Ouwen

Těšil jsem se na temnej, detektivní a psychologickej thriller a dostal jsem pouze kompilaci over the top přehrávání. Vůbec se nedostavil pocit nějaké izolace či osamocení a bylo mi ukradený co kde kdo s kym jak proč. Scéna pohřbu kdy cápek leží na té rakvi, která jede dolů a nahoru je ikonická a zabila pro mě celej seriál. Po čtyřech dílech nemám zájem pokračovat.

Prototyp inovativního konceptu, kterému chyběl k dokonalosti jen větší důraz na syrovost a detaily. Takhle si představuju pořádnou evoluci akčního žánru.

Šťavnatě krvavé průstřely, namíchané v syrovém westernu s lehkou over the top svérázností, kterou neumí nikdo tak dobře jako Tarantino. Film působí daleko víc dobrodružně a díky velkému důrazu na detaily, je i chronologický styl vyprávění hodně výživný, protože to právě těží z těch detailů, které Tarantino vesele roznáší pomocí dialogů, audiovizuálních vrstev či charakterních vlastností zdejších postav. Všechno to dění působí tak přirozeně, autenticky a hodně organicky, jako snad v každým jiným filmu Quentina. Ačkoliv pracuje se svými trademarky a schématy, tak delikátně je tvaruje a přináší vždycky ve svěžím zápalu. Hlavně na konci filmu jsem měl pocit skutečného vysvobození, vzhledem k tomu jaké téma film zrcadlí. Jak jinak: špičkové herecké výkony, to prostě nemám co vytknout, ani dialogům. Jediné mínus jsou asi dvě písničky, které mi k té době vůbec nepasovaly do té atmosféry, ale to je fakt drobnej detail, zbytek muziky výborně ladil s tim děním kolem. Každej film s Tarantinem je ojedinilej zážitek. Jeden z deseti tisíců, slovy klasika...