zoze

Kevin Smith si nebere žádné servítky, bez ostychu nasazuje vražedné tempo a ještě vražednější dialogy. Jednoduchá přesto originální myšlenka, která se zas tak často ve filmech nevidí. Ale abych jen nechválil... Vyskytlo se zde několik scén, u kterých jsem si říkal, že už je to tak trochu přes čáru jako například reakce Alyssy když se Holden vyslovil. Naštěstí na kvalitě filmu moc neubraly.

Na první pohled je tento film pouhé točení se v kruhu. Prezident se svojí skupinou „věrných“ stále cestují od domu k domu, kde diskutují s místními, zpívají a pijí a druhý den odejdou zase k dalšímu domu. Moc mi nedochází ani význam výjevů, které se ve filmu objevily. Přesto byly situace, u kterých jsem se pozastavil, jako například věšení obrazu při příjezdu prezidenta k prvnímu hostu, či kam se ve filmu poděly všechny matky a byl prezident opravdu obklopen svými věrnými, či spíše svými „vězniteli“. Takové otázky pro mě zvyšují kvalitu filmu a nevidím tedy film jako bezcílné putování po Gruzii.

Povedené béčko zabalené do norkového kožichu, které je po celou dobu hnáno daleko za hranice poživatelné absurdity. Překvapivě to není hloupé ale naopak místy velice trefné, dokonce i technicky je to provedené velice pěkně ale bohužel to nestačí k tomu abych o filmu přemýšlel jinak než jako o pohodové jednohubce, ke které se jistojistě nikdy nevrátím.

Tentokrát si Kevin Smith střílel sám ze sebe. Film přeplnil velkým počtem odkazů a trochu ubral na klasických, dlouhých dialozích, které mi zde trochu chyběly. I tak se zde sešlo spousty herců z předchozích 4 filmů a to určitě každého Smithovo fanouška potěší. Ale zajímalo by mě, jak přemluvil Marka Hamilla do takové role.

Film o ženě, co by se raději rozdala mužům, kteří s ní zachází co by s kusem hadru, než by sdílela lóže se svým milujícím manželem. Severine si po každém odpracovaném dni v bordelu prohlubuje důvěru a lásku ke svému milému a taky nejspíš i vědomost toho že je pěkná mrcha. Zřejmě mi chybí, jak se říká, ten jemnocit abych ji neodsuzoval a místo toho viděl její vnitřní utrpení, které by mě mělo přivést k lítosti. Catherine Deneuve je ve filmu krásná, křehká a vypočítavá mrcha, které by jste ze vší lásky nejraději dali pár facek.

Po tak dlouhé době jsem opět narazil na seriál, který mi totálně vyrazil dech ihned prvním dílem. Nedokázal jsem se odpoutat a první sérii jsem zkouknul, jak by řekli čtenáři, jedním dechem. Mickey ( Gillian Jacobs) je totální rebelka, která mě svým chováním a zjevem neuvěřitelně rajcuje a naopak Gus (Paul Rust), který v seriálu vypadá jako potomek Seana Penna a Woodyho Allena, mi hýbe žlučí. Prostě dvojice, kterou jednu vteřinu milujete a druhou nenávidíte. K tomu ten typicky falešně nadšený kalifornský život (znám jen z TV), prostě paráda. Jak se série blížila ke svému závěru, tak gradovala moje roztouženost po šťastném konci, o kterém jsem téměř do poslední minuty neměl páru, zda přijde. Nyní je čas se před druhou sérii nadechnout a zklidnit své nadšení do roviny znuděného diváka. Ach jaká to skvostnost!

Při sledování toho filmu na vás čiší taková milá poetika, až to dojme. Vždy jsem měl rád filmy o natáčení filmů a Brigsby Bear není výjimkou. Hlavní postava James se dostal do nepříjemné situace, se kterou by se zřejmě těžce vyrovnával každý. Sám se rozhodne tuto životní kapitolu uzavřít po svém. Natočením filmu co by vrchol seriálu, ve kterém dá se říct, celý život vyrůstal. Originální příběh, který je krásně vyprávěn, nenudí ba naopak.

Mexičan není zas až tak špatný, nemusel by mít tedy dvou hodinovou stopáž. Dle popisu by to mělo být akční-romantická-krimi-komedie. Na všechny tyto žánry se film snaží hrát ale bohužel se to tam nějak tak tříská, že nakonec žádný z těchto žánrů pořádně nefunguje. Brad Pitt hraje takového ňoumu a hraje ho docela povedeně a podle mě ta jeho postava film tak trochu zachraňuje. No což, dokáži si představit hůř strávené dvě hodiny, něž koukáním na Mexičana…

Co si z tohohle filmu vzít? Asi jediné… Když Phoenix hraje magora, dokážete se na to koukat i dvě a půl hodiny i když vše ostatní je totální blábol. A že toho magora hraje opravdu bravurně. Film se opravdu táhne a jeho stopáž je pocitově ještě 5krát delší. Chvílemi jsem opravdu nechápal, co chce básník říct a často si kladl otázku PROČ PROBOHA PROČ?! Celkově jeden až dva koukatelné herecké výkony, občas zajímavá kamera. Podrženo, sečteno… 60% ať nežeru.

Nedovedu si představit jak pracné muselo být natáčení “neviditelnosti“. Ani po tak dlouhé době film neztratil na své kráse. I přesto, že jsem téměř po celý film byl příjemně hororově napjatý, chvílemi jsem se i s chutí zasmál. Kam se na tyhle staré horory hrabou dnešní „lekačky“.