Mulosz

Az do tohoto vikendu mi tato inscenace zustavala utajena, vcera jsem ji dokoukal. Jako pravnik mam velmi rad soudni dramata ci sceny ze soudu, a jde-li navic o ceske dilo, velmi rad prubeh sporu sleduju i po te profesni strance. Trestni rad se totiz v nekterych smerech za ta leta prilis nezmenil. Musim konstatovat, ze u tohoto dila jsem se po delsi dobe nedrzel za hlavu. Nejake chyby tam sice byly, ale spise je vnimam jako nutny ustupek pro stravitelnost filmu laickym divakem, nikoliv jako totalni selhani odborneho poradce (ze spani me po teto strance uz nejaky cas budi 6. dil Sanitky 2). Samozrejme najdeme i par reci o socialisticke moralce, ale to je vzhledem k roku vzniku jen dalsi nutne zlo, ktere nastesti nepusobi ani rusive, ani podprahove. Scenar je napsan se skvelou lehkosti, zahrano je to na jednicku (dokonce vcetne Bydzovske) a hlavne - SPOILER: rozsudek odpovida pravni realite, jakkoliv bylo mozne pohnutky profesora lidsky chapat, na zprosteni obzaloby to nebylo - KONEC SPOILERU. V pravu je jen minimum moralky, to neni vycpela klasikova moudrost, ale tvrda pravda.

WTF?

Poté, co jsem v Karlových Varech na novinářské projekci trpěl u kýčovitého Omaru, filmu bez jediné sympatické a racionální postavy, jsem doufal, že předchozí film Abu-Assada bude přece jen trochu jiný a lepší, už jen s ohledem na jeho pověst, festivalové úspěchy a nominaci na Oscara. A ono ejhle - úplně naopak, po všech stránkách horší, byl to ještě větší bič na mou trpělivost, a to nemluvím o dosti propagandistických sklonech, které jsou prezentovány ve snaze zakrýt je údajným lidským příběhem. Já jen opětovně žasnu, za co se v Americe nominuje na Oscara nebo v Evropě zařazuje do soutěže áčkového festivalu.

Netušil jsem, že se tady dá hodnotit a komentovat také regulérní pórek. Tak tedy, tenhle je můj oblíbený:-)

Doporučil bych autorce pár věcí: Než začne točit film na toto téma, ať se podívá na geniální Hrací skřínku Costy-Gavrase, aby viděla, jak se to dělá, a případně i vyhodnotila, že už nikdo nikdy lepší film s touto dějovou linkou natočit nemůže a vykašlala se na to. Pokud ji to i přesto nedá, ať do role bývalého dozorce v nacistickém lágru neobsazuje dědka, kterému to kouká z očí a navzdory presskitu k filmu nemá šanci vzbudit žádné sympatie (dobrosrdečný člověk? - cement, který když už dal dohromady souvislou větu, bylo to něco v tom smyslu, jak své minulosti nijak nelituje). Co se týče hlavní hrdinky, o neschopnosti identifikace platí totéž. Dále ať se svou diagnózou zvanou "žena-režisérka" nesnaží zásadní téma "ozvláštnit" naprosto mimózní odnoží milostných pletek hrdinky s izraelským mladíkem. Proč to tam vůbec bylo, jakou to plnilo funkci? Že by oslí můstek mezi minulostí dědka-bachaře a obětí-židů a současností bachařovy vnučky a žida? WTF, co to je za demenci? A i pokud už by autorce ani toto nedalo, ať netočí soulož páru oblečeného v ošoupaných kožených bundách na linoleové podlaze. A zásadní věc na konec - ať to do prdele vůbec má nějaký příběh a téměř 2 třetiny filmu autorka nezakrývá naprostou neschopnost cokoliv smysluplného sdělit bloumáním po ulicích, sladkou hudbou a 20minutovým koncem, kde se neděje už vůbec nic. Z té nebetyčné drzosti zkoušet se vyrovnat již zmíněné Hrací skřínce, spojené s nedostatkem sebereflexe své vlastní (ne)schopnosti a hlouposti, jsem se po včerejší projekci v Lucerně ještě nevyspal. Ještě, že po filmu nenásledovala diskuze s režisérkou, musel bych se velmi držet, abych se jí nezeptal, proč se ještě nezastřelila. Což je mé poslední z řady na začátku zmíněných doporučení.

Společenskou nonkonformitou tématiky jde o takové německé Poklosie, s tím rozdílem, že zde jde jen o reprodukci toho, co způsobilo skandál už v 60. letech. Nebyla to pro "uvědomělého" diváka taková rána do palice jako Paśikowského film, kde se dogmata bořila bez přípravy, ale to nic nemění na faktu, že film je natočen skvěle. Jedním velkým plus také je, že už poměrně dlouhou dobu jsem neviděl projekci z 35 mm, takže pochvala pro autorku i za volbu materiálu.

Sledovani tohoto typu filmu pro me zacina byt ztratou casu, Nikdo nezpochybnuje, ze Douglas zahral hlavni roli skvele, ale ten kalkul typu "dejte mu Oscara" je tam vice nez zrejmy. O nicem jinem ten film totiz jinak nebyl. Uz ted, ani ne 24 hodin po zhlednuti, mam ten snimek tezce u prdele, nehledejte v tom dvojsmysl.

Strasne spatne se mi chape, jak muze ten samy autor po skvele Knize velkych prani zacit tocit serii naprosto nevtipnych, nezahranych, ukricenych a debilnich "komedialnich" filmu, u kterych se bez nasledku na zdravi neda vydrzet dele nez pul hodiny a ktere nemaji nic spolecneho s proudem zamerne kycovitosti v polskem filmu (viz me nektere precdchozi komentare, naposledy vcera u filmu Jeste jednou). Jmenu Slawomir Krynski se az na prvni jmenovany snimek v jinak skvelem polskem filmu urcite obloukem vyhybejte.

Jeden z nejlepsich prispevku do proudu zamerne kycovitosti v polskem filmu, ktery jsem za posledni dobu videl. V tom filmu je vsechno taaak blbe, neskutecne, mimo jakykoliv skutecny milostny zivot a realitu, ale pritom tak dynamicke, dojemne a neuveritelne zakoncene, ze jakozto fanousek tohoto proudu, ktery tyto filmy nebere ani trochu vazne, nemohu hodnotit jinak nez absolutoriem. Je mi jasne, ze hodnoceni hereckych vykonu neni u tohoto typu filmu moc podstatne, ale charisma Jana Frycze i zde udelalo sve.

Vsechny 3 hvezdicky patri skvele Paprice Steen, ktera dela z tohoto podprumerneho filmu alespon trochu slusnou podivanou. Naprosto zaslouzena cena na MFF KV. Jen si dovolim malou rypavou poznamku, ze kazda role alkoholika je stavena tak, aby v ni predstavitel zazaril, anebo se totalne znemoznil. Jinak snad vesekere dosavadni filmy o alkoholu, ktere jsem videl (a nebylo jich malo), byly lepsi nez tento.