Mkqp

Obával jsem se, že sledovat seriál v němž hraje hlavní postavu Ye-jin Son, která mě dříve moc neoslovila, pro mě bude těžce zvládnutelné, ale šeredně jsem se zmýlil. Netuším proč Alone in Love dostal šanci zrovna teď, ale jsem nesmírně rád, že jsem jej nezavrhl úplně. Šestnáct hodinových dílů o každodenních věcech a problémech obyčejných lidí, přičemž jsem se ani jedinkrát nenudil a jen žasl s otevřenou pusou. Už po prvním díle jsem měl pocit, že pro mě tento filmový zážitek nebude obyčejným a nemuset jít do práce, neměl bych problém celý seriál zhlédnout na jeden zátah. Jednoznačně nejlepší jihokorejské drama, které jsem viděl. Opravdu nádherné dialogy, úžasná práce s postavami a neskutečně vyšperkovaná psychologie s charaktery postav.

Jednoznačně nejlepší duchařský film, který jsem viděl a to podobnému žánru neholduji. Do posledních 10. minut filmu jsem byl rozhodnutý dát 4*, ale konec rozhodl jinak.

Předpokládám, že se hodnocení odráží, od srovnávání s knižní předlohou, jinak si nedokážu vysvětlit proč je tak špatné. Thrillerů mám nakoukaných dost na to, abych s klidným srdcem mohl říct, že Temné kouty patří mezi ty nadprůměrnější.

Jeden z těch lepších psychothrillerů. Loft se nevydal cestou urputného mordování, ale psychologickou, za což jsem rád. Hodně se mi líbilo postupné budování hlavních charakterů a závěrečné rozuzlení. Po delší době jsem narazil na hodně kvalitní psychothriller.

Poslední půl hodina až na pár scén absolutně nefungovala a sesypala slibný začátek a střed filmu. Bohatě by mi stačilo, kdyby se A Werewolf Boy zabýval pouze adaptací zaostalého dítěte do společnosti.Tady z něj udělali vlkodlaka proti kterému stojí namyšlený bohatý chlapík, který se ho snaží za každou cenu dostat kvůli holky, meh.

Příběh o dívce, která se rozhodne ve čtrnácti zodpovědně pečovat o dítě, jenž nezodpovědně zplodí. 14 Sai no Haha dále ukazuje reakci rodiny, blízkých přátel, okolí a psychický růst mladičké matky, která se vypořádává s předsudky jiných lidí. Občas nepřiměřené a nepřirozené tlačení na city, ale jinak jeden z těch lidštějších příběhů. Jediné co mi tu vyloženě chybělo, tak propracovanější znázorňování Mikiných pocitů. ■ Skladba, která hrála po celý čas seriálu je jedna z nejkrásnějších instrumentálních skladeb, které jsem slyšel.

Nechápu ten hype. Vážně ne. Jsou filmy, kde vysoké hodnocení pochopím i přesto, že se mi daný film nelíbí, ale tady ne. Pouze skrytý feministický podtext ve mě žádné lepší reakce nevyvolává. Zastavit se taky musím u části, kde se Furiosa prodírá melancholickou chvilkou, která přišla, tak náhle jak odešla a byla akorát na obtíž, protože byla zpracovaná velice děsně. Jediné co se mi opravdu líbilo, tak bouře, kterou projížděli, přičemž ta je pouze vnějším pozlátkem, nikterak vnitřkem. Skončím tím, že je to film, který jde absolutně mimo mojí osobnost a vkus, u nějž oceňím vizualní stránku.

Lepší než originál xD.

Obsazení - excelentní, herecké výkony - excelentní, zápletka - excelentní, zpracování - excelentní, psychologie - excelentní. Jednoduše, jeden velký žánrový nářez. Pachatel je znám už od prvního dílu, ale vůbec ničemu to neškodí. The Fall je vytvořen s velkou dávkou preciznosti. Jak v prostředí a charakterová dokonalosti, tak i ve fungování různých složek a institucí, které jsou v seriálu zainteresované. Podobný druh kriminálky mi chyběl. No a na závěr musím dodat, že Gillian Anderson hrála vážně úžasně. Už jen skrze její výkon je důvod proč seriál vidět.

Jen krátké pokračování seriálu. Kdo zmiňovaný seriál neviděl, tak nemá smysl aby si pouštěl tento film. ■ Pro všechny kdo by chtěli tento speciál zhlédnout, ale čekají na titulky, tak tady je můj úplně první překlad v životě. Najdete ho dole ve speciálech.