Dr.Str.

Příbuzný napojený na vedení Antivelepadoušké ligy. Šílený osobní komorník vynálezce. Epická bitva mimoňů s elektronicky ovládanou hordou prasat. Souboj Grua s těmi nejlepšími zvrhlými agenty na světě. Plán na ovládnutí internetu a zhypnotizování celosvětové populace. Pomsta Scarlet Odkráglové v důchodu. To všechno a víc by se dalo dát do jednoho filmu, ale není to tam. Jednou to muselo přijít. Dá se říct, že jsem celý film nevěřícně koukal a čekal, kdy dojde ke zvratu jak dějovému, tak kvalitativnímu. Nestalo se. Prakticky všechno ve filmu je nefunkční, kromě funkčního Grua, kterému všechno vychází, což ve výsledku není vůbec zábavné. A minihlody k zasmání byly asi tak čtyři. Usnulo mi u toho dítě, což je plus. Takže 40%.

Není to samozřejmě jen nostalgie, která s tímto seriálem nutně musí přijít. Jako dítě jsem viděl jen tu neobvyklost zpracování a letěl jsem na ni. Dneska tam vidím nádherně zpracovaný kýč, skrytý sarkasmus, úžasné herecké výkony, skvěle komponovanou hudbu, přirozené triky, politické vzkazy své doby a mnoho dalších věcí. A právě ta lehkost, kterou je seriál podáván, mě oslovila dnes. Není to samozřejmě nejlepší komediální seriál všech dob, to ne. Jinak by se nepřestal točit. Když jsem se ale po letech podíval na film a potom na originální seriál, uvědomil jsem si, že ačkoliv se s filmem tvůrci snaží, kvalit seriálu nedosáhli. Přece jenom Goméz by nikdy neudělal cestu do trezoru plnou pastí. Goméz by jej vystavil v obýváku. Na vymýšlení naschválů zlodějům jsou tu přece Věc a Kleopatra, nehledě na to, že trezor by byl prázdný, protože peníze jsou proinvestované. A jsou to právě tyhle domyšlené detaily, které rozbíjí scénář filmu a zároveň tvoří kostru původního seriálu. Těch aktuálních 82% hodnocení si zaslouží. Nechtěl jsem vychýlit jazýček vah dolů, tak jsem mu dal pět hvězd, i když si je zcela nezaslouží. Přeze všechnu mou chválu mi totiž přijde, že celý námět není vytěžený bezezbytku a zasloužil by si důstojné seriálové pokračování, které by dokázalo reagovat na svou dobu, stejně jako to dělají Simpsonovi.

Když odezněla znělka, věděl jsem, že to bude levný. Viděl jsem však spoustu levných seriálů a byly dobré. Když zahrál podkres, věděl jsem, že to zahrál na piano a varhany sám Soukup. Ale to mi taky nevadilo. Čekal jsem, že si do seriálu najme za úředníky pár dobrých herců, kteří z něj budou dělat blbce a on všechny překvapí. Jenže se to nestalo. On se rozhodl, že blbci budou všichni okolo a on bude ten chytrý. Cesta nejúspěšnějšího českého youtubera za štěstím pokračuje. Neznám jej jako člověka, ale hercem není a nebude. Čekal jsem, že bude chtít do politiky, ale nyní si myslím, že se do ní nedostane. Tohle snad mentálně nemůže zpracovat ani kostka ledu. Dal jsem to celé, přiznávám. Omlouvám se.

To, že vás film donutí k pláči, ještě není záruka 100%. Čtyři hvězdy jsem dal jen proto, abych hodnotil líp jak Spáčilová. Proč jsem lehce zklamaný? Ani Russoovi se bohužel nenaučili, že plátno je okno a ne interaktivní plastovize. Někdo prostě zapomněl, že diváci už vyrostli (prosím, aspoň trochu). Navíc, jak se ukazuje, i když necháte umřít půlku Avengerů, pořád jako čertíci z krabičky vyskakují další a další, takže ve výsledku musíte dát prostor všem, každému jednotlivě a pak ve všemožných kombinacích. Je to vtipné, udrží vás to vzhůru a možná i pozornost - jeden mladistvý dvě sedadla dopředu a tři vlevo uprostřed filmu na hulváta zapnul mobil a začal pařit hru. Asi není sirotek jako já, protože jsem zrovna rozplýval nad setkáním otce se synem. Ano, slza ukápnula během filmu asi třikrát (což není vůbec špatné), ale čekal jsem trošku víc - víc než patos. Nakonec po opuštění kina si uvědomíte, že největší frajer tam byl stejně Thanos, protože si to dokázal rozdat s celým vesmírem a neukápla ani kapka krve. To nikoho nikdy nenapadlo, že ty řežby bez krve nedělají kvůli dětem, ale kvůli tomu, že bez krve jsou efekty levnější?

Film jsem viděl nyní poprvé, až v dospělém věku. Knížku jsem nečetl, ale reálie znám. Celý film na mě působí rozporuplně. Hrušínský samozřejmě odvedl dokonalou práci a dá se říct, že ačkoli je film narvaný známými tvářemi, odehrál film jednoho herce. Další skvělou devizou filmu je režie a střih, to celé pěkně zabalené do padnoucího hudebního pozadí. Jenže celé to strašlivě zabíjí scénář. Jak říkám, knihu jsem nečetl, ale i film by mě měl oslovit v tomto duchu. Tak, jak je podán, totiž působí jako hraný dokument. Víme, co hlavní postava dělala, ale nevíme proč. Ten přechod od uhlazeného podivína je totiž strašně nepřirozený a celá motivace hlavního hrdiny se rozplývá. Film tak spíše šokuje, než že by vyprávěl. Nejdřív diváka naladí na zajímavý charakter, aby jej pak bezdůvodně utopil v krvi a masové vraždě. Žádná empatie, jen lítost, obdiv, ne však láska, a nakonec smrt. A vlastně to i vybízí k tomu, abychom každého, kdo se nechová normálně, podezírali ze strašlivých činů budoucích. Nepotřebujeme přece znát pohnutky druhých. Stačí, když má dotyčný nějakou vadu, třeba křivý pohled, nekouří, miluje zvířata, a hned z něj může být zrůda. Podívejte se na Spalovače mrtvol. Tam je to ukázané úplně jasně. Film, který normalizoval dřív, než samotná normalizace. Proto 60%.

Narozdíl od jiných pokusů, ve kterých se druzí snaží přenést hru na filmové plátno, se Spielberg pustil do filmu o hráčích. A povedlo se mu to. Jde o pravděpodobně nejlépe ztvárněnou filmovou adaptaci pohledu do hráčského života. Vábnička blízké, ne moc daleké budoucnosti funguje skvěle a dokonce i člověk, který jde prostě jen na sci-fi, si užije své (testováno na přítelkyni a jednom z rodičů). Film obsahuje obrovské množství popkulturních odkazů, za které pravděpodobně Spielberg tvrdě zaplatil Disneymu i Blizzardu. Technické zpracování je báječné, herecké výkony ucházející a i produkční příprava i výprava jsou na skvělé úrovni. Dal jsem čtyři hvězdičky, což odpovídá osmdesáti procentům. Z pohledu hráče jsem individuálně totiž přihodil dalších deset procent právě kvůli odkazům na věci, které nehráč nepochopí. Výsledkem je tedy 70%. Proč? Děj je neskutečně předvídatelný. Nebavím se o konci jako takovém. Celou dobu situace graduje, ale nikdy nedojde ke skutečné komplikaci. Precizní kamera a technické zpracování prostě dneska už nestačí. Chyběl mi útok na lidskou podstatu, která dokáže vytvořit nějaký WOW efekt. Mě jako fanouška her udržoval zaplaveného odkazy na hry, ale když jsem na konci zhodnotil, co film vlastně předává dál, tak šlo vlastně o oddychovku bez útoku na mentální schopnosti diváka. Následující text je SPOIL, TAKŽE KDO NEVIDĚL, NEMĚL BY ČÍST DÁL. Ano, je tam jedna hloupá myšlenka. Něco příšerně zpátečnického, co je zadostiučiněním rodičům, kteří neví, jaká bije, a nedokáží se smířit s duchem doby. Na konci totiž hlavní hrdina prakticky zakáže na dva dny v týdnu hrát hry. Omlouvá to ztrátou kontaktu s reálným světem a má jít o nápravu z pohledu hráče "reformovanému" pod tlakem. Jenže jde o nesmysl. Žádný hráč by něco takového nikdy neudělal. Nevím, jestli ta neskutečná úlitba rodičům má zvýšit prodejnost filmu nebo jestli Spielberg do toho promítnul svůj vlastní nezkušený názor. Možná by mu někdo měl zakázat na dva dny v týdnu točit filmy. Pak by třeba pochopil, o co tady jde.

Je tam monstrum a přesto to není horor. Je tam nahota a přesto to není porno. Udržuje vás v napětí a přesto to není thriller. Od začátku příběh diváka udržuje v Burtonovském duchu a pod tlakem barev vystupujících z šedivosti. Chování postav je tak přirozené a pochopitelné, že dokážete fandit všem a o to víc vás zamrzí, jak některé postavy skončily. Jenže když film skončil, nedoznívá vám hudba v uších, nejste ohromeni a nezačíná vám pracovat fantazie. Film přináší jen lehce absurdní děj naruby občas promísený prolomeným tabu, aby se posunul dál, a nevyřčená myšlenka zůstane na konci přehlušena pohádkovým zvoncem. Proto si zaslouží jen 60%, tedy tři hvězdičky.

Pamatujete si na Pobřežní hlídku? Každý díl byl samostatný příběh, ve kterém se na konci vrátilo vše do starých kolejí, aby mohli v dalším díle rozjet příběh nanovo a nezávisle. Celkový posun děje pak stál a padal na výměně herců, kteří se měnili během jednotlivých sérií. Každá epizoda dopadla dobře a kromě drobných nedorozumnění se měli všichni rádi. No a o tomhle Rick a Morty není. Kdyby někdo udělal seriál o vědě, objevování nových světů a dimenzí, ve kterém se zrcadlí dnešní společnost, nemuselo by se to jmenovat Rick a Morty. Jmenovalo by se to nejspíš Star Trek, Futurama, nebo něco podobného, a je jedno, jestli jde o komedii nebo zcela vážnou věc. Rick a Morty je seriál, který vás uvrhne do rodiny, ve které se vlastně všichni navzájem nenávidí, ale nedokáží žít sami pro sebe, tak předstírají vztah a snaží si užít svůj ubohý život, jak to jen jde. A je jedno, jestli to je Rick Sanchez, který má plné právo opovrhovat ostatními včetně sebe, nebo právě malý Morty Smith, který si přes svou hloupost zaslouží uznání právě pro morální vytrvalost a schopnost zkritizovat i svůj vzor, který nikdy nedostihne. Scénáře jednotlivých dílů jsou koncipovány v komplexu celé sezony, i když to na první pohled nevypadá, a postupně utvářejí posun v ději, který nenutí diváka vidět všechny díly, ačkoli ten si nenechá jediný díl utéct z jiných důvodů. Těmi důvody jsou především šoky, které vás čekají prakticky v každém díle, v součinnosti s tím nejhorším možných řešením situace, které se rozvinou do depresivního závěru epizody. Nejhorší na celém konceptu je ten moment, kdy si uvědomíte, že vy byste dané situace neřešili jinak, a to dává celému seriálu právě ten lidský rozměr, kvůli kterému se podíváte na další díl. Ta omáčka okolo, která je naplněna urážkami, odkazy a nefungujícími vědeckými teoriemi, je jen dochucení, které k hutnému základu dodá trochu šťávy. Pokud si nedohlédnete dál, než na špičku nosu, a neumíte vidět dál za sprostá slova, krkání a prdění až do zákulisí, ani se na to nedívejte. Váš svět je totiž příliš dokonalý a tohle by vám pohled na něj zkazilo. Pravděpodobně byste ani nevydrželi první tři minuty před úvodními titulky v prvním díle. Tohle není seriál pro děti. Na závěr bych ještě chtěl poděkovat jak originálním dabérům, tak těm českým, včetně jejich režiséra. Výkony, které museli podat, často překračují hranice civilní představivosti. Některé díly musely být bestiálně těžké a časově náročné. Za to jim skládám poklonu. Jen tak dál.

Trailer nelhal a vizuální opus se vskutku dostavil. Nádherná stylizace a celková barevnost byla opravdovou pastvou pro oči. Rozjezd během úvodních titulků dával tušit, že to něco do sebe mít bude. Problém byl ale ve snaze přinést sci-fi špionážní zážitek v ratingu 12+. Zkušený vesmírný agent, přelétavý holomek a playboy, jemuž ještě nevyrašilo strniště, je asi tak stejně uvěřitelná postava, jako jeho partnerka v bojovém pancíři, ve kterém jsou vyražena ňadra. Lidé umírají bez kapky krve, ale cizáckého slizu lítajícího okolo je dost. Neustálé vtípky mezi hlavními postavami dávají tušit, jak to mezi nimi dopadne, už od desáté minuty filmu, takže jsem se ani nedivil, že moje přítelkyně ke konci usnula. Možná by jí pomohlo kafe, ale spíš bych sázel na lepší scénář. Když odcházíte z promítacího sálu a kroutíte hlavou, zatímco okolo vás se ozývá hodnocení ostatních ve stylu "to byla ale kravina", přemýšlíte nad tím, proč jste si na ČSFD nejdřív nepřečetli hodnocení ostatních lidí. Ode mne to dostalo tři hvězdičky díky technickému zpracování, ale tohle je přesně ten typ filmů, kvůli kterým by se v kině měly vracet peníze v rámci reklamace zážitku.