Recenze (69)
Z Lark Rise do Candlefordu (2008) (seriál)
Užila jsem si dobový jazyk. Také spoustu silných a propracovaných postav. Zobrazení "obyčejných" věcí jako je sousedská soudružnost (nebo naopak rivalita v duchu známého vtipu - Bůh se ptá vesničana, co si přeje. "Kozu." Bůh se ptá jeho souseda: "A co si přeješ ty?" "Aby mu ta koza chcípla!").
Město žen (2009) (seriál)
Dějová osnova každého dílu vypadá zhruba následovně: Přátele se sejdou u Jules na skleničku vína, nejspíš si secvičí nějakou scénku, poplácají se po ramenou a ujistí se, jak se mají všichni rádi. Travis jim k tomu zahraje na kytaru. Postavy neustále řeší ty stejné problémy a všechno je tak ... nádherně schématické a předvídatelné! Už úvodní scéna je pecka - Jules, samozřejmě s tělem modelky, vzdychá nad svou stárnoucí schránkou.
Já, truchlivý Bůh (1969)
V úvodu filmu zazní nepřekonatelná báje o vzniku Brna. Film jako hořké kapky proti kašli, která mi máma cpala do krku nacákané na kostce cukru.
S Molièrem na kole (2013)
Film nabízí několik interpretací jednání postav. Divák je zmaten, není mu servírováno v dietní černobílé. Jaké zpestření! Další roviny vnímání filmového díla by jistě nabídla četba Misantropa.
Velká nádhera (2013)
Jako si zalistovat obrázkovým časopisem. Stejně příjemné a stejné nic, když dolistujete poslední lesklou stranu.
Bio Ráj (1988)
Mimořádný dětský herecký výkon.
Něžné kuře (1978)
Klasická kriminální rovina příjemně kontrastuje se super-high tech kriminálkami, které na nás televize chrlí teď. Případ řeší svérázná komisařka, nikoli super vědkyně. Děj se odehrává v lákavých francouzských exteriérech, nikoliv v laboratoři u počítače. Po shlédnutí dostanete chuť se najíst ve francouzském bistru a oprášit francouzštinu. Myslím ale, že českému divákovi trochu uniká kontext studentských bouří a občanských nepokojů, ze kterého pramení prvotní profesorův odmítavý postoj.
Mrs. Brown's Boys (2011) (seriál)
Na rozdíl od většiny komediálních seriálů Mrs. Brown´s boys nepřehlíží témata jako domácí násilí nebo nemohoucnost ve stáří. Příjemně lidské a pořádná legrace!
Muži v naději (2011)
Oddychový film: snaha o vtip vyznívá obvykle křečovitě, ruší product placement a tam, kde měly být emoce, jsou prázdná velká gesta. Smířlivé klouzání po povrchu, které nikdy nehladí proti srsti. Otázka, zda (ne)podvádět nebude položena, protože to stejně dělají všichni.