lioncel

Námět už docela obehraný, stále však velmi silný, takže .. Hlavní hrdina k tomu nevýrazný a bez sympatií, jenže... Baby samozřejmě budou mít opačný názor, a jak je zvykem, trhat budou spíše dívčí obsazení, jenže...

"Kladl jsem si otázku, jestli můžou Američané natočit film nebo seriál o Černobylu tak, aby z toho nebyla jen další debilní propagandistická sračka. A po shlédnutí tohoto tak vychvalovaného, vysoce hodnoceného a mediálně vyhajpovaného počinu z produkce HBO musím s hlubokým zadostiučiněním konstatovat, že evidentně ne. Seriál má být dramatizací založenou na skutečné události, ale ke skutečné události, tedy k havárii na čtvrtém bloku černobylské jaderné elektrárny a likvidaci jejích následků, to má přibližně tak blízko, jako k ní měla ona půvabná epizoda z Červeného trpaslíka, ve které se Lister, Rimmer, Kryton a Kocour vrátí v čase do Dallasu v roku 1963 na kuře vindaloo, ve skladišti učebnic, kam se přemístí, vyruší Lee Harvey Oswalda, který mine Kennedyho, čímž se změní historie, Kennedy skončí jako sesazený prezident ve vězení a Spojené státy prohrají studenou válku, což hrdinové seriálu posléze napraví tak, že se s odsouzeným Kennedym vrátí v čase na travnatý pahorek na Elm Street onoho osudného 22. listopadu 1963, odkud Kennedy jako druhý střelec zastřelí sám sebe, což bylo vtipné. A co je tady špatně? Nu, popravdě řečeno, ani nevím, z čeho začít. - - - - - Asi od vodky. Každý přece ví, že se v Rusku pořád pije vodka, hraje na balalajku a všude běhají medvědi. Proto se i v Černobylu pije, a to vždy jen tak, ze sklenic od hořčice, čtvrtlitrových plecháčků nebo rovnou z flašky. A pijí všichni a pořád. A hlavně horníci v pracovní pauze čekající na ministra před tím, než mají sfárat zpátky do dolu. Háček je v tom, že každý, kdo byl někdy v Rusku nebo na Ukrajině, tak dobře ví, že takhle se tam pije jen ve fantazii hollywoodských blbečků. S vodkou, ať už kupovanou, nebo domácí výroby, na stole nesmí chybět nějaká „zakuska“, připíjí se třikrát a z patřičných „stakančiků“ k tomu určených. Je to téměř obřad, bez kterého se neobejde žádná návštěva nebo setkání přátel. To zaprvé. No a zadruhé, když došlo k havárii v Černobylu, už asi rok platil v Sovětském svazu Gorbačovův suchý zákon. Vodka nebyla. Žádná. Jedině domácí samohonka vyráběná potají z cukru, který díky vyhlášené prohibici zmizel z obchodů. Čili všechny ty záběry s chlastajícími operátory, horníky, vojáky, aparátčíky a podobně jsou absolutní hovadina a rasistický stereotyp v jednom. Co na to hejtfrísáci a bojovníci proti fejkům? - - - - - Hlavní ideová message celého dílka je samozřejmě ukázat, že někdejší Sovětský svaz a celý komunistický systém byly úplně na hovno a nic tam nefungovalo s výjimkou represe, zastrašování, lživé propagandy a zvůle nehumánního systému, pro který byli lidé jen bioroboti, šroubky a kolečka v soukolí, jejichž život neměl ani tu nejmenší cenu. Atmosféru šedé totalitní ušmudlanosti evokuje systematicky používaný tmavý filtr, ve kterém barevně vynikne jen žluťoučký robot zaslaný ze svobodného, neskonale vyspělejšího, a hlavně humanismem doslova překypujícího Německa. Celým dějem prostupuje neustálý konflikt obyčejných lidí a systému reprezentovaného nadřízenými, aparátčíky, KGB nebo armádními důstojníky, přičemž když se stane něco pozitivního, dělají to obyčejní lidé systému navzdory. V zájmu téhle ideové linie se scénář dopouští řady naprosto nehorázných fabulací, jako je např. obětování trojice potápěčů vyslaných na sebevražednou misi, nebo pád vrtulníku zasaženého radiací z explodovavšího reaktoru. Jeden vrtulník v Černobylu skutečně spadnul a celá jeho posádka zahynula, ale došlo k tomu asi tak půl roku po havárii, a ne kvůli radiaci, ale kvůli chybě pilota, který vrtulí zavadil o lano jeřábu během stavebních prací při výstavbě sarkofágu reaktoru 4. bloku. - - - - - Hrubě zkreslená a zavádějící je také samotná „rekonstrukce“ průběhu havárie v podobě toho, co se odehrávalo ve velínu čtvrtého bloku. V podání HBO je obsluha reaktoru prezentovaná jako tlupa bezduchých ustrašených opic řízených psychopatickým degenerátem, který na všechny řve jako smyslů zbavený a který dokonce na ně fyzicky vyjíždí, který nemá svědomí a který se vyžívá v utilizaci podřízené lidské biomasy. Ve skutečnosti se tam mezi operátory a zástupcem hlavního inženýra Diatlovem, řídícím naplánovaný experiment spojený s běžnou odstávkou (ten experiment spočíval v testování toho, jak dlouho turbogenerátor ve výběhu po eventuální havarijní odstávce reaktoru dokáže sám svou vlastní setrvačností vyrábět proud pro napájení chladících cirkulačních čerpadel reaktoru a jestli tak lze pokrýt potřebu elektrické energie pro zajištění chodu čerpadel do naběhnutí záložních zdrojů energie při úplném výpadku), před havárií žádný dramatický konflikt neodehrával, všechno probíhalo rutinně a v souladu s předepsanými postupy, takže do poslední chvíle nikdo netušil, že se blíží katastrofa. Ta nastala v okamžiku, kdy se operátoři po dokončení naplánovaného experimentu podle plánu pokusili reaktor vypnout a ten z důvodů, o nichž se dodnes odborníci stále dohadují, namísto toho, aby se zastavil, v průběhu několika vteřin prudce zvýšil svůj tepelný výkon na desetinásobek svého projektovaného výkonu a vzniklá pára z chladící vody ve dvou po sobě rychle jdoucích explozích svým tlakem odpálila kryt reaktoru a rozmetala střechu a plášť objektu, ve kterém byl reaktor umístěný (hypotéz, proč k tomu došlo, je několik, ale převládá mínění, že v nehodě se promítly konstrukční chyby daného typu reaktoru, v němž za jistých okolností mohly vznikat různé pozitivní zpětnovazební procesy, které činily reaktor z provozního hlediska nestabilním). Co následovalo, to je taky podrobně zdokladované, a rozhodně není pravda, že Diatlov kohosi posílal kamsi na střechu, aby se podíval do reaktoru. Že je reaktor odepsaný, to bylo navíc olanžitě jasné všem ve velínu, protože po výbuchu klesl tlak vody v chladícím zařízení ihned na nulu, což znamenalo, že aktivní zóna reaktoru zůstala bez chlazení, což musí nevyhnutelně vést k jeho roztavení. Co a proč se ale přesně stalo, to v tu chvíli nikdo nevěděl, a pro takovou extrémní situaci, s níž projekt vůbec nepočítal, nebyli operátoři připraveni. Přesto se dokázali dost rychle vzpamatovat, nepropadli panice, neutekli a s nasazením vlastních životů se snažili udělat maximum, aby zamezili ještě horším následkům, ostatní bloky byly normálně odstaveny a zabezpečeny, v průběhu 36 hodin od havárie proběhla bez paniky organizovaná evakuace padesátitisícového města Pripjať (což je něco, o čem si Američané v případě Three Mile Islandu nebo Japonci ve Fukušimě mohli nechat jen zdát) a celkově na to, o jak těžkou havárii šlo, dokázali počet obětí omezit na minimum, když na následky zranění utrpěných při výbuchu a požáru, na radiační popáleniny nebo na nemoc z ozáření v průběhu tří měsíců od nehody zemřelo 29 lidí, z těch, u kterých byl diagnostikován akutní radiační syndrom (celkem 134 lidí) pak do roku 2000 zemřelo dalších 19 lidí, ovšem ne nutně v souvislosti či na následky ozáření. Z těch 29 zemřelých bylo 6 hasičů z posádek, které dorazily na místo už 8 minut po havárii, ostatní byli všichni zaměstnanci elektrárny, až na výjimku dvou strážných šlo vesměs o pracovníky 4. bloku, kteří měli směnu v momentě havárie. - - - - - Některé obrazy a výroky v seriálu jsou pak ryzí surrealismus, jako například konfrontace „ministra“ s „horníky“, při níž za „ministrem“ stojí automatčíci s kalachy a opasky div ne na prsou. No, nepochybně přesně takhle to všechno probíhalo, takhle se v sovětském Mordoru běžně jednalo a zvlášť s divokými, nezkrotnými horníky. Repliky toho padesátiletého hornického komsomolce na adresu ministra, jako vystřižené z Bitvy u Thermopyl, tomu všemu nasazují korunu. To, že horníci pak pod reaktorem kutají naběracími lopatami „uhelkami“ (žádná pneumatická kladiva a jiná technika, nebo alespoň lopaty „srdcovky“) pak už svědčí jen o tom, že na place při natáčení, ani mezi odbornými poradci filmu nebyl nikdo, kdy by v životě držel lopatu v rukou a vykopal alespoň jamku na ohniště pro táborák. - - - - - Milovníci a znalci zbraní a vojenské historie jistě ocení, že zločinný sovětský režim nešetřící životy ani lidí, ani zvířat, k vybíjení psů a jiných domácích mazlíčků z evakuovaných vesnic nasadil vojáky vyzbrojené ještě carskými karabinami Mosina, jež měla sovětská armáda ve výzbroji naposledy za druhé světové války. Za majstrštyk propagandy odhalující zločinné, antihumanistické ledví sovětského systému pak pokládám scénu, ve které jsou hasiči zahynuvší při hašení požáru v Černobylu pohřbíváni v masovém hrobě zalitém betonem, jak svoje oběti pohřbívala mafie. Fakt, že ve skutečnosti zahynuvší hasiči byli se státními poctami pohřbeni v Moskvě u kremelské zdi, je samozřejmě zcela podružný a do obrázku vytvářeného autory toho dristu jaksi nezapadající. Umělecký dojem tady ruší snad jen to, že velký masový hrob až po okraj naplní jedna jediná dávka automíchače betonu, který evokuje pohádku Hrnečku vař. - - - - - Ve výčtu hloupostí, propagandistických výmyslů a klišé, které na diváky v téhle minisérii HBO valí v dávkách ohrožujících duševní zdraví, by se dalo samozřejmě ještě dlouho pokračovat, ale snad už to ani nemá smysl. Jediné, co mě ještě trochu překvapuje a zajímá, je to, kam se poděla soudnost a zdravý rozum všech těch nadšených hodnotitelů velebících pravdivost a realističnost tohohle skvostu. I když totiž odhlédnu od toho, že jde o ryzí propagandu, a budu se na to dívat ne jako na pokřivené a překroucené zobrazení skutečných událostí, ale jako na obyčejný fiktivní filmový příběh, stejně tam nenacházím prakticky nic, čemu by se dalo uvěřit. Většina postav spíš než lidi z masa a krve svým vystupováním a jednáním připomíná komiksové zombíky nebo karikatury z éry „red scare“ a Joea McCarthyho. Těch 97 % není ani tak dobrým vysvědčením pro tvůrce, jako spíš špatným vysvědčením pro konzumenty pohyblivých obrázků. Víc než dvě hvězdy si tohle fakt nezaslouží, pokud to rovnou nebudu hodnotit jako radioaktivní odpad patřící pod betonový sarkofág"… _ napsal v Diskuzi k seriálu Maglor a má můj obdiv _

Krásně ostrý obraz, dobrý zvuk + sympatická hrdinka + dost dobrý příběh ... Občas je třeba samozřejmě trochu přimhouřit oči, když padesátikilová poměrně lehce vyřídí pětasedmdesáti kilového .. ale .. je to jen film, tak ...

Svět rally je sám o sobě dostatečně nosný a zajímavý námět pro film, a právě proto mě zde tak vytáčel ten neustále úplně šílený střih použitý u všech záběrů na vozy wrc v akci - nepříjemně vyvolávající epileptický záchvat při dlouhodobějším sledování - strašně to moderní a cool záležitost - používaná jinak běžně a úspěšně ve spoustě hudebních videoklipech, sem se ale vůbec nehodil. Takové nádherné a pro závodníky náročné tratě - mohla ta být parádní podívaná, nasnímat tam závodní auta při plynulé jízdě... i docela vtipné a milé to jinak místy bylo.

Love Set .. Jedná se o promo video pro zaryté členy fanclubu IU ... (a proto také musím přidat ve svém hodnocení jednu *)

Kiss Burn se mi hodnotí z těchto 4 mini příběhů jednoznačně nejsnadněji. V noci jsem si dokonce sesumíroval pár hesel do tohoto komentáře .. byly krátké, vtipné a úderné, to mi věřte. Ráno jsem si ovšem včas uvědomil, že bych těm chytřejším zkazil celé podívání, protože by jim díky tomu došla celá ta vtipná pointa. Takže nic víc nebude ..

" Deutschland: Saracénská černá královna Německa přichází ... "

Tajný agent fingoval svatbu s dcerou mafiána jen proto, aby získal velmi nebezpečnou zbraň .. zhrzená nevěsta vzápětí udělá kariéru u policie a následně neustále agenta pronásleduje ? ... Ztřeštěné tentokrát až moc .. místy docela na hlavu ...

Dmoucí se všude pýchou .. Opět ve středu zájmu, v záři reflektorů, blesků fotografů a novinářů z téměř celého světa - tak, jako převážně díky F.M. kdysi .. Po letech se zase hrdě vyhřívají na poli slávy ... Brian May a Roger Taylor tímto počinem přišli o veškeré mé sympatie. Nechápu, proč téměř všechno tak úzkostlivě upravovali k obrazu svému .. svému ! .. To můžou jít tedy do někam !!!

Přehnaně útlocitné /korektní/ ... neuvidíme žádné zabití kořisti, ze souboje s konkurencí jen ošklivé rány na těle matky a o smrti dospívající dcery tygřice, kterou zřejmě sejmuli vesničané, také jen slyšíme od vypravěče - "už nikdy ji matka neuvidí" ...