Kozlowski8

Pozoruhodný a hlavně velmi zvláštní výtvor, kombinující depresivní a velmi brutální okamžiky s komickými. Film, který v sobě nese jakési poselství, že víra dokáže člověka přenést přes všechny životní nástrahy a útrapy a naopak její ztráta může mít fatální následky. Režisér zde tyto stavy demonstruje záměrně velice silně až absurdně a nerealisticky. Film na mne zapůsobil takovým způsobem, že jsem vnitřně rozpolcen v úvahách o jeho zhodnocení. Je to hloupost a fantasmagorie, nebo ve své nesmírně nadsazené demonstraci dobra a zla prostřednictvím jobových zvěstí a až brutálních absurdit geniální dílo? Vzhledem k tomu, že film jsem viděl před několika dny a myšlenky k němu plynou neustále, přikláním se spíše k tomu geniálnímu dílu. Zvláště, když k té výtečně zpracované myšlence připočtu výborně (rovněž absurdně) napsané všechny postavičky a skvěle zahranou postavu nácka Adama.

Snímek Jamese Graye na mne působí jako plácání se mezi artově laděným, pomalým, vizuálně poměrně vytříbeným počinem a rádoby poutavým, několika akčnějšími scénami proloženým příběhem, avšak příběh, kromě toho, že je v mnoha scénách naivní a iracionální, je plochý a nezáživný - včetně závěru, ze kterého se dalo (mělo) vytěžit mnohem víc. Brad Pitt - na to, že téměř nevypadne ze záběru - nemá až tak moc co hrát a to nemluvě o Tommy Lee Jonesovi či Donaldu Sutherlandovi. Zklamání. 45 %.

Ponuré psychologické drama o soužití dvou lidí zcela odlišného postavení, kultury, jazyka...Jediné, co mají společné, je vnitřní trauma, které je zevnitř užírá. Oba jsou to psychicky zlomení jedinci, kteří prožili nedávno skončenou válku na opačných stranách. On - Čech - v bojích západní fronty, ona - Němka - dcera vysoce postaveného fašistického zločince. František Vláčil natočil film výpravně minimalisticky a bez obsáhlejších dialogových pasáží. O to zásadnější význam zastává role herců, jejich výraz, mimika...- a atmosféra. Režisér a "jeho" herci odvedli skvělou práci a připravil divákům opravdový zážitek. 80%.

Snímek o legendárním nizozemském admirálovi, který se proslavil v námořních bitvách proti Anglii a Francii v 17. století. Originální dílo s neobehraným tématem a vcelku působivě natočenými bojovými scénami námořních bitev. Celkově to ale působí dost roztěkaně, uspěchaně, bez šťávy a hlavně bez atmosféry. Ani v hereckých představeních jsem neviděl nikoho, kdo by vynikal. Frank Lammers mi do titulní role úplně nepasoval a Rutger Hauer, ten jakoby ve filmu ani nebyl. Slabý průměr. 50 %.

Právník Mick se po vážné nehodě a následné odvykačce závislosti na lécích vrací do práce a přebírá veškeré případy po zavražděném kolegovi... Zajímavý a netuctový seriál o netuctovém advokátovi v podání výborného, charismatického a sympatického Manuela Garcii-Rulfa. Stopáž se asi dala trochu zredukovat, ale užil jsem si to a těším se na druhou sérii. 75 %.

Druhá série se nese ve stejném duchu jako ta první, je stejně poutavá, zábavná a Manuel Garcia-Rulfo je opět skvělý. 80 %.

Z Newyorské galerie je ukraden obraz v hodnotě 100 milionů dolarů. Vyšetřování se kromě detektivů účastní také pracovnice pojišťovny, která se snaží dostat pod kůži hlavnímu podezřelému, finančnímu magnátovi Thomasi Crownovi... Chválím režiséra za dobře vykonanou práci, kameramana za totéž a úplně nejvíc Billa Contiho za úžasnou hudbu. Pochvalu vlastně zaslouží i scénář za dobře vystavěný příběh. Mám ale velký problém z postavou pojišťovačky, která na mne působila absolutně nepravdivě a nereálně. Ženská z pojišťovny, která v podstatě vezme vyšetřování do vlastních rukou a detektivové působí vedle ní jako ušlápnutí školáčci, to fakt neberu. Ke všemu Rene Russo je pro mne vším možným, jenom ne sexuálně přítažlivou svůdnicí a sebevědomou mrchou, jakou zde představuje a nechápu vkus fešáka (a k tomu superbohatého) Crowna. Tato ženská role dosti výrazně ovlivnila můj názor na film. Přesto ho pavažuji za nadprůměrný a dávám těsné 4*. 70%.

Další zajímavě zpracovaný příběh podle knižní předlohy od Agathy Christie, který má atmosféru, napětí, výtečně napsané postavy a skvělé britské herce v jejich úlohách. Britové prostě tento styl vyprávění ovládají. 75 %.

Ben Logan je bývalý agent CIA. Nyní pracuje v nadnárodní společnosti a jednoho dne po příchodu do firmy najde pouze prázdné holé zdi. A nejen to - prázdná je i jeho identita. Ben se totiž stal jednou z obětí mezinárodního spiknutí a životy jeho a jeho dcery jsou ve vážném ohrožení... Velice dobře a svižně natočený snímek s charismatickým a přesvědčivým Aaronem Eckhartem. Velmi se nabízí srovnávat film se žánrově podobnými, jako jsou 96hodin či "bourneovská" trilogie, což zde mnoho lidí činí a na základě tohoto srovnávání dávají Agentu na útěku nízké hodnocení, které si nezaslouží. Výše zmíněné snímky jsou úplná špička mezi akčňáky a srovnávat s nimi je těžké a trošku nefér. Tento film mne však velmi uspokojil, bavil jsem se a nebýt trochu zbytečně komplikovaného děje, hodnotil bych ještě výše. 65%.

Poláci opět dokazují, jak skvělé filmy točí, nebo se na nich velkou měrou podílejí. Povětšinou smutný příběh z depresivního, studeného prostředí kláštera - řeší jednak doznívající hrůzy nedávno skončené 2. světové války a jednak hloupá a nesmyslná církevní pravidla a zásady a vnitřní boj jeptišek kláštera se svým (ne)přesvědčením. (Dvacet čtyři hodin denně pochybujete o svém přesvědčení a jednu minutu oddaně sloužíte bohu - tak nějak to ve filmu zaznělo z úst jedné ze sester). Výborná atmosféra snímku a skvělá, sympatická Lou de Laage v hlavní roli. Krásný filmový zážitek. 80%.