Creony

"Sing to me of the man, Muse, the man of twists and turns driven time and again off course, once he had plundered the hallowed heights of Troy." Ralph Fiennes nádherně předčítal Homéra, pro mě jedna z nejkrásnějších a nejsmutnějších částí. Celkově opět úchvatné Daldryho dílo, po kterém nemůžete v noci spát a musíte nad ním stále přemýšlet. Vše podtrhuje úžasná hudba. Více než dvacetiletý vnitřní boj se sebou samým, o pochopení činů druhých, o pochopení činů vlastních, máme právo na to odpustit neodpustitelné? A pokud ano, dokážeme to odpustit sami sobě? Je vždy správné udělat to, co je správné, co se očekává? Odpověď neexistuje. Výčitky zůstanou navždy. A časem se se sebou smíříme, se vším, a najdeme klidu. You've grown up, kid 90%

Miluju tenhle film. Stephen Daldry nám nenásilným způsobem vykreslil drsný svět průmyslové oblasti plný drsných chlapů, předsudků, touhy, lásky, soudržnosti rodiny a vítězství. Billy Elliot je o víře v samu sebe i v lidi mi blízké, o pochopení, o překonání nemožného, o naději v lepší zítřky. Nic jiného totiž není podstatné.