Mulosz

Mulosz

Miloš Máca

okres Praha
bordelpapá z trafiky

homepage

39 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
    • 17.9.2008  11:25
    REC (2007)
    *****

    Na tomto filmu je dulezite, ze zde byl dotazen k dokonalosti zpusob vypraveni pribehu prostrednictvim televizni reportaze jakozto ciste nefilmoveho media. Stejne jako Alain Resnais drive jako prvni zkoumal psychologii postav skrz fotografie (Hirosima, ma laska) anebo Krzysztof Zanussi sdeloval vnitrni pochody postav pomoci popularni vedy (Iluminace). To, jestli si nekdo behem filmu ci po nem sel vymenit pamperzy nebo nesel, je v tomto pripade az druhorade. Mimochodem, ja jsem sel.

    • 10.9.2008  09:40

    Priznam se, ze docela nechapu zdejsi horekovani nad nejnovejsim pocinem Davida Lynche. Nejen tento snimek, ale i temer vsechny dalsi (vyjimky potvrzujici pravidlo existuji) jsou z casti nepochopitelne, ale kdo ma s Lynchem jiz alespon zakladni divackou zkusenost, vi, ze neni dulezite ho pochopit, ale je dulezite ho prijmout - az se stydim, ze jsem nucen pouzit vetu s otresneho Hrebejkova Medvidka, ale nemohl jsem si pomoct. Az na delsi stopaz (i kdyz trihodinovy film jiz dlouhodobe neni zadnym extremem) se totiz Inland Empire nijak zvlast neodlisuje od Lynchovych predchozich filmu. Stejne jako v Lost Highway a Mulholland Drive je i zde obsazena schizofrenie postav a deni, tentokrat jedno uvnitr druheho, nikoliv paralelne vedle sebe. Stejne jako u techto dvou zminenych filmu je i zde ponechano na interpretaci divaka, aby si obe linie bud spojil v jednu anebo je ponechal jako samostatne a jednu s druhou nesouvisejici. Zadna explicitni vysvetleni Lynch nepredklada, nikdy tak necinil a ten, kdo k jeho filmum pristupuje s touhou odhalit podstatu kazdeho zaberu, vcelku pochopitelne odchazi frustrovan. Stejne jako v Modrem Sametu nebo Twin Peaks i zde nasleduje stylem totozna katarze. Stejne jako v Modrem sametu nebo Zbesilosti v srdci se i zde Lynch opira o hlavni zenskou predstavitelku Lauru Dern (krome ni bych urcite vyzdvihl Krzysztofa Majchrzaka, o tomto polskem demonovi jsem se jiz zminoval v komentari ke Kolskeho Pornografii). Stejne jako...... jen je potreba se poradne divat a uvedomit si, ze film natocil prave David Lynch a nikdo jiny. Nejen zminene znaky jsou totiz pro jeho tvorbu jiz davno signifikantni a tento styl zaroven vylucuje, aby se jednalo o vykradani sebe sameho. PS. Do nejgenialnejsiho Lost Highway prece jen neco chybi, proto jen 4 hvezdicky. Netusim, co ma byt to "neco". Ale Lynch by urcite ani nechtel, aby se to vedelo.

    • 10.9.2008  09:19

    Film sice souvisejici s predchozim Suicide Club, ale celkove naprosto jiny. Vysvetluje motivace clenu Sucide Clubu, ale nijak neodhaluje veskere souvislosti predchoziho filmu, nesetkavame se se stejnymi postavami. Oproti Sucide Clubu je vystaven vice dokumentarne, cemuz prispiva rucni kamera a nekolik diegetickych vypravecu v podobe samotnych hlavnich postav, ktere se divakovi sveruji se svymi vnitrnimi pocity a predznamenavaji sva dalsi jednani. A v tom prave alespon pro mne tkvi klicovy nedostatek celeho snimku. V prvni casti se sice vypravecka jevi jako vhodny zpusob explicitniho zprostredkovani svych pocitu, nicmene v dalsich fazich pusobi komentar jiz spise rusive a v zaveru myslim uz vubec nebylo nutne divakovi sdelovat totez, co muze videt pomoci obrazu. Osobne mi byla blizsi syrovost Sucide Clubu a chvile beze slov dukladne pridavaly na atmosfere, coz se zde nedeje az tak precizne, nebot temer neni okamziku, ve kterem nejsou slyset slova. Samozrejme by nebylo na miste zadat po autorovi, aby byl tento film zpracovan naprosto stejne jako predchozi, protoze tim by oba ztratily na osobitosti, avsak zde plati, ze nekdy i mene je vice. Tak ci tak pro me ale urcite Shion Sono zustava jednim z nespornych talentu soucasneho japonskeho filmu a je to pankac jako hrom, ktery si nic nezada s ostatnimi predstaviteli tohoto proudu (Tsukamoto, Toyoda, Miike, Hiroki). "Gratulujeme pane rezisere, klobouk dolu." (Marek Eben pri zaverecnem ceremonialu MFF KV 2005).

    • 5.9.2008  11:27
    Nebeské dny (1978)
    ****

    Formální stránka filmu úžasná, Brooke Adams jedna z nejkrásnějších žen, které jsem kdy viděl, avšak příběh na hranici kýče a obsadit do jakékoliv role Richarda Gerea se předem rovná uměleckému harakiri.

    • 4.9.2008  09:30

    Krome jiz zmineneho potesi zaverecny odkaz na Scorseseho Zuriciho byka.

    • 4.9.2008  09:23
    El Dorado (1988)
    ***

    Oproti Herzogove zpracovani musim jit o stupinek niz, Saurovo pojeti trpi prilisnou delkou a ohlasovaneho exlicitniho nasili jsem si taky moc neuzil. Ve snove pasazi na konci pribehu jsem si pripadal jako ve Faunove labyrintu (mysleno pejorativne). Herzogova verze mela charismatictejsiho hlavniho hrdinu a pusobivejsi spiritualni nadech. Nikdy bych netusil, ze dam Herzogovi prednost pred Saurou, nebot kvality druheho jmenovaneho jsou nesrovnatelne vyssi, ale ted se tak stalo.

    • 1.9.2008  12:58

    Pominu-li již mnohokrát zmíněnou výtvarnou stránku, uznávám, že ne každý si bude užívat dvouhodinové setkání s vypaseným, hlučným, neotesaným, panovačným a arogantním magorem, ale mně si tento cholerik, jehož hlavním smyslem života kromě žrádla je urazit co nejvíce lidí kolem sebe, nějak získal.

    • 31.8.2008  12:05
    Fando a Lis (1968)
    ***

    Absolutne nevim, o cem ten film byl, ale sila obrazu a hlavne zvukove stopy mi neumoznila ho nedokoukat. Inspirace Bunuelem je zde nejzretelnejsi, stylove velmi podobne Zlatemu veku anebo o tri roky drive natocenemu fragmentu Simon na pousti.

    • 29.8.2008  21:45
    Svatá hora (1973)
    ***

    Filmy Alejandra Jodorowského u nás zažívají v poslední době velkou renesanci. Po distribučním uvedení Krtka a Svaté hory na plátnech českých klubových kin byla k viděni retrospektiva jeho čtyř filmů na 34. LFŠ v Uherském Hradišti (kromě dvou zmíněných ještě Fando a Lis a Svatá krev), přičemž tyto filmy také nejsou u nás zas až tak nedostupné. Je všeobecně známo, že na jeho tvorbu musí být člověk připraven a být o ní alespoň trochu teoreticky informován, jinak její sledováni již po pár minutách prvního filmu vyvolá v divákovi trvalý odpor k tomuto autorovi. U mě osobně se takto nestalo, avšak až na téměř excelentního Krtka, jemuž absolutní hodnocení ubrala jen přílišná délka, nemohu říct, že se jedná o filmy, které bych s lidným svědomím doporučoval široké veřejnosti dále. Nicméně je zajímavé sledovat a zkoumat Jodorowského tvůrčí styl, který je pro jeho první tři celovečerní filmy až nápadně jednotný. Snad bude tedy následující desatero přínosem pro diváky, kteří se na jejich sledování teprve chystají, a naplní tak předpoklad, že kdo je připraven, není překvapen: 1) Absence děje v tradičním slova smyslu. Pokud celý příběh přece jen vykazuje tyto znaky anebo je roztříštěn do určitých fragmentárních sekvencí, má obojí neklasickou dramatickou strukturu, chybějí motivace, vyvrcholení, katarze. 2) Neočekávané a z části nelogické "dějové" zlomy. Během několika záběrů je Jodorowsky schopen přenést jádro dosud viděného do zcela odlišné dramatické roviny. 3) Surrealistické a snové prvky, které jsou obsaženy v téměř každé sekvenci. 4) Expozice v podobě komunikace s mladší generací. Ve Fando a Lis a Krtkovi sleduje divák explicitní dialog mezi hrdinou a dítětem, ve Svaté Hoře implicitní střet mezi hrdinou a masou pochodujících domorodců. 5) Hlavním motivem všech tří filmů je cesta. Ve Fando a Lis putují hrdinové na místo zvané Tar, v Krtkovi hlavní hrdina jen tak korzuje divokým západem a snaží se rozdávat spravedlnost, ve Svaté hoře se jedná o pouť na stejnojmenné místo spojenou s vizionářským viděním moderní společnosti. 6) Propracovaná vizuální stránka, použití vysoce kontrastních barev u černobílého Fando a Lis, široké spektrum u dalších dvou barevných filmů. Hloubka pole jako způsob kompozice mizanscény. 7) Kontrast mezi jednotlivými mizanscénami, jež se vyskytují v rámci jednoho filmu. 8) Pozoruhodná nediegetická zvuková stopa, téměř celé filmy provázejí ruchy, šumy, pískání, foukání větru. 9) Neklasický a nekontinuální střih. Velký celek střídá detail, osa bývá spíše orientační pomůckou než pevným střihovým pravidlem. 10) Již zmíněná divácká nevděčnost. Každou scény je potřeba nějakým způsobem interpretovat, což vyžaduje velkou diváckou aktivitu. Na Jodorowského filmy nelze jenom zírat a nechat se jimi manipulovat. Ke sledování je potřeba klid a dle potřeby filmu neuškodí, když si divák dá na chvíli pauzu. Osobně se tentokrát vůbec nedivím těm, kteří neskousli projekce na LFŠ, kdy byli nuceni Jodorowského filmy sledovat na jeden zátah v ne zrovna pohodlných podmínkách ve vydýchaném sále o teplotě blížíce se bodu varu, navíc ještě po někdy až hodinovém čekání z důvodu kapacity sálu.

    • 21.8.2008  09:01
    Náš vůdce (2008)
    *****

    Dennisi Gansele, to byl fakt narez, Ty fakt umis, opovaz se zase zacit tocit Holky to taky chtej a podobne veci. Jeste do tretice jednu takovou pumelici a padnu Ti k noham.

    • 4.8.2008  12:16

    Mimo již zmíněné mně dostala závěrečná narážka na Dekalog V. s Andrzejem Chyrou jakožto andělem.

    • 4.8.2008  12:16

    Napodruhé za 5, v jednoduchosti je krása.

    • 4.8.2008  12:06

    Přidávám se k udivení Woodyho, kterak je možné za toto dát i pět hvězdiček. Vše podstatné již Woody napsal, kromě toho, že jsem se u některých scén královsky sarkasticky bavil, mě jako právníka nadzvedl soudní proces a jeho formální vedení, to nemohl nikdo z tvůrců filmu nahlédnout do trestního řádu (vydaného v roce 1961 a platícího samozřejmě ve znění novel dodnes)? Člověku zůstavá rozum stát, co za tupost po všech stránkách se dá natočit. K uvedení filmové podoby díla se dlouho neměla ani bezedná studnice budovatelských a normalizačních filmů – kanál CSFilm. Zřejmě není divu, neboť jde o jednu z nejohavnějších zhůvěřilostí, která kdy u nás vznikla. Slovy Vladimíra Tichého v této hře a filmu „poprvé přišel československý autor s tématikou krizových let v rovině etického dramatu, které obnažilo morální defekty tížící dezorientovanou veřejnost. Ještě uprostřed kvasu doby reagoval na palčivý problém z nadčasového hlediska“. A aby aura tohoto díla byla dotažena k dokonalosti, nutno ještě uvést, že v roce 1978 získala československá kinematografie díky Traplově unikátu hlavní cenu Laceno d´Oro na XIX. mezinárodní přehlídce neorealistických (!!!) filmů v italském Avellinu.

    • 4.8.2008  12:04
    Gottwald (TV seriál) (1986)
    odpad!

    Hned prvnich 15 minut celeho serialu je takova naloz, ze se tesim, az to pustim studentum:-) Prvni republika vznikla jen pro bohace, T.G.Masaryk je senila, jeho syn Jan ozrala. Do toho zovialni Jiri Stepnicka a existencialni herectvi Ivana Vyskocila. Pomooooc!!!

    • 16.7.2008  10:30

    Kterak si postarsi Mexican se sklony k perverzite trosicku zamasturboval.

    • 7.5.2008  09:53

    Freud by měl radost:-)

    • 5.5.2008  08:05

    Pozapomenutý a nedoceněný Kurosawův skvost.

    • 23.4.2008  09:16
    Po svatbě (2006)
    *

    Zatim suverenne nejhorsi Bierova, kdy na vyssi uroven stavim i jeji kycovite romanticke komedie, ze kterych jde aspon vycist urcita mira nadsazky a zameru (nekdy vice a lepe - Jednou v zivote, nekdy mene a hura - Ten jediny). Po excelentnich Bratrich, kdy divak v ramci hodnoceni situace konfliktu prava a moralky bez dalsiho prijme i poradnou davku primeho utoku na city, tady o podobne hloubce nemuze byt ani rec. Podstata pribehu neni nijak originalni nebo inovativni. Pri prvnim naznaku zapletky je jasne, jak se veci maji, jake jsou vztahy mezi protagonisty a jak vse nakonec dopadne. Temer vsechny dialogy ci monolgy postav, vcetne vsech obradu, jsou jedno velke klise na nedelni odpoledne. Detailni zabery uslzenych oci postav se nejprve mohou jevit jako ucinny dramaticky prvek, jak divakovi naznacit, ze se zacina dit neco klicoveho, pozdeji se vsak diky jeho castemu pouzivani ucel stava prostredkem a funkcnost zdaleka neni naplnena. Plac a hystericke projevy jsou jednoduse vydiranim, jehoz jedinym efektem je, ze protagonistum divak nekolikrat za film na dalku vzkaze "drz uz hubu!" Kladem snimku je urcite charismaticky Mads Mikkelsen a sympaticti dalsi herci, kteri se vsak tentokrat stali pacienty poskozenymi medicinou, kterou jim pani reziserka naordinovala. Susanne Bier nijak nezatracuji, protoze sve kvality a osobitnost jiz bezesporu prokazala a jeji rukopis a odkazy na sve predesle pociny jsou v kazdem novem filmu znat, do budoucna by se vsak mela vyvarovat neceho podobneho, co predvedla nyni.

    • 23.4.2008  08:49
    Jiná láska (2006)
    ****

    Dlouho jsem vahal mezi ctyrmi a peti. Sirovy styl soucasnych rumunskych filmu nemusi nutne vyhovovat kazdemu, nicmene pro me osobne toto byl zatim nejlepsi film, jaky byl dosud na Dnech evropskeho filmu 2008 k videni. Kdyz nepocitam Armin ci California Dreaming, se kterymi jsem uz seznamen a ktere mohu take vrele doporucit.

    • 22.4.2008  14:40

    Velmi koukatelná variace na sen o velkém americkém úspěchu, kterou nad průměrné snímky tohoto typu povyšuje skvělý Will Smith, na kterého musím po zhlédnutí tohoto snímku změnit názor. Konkurence mezi herci v roce 2006 byla opravdu silná (Whitaker-Di Caprio-Smith).

    • 17.4.2008  09:37

    Zvlášté závěřečná scéna natočena na jeden dlouhý záběr a podtrhující spirituální modus filmu je nezapomenutelná. Jinak vše další podstatné již zde bylo řečeno.

    • 16.4.2008  12:29

    Příjemný a uvěřitelně lidský film s velmi charismatickou hlavní představitelkou a dalšími sympatickými herci. Možnosti bezproblémové komunikace muslimského a židovského světa jsou naznačeny velmi implicitně a neskouzávají k laciným a vykonstruovaným poselstvím. Snímek rovněž nepřekypuje prvoplánovitými emocemi, což však neznamená, že v něm nejsou obsaženy. Jen si je musí divák v určitých okamžicích aktivně vytáhnout a patřičně si je interpretovat. Ke kladům určitě patří jak diegetická, tak nediegetická hudba a vzhledem k pomalejšímu tempu filmu také rozumně zvolená stopáž. Ideálním hodnocením by byly 4 a půl hvězdičky, vzhledem k tomu, že tato možnost zde není, budu i přes to všechno s absolutním hodnocením ihned po zhlédnutí filmu opatrný, připouštím však, že se nemusí jednat o konečný verdikt.... S odstupem času jednoznačně za 5*, stále to ve mně doznívá...

    • 15.4.2008  17:13
    XX. století (1976)
    ****

    Hodnocení po první části...

    • 9.4.2008  11:11

    Konečně oprávněný vítěz soutěže Karlovarského festivalu. Zkombinujte western, detektivku a Vláčila a vyjde Vám tento neskutečně zajímavý snímek.

    • 25.3.2008  17:52
    Rekonstrukce (1968)
    ***

    Tři hvězdičky dávám za ten nápad, jinak je českému divákovi novovlné zobrazení lidské nátury obyčejného člověka pochopitelně bližší "počesku" než "porumunsku".

    • 23.3.2008  21:32
    BrainStorm (TV film) (2008)
    *****

    Po všech stránkách smekám. Takový švih kdyby aspoň z poloviny měly současné české filmy. Celé je to jedna velká katarze a to nemluvím jen o samotném filmovém textu. Strach, Epstein, Trojan a Brzobohatý na plátno! Přesně v tomto složení, bez Vejdělků a jemu podobných! PS. I po druhém zhlédnutí vynikající.

    • 19.3.2008  09:20
    Neúplatní (1987)
    *****

    Toto mělo neskutečnou sílu. Film je propracován po všech stránkách, odkazuji na veškerá superlativa, která zde padla. A to nemluvím o velmi chytré scéně na nádražních schodech, která se pomalu zařazuje do učebnic. Přílišná sentimentalita mi v tu chvíli nebyla na obtíž, neboť se zručnou režií, jejíž je vždy spoluautorem E.Morriccone, jestliže se na filmu hudebně podílí (nazývat to "hudebním doprovodem" by nebylo na místě), si nechám líbit vše. A to jsem si zpočátku myslel, že není nic horšího než sentimentální fízl se smyslem pro rodinu v podání Kevina Costnera dabovaného Alfrédem Strejčkem (nebo kdo se tohoto partu v novácké produkci zhostil).

    • 11.3.2008  17:53

    Mám problém nejen s tímto filmem, ale i s celou filmografií Johna Forda. Tento autor dokáže na jedné straně natočit vynikající filmy (Přepadení, Hrozny hněvu, Stopaři) a na druhou straně snímky velmi průměrné (Bubny víří, Bylo jednou zelené údolí, Kavaléristé). V tomto filmu jako by tuto nejednoznačnost skloubil dohromady na jednou poli, kdy se silné scény střídají naprosto příšerné, které připomínají výjevy z Rudé záře nad Kladnem nebo Výstrahy. To vše zakrývá Fordovy vyprávěčské schopnosti, sentimentalitu a poselství celého filmu.

    • 6.3.2008  14:49

    Charismatický Gary Cooper, mimořádně nesympatický jeho nejmenší syn (věřím, že v evropském filmu by mu nějaká ta facka přiletěla, nicméně v americké produkci by toto určitě neprošlo), děj, který se dá shrnout jednou větou, minimum akcí a pomalejší tempo snesitelné díky oku lahodící mizanscéně. V těchto pěti bodech by se dala shrnout charakteristika tohoto snímku, který byl dosud nejslabší, který jsem od W.Wylera viděl.

    • 6.3.2008  08:31
    Velká země (1958)
    ****

    Scéna, ve které se do sebe po ránu pustí Peck s Hestonem obsahuje chyby (střídavá přítomnost a absence krav v pozadí, měsíc prosvítající nad Hestonem, i když se scéna odehrává ráno, špatná světelná jednota). Patricii nechá scénárista zmizet ze scény, jako by vůbec dále nebyla, což je možná vzhledem k její roli v příběhu škoda. Až na tyto dvě výtky, které ubírají jednu hvězdičku, je to jinak špička v rámci svého žánru.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace