Mkqp

Tomu říkám pecka. Opravdu velké překvapení a opět o důvod navíc proč se babrat tou "břečkou" prostě a šablonovitě napsaných JK doram, které mnohdy vytvaří tak odfláknuté pólovité postavy, až to pěkné není. Zde však smekám, jelikož snad jediná postava není vyloženě odfláknutá, herecké výkony až na pár vyjímek viz sestra hlavního policisty, nepřipomínají divadelní dramatické etudy a příběh je ukončen skvěle, což je taky jedna z věcí kde korejci často selhávájí. Nebudu, ale tvrdit, že by se mi nelíbilo víc, kdyby celý seriál skončil o cca půl hodiny dříve, těsně po tom nejlepším. Za největší klady celého seriálu bych označil vývoj postav, řešení vzniklých situací a konverzace mezi postavami. Určitě si dám někdy v budoucnu rewatch.

Chápu hate na přehnanost, těžkou stupiditu a nelogičnost při chování kontrolního úřadu, které je i na poměry JK seriálů příliš, ale nechápu, že někdo něco hodnotí, aniž by to dokoukal do konce. Mimo zmiňovanou nelogičnost je další negativní věcí v seriálu  podkopávání vážnosti bojových scén barevným vizuálem zbraní vypadajících jak z nějaké hry. Je škoda, že zase museli zprznit jinak zajímavý příběh těmito absurditami typickými pro JK. Občas mi přijde, že na některých částech nechávají pracovat děti ze školy.

Ach ty dialogy, leckterá dramata by se mohla učit. Už dlouho jsem nebyl z ničeho tak nadšený. Brát to jako životní příběh Teveze, tak jdu s hodnocením asi níž, ale v tomto případě jsem si pouze užíval seriál s vynikajícími hereckými výkony a úžasným scénářem. Opravdu radost pohledět a velmi příjemné překvapení.

Jako celek seriál funguje dobře, ale některé scény a pasáže jsou strašně meh. Ji Sung opět předvádí kvalitku a s klidným srdcem ho považuju za jednoho z nej Korejských herců a žádného fanmade Kpopera, kterých je v JK seriálech nepřiměřeně dost. Dále se mi líbil Lee Kyu-Hyung, který má v poslední době zajímavé role a Hwang Hee. Silnější 3*.

Měl jsem chuť na něco sentimentálního, nicméně tady to místy až moc přeháněli. Nedokážu si představit, že by měl seriál původních 16 dílů. Upřímně by mu slušelo cca 9 dílů a byla by to pecka, protože osobnostně zde sledujeme přehlídku těch nejpestřejších barev. Velice se mi taky líbil nápad s komunikačním zařížení a práce se vztahem hlavní dvojice. Opravdu radost pohledět na tu jejich vzkvétající romanci.

Není to dlouho, co jsem viděl seriál na podobné téma Memorist, což znamená, že se nevyhnu srovnávání. He is Psychometric má oproti Memorist navíc romantiku a look působí méně temně, jenomže způsob jakým probíhají konverzace a přistup postav k řešení situací je slast pro oči. Ty spolu komunikují, když je nějaký problém, snaží se ho řešit, až na výjimky nevznikají přehnaná nedorozumění, a dokonce i když je zde klasika v podobě: dozvěděl jsem se jak je naše minulost propojena a nenávidím tvého otce, tak "zášť" trvá pouze 1 díl a z toho v polovině už víte, že si to pouze potřebuje urovnat v hlavě a nic víc. Samá příjemná překvapení, která jsem nečekal. Sice je zde moc šablonovitých rysů pro více JK seriálů, a u konce do toho na můj vkus zbytečně tahali korupci u prokuratury, ale žádná výrazná katastrofa se neděla.

Tak tohle byl velký šlápanec vedle. Postavy se chovají nelogicky, snad všechny zapojené složky oplývají nepřiměřenou neprofesionalitou, hlavní zápletka má nápad, ale nakonec působí víc jako dětská hra, jejíž dějový rozvoj je vymýšlen za chodu. Dalším mínusem je odfláknutá práce s postavami, které jsou ve většině případech napsané extrémně pólovitě. Čest jedné z mála výjimek, postavě Jo Han-Chul.

Ach jo, jsem hodně zklamanej. Zhruba do 10. dílu to byla absolutní pecka, jenže každým dalším dílem se jim to bortilo, aby vše navíc zakončili tak *******. Bohužel je to takovým charakteristickým rysem mnoha JK seriálů. Začnou přímo božsky, ale po polovině jim dojde dech, přičemž se za každou cenu potřebují dostat do cíle a je jim jedno v jakém stavu. Až na hlavního záporáka (což je zrovna jedna z nejdůležitějších postav :D) jsou herecké výkony fajn a hlavní dvojici lze emoce věřit, což je taky super, nicméně se pak těch "miluju tě scén" stejně objevuje příliš. Zápletka je taky výborná, ale bohužel jak jsem psal výše, postupná stavba příběhu se začne od určité chvíle rozpadat. Chce se mi vážně brečet, protože začátek se jim neskutečně povedl.

Svým způsobem je to ptákovina, ale mě to neskutečně bavilo. Jediná vada první a poslední díl, ve kterém se snažili až moc kombit, což bylo na škodu.

Oni by snad i z chuti hovna udělali chuť lahodné marmelády. Po prvním díle byla spousta myšlenek na drop, nicméně jsem rád, že se vytratily. Žasnu nad tím, jak z tak plytké zápletky dokázali vyždímat maximum. Ta nesahá první sérii ani po kolena, jenže to zpracování je slast, kde nezbývá nic jiného než neandrtálsky mlaskat a slintat s otevřenou pusou, na konci zatleskat, uklonit se, utřít slzy a uznale pokývat hlavou. Tvůrci opět předvedli vynikající práci s komplexností a strukturou scén, od neverbální komunikace, přes obsah, až po chronologické uspořádání, které dávkuje děj přesně jak má a netvoří v něm extrémně nelogické zkraty. Navíc je zde opět tolik barevných charakterů, působící jako lidi a ne pouze čenobílé skořápky. Na to s jakým dějem se zde pracuje, tak je druhá série opravdu překvápko. Enormní sklamání, tak jak jsem jej očekával, protože první série nasadila laťku extrémně vysoko, naštěstí nepřišlo.