mandelbrot

Úchylný film, který je jakousi parodií na totalitní režimy. Kromě své perverznosti zaujme především početnými akčními sekvencemi, které ovšem zhusta vykrádají filmy jako Indiana Jones, Vetřelci nebo Matrix. Akční scény jsou také velmi brutální, obzvláště příslušníci gangu mutantů, kteří vypadají jako zfetovaní šmoulové, dopadají velmi ale velmi špatně. Celé je to explozivní a ujeté a i vizuálně je film na velmi dobré úrovní, ale hlavní problém vidím v dvojici hlavních protagonistů. Motorkářské duo Áči a Šipak ve mě zrovna moc sympatií nevyvolalo a kdyby jim někdo při jedné z přestřelek ustřelil hlavu, asi by mi to bylo celkem jedno. A to rozhodně není dobře.

Zápletky dílů seriálu se točí okolo závažných věcí jako válka mezi národy, politické konspirace, špionáž a podobně, ale seriál k nim přistupuje velice naivním a lehkovážným způsobem. Vysvětlit a omluvit by to snad šlo věkem hrdinů, z jejichž perspektivy jsou události nahlíženy. To by jim ale nesmělo jít dění tolik na ruku. Šťastné náhody na každém druhém kroku, nebezpečné situace se vždy náhle a snadno vyřeší, při pádu s letadlem nehrozí zranění, nanejvýš někdo spadne do vody a tak by se dalo pokračovat. Jako dramatický seriál Allison a Lillia poněkud selhávají, jako pohádka před usnutím ale poslouží více než dobře.

Dojímání na hraně zákona s nadpřirozenými elementy a hlavní hrdina postupně řešící osobní strasti jednotlivých postav - typický rukopis Džuna Maedy, autora předloh k seriálům Kanon a Clannad. V Angel Beats! jsou tyhle osvědčené elementy namixovány s akcí a až groteskně nadsazenými komediálními scénami a seriál mezi jednotlivými polohami vcelku hladce přechází. V průběhu postupně odhalujeme, jak posmrtný svět vlastně funguje a proč se v něm postavy ocitly, často v rozporu s tím, jak je to prezentováné v prvních dílech, což z něj činí celkem zajímavou podívanou. Negativně se ale projevuje nízký počet epizod, kdy v druhé půli děj spěchá rychle kupředu a na kvanta postav vůbec nezbývá čas. A nepřišlo mi, že by bylo všechno dostatečně vysvětlené - např. proč byla Kanade v posmrtném světě dříve než Otonaši.

Starý Appleseed nemůže na rozdíl od své novější verze oslňovat našlapaným audiovizuálním zpracováním a musí spoléhat na to, že osloví diváka příběhem. Námět není vůbec špatný, ale provedení je místy dost naivní, na druhou stranu je celkem věrohodně vysvětlena motivace Calona, něco takového jsem u nové verze postrádal. Celkově mírně slabší než remake, ale pořád lepší než jsem očekával.

Vykrádačka a splácanina všeho možného od Matrixu a Advent Children až po Resident Evil. Jinými slovy, originalita se rovná nula. Příběhově naštěstí není k smíchu tolik jako třeba Vexille, ale nebýt slušně provedené akce, byl by to stejně celkově průšvih. Akční scény jsou prostě jediným tahounem nového Appleseed a když člověk příliš nepřemýšlí o ději, jedná se o velice příjemné pokoukání, obzvláště pak v HD. Nářezovosti již zmíněných Advent Children ale Ex Machina zdaleka nedosahuje.

Spousta bizarních figurek a bizarních situací, ale vtipné to většinou moc není, romantické nanejvýš pro lidi z jiné planety (např. z Venuše), a ani se nejedná o nějakou sofistikovanou kritiku materialistického a individualistického přístupu k životu. Nejzajímavější jsou tak asi části, kde Kó řeší komplikovaný vztah s otcem - především v předposledním díle. Určité kouzlo tahle excentrická parta z říčního břehu přeci jen má, ale na víc jak slabé 3 hvězdičky to nevidím.

Jednoznačně nejlepší Aria. Trochu méně přeslazená než obvykle a především s výraznějšími posuny v životech hlavních aktérek. Díky těmto změnám nabídne lepší vhled do duší hrdinek, které se nemouhou už jen bezstarostně opájet nádherou Neo-Benátek, ale musejí se také vypořádat s pocity nejistoty a obav z budoucnosti. V kombinaci s hezčím vizuálním zpracováním a také perfektním koncem se tak třetí Arii daří mnohem lépe než jejím přechůdkyním přenést svou vnitřní krásu do našich srdcí. Hazukašii serifu kinši. Eéé.

Při troše snahy mohla být z Armitage III stejná klasika jako Akira nebo Ghost in the Shell, příběh skýtá opravdu velmi slušný potenciál. Roboti schopní rodit lidské děti, politické napětí mezi Zemí a Marsem, teraformace Marsu, vždyť to by mohl být vážně nářez. Bohužel je tento potenciál nepříliš využit a výsledkem je až bolestně průměrné sci-fi.

Japonské Městečko Twin Peaks.

Obrazově úchvatná podívaná neustále překvapující detailní propracovaností každého záběru. Odhlédneme-li ale od omračujícího vizuálu, důvodů k nadšení mnoho nezbyde. Já osobně nemám problém s ekologickým podtextem nebo čitelností příběhu, ale tomu filmu schází lehkost a elegance s níž by ten vcelku jednoduchý příběh odvyprávěl. Naopak celkem těžkopádně nám sděluje některé informace (rozhovor Selfridge a dr. Augustinové o pro ně samozřejmých věcech; Jakeovy vnitřní monology), ukazuje, kdo je hodný a kdo zlý (Na'vi žijící v dokonalém souladu s přírodou, naproti tomu lidská základna vypadá jak když projíždíte Chemopetrolem; celá scéna s ničením stromu) a nakonec zachrání hrdiny polovičním deus exem. Skoro jako bych koukal na dražší verzi Agita. Zážitek ze 3D tyto námitky sice spolehlivě přebíjí (kroucení hlavou naštěstí neboří iluzi trojrozměrnosti) ale stejně se nemůžu ubránit dojmu, že je škoda, že Avatár není trochu víc než spektakulární pohádka.