Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Krimi
  • Drama
  • Komedie
  • Dobrodružný

Recenze (536)

plakát

Bajkeři (2017) 

Vysoce intelektuálně laděnou komedii jsem nečekal, ačkoliv od Kolečka jsem čekal trochu víc. No, možná o dost víc nekompromisních a nevtíravých vtipů. Takže teď už máme v ČR Snowborďáky, Rafťáky a teď i Bajkery. A i v tomto pořadí to kleslo úrovní i vtipem. Škoda no, ale tak ne vždy je posvícení a ne vždy se sejdou peníze na natočení kvalitního zpracování - minimum bajkerských triků = minimum kaskadérů, spaní v jednom táboře pod stanem a spíše nezaznamenané hvězdicovité výjezdy do okolí. Prostě jako když jedete s rodinou do jižních čech: občas se otřásáte smíchy, ale většinu týdne se hryžete nudou ve stanu.

plakát

Sněhulák (2017) 

Upřímně... nevím, no. Vizuálně pecka, záběry z dronu a letadel nádherný. Mělo to atmosféru, ačkoliv absolutně odlišnou od knihy. Nesbo platí za špičku, přestože se často parafrazuje, takže mi ani moc nevadilo, že ho někdo uchopil jinak. Od Holea jsem čekal jinou šťávu. Genius ala rocková hvězda se vytratil někam mezi mlcenliveho stamgastu a zadumciveho impotenta. Ale jinak ok, pokud si odmyslíme srovnání s knihou. Prostě poutavé krimi. Škoda toho konce, který byl ukvapeny. Ale musím souhlasit, že linka Arve Stop byla divná. Snad to rozseknou příště.

plakát

Wind River (2017) 

Přestože to nebylo určitě něco, z čeho si polovina sálu stoupne, musím říct, že mě osobně to nadchlo. Mrazivou atmosférou, kterou tak skvěle, a to nejen kvůli sněhu, přenesli na diváka. Šel jsem na to hlavně kvůli atmosféře hor a sněhových plání, indiánské rezervaci a stopařině. Prostě mě to přitáhlo, aniž bych znal nástin děje. Snad proto jsem odcházel z kina mírně v šoku, nepatrně rozhořčený, trochu dojatý a kdybych si to připustil, tak i roztřesený. Splnilo to prostě veškeré aspekty i atributy dokonalého thrilleru nebo moderního krimi. Atmosférou, dějem, napětím, kontrasty - tichem a krásou hor vs. odvrácenou tváří samoty a drsnými přestřelkami. Závěr byl pro mě stejným šokem jako pro první čtenáře konec Vraždy v Orient expresu v době vydání, a stejně znepokojující dojem jsem si odnášel domů. U mě vítězný film roku 2017, ale těším se, co přinesou vánoce. Tohle zkrátka mělo vše, co chybělo Sněhulákovi, a tak jsem si snad ad hoc ukojil touhu po podobném žánru.

plakát

Wonder Woman (2017) 

Tak pro mě to bylo optimálně přitažený za vlasy, přesně, jak bych od komiksu čekal. Samozřejmě beru demonstrované nad-vlastnosti, protože těmi jsou prošpikovány prostě všechny vymyšlené postavy. Dokonce se mi líbilo i propojení nepozemského ráje se světovou válkou, a konečně bylo fajn, že někdo taky natočil něco z prostředí 1. světové války, a ne té věrně zprofanované druhé. Zároveň dost pěkný prequel k té šlamastice o supermanovi. Jsem rád, že chápu alespoň trochu souvislosti, byť je jedná co do světové problematiky o naprosto nepodstatný puntík pouťové zábavy. Prostě rozveselení, nevidím důvod, proč to prožívat a hodnocení přikládat životní význam.

plakát

Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti (2016) 

Postava Batmana byla správně temná a tím pádem povedená. Nepochopil jsem, kde se to v tom sladkém Benovi vzalo. Superman se moc neblýskal a od samého začátku byla jasně patrná enormní míra násilného roubování obou hrdinů. Metropolis a Godham jako detašovaná městská území? No dobrá, možná jsme jako děti i malé věci viděli trochu větší, přesto si snad správně pamatuju, že Godham bylo samostatné město, velké, rozlehlé, trochu zkažené, ale s vlastní samosprávou. Něco holt k sobě tak uplně nejde a tohle je zrovna ten případ. Závěrečná apokalypsa a naprosto přihlouplá intervence Lexe Luthora tomu celému daly nádech fiaska. Jedinečná však byla scéna, kde dostal Superman od Batmana za uši. To byl jeden ze silných momentů, a v té balastní kaši znatelně vynikl. Druhým hodně dobrým okamžikem pak bylo zborcení mého dětského snu a totální deklasování modráka.

plakát

Legenda o Tarzanovi (2016) 

Nojo, prostě jsem od toho čekal něco jiného. Bylo to milé, dětské, prvoplánové a vlastně zcela zbytečné. Asi jako většina věcí, které teď vznikají a dějí se všude kolem. Tak jestli to vlastně kritizovat, co? Ale když už se do něčeho pustím, tak ať to stojí za to. Naťukli tam spoustu ožehavých společenských témat, která trápí vzdělaný, nelhostejný svět, ale nedotáhli to. Chytrému napověz, hloupého trkni. Tak podle toho jak to natočili, nejspíš čekali buď zástupy dětí nebo choromyslných, čekal bych tedy, že by tam mělo být dost explicitně tvarovaných scén.

plakát

Polda (2016) (seriál) 

...se neposerte v té své bezbřehé významnosti pseudo-intelektuálů a rádobyznalců všehomíra...

plakát

Pustina (2016) (seriál) 

První díl mě vtáhl do děje a už nepustil! To bez debat. Syrová, obnažená krajina hnědouhelné pánve, zámek Jezeří jako hlavní kulisa symbolizující kontrast krásy a pekla. Lidská malost, zloba, vztahová i obecní stísněnost. To všechno hrálo tvůrcům do karet a využili toho beze zbytku. Stivínová prý excelovala, ale mně to tak nepřišlo. Strach, který prostoupil obec Pustinu vyzařovaly oči všech herců, ale jenom ona působila celou dobu jako zmučený Kristus před posledním nádechem. Trochu mě to irituje. Tyhlety srdceryvně pronášené projevy, ženy, které se neustále tváří jako stvořitelky světa, jež ale, byť nepostrádají vnitřní sílu, stále tápají a o to víc se tváří zarmouceně a zkroušeně. Jsou pro mě jako pěst na oko. Dušek naproti tomu bravurně zvládl, co se po něm chtělo a určitě i něco navíc. Konečně první role, ve které se očistil od plytkých komedií a zahrál to konečně jako chlap. Jeho postava nezůstane zapomenuta. Ale nejsem herec, tudíž mi nepřísluší soudit herce. Tu jednu hvězdu ubírám za děj, protože byť to všechno logicky navazovalo, mělo to hlavu a patu, nebyly tam žádné nesrovnalosti, tak celý závěr byl vlastně o dvou dílech a postupně se mi vkrádá do hlavy myšlenka, jestli vlastně nestačilo natočit jen dva díly. Hmm, jasně že ne, je to holá blbost, nicméně časový skok a celkově jiná atmosféra, zapojení ústředních postav do děje - najednou se nenechali sklíčeně unášet dějem, ale sami něco konstruktivně tvořili - byly sice dobrým kořením,ale měly přijít dřív. Navíc některé linky se jeví jako balastní s ohledem na samotný konec a vyřešení - žádná dedukce alá Sherlock Holmes, ale ryzí věda a logická hádanka, kterou však vyřešil ten nejpotrhlejší, přestože byl tak snadno uhádnutelná. No, prostě, špetka zklamání se tam někde vznáší!

plakát

Sherlock: Přízračná nevěsta (2016) (TV film) 

Hodně přízračné, lehce melodramatické a silně psychedelické, přesto přesvědčivé. Úplně nevím, jestli se nejednalo jen o megalomanskou upoutávku na další díly, nutno však podotknout, že jako celý Sherlock, i tohle je silně invenční, originální a zajímavé. První polovina trochu připomíná ironickými poznámkami a nenásilnými parodickými prvky staré Bodovky, kde bylo vše kulantně řečeno těsně před odstřelem. Filmové repliky i zvolená výprava dýchá atmosféru starého Londýna, stejně jako pražské technické muzeum vytváří představy Starého města, ovšem i tak je to kouzelné. Má to spoustu nezvykle nápaditých momentů překvapení, zklame však konec, o kterém se mohu domnívat jen to, že je dílem scénáristického génia nebo vyšel při vyloučení všeho možného jako jediné východisko. Těžko říct. Dojem však nic výrazně nekazí a veškeré implementované dvojsmysly, výmysly i postavy fungují.

plakát

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (2016) 

No no no, celá škála hvězd? Že by ta pohádka vyvolávala tak protichůdné reakce? To se mi nechce věřit. Říkám si, že důvodem by možná mohly být sympatie a antipatie se samotným režisérem? Jinými slovy, někdo ho miluje a někdo mu nemůže přijít na jméno. Kdo ho nesnáší, nebude ho nesnášet o nic méně, za to ten, kdo ho miluje, ho bude ještě více zbožňovat. Nebo se pletu? Zkusil jsem zaujmout neutrální postoj, ale nejde to. Burtonovi filmy mi prostě sedí a myslím si, že tohle je po dlouhé dob hodně podařená věc, a to po všech stránkách. Jasně, má to mouchy, má to spoustu neduhů, zlozvyků a nedokonalostí, ale přesto si myslím, že kdo tomuhle dá jednu hvězdu, je buď neobjektivní, a pak tu nemá co dělat, nebo je bez mozku a tím spíš by měl odejít! Jasně, zní to, jako bych blahořečil, ale uznejte, že to zas tak naprostý odpad nebyl. To je jako kdybyste tvrdili, že Salavador Dalí je naprostý kokot jen proto, že vám jeho křivomalby nesedí k pohovce v obýváku.