králíčka. Takže bych pietně vzpomněla snad jenom Johna Travoltu a jeho čtvrtlibrák se sýrem a na závěr slibuju, že opravdu, ale opravdu nezapomenu vzít ty hodinky z toho podělanýho klokana. Miluju tě, Hanny Banny. A Quentine, tebe taky samozřejmě :-)

Kill Bill 2

Kill Bill 2 (2004)

Dvojku jsem viděla dříve než jedničku a nějak jsem nechápala, co se vlastně v tom prvním díle odehrávalo.Po shlédnutí jedničky mi došlo, že vlastně nic podstatného. Kdyby šlo o mě, stačil by mi ke štěstí díl druhý. V něm je tak nějak všechno, víc snad nemusím dodávat.

Válka Roseových

Válka Roseových (1989)

Kathleen Turnerová a Michael Douglas nám předvádějí, jak se velká láska může změnit v nenávist až za hrob. Měli by povinně promítat všem adeptům stavu manželského. Tento film miluju, protože si umím představit samu sebe v této situaci. Byla bych úplně stejná pomstychtivá mrcha. Takže pozor na mě, dávám plný počet bodů.

Donnie Darko

Donnie Darko (2001)

Velmi zvláštní film, přesně takový, jaké mám ráda. Jake Gyllenhaal hrál naprosto fantasticky, atmosféra tajuplná, výborně dokreslená hudbou. Obří králík tak na hraně toho, aby se mi o něm v noci zdálo. Kromě vynikající scény na přednášce s Patrickem Swayzem bych ještě vyzdvihla noční jízdu na kolech v hallowenských kostýmech, která mi okamžitě připoměla podobnou scénu v E.T. mimozemšťanovi (možná náhoda?). A samozřejmě konec, který jsem tak jako spousta jiných napoprvé moc nepochopila. Pomohlo až další shlédnutí a navrch director´s cut, který vřele doporučuji.

Přednosta

Přednosta (2003)

Film o vlacích, osamělosti a přátelství. Hlavní role byla zřejmě psána na tělo Peterovi Dinklagemu, kdo jiný by to taky takhle zahrál, že? Film vřele nedoporučuji milovníkům akčních filmů, jelikož zde se většinou sedí, mlčí, čte a hledí na koleje, po kterých dokonce občas přejede vlak. Velkým odvazem je pak návštěva místní knihovny a největší akcí návštěva baru, kde si hlavní hrdina dá pár panáků a posléze vyskočí na stůl a zakřičí. Pak jde v klidu domů a cestou usne na kolejích. Vlak ho nepřejede, protože je malinký a protože pak už by to nebyla komedie. Ale ona to vlastně není komedie, spíš takové milé pohlazení po duši. A toho není nikdy dost.

Každý pro sebe a bůh proti všem

Každý pro sebe a bůh proti všem (1974)

Můj vytoužený film, který jsem strašně dlouho nemohla sehnat, čili děkuji milému uživateli čsfd, který mi k němu dopomohl. Bruno S. mě fascinoval svým ne-hereckým projevem už ve Stroszkovi a ani tady nezklamal, jelikož pro roli Kaspara Hausera byl snad přímo stvořený. Dojemný příběh nalezence, který se jednoho dne zjevil ve městě a jelikož byl celý dosavadní život držen v izolaci v jakémsi chlévě, neovládal chůzi, řeč ani žádné civilizační návyky, zpracoval Werner Herzog po svém, za použití poetických obrazů krajiny. Asi proto, že jsem v tomto směru naladěna na stejnou vlnu s Herzogem, mi film nepřišel ani dlouhý, ani nudný, jak píší někteří uživatelé ve svých komentářích, ale naopak přímo úžasný.