gibbon

gibbon

Luboš Svoboda

okres Jihlava
Ex-leprotik

homepage

35 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5
    • 12.8.2016  12:07
    Komorná (2016)
    *****

    Neokoukaně historické, promyšleně dramatické, lehce romantické, vysoce estetické, otevřeně erotické, intimně lesbické, nárazově komické, perverzně lidské a moc hezké.

    • 8.9.2013  22:35

    Žádná oslava chorobné záliby v nakupování se nekoná! Toto nesměle intimní drama se může směle tisknout k Linklaterově trilogii "Before ...". Co ztrácí v dialozích, dotahuje Sakamotovou melancholickou hudbou a hlavně expresivní kamerou zároveň produkujícího Šundžiho Iwaie. Ten před ni po bezmála dvaceti letech postavil i protagonistku svého zlomového snímku "Love Letter". Jedno z mých nejpříjemnějších filmových překvapení roku.

    • 9.5.2013  19:21

    Na tomto filmu je snad nejzajímavější, jak vzácná harmonie vládne v názorech uživatelů (nebo alespoň 'hodnotitelů') na něj. :) I já k ní přidávám svůj hlas.

    • 12.8.2012  22:11

    Hlavně díky něžným filmům jako tento jsem si zamiloval korejskou kinematografii. Ano, dá se shrnout do jedné věty, zároveň se ale jeho poetika skrývá i v těch nejobyčejnějších větách, pohledech, obrazech. Ve své zlaté éře korejci takováto romantická dramata točili tak dvě roka, teď nanejvýš jedno za dva roky, ale dokud stále vznikají, a stále na mě dokáží působit stejně intenzivně, nestěžuju si... moc...

    • 29.6.2012  22:58

    Tak tentokrát už se umíralo nesnesitelně dlouho...

    • 17.6.2012  23:42
    Goldfinger (1964)
    **

    "You're a woman of many parts, Pussy." :D

    • 6.5.2012  01:14
    Moteki (2011)
    *****

    Je skvělé, když "videoklipovitost" může být jednou pro změnu předností. Vizuální dynamika není nebezpečná pro epileptiky, přímočarý příběh drží pohromadě, a hudba (precizně fanoušky dvojjazyčně otitulkovaná) je hlavním vypravěčem. Film volně navazuje na stejnojmenný seriál (obrázek na této stránce je z něj, zatímco záznam zde chybí - 6.5.2012), který byl pro mě nejpříjemnějším televizním překvapením loňského roku i hudební inspirací.

    • 29.3.2012  19:08

    ( - ) Film (respektive jeho předloha) neskutečným způsobem nahrává "lehce" politicky nekoretní teorii, tvrdící, že Japonkám je třeba odčítat 10 let mentálního věku. "Problémy", jež tu "středoškoláci" řeší i řešení samotná totiž patří do školy mateřské. ( + ) Kumazawa tu se svým týmem dokázal uplést z hovna bič a narozdíl od iritujícího anime, přede mnou film příjemně uhlazeně klouzal až do předvídatelného závěru.

    • 21.12.2011  02:16

    Další z Obajašiho až něžně poetických filmů, kde spolu s kameramanem nasázeli pro diváky snad stovku milých drobností. Zakrývají spolu s nádhernou obrazovou kompozicí naivňoučkost, v Japonsku snad nejzpracovávanějšího příběhu. Co už se kamuflovat nepodařilo, je otřesná prkennost dětských herců, jak z vystoupení na školní besídce. Někoho možná bude zajímat, že Harada se na stará kolena naučila obstojně zpívat, alespoň její singl Kučinaši no oka je moc fajn. :)

    • 28.11.2011  21:49
    Koi no čikara (TV seriál) (2002)
    ****

    Pomalé přímočaré dorama z prostředí reklamní agentury, které svou jednoduchostí nechává vyniknout herectví Fukatsu Eri v typicky energické roli.

    • 17.11.2011  22:10

    Nejspíš jsem něco (všechno) nepochopil, ale přijde mi, že vyplnit mezery mezi v plavkách tancujícími školačkami a ve spodním prádle tancujícími školačkami replikami, jak náhodně odtrženými z absurdního dramatu, by nemělo stačit ke sbírání cen na filmových festivalech. Atmosféra dobrá, školačky taky, ale film sebou jen tak cuká odnikud nikam.

    • 9.11.2011  23:41
    Kaza-hana (2000)
    ***

    Nuda, chlast a beznaděj na Hokkaidu. + slušné místo v žebříčku nejhorších hudebních doprovodů.

    • 7.11.2011  21:42
    Tenkōsei (1982)
    *****

    Je úžasné porovnávat tento film s o čtvrstoletí novějším zpracováním stejného motivu stejným režisérem. Namísto sentimentality tu máme s přihlédnutím k věku hrdinů mnohem přirozenější prozkoumávání sexuality, díky roku vzniku a zemi původu navíc náležitě explicitní. Děj, odehrávající se ve fotogenických exteriérech přístavního maloměsta, je prakticky zanedbatelný, síla filmu pramení ze záplavy detailů snad v každém záběru, vykreslujících komicky věrný obraz dospívání.

    • 3.11.2011  02:20

    Na pozadí ukřičené frašky z korejské války je slibně budován silný příběh s místy i nečekanou hloubkou. Asi nikoho už ovšem nepřekvapí, když se komedie až skoro jihovýchodoasijského ražení (rozuměj ječení místo mluvy, šklebení se místo hraní a vylučování místo humoru) v polovině překlopí do válečného dramatu s dobře odstupňovaným napětím, kterému by ovšem ke konci nějaké odlehčení neuškodilo. Finále už totiž působí dojmem, že bylo jen potřeba zbavit se tuny střeliva bez ohledu na alespoň lehké zdání realističnosti. Když už je film ínspirován skutečnou událostí.

    • 2.11.2011  22:35

    Do sebe zahleděná přestylizovaná vizuální masturbace, která se přes dvě hodiny neúspěšně snaží zakrýt, že není filmem, ale spíš dlouhatánským zběsilým trailerem na patos tonáže Titanicu.

    • 30.10.2011  19:55

    Nemám rád hokej, krasobruslení ani stepování. Tyto činnosti dohromady zabírají prakticky celý film. Dětský. A já se u něj dvě hodiny dobře bavím a snad si z něj i něco odnesu. To sice může vypovědět ledacos nelichotivého o mě, spíš to ale opět dokazuje, že japonci umí skvěle točit sportovní filmy.

    • 30.10.2011  19:47
    No.6 (TV seriál) (2011)
    **

    Únavné útrapy bisexuálního uplakánka ubily umně vytvořené science fiction kulisy. Uličníci umělci uvařili UHO. Ugh...

    • 29.10.2011  01:05
    Gósuto (2010)
    **

    Citlivá kamera a střih tvoří příjemně romanticky zasněnou atmosféru a Macušuma je i s přibývajícími křížky stále okouzlující. Tím výčet pozitiv asi končí, protože dialogy jsou primitivní jak v učebnici konverzace, postavy ploché, chemie žádná, japonsko(ona)-korejský(on) prvek trapný, a fakt, že jde o remake, z filmu dělá naprosto zbytečný počin. Třešničkou na dortu je potom coververze 'Unchained Melody' od Kena Hiraie. To už je fakt moc. ;)

    • 23.10.2011  09:36

    V jednoduchém příběhu japonského boybandu (GS = group sound) z konce 60. let a jeho cesty ke slávě a zpět se objevují vážná témata ze zákulisí hudebního průmyslu. Naneštěstí spíš jen vykukují zpoza komediálních prvků (viz kostýmy, které by The Tightsmen záviděla i princova družina z Třech oříšků pro Popelku), než aby byly odkrývány. Škoda.

    • 8.1.2011  20:05

    TI, kdo jste jako já čekali šest let, jestli režisér A Moment to Remember, mimochodem zde na ČSFD nejlépe hodnoceného korejského filmu, po své celovečerní prvotině ještě vůbec něco natočí, NEČTĚTE VÝŠE UVEDENÝ OBSAH ALIAS MEGASPOILER!!!! Ač děj v tomto filmu zdaleka není tím nejdůležitějším a Lee prokázal svůj talent, díky kterému jsou i scény zobrazující ty nejfádnější situace schopny v divákovi instantně vyvolat emoce, odvyprávět 3/4 filmu jako synopsi mi opravdu nepřijde jako dobrý nápad, VittaBello. :/

    • 5.1.2011  00:43

    Atraktivní vizuální složka (od působivě nasnímaným pestrobarevných exteriérů až po příjemně hladký střih) vykreslující jemně snový svět, hladce konejšivá hudba ani líbezné herecké obsazení nemohou dát dohromady pořádné romantické drama bez věrohodného podání emocí nebo nebo hlubšího scénáře. Od režiséra Snow Queen, bych býval nečekal, že obě tyto složky odbyde.

    • 25.8.2010  21:46
    Koizora (2007)
    **

    Nemám nic proti dívčím románkům. V tomto případě jsou ovšem zápletka/postavy/dialogy tak za (odbarvené)vlasy přitažené/ploché/klišovité, že to dobře zvládnutá režie a atraktivní technická stránka nemají šanci zamaskovat. Autorka přes mobil psané předlohy má totiž do spisovatelky či scénáristky opravdu daleko. Možná by pomohla maximální věková hranice, ale i moje manželka v současnosti odhadující svůj mentální věk na devět let, to ani s romantickou náladou nevydržela.

    • 11.8.2010  21:58

    Komedie/Drama/Válečný! Yamazaki se po "Sunset on Third Street" noří ještě hlouběji do historie (o čtyři století do období válčících států). Film začíná slibně jako humorná, oku lahodící cesta do minulosti. Vděčná komika střetu moderních věcí, jazyka apod. s minulými, je bohužel postupně nahrazováno komikou nechtěnou plynoucí z nesmyslného scénáře a haldou dalších chyb. Postavy se nepochopitelně objevují a mizí ze scény, přičemž během svého setrvání se tam chovají, jako kdyby je tam někdo postavil nedopatřením. Nesmyslnosti ještě přiživují odbyté anglické titulky. Podobné téma, ale mnohem více zábavy nabízí např. Crayon Shin-chan: Unkokusai no yabou (jako žádný ze Šin-čanových filmů nemá čsfd záznam).

    • 10.6.2010  17:16

    Píčan rulez, ale toho moralizování z dětských úst mohlo prosím méně, nebo lépe...

    • 25.7.2009  23:48

    Půl hvězdy je za Pata a Mata v korejském Carrefouru. ;)

    • 12.2.2009  18:00

    Romantická konverzační komedie s minimem zvětralých frází, chytře břitkými dialogy, sympaticky neokoukanými a nedokonalými tvářemi, netradičním koncem. To jsou mi věci. Tato černobílá variace na Linklaterovy procházky má hravost indie filmů a zároveň postrádá mnohé jejich neduhy. Paráda

    • 30.8.2008  23:48
    Garoojigi (2008)
    ***

    S tím, jak odeznívá zlatá vlna korejského filmu, zvoní, zdá se, hrana i tamní cenzuře. A tak v komedii s humorem takové úrovně, že se i každý puberťák při sledování musí zoufalstvím opakovaně mlátit hlavou o libovolné pevné plochy v okolí, aby vydržel "dějové" přechody mezi odhalenými pevnými tvary nadržených vesničanek, jinak ledabyle oděných v dobových kostýmech s kalhotkami a plastovými ramínky podprsenek.

    • 30.7.2008  10:09

    11 let tvořil Hitoshi Ashinano nostalgický svět v němž čas plyne stejně pomalu jako vlny ukusující stále větší díl z kdysi hustě obydlené Kanagawy. Film není ničím jiným než malou pozvánkou, jejíž tichá atmosféra se může stát i vaší předehrou k ještě tiššímu listování překrásnou mangou, která pokud není uměním, jistě s ním hraničí.

    • 29.6.2008  14:21

    Yukisadovo panoptikum lehce felliniovských a nezvykle hlučných postaviček sehrávající jakýsi nadpřirozený suši (rámen/soba/udon...doplňte si libovolný běžný japonský pokrm, ne nutně na těstovinovém základu) western v rytmu balkánské dechovky, bohužel zaujme kromě své přeplácanosti snad jen bohatou vizuální stránkou a uvěřitelnými výrazovými prostředky herce v hlavní dětské roli. Obzvlášť mnohé fantastické prvky (spojením meteoritu s africkým nástrojem k provádění obřízky vznikne létající talíř či co) a bezúčelná změť jazyků (ruština - sice místo děje leží u hranic, ale...; hebrejština, "ufonština") jsou nesmyslně naroubovány na tuctový příběh dětského přátelství. Mimochodem ona "vesnice" soudě dle počtu dětí zřejmě zažívá, na japonském venkově vskutku ojedinělý, populační boom. Že by to souviselo s tím, že veškeré společenské události včetně svatby se odehrávají v místním bordelu?

    • 31.5.2008  00:09
    Píseň duhy (2006)
    *****

    Produkce a spolupráce na scénáři: Iwai Shunji.

<< předchozí 1 2 3 4 5
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace