Dr. Wolfenstein

Dr. Wolfenstein

Česko

14 bodů

Moje oblíbené filmy

  • poster

    Noční můra v Elm Street (1984)

    "Nine, ten... never sleep again." A že jsem potom pěkných pár nocí opravdu jen tak oči nezamhouřil. Freddy Krueger se značně podílel na mém dětství a byl mi věrným průvodcem a uvaděčem do hororového světa, abych se skrze jeho noční můry postupně dostal i k jeho ostatním filmovým souputníkům. První díl Noční můry v Elm Street je snad moje nejstarší srdcovka, která mě rozhodně nikdy nezačne nudit a i po letech se k ní stále rád vracím. Cravenův opus magnum je dokonalým skloubením temného, děsivého příběhu s černým humorem a to způsobem, že jsou si obě složky naprosto rovnocené a ani jedna nezastiňuje tu druhou, což se o žádném z nálednujích pokračování říct nedá. Robert Englund ztvárnil usmaženého (a později navíc i přehnaně užvaněného) kotelníka opravdu s gustem a Freddy si právem vysloužil čestné místo mezi vraždící smetánkou. Stejné uznání si zaslouží i hlavní hrdinka Nancy Thompson v podání Heather Langenkamp. Za ty roky co se nesmrtelní maniaci snaží vyhladit teenagery se nám rovněž představila celá řada final-girls, ale jen málo z nich bylo natolik výrazných, aby byly hodné zapamatování stejně jako hlavní záporáci. Pro mě jsou Nancy Thompson společně s Kirsty Cotton (Ashley Laurence ) z Hellraisera dvě nejvýraznější hrdinky, které kdy čelili celé té hordě vraždících bastardů. A samozřejmě je tu skvostná hudba Charlese Bernsteina bez níž by rovněž Noční můra nebyla tím čím je dnes.

  • poster

    Drákula (1992)

    Legenda dovedená k naprosté dokonalosti. Nemám ani v nejmenším co bych vytkl. Z každé minuty filmu sálá neuvěřilné energie obalená černočernou temnotou. Nejlepší kombinace hrůzy a romantiky.

  • poster

    Hellraiser III: Peklo na Zemi (1992)

    Tohle byl první Hellraiser, kterého jsem viděl. Bylo to někdy v době, kdy mi bylo kolem dvanácti a spokojeně jsem koukával na Noční můry v Elm Street. Ale ten obal, který jsem často vídal ve videopůjčovně, na němž se šklebila ta ohřebíkovaná hlava, mě hrozně lákal. Jednoho krásného dne jsem si ho přinesl domů a s vědomím, že se bude jednat o zhruba stejnou kategorii, jako v případě Freddyho dobrodružství, jsem si ho pustil. A byl to pro mě neskutečný šok!!! Už úvodní scéna ve špitálu ve mě vyvolala dojem, že svět, v němž vladnou cenobité, jsem poněkud podcenil. No tohle trochu zkrátím. Zkrátka z toho byl šok, hrůza, několik probdělých nocí a Rubikova kostka, kterou jsem v té době uměl posládat, skončila na nějaký čas zavřená v šuplíku, místo toho, abych ji pyšně vystavoval. Co kdyby náhodou. Hellraisera jsem vrátil, ale po několika letech a po dlouhém shánění, když se z vidopůjčovny vytratíl kdoví kam, jsem měl opět možnost svoji tehdejší noční můru přehodnotit s vetšími zkušenostmi s brutálnějšími filmy a hlavně s dospělejším nadhledem. Pořád mi přišel úžasný jako tehdy, jen pravda té hrůzy bylo poměrně méně. Jediný nedostatek v tomto mistrovském díle vidím v nových cenobitech, kteří působí komičtěji, než bych považoval za vhodné. To se dá ale oželet. Moc se tu neohřejí a scénám vévodí ten nejdůležitější – Pinhead, moje nejoblíběnější hororová postava. Příběhu nemám co vytknout. Je dobře vymyšlený, strašidelný a dává dostatek místa i pro černý humor. I když tvrdím, že tento díl mám nejraději, přesto se musím přiznat, že za nejlepší díl série považuju samozřejmě jedničku, kterou jsem viděl o hodně později. Jenomže nostalgie je mrcha a na trojku koukám nejraději.

  • poster

    Lesní duch (2013)

    Nejděsivější film jaký kdy uvidíte. Nebyl. Od začátku mi bylo jasné, že takovým velkohubým prohlášením si film pěkně naběhne, aby si z něj potom někteří dělali srandu. Lekl jsem se jen jednou a zbytek lekaček byl nejspíš pro ty, co koukají na horory jen svátečně. Celým příběhem se nese působivá temná atmosféra, kterou filmu propůjčují jednak smutné prostředí starého lesa, pochmurný příběh dvou sourozenců a jejich nelehká minulost s níž se každý vyrovnával po svém. A tak se feťačka Mia společně s několika přáteli a bratrem vydává na starou rodinnou chatu, aby se tu zbavila své závislosti. Jenže brzy zjistí, že v jejich malebném obydlí někdo před krátkou dobou prováděl čarodějné techtle mechtle a padne jim do rukou stará, zakrvácená kniha plná podivných obrazů a varování, aby ji nečetli – Naturom Demonto. Hlavní koumák samozřejmě nedbá varování, se samolibým úšklebnem se pustí do řešení záhady původu tajemného spisu a po vyřknutí několika slov může započít brutální show plná krve a lítajících končetin a Mia se na vlastní kůži přesvedčí, že drogy nejsou to nejhorší, co se jí může dostat do těla. Takže opravdu si nemám nač stěžovat. Dostal jsem přesně to, co jsem očekával už z trailerů. Tentokráte žádná komedie nebude, jen násilí a brutalita až na dřeň. A za to jsem vděčný. Evil Dead 1 a 2 mám hodně rád, ale přece jen jednička už není pro mladšího diváka tím, čím byla tehdy pro současné publikum a dvojka je až moc velká komedie. Čekal jsem hodně brutální horor, kde se nikdo nebude s ničím srat, od scénáře jsem nečekal nic objevného a jelikož se považuji za zvráceného člověka, doufal jsem, že se u těch nejextrémějších scén i zasměju. Chrochtal jsem blahem :-). A závěr musím vyzdvihnout až k rudým nebesům, protože ten byl doslava kulervoucí a poslední zářez opravdová lahůdka, na jehož pochvalu nemám ve svém slovníku odpovídající výraz. Co mě ale sere (ikdyž tento krok ze strany producentů chápu), je uvedení filmu ve zkráceném R-ku místo plného NC-17, kterýžto titul mu soudruzi cenzoři udělili. Kolik šťavntých scén asi muselo přijít nazmar :-( Pokud se někdy dočkáme remaku Hellraisera, doufám, že na něm tvůrci budou pracovat se stejným zanícením, jako na této klasice. Má očekávání jsou naplněna na 100%.

  • poster

    Temný rytíř (2008)

    Dlouho jsem zvažoval co k tomuto filmu napsat, ale ani po dvou letech nemám slov. Ať se zaměřím na scénář, režii, herce, hudbu, cokoliv, v ničem nevidím chybu. Dokonalý filmový zážitek.

  • poster

    Muž z oceli (2013)

    Neměl jsem rád Supermana. A to dlouho. Bez ostychu přiznám, že nemám rád žádnou z předchozích hraných (filmových nebo seriálových) verzí tohoto hrdiny. Jako charakter mi přišel moc černobílý, moc dokonalý a moc nezáživný. Naproti tomu jsem zbožňoval jeho netopýřího kolegu. Teprve až když jsem začal číst komiksy s Batmanem, jsem si uvědomil, že i na Supermanovi něco bude. Sem tam se objevil a s něčím Bruceovi pomohl a já jsem postupně doufal, že se objeví znovu. Začetl jsem se i do jeho příběhů a teprve až v nich jsem prozřel a toho správňáckýho klučinu s kudrlinou si zamiloval. Ale filmy jsem neměl rád pořád. Ale potom přišel on – jeho spasitel – geniální režisér Zack Snyder! Jeho verze osiřelého mimozemšťana, jehož planeta byla zničena, vychovávaného lidskými rodiči, mě totálně odrovnala. Podařilo se mu přivést Supermana v takové formě v jaké vypadá naprosto fantasticky a uvěřitlně. Zbavil ho červených slipáčů a dodal jeho postavě hloubku, jenž ho činí více přístupným, aby se diváci mohli s jeho osudem více ztotožnit a soucítili s ním. Nepředstavil ho jako idol správňáctví, ale jako někoho, kdo má moc a musí se rozhodnout, jakým způsobem ji použije. K tomuto účelu skvěle slouží flashbacky do Clarkovi minulosti, kde ho jako mladého, utlačovaného klučinu, který musí trpět posměšky svých vrstevníků, protože vědí, že je "jiný" a prostě nějaký divný, připravuje pro budoucí poslání jeho adoptivní otec Johnatan v podání skvělého Kevina Costnera. A později i jeho vlastní otec Jor-El (Russell Crowe) mu klade na srdce, aby byl pro nový svět tím nejlepší možným přínosem, měl s lidstvem trpělivost a vedl ho k zářné budoucnosti jako jejich vzor. První zkouška na sebe nenechá dlouho čekat, mladý Kal-El se setkává s dalšími přeživšími ze své domoviny vedenými generálem Zodem (Michael Shannon) a musí rozhodnout jestli se připojí ke svým vlastním krajanům nebo k adoptivním, ve které rovněž nemá valnou víru. Rozhodávní, poté co Zod vyloží karty na stůl, trvá jen krátce a tak má Superman před sebou první pořádné dobrodružství, které Snyder okořenil opravdu poctivou dávkou dechberoucí akce a mostrózní destrukcí, dokreslenou monumentální hudbou z pera stejčka Zimmera. Tento film je dokaná komiksová nálož, bez hluchým míst, zbytečných otravných sradiček a plný emocí.

  • poster

    Wonder Woman (2017)

    Gal Gadot je moc hubená, na amazonskou válečnici se nehodí a navíc studio trvá na tom, že film musí natočit ženská, i když kdejaký chlap (a hlavně zkušený režisér) by to dokázal líp... aneb konečně dorazil čtvrtý zářez DC Extended Universe. Tyto věci se kdysi řešili neustále dokola, někteří reagovali skepsí jiní vyloženě výsměchem a byl bych pokrytec, kdych teď tvrdil, že jsem aspoň na čas jisté pochybnosti nesdílel. Ale Gal si mě na svoji stranu získala poměrně brzy a po Batman v Superman bylo jasné, že Zack Snyder vybral představitelku nejslavnější superhrdinky moudře. Od režisérky Patty Jenkins jsem viděl jen Monstrum, které Charlize Theron vyneslo Oscara, ale jak si povede se stamilionovým comicsovým bijákem, to byla otázka. Teď už je veškérá nervozita ty tam a moje oblíbená sérka je obohacena o výborný mytologicko-válečný nářez. Princezna Diana Themyscirská a její lepší polovička, kapitán Steve Trevor, kterého hraje Chris Pine, jsou neskutečně sympatická dvojice a na plátně jim to spolu ohromně funguje. K nezaplacení jsou hlavně scény zachycující dvojici v choulostivějších situacích nebo když dojde na téma sexu a rozmnožování. Amazonská princezna sice do setkání s Trevorem nikdy neviděla žádného muže, ani svého otce, jelikož ji matka ulácala z hlíny a život jí vdechl sám Zeus, nenechává se však zaskočit, jelikož všechno má zdatně nastudované z knih. Někomu může směsice řecké mytologie a událostí 1. světové války připadat podivná, ale já mám za to, že obě složky jsou smíchány ve správném poměru a jako celek to funguje dokonale. Není to žádný Souboj titánů na polích první světové, ale spíš válečné drama s mytologickým pozadím. A i v rámci přístupnějšího ratingu se režisérce podařilo vystihnout strašlivou atmosféru války. První záporákem je skutečná historická postava, generál Erich Ludendorff. Postavy se zhostil jako vždy výborný Danny Huston. Stejně jako ve skutečnosti se i tady domáhá, aby válka pokračovala za každou cenu a kapitulace je pro něj naprosto nepřijatelná. Sekunduje mu znetvořená Alena Anaya jako doktorka Isabel Maru a.k.a. Doctor Poison, klasická protivnice Wonder Woman a expertka na výrobu chemických zbraní. Bohužel žádná z postav nemá příliš prostoru. No a vzhledem k tomu, že je film kombinací řeckých mýtů a světové války, není asi žádným velkým překvapením, že třetím záporákem není nikdo menší než sám bůh války, Áres, jehož zničení má osvobodit lidstvo z jeho vlivu a všichni budou zase hodní a dobří. Ano, naše hrdinka je velmi naivní, ale prodává tu myšlenku s takovou upřímností a vírou v dobro, že si člověk opravdu přeje, aby všechno bylo tak prosté. Způsob jakým byl Áres v příběhu použit se mi hodně zamlouval, ale to patří do spoilerů. Ve filmu jsou tři velké akční scény a všechny jsou pastvou pro oči. Výborná bitva Amazonek s nezvanými hosty v podobě německých vojáků na březích jejich bájného ostrova, rozhodně nejlepší je ta, kdy konečně uvidíme Wonder Woman v plné parádě ve scéně, kterou si jistě všichni budou pamatovat pod názven No Man's Land a potom závěrečný souboj, který zase hromada diváků označí jako digitální bordel a nudnou bitku dvou nezničitelných postav. Pokud patříte mezi podobně smýšlející, pak jen suše poznamenám, že s tímto názorem nesouhlasím. Já dostal přesně v co jsem doufal. Takže chemie hlavních postav funguje, humor taky, příběh super, akce krásná a přehledná. Bál jsme se zpomalovaček a naštěstí mi jejich užití nepřišlo nijak přehnané. Pochvalu si rozhodně zaslouží i soundtrack, za nějž je zodpovědný Rupert Gregson-Williams. Nezbývá než doufat, aby druhá sólovka svedla opět dohromady obě Wonder Women před kamerou i za kamerou. Jako záporačky bych příště prosil Circe a Cheetah. A klidně se může dostavit i něktrá z Wonder Girl, Donna Troy nebo Cassandra Sandsmark. !!!SPOILER!!! !!!SPOILER!!! !!!SPOILER!!! Když začaly postupně na povrch vyplouvat podrobnosti, například v jakém období se bude film odehrávat, jaké postavy se zapojí do dění a mohl jsem si tak postupně začít formovat představu co zhruba očekávat, jedny z prvních věcí, které jsem určitě nechtěl, byly, aby byl Áres reprezentován jako někdo, kdo je přímo zodpovědný na vypuknutí války. Další věc, o níž jsem doufal, že se jí nedočkám byla, že by snad německá armáda uzavřela nějaké spojenectví s bohem války a Ludendorff by byl nějaký jeho pohůněk. Naštěstí se ani jedno toho nevyplnilo. Diana je sice přesvědčená, že Áres je zodpovědný za všechny hrůzy, jichž se lidé dopouštějí, ale i ona nakonec došla prozření. Scénáristi odvedli dobrou práci, když diváká tahají za nos, aby si mysleli, že to Ludendorff je ve skutečnosti Áres. Danny Huston je rozený představitel záporných rolí, takže ona možnost působí dosti přesvědčivě. O to větším překvapením odhalení boha války bylo. Davida Thewlise si jistě většina publika stále pamatuje jako dobrotivého učitele obrany proti černé magii, profesora Lupina z Harryho Pottera, a po většinu děje tu vystupuje jako laskavý a kulhavý prosazovatel míru, sir Patrick Morgan. Ale to jen vlk v rouše beránčím kráčí mezi smrtelníky a celá staletí jim našeptává způsoby, jak se navzájem zničit. Ovšem za své činy jsou lidé zodpovědní sami. Je dobře, že se tvůrci inspirovali novějším originem Wonder Woman z New 52, kde je skutečnou dcerou samotného Dia a celá pohádka o oživené hlíněné pannence je jen lež, která měla dceru královny Amazonek, Hippolyty, ochránit. A závěrečná bitva dvou znesvářených sourozenců, do níž se Áres pouští ve svém ikonickém brnění, které znám z komiksů, jen skutečná tešnička na dortu. (9/10)

  • poster

    Gladiátor (2000)

  • poster

    Jurský park (1993)

    Když jsem Jurský park viděl poprvé bylo mi asi sedm, tak jsem se u něj částečně nudil. Bavili mě jen scény s dinosaury :-) , které jsem jako děcko miloval a mám je rád pořád. Celkové vyznění filmu jsem tedy pochopil až později a myšlenka o tom, že člověk si z přírody nemůže udělal děvku, aby z ní potom doloval prachy, mě velmi zaujal. Krom této filozofie se nám tu kloubí dohromady žánry sci-fi a horor. Zajímavé téma klonování, úprava a míchání genů a potom samotní dinosauři, jenž tu vystupují jako děsivé bytosti z hlubin času a polozapomenuté historie matičky Země. A když se minulí a současní vládci planety střetnou, nemůže to dělat dobrotu a někdo může dokonce přijít i o život... Spielberg natočil jeden z filmů, na nějž se bude vzpomínat opravdu hodně dlouho. Tenkrát revoluční triky, dnes stále konkurenceschopné, sice přilákaly do kin rekordní počet návštěvníků, ale sloužily pouze k dotvoření příběhu, který je tady stále tím hlavním.

  • poster

    Skála (1996)

    Jeden z mých nejoblíbenějších akčních filmů. Michael Bay je prostě akčních filmů král a už svým druhým celovečerákem dotáhl svůj jedinečný rukopis k naprosté dokonalosti. Silný příběh o snaze jednoho muže docílit spravedlosti násilím, jako jediným možným řešením, si mě už začátku podmanil, k čemuž opět také nemalou měrou přispěla Zimmerova hudba. Nicolas Cage zvládl svoji první akční roli bezvadně a společně s ostříleným profíkem Seanem Connerym vytvořili velice závnou dvojici protichůdných charakterů. Suprový akční film, který za ta léta vůbec nezastárl.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace