mandelbrot

Vykonstruované a přehnané pro dosažení maximálního efektu. Vztek vůči všem těm hajzlíkům a celé společnosti, která tohle dovolí, vyvolává film spolehlivě, ale způsob, kterým toho dociluje se mi moc nelíbil.

Ve třetí (čtvrté?) sérii se z pana učitele Zoufalého stala poněkud šablonovitá záležitost, což je ještě umocněno nesmyslnými prology a kreslícími konci (zkoušel někdo kreslit?) všech epizod. Tento trend sice pokračuje minimálně od druhé série, ale nikdy na mě nepůsobil tak mechanickým dojmem. Navíc po předchozích sériích člověk přijme šílenost zápletek jako normu a pak ho ani sebedivnější nápad nijak zvlášť nepřekvapí. Nicméně vypěstoval jsem si pro tuhle partu určitou slabost a zřejmě bych se díval i kdyby se stejný děj opakoval po osm dílů za sebou.

To je vážně všechno? Mít to nějaký začátek a konec, šel bych klidně s hodnocením výš. ____ Acuja Uki pracuje v současné době na pokračování, takže to všechno není.

Takové Bratrstvo neohrožených z východní fronty věnované tamnímu rozhodujícímu obratu ve válce a ozvláštněné spoustou mystických metafor.

V makroměřítku velmi působivé - všechna ta destrukce a následná panika a nejistota je zachycena velice sugestivně. Jakmile se ale dostaneme k příběhu jednotlivých postav (což zabírá drtivou většinu děje), jde, co se týče jejich chování, často o dost nepřesvědčivou nebo až hloupou záležitost. Například hned v druhém díle Mirai ohrozí jak svůj, tak Mariin život a ta, místo aby jí vynadala, ji začne utěšovat; nebo celá robo-otaku epizoda. Každý takový moment dokáže pokazit i jinak povedený díl, seriálu taky neprospívá, že se v závěru zvrhne do prvotřídního kýče. Slabé 3*.

Ve všech ohledech minimálně o třídu lepší než předcházející film a video seriál. Patlabor neměl nikdy úplně hloupé zápletky ale kvůli mírné nadsázce a absurdní koncepci té robo-policie ho nešlo brát tak úplně vážně. Druhý film tohle sice úplně neeliminuje, ale celkově působí mnohem vyzrálejším, dospělejším dojmem. Dobře to ilustruje postava Noy, která vždy byla za trochu komickou figurku (ostatně jako většina postav), ale zde je mnohem uvědomělejší a prohlásí, že nechce, aby si jí lidi navždy pamatovali jen jako "holku zblázněnou do robotů". Stejně tak film nechce aby si ho lidi pamatovali jako taškařici s roboty, ale spíše jako thriller jehož příběh by dobře slušel do univerza Stand Alone Complex. Velkou zásluhu na tom má brilantní režie Mamoru Ošiiho (fascinující je hlavně opakující se použití motivu ptáků), který i díky slušnému rozpočtu vytvořil dílo, které takřka snese srovnání s pozdějšími Kókaku Kidótai (Ghost in the Shell), Džin ró (Wolf Brigade) nebo už jmenovaným SAC.

Mašimo tak, jak ho máme rádi - temný assassinský příběh, precizní režie, výrazné použití hudby a žádné zbytečné rozptylování humorem nebo fanservisem. Nejpříjemnějším překvapením ale bylo, že příběh seriálu není úplně přímočarý nebo předvídatelný a vlastně celkem dobrý. Jistě svět zločineckých superorganizací a superzabijáků je přitažený za vlasy, ale v jeho rámci se postavy chovají podle pochopitelných motivací - manipulátoři jednají tak, aby rozšířili svůj vliv nebo z touhy po odvetě, Ein a Zwei se zase snaží najít nějaké východisko ze své situace a nenechat se tím mocenským bojem úplně semlít. Poslední dějství ale naneštěstí neguje mnohá z pozitiv - umístění děje je naprostá demence, touha Drei po pomstě byla chabě motivovaná, celé finální zúčtování působí trochu vynuceně. Noir pořád zůstává po všech stránkách nedostižnou jedničkou.

Toporně zrežírované a vizuálně poněkud mdlé. Manga dokázala ty jednoduché příběhy a postavy prodat díky dynamické akci a stylové kresbě, což je přesně to, co adaptaci schází.

Možná za to může mé otupení způsobené velkou délkou filmu, ale ten závěr ve mně zanechal spíše rozpačitý dojem. Spousta křiku, slz a krve, ale opravdových emocí v čele s onou láskou z názvu jsem z toho cítil pramálo. A mrzí mě to o to víc, že z prvních tří čtvrtin filmu jsem byl vážně nadšený.

Osekaná a ve zběsilém tempu odvyprávěná adaptace, která své předloze sice nedělá ostudu, ale nemá nad ní v ničem navrch. Film je doslova přecpaný dějem a neznat mangu, patrně bych měl problém všechno to při té rychlosti vstřebat. Pochvalu zaslouží výběr herců, kteří vzhledově opravdu dobře odpovídají svým kresleným předobrazům (alespoň dost velká část), trochu rozpačitě naopak působí kolísavá úroveň triků. Zbylá dvě pokračování očekávám spíše s obavami, protože nevím, jak do nich chtějí nacpat tolik děje, aniž by měla obě čtyři hodiny.