Mulosz

Mulosz

Miloš Máca

okres Praha
bordelpapá z trafiky

homepage

39 bodů

Moje komentáře

<< předchozí 1 2 3 4 5 10 14 18
    • 27.11.2012  09:13

    Vadim nebyl nic jineho, nez megakycar a neumetel. To, ze do svych filmu vzdycky obsadil nejakou koukatelnou zenskou, se kterou se zrovna v te dobe kulal v luzku, ho po umelecke strance nijak nevytrhlo.

    • 25.2.2013  09:22
    11'09''01 (2002)
    ***

    Top 3: Lelouch, Loach, Imamura

    • 14.7.2006  23:20

    Humorny, avsak horky obrazek toho, nakolik se rumunska mentalita 17 let po revoluci zmenila, ci spisem nezmenila. Po delsi expozici a nekolika scen na ni navazujicich se zbytek filmu (zhruba 2/3) odehrava v televiznim studiu, kde sledujeme nepretrzity zaber tri akteru televizni talkshow na tema "Probehla v prosinci ´89 v Rumunsku revoluce nebo ne?". Tato anotace muze tomu, kdo film nevidel, navodit pocit nudy, opak je vsak pravdou. Divak se nenudi ani minutu, je nucen sledovat a poslouchat kazdou postavu zvlast a pritom vsechny najednou. Mnohokrat je donucen se uprimne od plic zasmat. Autorovi se podarilo natocit hodnotny a vtipny film na vazne tema, jehoz hlavni sila spociva v tom, ze za beznych okolnosti celemu Rumunsku jen pri vysloveni jmena "Ceausescu" tuhne usmev na rtech.

    • 1.3.2006  15:37
    2046 (2004)
    *

    Vazeni, predem se omlouvam, ze me hodnoceni bude vzhledem k vasim chvalozpevum pusobit jako pest na oko, ale nemuzu si pomoct - bylo to strasne slabe. Predchozi filmy Wong Kar-Waie se mi libily, ovsem thle byl muj nejhorsi filmovy zazitek za posledni dobu. Zaprve - mel jsem pocit, ze v tom kine sedim tri dny. Uz dvacetkrat se zdalo, ze se blizi konec, ale ten zdaleka neprichazel. Zadruhe - hlavni predstavitel byl presvedcivy asi jako nasi politici. Jeho slova "pak jsem se zamiloval..." jsem mu neveril ani za mak. Zatreti - hudba byla sice pekna, ale poslouchat ten samy hudebni motiv neustale znovu a znovu divaka brzo omrzi. Zactvrte - kamera byla sice taky napadita, ale na chlup stejnou sledujeme i u predchozich reziserovych filmu. A zapate - dej se potacel odnikud nikam, byl zbytecne roztristeny, stridani a prolinani casovych rovin je dnes ve filmu vice nez bezne, takze ani to me nezvedlo ze zidle. Pokud nekdo u filmu vydrzel do konce, i kdyz chtel uz petkrat odejit, gratuluju. A pokud vydrzel proto, ze si myslel, ze v nem nakonec neco najde a nenasel, nemusi se stydet. Ono to tam totiz nebylo.

    • 13.5.2009  17:34

    Jestli si nejak predstavuji resuscitaci westernu, tak presne timto zpusobem! Jen to vecne cpani jazyku mezi zuby u Crowea a Balea, to byl des...ale cert to vem, zenske casti publika to mozna prijde sexy:-)

    • 9.4.2009  17:53
    8 w poziomie (2008)
    ****

    Nadherny polsky sprosty slovnik, manipulace s casovou kontinuitou a pro divaka ozvlastnujici hra s barvami, ktera je pro nej skvelym voditkem prave v orientaci v case, aneb jak se i totalni becko da udelat s noblesou.

    • 23.11.2012  14:11
    80 milionů (2011)
    ****

    Moderní dějiny Polska zaujaly v posledních dvou filmech polskou režisérskou stálici Waldemara Krzysteka. Po ambiciózním milostném dramatu Malá Moskva (2008), zasazeného do 60. let do prostředí sovětské vojenské základy v Polsku, přichází s neméně zajímavým pohledem na klíčové polské události 20. století. Tentokrát svůj příběh zasadil do divácky vděčného období vzniku Solidarity a následného vyhlášení vojenského stavu. Nejde však tentokrát o smutný příběh s tragickým koncem, Krzystek téma naopak ozvláštňuje velmi chytrým humorem, který neveselé události roku 1981 značnou mírou odlehčuje. Skupina pěti mladých lidí se v předvečer vyhlášení vojenského stavu rozhodne lstí vybrat z konta Solidarity ve wroclavské bance 80 miliónů zlotých. Stane se tak na poslední chvíli, neboť následující den má vláda účet zablokovat. Rozbíhá se pátrání po mladících i penězích, které jsou mezitím ukryty v biskupském paláci kardinála Henrika. I přes již zmíněné úsměvné situace, které přináší postupná gradace příběhu, se však z konečného vyznění celého díla nevytrácí to hlavní – protestovat proti komunistickému režimu bylo možné mnoha způsoby.

    • 26.8.2006  16:34
    9 Souls (2003)
    *****

    Tak to bylo skvele. Scenu po scene neuveritelne vtipne, misty presvedcive absurdni, jako celek vsak docela smutne. Zaver je zajimavy a moc pekny. Uz dlouho jsem se tak dobre nebavil, jako pri uvedeni tohoto filmu na jare ve Veseli na Morave.

    • 10.4.2009  12:31
    A l'aventure (2009)
    **

    Aspon ze se tam soustalo...

    • 11.7.2012  09:45

    Sorry, ale tu akademicnost a stareckost jsem vydrzel necelou hodinu. Jinak ale souhlasim, ze jde o nejlepsi portugalsky film vsech dob. Je to totiz relativni, nejlepsi hokejista v Ekvadoru take neobstoji v porovnani s ostatnimi "vyspelejsimi" zememi. A kdo mel letos v Karlovych Varech prilezitost zhlednout arcidila jako Tabu nebo Na slamene ceste, pochopi, proc je tento film dle anket v Portugalsku nejlepsi.

    • 5.5.2010  16:02

    Musim rici, ze vysledny dojem z filmu zachranila az treti cast s hrdinou v pokrocilem veku v podani samotneho Kitana. Do te doby jsem kladne hodnotil leda prekvapivou prvni 3/4 hodinu, kdy by clovek stezi nabyl dojmu, ze sleduje prave jeho film, coz hodnotim jako tvurci zamer. Prostredni cast me za srdce nevzala vubec, tam bohuzel vinou scenare pribeh dost stal na miste a nebyl element, ktery by formu opakujicich se umeleckych pokusu a nasledne kritiky ucitele nejak ozivotnil. Az v treti casti se v nejvetsi mire projevil Kitanuv sverazny humor, signifikantni zpusob montaze s akci mimo ram a pro Kitana specificke druhoplanove emoce - tedy to, diky cemuz ho mame radi. Da se rici, ze timto pribeh konecne zacal byt s potrebou divacke spoluprace funkcni. Konec dobry, vsechno dobre, chce se rici, ale prece jen bych chtel jeste aspon jednou zazit Kitanuv novy film, ve kterem hrdina v jeho podani obcas vystekne do ztrestene debaty yakuzaku a pak mlcky bez mrknuti oka kverem rozprasi vsechno kolem.

    • 9.6.2010  15:11

    Dalsi ze silnych a nejednoznacnych pocinu J.J.Kolskeho. Romanticky film? Ani nahodou. Sledujeme dvoji vrcholne zoufalstvi. Prvni v podobe zraneneho muze, byvaleho zapasnika, jehoz zraneni si zpusobil padem ze strechy (kratky zaber na 8 mm kameru, o ktere bude jeste rec). Mnohem implicitneji a s pozadavkem divacke empatie je vykresleno zoufalstvi zeny Afonie, ktera ma zdanlive nejlepsi cast zivota za sebou a i pres svou stalou nemalou perspektivu je nucena neustale potlacovat sve prirozene pudy, castecne formou uniku k vasni nataceni rucni kamerou (pri trose pozornosti dokazou tyto zabery uzitecne vyplnit to nevyslovene). Pristup treti hlavni postavy, ruskeho vojaka (symbolicky rovnez zapasnik, odkryvajici tajemstvi sveho sportovniho vzoru, ale nakonec nachazejici tajemstvi jine), ji tuto tizivou situaci jenom dale komplikuje. Divakovi je ponechano na vyber, zda ve vyslednem dojmu uprednostni utrpeni muze anebo Afonie. Pokud jsem nahodou nekdy mival pocit, ze nevim kudy a kam, vsechno uz jsem prozil a nic lepsiho me neceka, postava Afonie (skvela Grazyna Blecka-Kolska, hrajici predevsim tvari) mi ukazala, jak takove pocity v realu vypadaji a mohl jsem se leda zastydet. Narativni linie je prodchnuta nekolika flashbacky (opet ne prilis explicitnimi, divak se musi zorientovat) a jednotlive dilci etapy a zlomy nenasilne rozdeleny vizualnimi pasazemi (opet skvela prace Kolskeho dvorniho kameramana Krzysztofa Ptaka) s podmanivou hudbou. Nevyslovnost dale Kolski podtrhuje zasazenim pribehu do casu a mista, kdy casove urceni zazni temer nenapadne (smrt Stalina) a k identifikaci mista prispiva trvala pritomnost ruskych vojaku, takze se muzeme domnivat, ze jde o uzemi tzv. Male Moskvy (viz stejnojmenny film Waldemara Krzystka, 2008), tedy vychodni casti Polska, kterou bylo v jiste dobe tezko oznacit za svrchovane uzemi (podrobnejsi historicky vyklad ponechavam stranou). Divacka spoluprace pri sledovani filmu je nutnosti, ale ten prozitek pak opravdu stoji za to. Bohuzel se obavam, jak tomu byva u polskych filmu zvykem, ze alespon do klubove distribuce se u nas tento snimek nikdy nedostane, o to jsem vdecnejsi, ze se mi ho podarilo sehnat.

    • 26.12.2012  12:55

    S brakfesťáckým dabingem hlasem Luďka Soboty a posunutím do roviny socialistického JZD dramatu neskutečná podívaná. Bez tohoto dabingu na hranici koukatelnosti a snesitelnosti.

    • 17.2.2012  17:11
    Amador (2010)
    **

    Tak jsem ten film pekne "vybarvil" jako paty hodnotici, nicmene jeho obsah me zase az tolik nepotesil. Jde o utahanou selanku, kde se vetsinu casu nic nedeje a nejde si film uzit ani po formalni strance. Nespasi ho ani zajimavy namet se socialnim podtextem, ani prekvapivy zaver, ktery bych vsak do kategorie scenaristickych zazraku taky neradil. Kde jsou casy Pondelku na slunci. Bude k videni na festivalu La Pelicula v nedeli 19.2.2012, posudte sami, ja jsem rad, ze tento film uz mam za sebou a nemusim se na nej hnat.

    • 30.11.2012  08:42
    Amen (2011)
    *

    Jakkoliv strucny komentar, tak prvni. Uz me moc nebavi filmy typu "vezmeme rucni kameru, kasleme na nejaka pravidla, neco z toho vznikne a budeme to prezentovat jako vrchol umeni". Zpocatku se na tyto veci dalo skocit, dneska uz je vse prokouknuto. Kim Ki-Duk uz je peknych par let z formy. Kez by vznikl dalsi film jako byl treba Adresat neznamy.

    • 6.9.2010  15:28

    Dobry film se vsim, co ma takova gangsterka obsahovat, ale do Kmotra daleko. A ten objektivni nonsens v zaveru o Richieho nasledujici kariere a jeho klientovi...

    • 6.4.2010  17:48

    Bylo by velmi sverazne tvrdit, ze se filmem mozna inspirovali bezdomovci potulujici se kolem Village behem Febiofestu, kteri celych 8 dnu poctive prohledavali kose a vybirali neposkozene pivni kelimky, za ktere od ekologickeho koutku na Music Festu inkasovali dve koruny za kus, avsak tento primer si nemohu odpustit:-)

    • 9.12.2009  09:08
    Antikrist (2009)
    ***

    Nejak zacinam mit pocit, ze temer vsichni reziseri, ktere mam rad a kteri letos natocili novy film, si bud vzali oddechovy cas (Almodovar, Haneke, Tykwer, Wenders), anebo se utopili ve svych vlastnich postupech (Park Chan-Wook, Angelopoulos a take Lars von Trier). Netvrdim, ze Antikrist je dilem akademismu, ale jiste znamky tohoto neduhu vykazuje. Jde o uvedomeni si vlastniho stylu a prip. kvalit vychazejicich z predeslych del a snaha takto za kazdou cenu zpracovat kazdy novy film. Nejak mi neni jasne, cim film chtel vlastne byt? 1) Hororem? K tomu mu chybi podstatny ze zanrovych znaku pragmaticka slozka - krome jednoho uleku jsem strach nepocitoval. 2) Duchovne-spiritualni parafraze na utrpeni Jezisovo? Nikterak povznesene snimek rozhodne nepusobi, do 2/3 stopaze jde o cistou racionalitu. A Jezis neukazoval penis, kdezto nastroj Willema Dafoa videla uz z jeho predeslych filmu temer cela planeta. 3) Freudovskym zobrazenim zeny mstici se manzelovi jakozto muzi za to, ze jeji dusevni stradani zpusobil jiny muz (syn svou smrti?) Snad, ale formu msty Freud popisuje uplne jinak a s fyzickou bolesti to nema nic spolecneho. 4) Film s jasnym ucelem sokovat diky nekterym vybranym scenam? Tak v tom pripade, co tam delaly ty tri vyse uvedene slozky? A drsnosti scen Trier rozhodne sve predchudce neprekonal. 5) Vyhuleny film slibujici vyhuleny zazitek? Sorry, ale nemel jsem skero.... Vsechny tyto prvky do jednoho filmu neslo nacpat tak, aby to nebilo do oci. Trier se proste za kazdou cenu snazi byt Trierem a drzet se sve povesti jako hovno kosile. Ke zminenemu akademismu nema tento pristup daleko. Myslim, ze vice by Trier sokoval a novou svezi davku proslulosti ziskal tim, ze by zcela zmenil styl anebo natocil uplne normalni film.

    • 23.11.2012  14:39
    Atomová katedrála (1984)
    odpad!

    Kromě toho, co už zde bylo řečeno, je třeba zajímavé sledovat vývoj hereckých postav Jiřího Krampola. Tento herec-neherec měl nejprve za sebou role všemožných drsňáků, posléze následovali straničtí funkcionáři (jak jsme svědky i v Atomové katedrále), poté se stylizoval do role komika, aby nakonec po revoluci v roce 1989 v důchodovém věku opět „zdobil“ plátna kin jako drsňák. Pokud jde o režiséra Jaroslava Balíka, až na výjimky jsou jeho filmy říznuty větší či menší dávkou tendenčnosti již od 60. let, vzpomeňme na „Reportáž psanou na oprátce“ z roku 1961, dílo, které vzniklo v předvečer obrovského boomu Československé nové vlny. Během období normalizace lze za jeho nejplodnější éru považovat 80. léta, kde ještě před „Atomovou katedrálou“ natočil v roce 1980 ohavně vykonstruovaný příběh s názvem Rytmus 1934, snímek, který byl dlouho nedostupný a nechtělo se do jeho uvedení ani největším otrlcům z CSFilmu. Atomovou katedrálou však překonal vše, co dosud zplodil a nezastínil jí ani svým dalším veledílem Experiment Eva. Soudruh Balík byl mj. také velkým kolektorem funkcí, což je prvek, který ho spojuje s dalším zvěřem Kachlíkem, neboť např. FAMU měla to „štěstí“, že postupně oba dva na několik let vedli její katedru režie.

    • 18.3.2015  15:11
    Babadook (2014)
    *

    Kvůli tomu spratkovi jsem to nedal déle než půl hodiny.

    • 30.4.2013  13:25
    Babovřesky (2013)
    odpad!

    Jana Synková forever!

    • 4.6.2013  12:48
    Bala (1976)
    odpad!

    Satjadzita Raje velmi ocenuji pro jeho rozsahlou hranou tvorbu, videl jsem temer vse. V tomto svem dokumentarnim excesu se snazi divakum priblizit pravdepodobne nejake mistni tradicni tance, titulky pro upresneni nebyly k dispozici. Nic proti kulturni osvete, ale abych se musel dlouhych 30 minut (behem zvykani kurete a la bazant doneseneho z Nemocnice Na Homolce) nepretrzite divat, jak nekolik zen s teckou na cele neustale simuluje neco mezi zachvatem padoucnice a ohanenim se po obtiznem hmyzu, to vse do hudby pripominajici souzvuk brzdeni rozjeteho vlaku, mlaceni retezem do ocelove skrine a meceni kozy kamerunske, aniz bych se cokoliv uzitecneho dovedel, to uz je i na me moc. Klidne me kvuli tomu nazvete neotesancem a xenofobem. Doporucuji hlavne zaverecnou 12-min. pasaz, ta je zcela epesni. Behem te zhorkne v hube i kure pripravene v restauraci s x michelinskymi hvezdami.

    • 8.11.2008  20:59

    Murrro to napsal presne, jen bych jeste doplnil, ze se po vsech strankach jedna o vybornou parafrazi na pribeh Ediho (Piotr Trzaskalski, 2002). Tento film je dalsim velmi dustojnym reprezentante, socialniho proudu v soucasnem polskem filmu.

    • 12.11.2013  13:10
    Beau travail (1999)
    *

    Ukázkový příklad, jak nemá vypadat tzv. artový film.

    • 25.10.2011  16:41
    Benátky (2010)
    ****

    Nemelo to tak velkou silu, jako napr. Pornografia nebo Afonia i pszczoly, ale jak jsme u Kolskeho zvykli, v kontextu celosvetove tvorby opet nadstandardni uroven, od zakladni myslenky po vysledne zpracovani. Udelat si Benatky ve vlastnim sklepe, proc ne.

    • 10.2.2011  08:41
    Biutiful (2010)
    *

    Chtel jsem puvodne napsat neco sveho a velmi nelichotiveho, ale po precteni zdejsich komentaru se plne podepisuji pod uzivatele seeker23.

    • 27.12.2010  18:03

    Ja tedy nevim, co kdo na teto nefunkcni slatanine videl, ja osobne tvrdim, ze tak dreveny film se dnes a denne nevidi a definitivne radi Matulu do toho njehorsiho, co kdy u nas na reziserske stolicce pusobilo.

    • 15.7.2006  01:05
    Blue Cha Cha (2005)
    *

    Nuda, zdlouhavost, zbytecne opakujici se motivy, prehnane a misty hystericke chovani hlavni hrdinky, debilni vyusteni v zaverecne scene. Tudiz zklamani se vsim vsudy. Velmi nevyrazny a snad dokonce i zbytecny film.

    • 6.3.2013  17:24
    Blíženci (2005)
    *****

    Nekdy zivot neni argentinska telenovela...

    • 12.6.2009  10:23
    Blíženci (1999)
    *

    Uz dlouho jsem nevidel nic tak odflaknuteho...

<< předchozí 1 2 3 4 5 10 14 18
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace