RexT

Pěkný historický film, který v sobě nese poselství i pro dnešní dobu. Každé náboženství se dá zneužít k velmi špatným činům. A zde jsou na paškále především křesťané, ale židé a pohané nejsou o nic lepší, jen o to, že zde nakonec prohráli. Astronomka Hypatia zde vyčnívá jak maják nad rozbouřenými vlnami, ale nakonec se prosadí v danou chvíli vlastně nejhorší směr, křesťanství - nějakých 1000 let temna pro celou Evropu. Kdo se z dějin nepoučí, bude si je muset prožít znovu.

Chvilku to jde, ale postupně nesmyslů přibývá. Vrcholem je scéna, kdy se partyzánské velení jde poradit o uprchlíkovi, zda mu věřit či ne a nechá ho v zemljance zcela bez dozoru... Scénář si cucal z prstu nějaký modroknížkář! Snahu o pravdivější film, než byly ty komunistické asi nelze upřít. Ale je také vidět, že proti dobám, kdy vše cálovalo Ministerstvo Pravdy je zde rozpočet béčkový, či spíše céčkový. A s tou pravdou je to takové "ruské". Největším záporákem je vlastně ruský kontráš a to už známe z našeho "Jen o rodinných záležitostech". Neokomunistická propaganda podsouvající, že to vlastně většina komunistů myslela dobře, ale ti zlí tajní to pohřbili. Je to jako s cibulí. Můžeme loupat dál a dál, ale 100 % pravdu nikdy nenajdeme. Patřila by tak *, za snahu dávám jednu navíc.

Jen béčko a chybělo mi nějaké vysvětlení toho závěru, jak přežili, když se nedostali do toho druhéhu letadla zpátky ... Koho nebaví televizní "zábava", ať si to klidně pustí. Ale nestojí to ani za cenu toho CD, úrovní se to blíží Hongkongu ...

Bohužel, nůžky by zde prospěly nejvíc. Snad mohli udělat sestříhanou verzi pro "neameriku", tak 100 minut maximálně a dalo by se to pak přežít. Toho amerického patosu je tam příliš mnoho. Navíc to celé připomíná takové zfilmované leporelo - pospojované scény z období od zahájení války k bitvě u Chancellorsville. Vlastně nejhorší možný formát. Buď to mohl být slušný seriál, anebo, při jiném přístupu solidní cca dvouhodinový film. Takto je to příliš dlouhé, sentimentální a v důsledku tedy nudné.

Po Rivalech asi trochu zklamání, chyběl tomu trochu spád. A to jsem za ta léta zapomněl, jak to tehdy vlastně dopadlo, takže finále drama trochu bylo.

Náhodou jsem si dnes na ten film vzpomněl při jiné příležitosti a tak jsem si ho hned pustil. Paráda, i když něco málo přeci jen chybí. Každý národ potřebuje sebereflexi, české dějiny začal "opravovat" Pekař, náhled Čechů na sebe samé jako kulturní národ značně narušil již pan Železný (kdo si třeba ještě vzpomene na Vox Populi?) a tenhle film nám nastavuje zrcadlo v tom, jak žereme reklamu, ačkoliv každý tvrdí, že se jí nenechá ovlivnit. Škoda, že ten nápad je ji vyčerpán, pokud by se něco takového natočilo dnes, "úspěch" v počtu napálených by byl ještě daleko vyšší. 4* čistě za snahu a neotřelý nápad, i kdy jinak je přeci jen vidět, že film točili studenti. Od profíků by to bylo ještě působivější, ale ti zase nemívají takové nápady. A závěrečné srovnání s kampaní na ANO pro EU s prostřihem na portugalského rybáře (na tom plakátu myslím bývalo také něco jako "Když se chcete mít dobře, musíte tvrdě pracovat") mi v souvislosti s dnešním děním v EU přišlo jako pěkná, původně nezamýšlená tečka. Pěkný je i mlžící "Hurvajs" Špidla. Paráda.

Mělo zůstat u 1.série. Pak už se historie příliš ohýbá a seriál se stává pochybnou fikcí.

Někdo se sice snažil, ale celý film je tak trochu "asiatsky" toporný. Snad je to jinou kulturou, asijským filmům, vynecháme-li akční Hong-Kong obvykle chybí spád a připomínají spíše nafilmované divadlo. Také se místy ve filmu divák, neznalý tolik dějin Mongolska, ztrácí. Možná je to překladem. Ty bitevní scény, nevím, snad by se daly udělat lépe. Více jak 3* podle mě dát nelze. Jinak souhlasím s "klerikem". I já si u tohoto filmu, kdovíproč, vzpomněl na staré indiánky.

Vždyť to patří do muzea. Jako my všichni. Pokud za průměrné béčko dát * navíc, potom za obsazení. V podstatě muzeum akčních filmů posledních 40 let. Mohl se tam snad ještě třeba na vozíku mihnout "Drsný Harry". Čím jsem starší, tím více mi tyto filmy připadají pro děti. Záporáci padají jeden po druhém a na rozdíl od dřívějších zvyků nijak zvlášť v závěru ani negraduje to, čemu se říkávalo "americké finále". A když je nejhůř, zasáhne Chuck. Ještě že tomu tanku neurazil věž kopem z otočky ... To dokonce kdysi i toho Old Shatterhanda občas Indiáni chytli, i když ho pak většinou blbě svázali, nebo se objevil Vinnetou. Toto vypadá jako takový festival na rozloučenou. Obecenstvo tleská a tak se zase zvedá opona a přichází další díl. Budiž, ať to vydrží.

Ono to v zásadě není tak špatné, navíc mě na tom zajímalo hlavně to, že to bylo turecky s českými titulky ... Ale dávám jen 3*, s uměleckou dramatizací se to nějak přehnalo a historických nepřesností, ne-li přímo lží je tam až dost. Tak především, Byzanc svých posledních nejméně 50 let jistě nebyla v pozici, kdy by mohla po Turcích požadovat poplatek za mír - jednalo se vlastně již jen o městský stát s pár přilehlými vesinicemi, obklopený Turky kolem dokola. Naopak platili Turkům v naději, že je časem s nějakou cizí pomocí porazí. Turky při dobývání zcela jistně neohrožoval příchod uherské (ve filmu maďarské) armády. u rozprášili 1446 u Varny, čímž byl osud Cařihradu ze strategického hlediska zpečetěn. Pokud se Turci něčeho báli, pak příjezdy italských a španělských lodí, ty se však v době pádu města teprve shromažďovaly. Město bylo po dobytí, zcela podle tehdejších válečných zvyků tři dny rabováno. Až na pár výjimek, patrně důsledek rychlého vzdání některých čtvrtí poté, co Turci vnikli do města. Zbytek jde na nějakou uměleckou dramatizaci, Giustinani nebyl zabit v nějaké "férovce" ve sklepě, ale střelen do zad na hradbách. Zda byl zrovna otočen zády k Turkům, nebo se jednalo o zradu, to už se nedozvíme. Podobně turecká vlajka se dostala na věž možná zradou, když nebyla zamčena výpadová branka ve hradbách. Tělo císaře nebylo po bitvě nikdy nalezeno. Urban pracoval pro Turky, protože Byzanc mu nebyla schopna dát požadované peníze - ono když si malý státeček vydržuje pomalu stejně nákladný dvůr, jako velká říše, nemůže to dopadat dobře. Mehmedův otec Murad neuspěl u Cařihradu částečně kvůli absenci děl, především pak proto, že z druhé strany zaútočil Timur Lenk. No a tím, že je film o pohledu z turecké strany, pak uvnitře Cařihradu panovaly neustálé nesváry hned mezi třemi stranami. Řekové, Janované (obrana hradeb) a Benátčané (zásobovací lodě uvízlé v přístavu). Princ Orhan byl zajatec, čistě jen tak pro případ, císař se s ním docela jistě neradil.