Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (17)

plakát

Ve znamení Merkura (1978) (seriál) odpad!

Přiznávám, shlédla jsem pouze dva díly a zbytek už nejsem schopna psychicky zvládnout. Ale možná by se to dalo vysílat v hodinách občanské nauky, ono by pak těch mladých komunistů ubylo.

plakát

Mamma Mia! (2008) odpad!

Tak tohle je přesně ten druh filmu, který vás přinutí stydět se za všechny na plátně i za plátnem a asi nejvíc za mou oblíbenkyni Meryl Streep, která polovinu filmu juchá, skáče a pobíhá, připomínajíc však spíše zasloužilou sokolku, než předpokládaný objekt citu a vášní svých bývalých milenců. Na pozadí studu si zdravě cynický divák neužije ani krásné exteriéry a už vůbec ne kolovrátkovou muziku skupiny ABBA.

plakát

Král rybář (1991) 

Jeden z Gilliamových skvělých, mnohovýznamových, fantaksních, nenapodobitelných filmů, tentokrát zároveň opřený jak o výborný scénář, tak o bezchybné a originální herecké výkony. Tenhle film po shlédnutí z hlavy jen tak nedostanete.

plakát

Perfect Days - I ženy mají své dny (2011) 

Podezření, že tohle nebude úplně film pro mě, jsem pojala už v prvních minutách, kdy se na scéně objevil "legrační" striptér, a bohužel zbytek filmu jej jen potvrdil. Kdybych neznala jméno režisérky, nikdy bych nevěřila, že tohle natočila Alice Nellis. Nejsilnějším dojmem z filmu byl obrovský kontrast mezi výbornými hereckými výkony a naprosto plytkým scénářem, ve kterém se objevila snad všechna klišé, která mohla. A těch pět dobrých vtipů celovečerní komedii opravdu neutáhne...

plakát

Půlnoc v Paříži (2011) 

Film, po kterém se vám nebude chtít vycházet z kina. Woody Allen vykreslil Paříž přesně takovou, jakou ji člověk s alespoň trochu romantickou a nostalgickou duší chce vidět. Příběh je vlastně jednoduchý, spoustu motivů už bylo možné v Allenových předchozích filmech vidět, ale to absolutně nebrání tomu, aby se do něj divák nechal vtáhnout a po celou dobu se přihlouple usmíval. A za sebe můžu říci, že z minulosti, tak jak ji Woody Allen vykreslil, bych se rozhodně nevracela.

plakát

Apokalypsa (1979) 

Magická cesta do srdce temnoty.

plakát

JCVD (2008) 

To je tak ujetý, až je to hezký...

plakát

Francouzská spojka (1971) 

Nemůžu si pomoci, ale tenhle film mi prostě moc neutíkal, přestože je z doby, kdy ještě i Američané uměli točit detektivky, a přestože v něm hrají dva výborní a charismatičtí herci v hlavních rolích. Spíš mi to přišlo jako velmi dobrý dokument o tom, jaký opruz takové pátrání po drogových dealerech vlastně je.

plakát

Občanský průkaz (2010) 

Po shlédnutí tohoto filmu jsem měla hodně rozporuplné pocity a dlouho jsem uvažovala, jestli mě potěšil, pobavil nebo pekelně naštval – přesně tyto tři emoce totiž v divákovi střídavě vyvolává. Rozhodně nejde o sled zábavných historek jako v případě Pelíšků či Pupenda, většina vtipných scén vyvolá spíše pousmání. Některé scénky vám zase nostalgicky připomenou nějaký detail z vašeho vlastního dětství. I když nostalgie není v případě sedmdesátých let tak úplně namístě - většina scén vám naprosto nenostalgicky připomene pocit bezmocnosti, ponížení a morální špíny, které k této době patřily stejně jako červené trenýrky a svačina zabalená do sáčku od mlíka.

plakát

Kmotr III (1990) 

Možná bych hodnotila výše, kdybych v těsném sledu neviděla i předchozí dva filmy. Ačkoli se ve filmu objeví většina herců z předchozích dvou dílů, jako by občas neměli co hrát. Scénář se snaží osvětlit duševní rozpoložení hlavního hrdiny, ale výsledkem je pouze to, že se film stává upovídaným a na můj vkus až příliš uslzeným. Jedná se o průměrné vyústění velmi nadprůměrné trilogie.

Ovládací panel
1 bod

Fanklub

(1)