Ouwen

Pro mě naprostá klasika. Tenhle čtyř-člený tým jsem hltal za mlada na Animaxu a nic se na tom nezměnilo ani dnes: Hiei je pořád můj favorit. A však, jsem rád, že jsem si dokázal vytvořit vztah k uřvanému Kuwabarovi, inteligentnímu a klidnýmu Kuramovi a především k nesympatickému Yusukovi (nevim jak pořádně to vyskloňovat). Vrcholem jest turnaj s Togurem. Takovejch pět dílů mi trvalo se do toho pořádně dostat, ale jakmile se zjevila dvojce Kurama/Hiei na scéně, nabralo to celé brutální tempo a spád. Dával jsem i 20 dílů za sebou!!! 20 dílů, hezky za sebou. Prožíval naplno osudovost postav a sem tam si i zabrečel. Toguro mladej jednoznačně nejlepší antagonista. Tak komplexního záporáka si prostě v anime nepamatuju. Ještě jsem měl trošku problém s některýma démonama, které mi přišli vyloženě trapný (ten Rando byl strašnej vošoust), z jiných jsem měl respekt a cítil se nekomfortně (Bui, starší Toguro, Sensui, Sniper). Bojové scény jsou na můj vkus příliš dlouhé a místy lineární. Nejvíc jsem si užil s Kuramou (kterej přemýšlel a postupoval dost takticky) a pak Hiei (se svým chladným přístupem, rychlostí, třetím okem a především temným plamenem/drakem, mě fascinoval). Yusuke byl podle mě nejdůležitější, ale jeho fighty dost kolísavé. Co se mi líbilo: improvizace, strategie které využíval (například proti Sensui/mokré triko) a hlavně, i když na sobě pracoval, NIKDY nebyl silnější, než hlavní záporák, takže se musel dost snažit, aby nepřítele přemohl. Naprostá paráda. Jinak by to byla nuda. A pak především, když spolupracoval s Kuwabarou (vymlácení baráku, odkud měli dostat Yukinu považuju za jeden z menších vrcholů, eliminace všech démonů mě bavila kreativitou a přemýšlením, těch dvou, hlavně s tim ninjou)./Jindy mě ty bitky už moc netankovali. Yusuke je dost omezenej na prstní kanon (radši jsem měl jeho shotgun). Nejlepší fight považuju proti doktorovi ve špitálu (top choreografie/ za to by se nemusel ani Cowby Bebop stydět, vole!). Humor byl fantastickej - díky inteligentním dialogům, skvělým charakterům a mimice při každý bitce. Jo, může to působit rušivě. Chápu. Ale aspoň jsem se do toho víc dostal a prožíval to naplno. A nejvíc jsem se smál v turnaji, záběry do hlediště (ty sekavé, kdy zčerná obrazovka a desítky démonů v opakovaných záběrech úplně "OOOOOOOOOOOOH, NANÝ!?") jsem se musel smát nahlas. Ženské postavy jsou příjemné, i když místy lehce rušivé. Nejhezčí podle mě byla Botan. Yukina je taky kočka a ani Keiko není špatná. Hudebních motivů je jen pár, ale jsou ikonické a perfektně podkreslují emoce a atmosféru. /// Sensui né, že postrádá hloubku - ale nepřišel mi jako záporák tolik zajímavej (jeho motivace s portálem se pak otupí a omezí se to jen na bojování s Yusukem) a už moc přehnaně nepřemožitelnej, že když proti němu bojoval Hiei, Kuwabara a Kumara s tim, že nemaj šanci, přišlo mi to jako výplň a bylo to dost o ničem. Celkově mě už pak nebavil poslední turnaj, přišlo mi to lehce neatraktivní, recyklované a urychlené (prý měl autor problémy se zdravím, to mě mrzí). A však, epilog mě hrozně dojal a jsem rád, jak to dopadlo mezi Keiko a Yusukem. Tahle partička mi bude chybět. Viděl jsem za mlada nespočet anime a když nepočítám partu z Cowboy Bebop...je tohle ten nejlepší anime team, se kterým jsem se kdy setkal. Prý vznikli nyní další dva filmy, tak jsem zvědav co z toho bude. Je spoustu věcí, co bych chtěl dodat, ale nyní si nemůžu vzpomenout, tak případně doplním.

Film sám o sobě NENÍ nejhorší. Tohle nebude zdaleka nějaká objektivní recenze, spíš se nechávám unést emocemi. Nemyslim si, že šéf Fleischer měl nějak pod kontrolou tenhle projekt. Sony je tady pánem a režisér s tim nic nezmůže. To není problém tohohle filmu, tenhle syndrom se dneska táhne napříč všim možným. Platí to ve filmovém průmyslu, v hudebním, kde zase rozhoduje o všem nahrávací společnost, herní průmysl. Na co si vzpomenete. Jestliže někoho baví dostávat vlastně takové polotvary - jako kdybych si koupil hamburger bez toho masa. Pravděpodobně ani nevyjde Rková verze na DVD. Já si rozhodně sliboval minimum akce, víc děj při zemi, psychologickej horor, kde se hlavní týpek vyrovnává s tim Venomem, komorní atmosféru, temný soundtrack. A co jsem z toho dostal? Nic. Soundtrack je tvořenej z autotune new-school hip hopu (i ten Eminemův song je strašnej/ to říkám jako jeho věrnej fanda.) Akce nějaká tady je, a však krom průměrné bitky z bytu, se jedná o digitální bordel. Neměl jsem pocit strachu. Napětí. Nic. Neměl jsem pocit, že Tom Hardy obětoval plno krve pro tuhle roli. Akce se navíc odehrává ve tmě (fight proti SWAT je absolutní chaos utopený v kouři) a finální bitka je opět digitální humáč. Nyní jak PG13 ublížilo filmu - je to hůř sestříhaný, ale hlavní problém nastává v momentě, kdy dojde na - prořízlé hrdlo, ukousnuté hlavy. Vypadá to naprosto debilně, otupeně. Z Venoma jsem navíc nepocítil strach. Hej, já vlastně nepocítil nic. Je to samé hihi, haha, musíme zachránit svět. Vlastně pásová výroba v podobě marvelovejch filmů - jedinej rozdíl je, že tohle zaštítilo Sony. Ale sakra...vždyť všechny ty filmy vypadaj úplně jak přes kopírák. Venom měl takovej kolosální potenciál. Není zda žádná mytologie, je to jen prostě jinak vypadající mutant, co se stane spasitelem světa. Není zde žádná hloubka, charakterismus či něco, co by ho vlastně odlišovalo od ostatních komiksovek. Povim vám; na mě to působilo, jako kdybych si pustil asi třicátej šestej spin-off s Avengers a naskočil do rozjetého vlaku, kde se okrajově vykreslí hlavní postava a vše se postaví na předvídatelným konceptu o záchraně světa. Audiovizuálně je to naprostý průměr, kam se vlastně ztratilo těch sto a víc melounů? Upgrade, kterej má lehce podobný koncept, stál pět melounů a vypadal po všech stránkách stokrát líp. Venom je absolutní tragédie kvůli studiu, které se může posrat a maj peněz málo. Jsem už otrávenej z toho, jak se vše musí uhlazovat, stříhat a cukrovat jen pro zisk. Proč bych se měl starat o hlavní postavy, když kompletně absentuje srozumitelný scénář? Tolik nelogických věcí mi už tak dost znechutilo i absolutní základ pro takovej film: zábavu. Doufám, že film propadne a Hardy se pustí do Splinter Cell.

Hodně důležitá písnička po všech stránkách. Je to ohromný progres. Ten, kdo si myslí že tahle parta vyhořela po dvou nu-metalových deskách, je ignorant. Jestliže je něco, co mi právě na předchozích deskách chybí, je to basová linka. Někde tam je, ale až na Given Up převzala žezlo. Tam, kde LP tehda stavělo na tvrdých riffech - se konečně zdejší trashovej a tvrdej riff může vlnit po kolosální basové lince, která doprovází zoufalej dech Chestera, kterej nemá ani sloky prostříhaný a poctivě se nadechuje po každým řádku. Žánrově se tentokrát pohybujeme někde mezi hardcore a punkem. Shinoda obstaral fenomenální old-schoolovou produkci, takže instrumenty zněj monumentálně. Rob znásilňuje svoje bubny a Brad se mi strunama své kytary zařezal do kůže. Chesterův long-scream je naprosto fascinující (i když jsem slyšel rovnou několik brutálnějších screamů) a ještě jak se do něj zakusával ten riff a vše právě podkreslila ta basová linka, nabijí mě to neuvěřitelnou energií. Samotnej breakdown "GOOOOOOOOOOOOOOOOD, put me out of my fucking mysery" zní zoufale, depresivně, má však v sobě nefalšovaný emoce a je to takovej ten moment, kdy se vnímavej poslouchač sjednotí s tim chaosem. Těžko Given Up nějak popisovat, hudebně se jedná o jeden z nejtvrdších songů....vlastně možná nejtvrdší, co tahle parta vydolovala. Given Up se musí správně procítit, aby se dal naplno vychutnat. Škoda, že kluci v tom punku přeci jen nezůstali déle. Samotnej klip je infarktově prostříhaný a ten moment, kdy se při long screamu na vteřinu zjeví animovanej Bennington z Breaking The Habit asi hovoří za vše ;-)

Greg Francis by toho měl točit víc, pač je šikovnej. Ale radši bych se obešel bez zdejší nepřehledné akce. Od filmu jsem si sliboval inteligentní, psychologickou a zábavnou hru se psychopatem. A jediný co mě skutečně bavilo, tak flashbacky s tim psychoušem a jeho místy vtipné monology. Audiovizuálně je to parádní, herecké osazenstvo slibovalo hodně. Ke konci mi to přišlo celé už absurdní a překombinované. A ani mě nebavila žádná historka těch policajtů, ještě když se tam všichni chovaj jak dementi a né jako někdo, kdo má nespočet zkušeností.

"Či-či, či-či, či-či..." kolega z práce to považuje za svůj asi druhej nejlepší film. Já si sliboval klaustrofobické sci-fi, kde mě napětí pohltí a od atmosféry nebudu stačit dýchat. Nyní mi řekněte, proč bych se měl ale starat o hlavní postavy, které tam absolutně nedbaj na nějakou logiku? A co hůř, kor když postavy kompletně rezignují na strach. Jsou ploché, absurdně se vystavují nebezpečí a mě tohle otravovalo. Vlastně mi to po všech stránkách připomínalo moderní alien horor "Life". Má to naprosto stejný prvky, kterými pohrdám. Ze samotného Vetřelce fakt jde strach a vzbuzuje respekt, je to audiovizuální špička (i když střihy mi místy přišli nevhodně zvolený) a nepopírám, že Alien jest inspirací pro samotný rozkvět žánrů, které charakterizuje. Neříkám, že se jedná o přeceňovaný film. Ve své době to byla naprostá pecka, ale scénář zestárl nekompromisním způsobem. Nevadí mi "slow burn" filmy, minimalistické, které vsázej na atmosféru, na úkor gore. Bohužel, Alien nejenže trpí otravným chováním postav - na informace mi film nepřišel moc výřečný. Zrod Vetřelce, jeho vývoj a všechno kolem toho, je potlačený do pozadí a přednost zde má fenomenálně zdetailovaná kosmická loď, která však bohužel slouží jako kulisa. Jako film to není žádnej odpad, na 11ti milionovej projekt to vypadá nádherně. Ale rozhodně né temně, depresivně a klaustrofobicky. Má to veškeré prvky, kterým se vyhejbám u hororu. Vlastně jsem ani jednou nepocítil strach a necítil jsem se nekomfortně a to je u takového filmu zásadní problém.

Jéééééééééééé, to byla nuda. Totálně nezajímavá režie, bez energie, života. Veškeré rozhovory jsou úplně pomalé, snad s každým s kym hlavní týpek volal, kvákl dvě, tři slova a pořádnou větu z těch lidí dostat se jevilo jako nadlidský úkol. Myslim si, že kdyby tohle točil Greengrass, kde by vlastně uplatnil svojí dynamicky-charakterní režii, mohl to bejt prvotřídní film. Neříkám, že Cedergren nehraje přirozeně, ale režisér nekompromisně absentuje v energetické režii. A to mám podobně založené filmy rád.

Pro příště bych Berga poprosil, aby se nesnažil imitovat nestravitelný styl Zelené Trávy. Můžete si říkat co chcete, ale tenhle styl rozklepaný akce na mě bude vždycky působit uměle. Iko Uwais nemá co hrát a bitky má tak nechutně, ale fakt nechutně prostříhaný. Za poslední dobu, co jsem viděl několik akčních filmů, si nepamatuju žádnej, co by měl tak DEBILNĚ nasnímanou akci. Berg selhává v režii a dvojce stříhačů se skutečně vyznamenala. Při té bitce proti dvoum ženskejm, proti kterejm se rve Mark s Ikem jsem si ani nebyl jistej, kterej z nich je vlastně nyní v záběru a bitka v té laborce je absolutní parodie. To ani nemluvim o fightu proti přesile, co Iko má. Absolutně, ale absolutně zde chybí cit a zejména návaznost záběru - něco ve smyslu, že Iko se sebou křápne o zem, STŘIH a jinej úhel kamery a stojí na nohou a mlátí týpky. Koho tohle baví sledovat??? To, že je film Rko je sice hezký, ale absolutně to neobhajuje tu nezodpovědnou režii. Ono vlastně i dialogy jsou točený rozklepanou kamerou a divně prostříhaný. Neustále se skáče z jiný scény do jiný a film by se dal charakterizovat jako nekompromisní chaos. Žádná z postav mě navíc ani nezajímala - kompletně zde postrádám nějakou jejich hloubku a charakterizování. Nic takového zde není. Bylo mi fakt nevolno a je absolutně nepředstavitelný v mém případě dát tenhle film na jeden Zátah ;-) menší poznámka na závěr: Lauren Cohan je sice kočanda...ale když tam Ikovi vypráví, že by vzala kladivo a pilku a "rozmrdala by ho na sračky" a Iko si tam sedí jak pán....jsem se musel strašně moc smát a totálně to pro mě zabilo celej film.

V televizi to dávali. Musim se přiznat, že něco tak umělého si nepamatuju. Absolutně nulové fyzično z akčních scén, audiovizuálně to šlo mimo mě, tyhle filmy jsou pro mě nesledovatelný a představa, že na to čumim celé tři hodiny je mimo realitu.

Souhlasim, že ani jeden díl (ten nejnovější jsem neviděl a asi i vynechám) nevyužil potenciál námětu naplno, ale dvojka mi je při nejhorším nejvíc sympatická. Celej film totiž táhne buldočí Frank Grillo, kterej své postavě dodává nepatrný nádech Punishera - nemluví, je po zuby ozbrojenej, v akci absolutně nekompromisní a profesionální. Akční scény jsou fajn, rozhodně nejlepší je v momentě, kdy Frankovi hrábne a během momentu vystřílí několik zabijáků - bylo to perfektně prostříhaný, dynamicky zkamerované a Rko mi hladilo duši. Škoda, že se zde prakticky nevyskytuje žádná stealth akce, prostor pro ní byl fakt velký a taky bych byl radši, kdyby i ta stopáž byla kratší a celé to nalajnoval jen pro příběh našeho "anti-hrdiny", kterému by dělali problémy jak vládní složkyy, tak i pestrá banda psychopatů, která se zde snad ani nevyskytuje. Spokojený jsem, ale nadšený fakt ne a ta neúplnost originálního námětu skutečně zamrzí.

Wow. Netušil jsem absolutně vůbec, že tenhle track mého dětství je vlastně od čechů. V porovnání s tim, co vzniká dneska, v podobě Slzy a podobnejch popovejch rakovin, mixnutý s primitivním hip hopem - jest Clou světová parta. Skutečně, produkce písničky "Island Sun" je hutná. Basa je hodně slyšet, což mě fakt potěšilo, Lukáš má solidní clean vokály, i zvuk činelů a bubnů není utopený v mixu. Kytara má fajn riff a doluje solidní melodii. Text je úplně v pohodě. Mastering písničky je dostatečně hutný a však, i dost špinavý. Normálně jsem se i rozbrečel štěstím, při zjištění, že tohle je od český partičky, kde slyším stravitelný crossover mezi punkem, hardcore, popem a rockem. Island Sun je výborné post-hardcore.