Recenze (123)
Džošikósei no mudazukai (2020) (seriál)
Kéž by se tak pod pojmem "japonská pošahanost" mohl nedůvěřivým představit tento ryze komediální seriál o tom, jak promrhat (mudazukai) mládí bez výčitek, zato, řekněme, s noblesou!
Komorná (2016)
Neokoukaně historické, promyšleně dramatické, lehce romantické, vysoce estetické, otevřeně erotické, intimně lesbické, nárazově komické, perverzně lidské a moc hezké.
Atarašii kucu o kawanakuča (2012)
Žádná oslava chorobné záliby v nakupování se nekoná! Toto nesměle intimní drama se může směle tisknout k Linklaterově trilogii "Before ...". Co ztrácí v dialozích, dotahuje Sakamotovou melancholickou hudbou a hlavně expresivní kamerou zároveň produkujícího Šundžiho Iwaie. Ten před ni po bezmála dvaceti letech postavil i protagonistku svého zlomového snímku "Love Letter". Jedno z mých nejpříjemnějších filmových překvapení roku.
Geonchukhakgaeron (2012)
Hlavně díky něžným filmům jako tento jsem si zamiloval korejskou kinematografii. Ano, dá se shrnout do jedné věty, zároveň se ale jeho poetika skrývá i v těch nejobyčejnějších větách, pohledech, obrazech. Ve své zlaté éře korejci takováto romantická dramata točili tak dvě roka, teď nanejvýš jedno za dva roky, ale dokud stále vznikají, a stále na mě dokáží působit stejně intenzivně, nestěžuju si... moc...
Moteki (2011)
Je skvělé, když "videoklipovitost" může být jednou pro změnu předností. Vizuální dynamika není nebezpečná pro epileptiky, přímočarý příběh drží pohromadě, a hudba (precizně fanoušky dvojjazyčně otitulkovaná) je hlavním vypravěčem. Film volně navazuje na stejnojmenný seriál (obrázek na této stránce je z něj, zatímco záznam zde chybí - 6.5.2012), který byl pro mě nejpříjemnějším televizním překvapením loňského roku i hudební inspirací.
Tenkōsei (1982)
Je úžasné porovnávat tento film s o čtvrstoletí novějším zpracováním stejného motivu stejným režisérem. Namísto sentimentality tu máme s přihlédnutím k věku hrdinů mnohem přirozenější prozkoumávání sexuality, díky roku vzniku a zemi původu navíc náležitě explicitní. Děj, odehrávající se ve fotogenických exteriérech přístavního maloměsta, je prakticky zanedbatelný, síla filmu pramení ze záplavy detailů snad v každém záběru, vykreslujících komicky věrný obraz dospívání.
Sajonara icuka (2010)
TI, kdo jste jako já čekali šest let, jestli režisér A Moment to Remember, mimochodem zde na ČSFD nejlépe hodnoceného korejského filmu, po své celovečerní prvotině ještě vůbec něco natočí, NEČTĚTE VÝŠE UVEDENÝ OBSAH ALIAS MEGASPOILER!!!! Ač děj v tomto filmu zdaleka není tím nejdůležitějším a Lee prokázal svůj talent, díky kterému jsou i scény zobrazující ty nejfádnější situace schopny v divákovi instantně vyvolat emoce, odvyprávět 3/4 filmu jako synopsi mi opravdu nepřijde jako dobrý nápad, VittaBello. :/
Půlnoční polibek (2007)
Romantická konverzační komedie s minimem zvětralých frází, chytře břitkými dialogy, sympaticky neokoukanými a nedokonalými tvářemi, netradičním koncem. To jsou mi věci. Tato černobílá variace na Linklaterovy procházky má hravost indie filmů a zároveň postrádá mnohé jejich neduhy. Paráda
Píseň duhy (2006)
Produkce a spolupráce na scénáři: Iwai Shunji.
Haengbok (2007)
Citově vydírán tentokrát není jen divák, ale i hlavní hrdina. Oba naprosto dobrovolně a šťastni, že mohou.