Stegman

Stegman

M. K.

okres Praha
brigádník


19 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 6 10 15 19
    • 9.4.2018  03:23
    Rendez-vous v A moll (studentský film) (2003)
    **

    Kamera je tu pěkná, což o to, ale děj moc nedává smysl. Nebo aspoň nechápu, proč by někdo vraždil tak složitě (když by nemusel).

    • 2.4.2018  22:59
    Hitchcock (2012)
    ****

    Všichni tu unisono zpívají písničku "když film o Hitchcockovi, tak jedině takový, kde bude osobnost toho velikána ukázána do hloubky a ze všech úhlů". Proč?! Nechápejte mě špatně - já Hitche MÁM za velikána, asi by se i vešel do mé TOP 10. Proč by se ale kolem něj proboha muselo chodit v předklonu jak kolem nějakého boha? Proč by o něm nemohl vzniknout jen lehký, příjemný film bez větších ambicí? A proč by ho pak lidi nemohli náležitě ocenit - tak jako jiné malé filmy?

    • 13.3.2018  03:55

    [zhlédnuta 53minutová verze]

    • 9.3.2018  01:19

    Jarchovský po projekci tvrdil, že se chtěl jakékoli okaté návaznosti na Pelíšky vyhnout, ale nakonec na částečné -či spíš symbolické- propojení přistoupil, protože mu došlo, že jedině tak sežene dost peněz na celou vysněnou trilogii - příběh jeho rodiny. Bohužel se to ukázalo jako podstatná chyba. Ne snad proto, že by to napojení na Pelíšky filmově nefungovalo, ale proto, že lidi od Zahradnictví očekávali velkolepý prequel Pelíšků a nic menšího. A když se pak u řady (mylně natěšených) diváků dostavilo zklamání, nezaslouženě to poškodilo pověst celé trilogie. Z mnohých komentářů to vyplývá zcela jasně: "Propojení s mými milovanými Pelíšky radši ani nekomentuji", "spojovat to s Pelíšky je docela hřích", "výsledek se v ničem nepodobá slavnému filmu"... No nic, obraťme list. Věřím, že lidi časem celé Zahradnictví přijmou za své. Možná by pomohlo rozdělení do podoby 6dílného TV seriálu - tak, jak to prý prosadil koproducent v Polsku.

    • 27.2.2018  00:21

    [zhlédnuta 52minutová verze]; Jeho přístup k umění, k životu, i fotky samy: to vše je krásné, vtipné, dojemné, hluboké, obyčejně lidské. Někdy dokonce zároveň. :) Dokument to vystihl dokonale, nemám tedy ani tu nejmenší výhradu.

    • 15.2.2018  15:47

    Název "Czechoslovakia 1968" sedí na ten filmeček víc, protože události roku 1968 ho tvoří ze 2/3. První část má nejspíš za účel jen ukázat, že už před rokem 1968 si Čechoslováci zažili své (vojáci ... Hitler ... vojáci ... Stalin ... povinné průvody). Ne že by to nebyla pravda, ale spoustu toho taky bylo vynecháno (např. sokolské slety, krize ve 30. letech...) a takové tendenčně podané historii já zrovna nefandím. Pražské jaro tu vychází jako jasný cíl našich 50letých národních snah a to je přinejlepším zjednodušení jako prase (při vší úctě, co cítím k reformistům roku 1968).

    • 20.1.2018  12:36
    Noise (2011)
    ***

    Krátké, vcelku zábavné vyprávění o tom, jak se s uchem na stěně můžete snadno přeslechnout. Inspirováno prací George Berkeleyho a základy synestetické percepce.

    • 18.11.2017  18:24
    Exegi monumentum? (TV film) (2009)
    ***

    "Obrazoborectví nám vždycky šlo líp než stavění soch, viz např. Mariánský sloup." - Už tahle věta ukazuje, že autor měl na věc silný vlastní názor a rozhodl se, že ho divákům předloží, i kdyby vlk na koze jezdil (nebo jak se to říká), jenže svůj konstrukt "Češi si ničeho neváží" opřel jen o pár příkladů, navíc mylných. - Např. ten Mariánský sloup by na náměstí dost možná stál dodnes, kdyby nebylo pečlivě připravené akce tehdejších anarchistů kolem Franty Sauera. Takže teorie o povaze národa zajímavá, ale tu a tam jaksi nesedí. Ve výsledku ten dokument spíš ukazuje na jinou pozoruhodnou vlastnost českého národa: na často zbytečné sebemrskačství.

    • 18.11.2017  16:11
    Bratři za hrob (TV film) (2017)
    *****

    Jazairiho kolega z ČT Josef Pazderka se ve svém dokumentu o invazi 1968 až didakticky opakoval, Remunda to téma Ukrajiny rozdělené válkou zase natočil trochu zmateně (i když stále velmi působivě, nutno dodat!). Až Jazairimu se podle mě povedlo propojit podstatná témata (rodina, vlast, výchova, válka) způsobem, který leccos z toho nepochopitelného (vraž)dění na Východě osvětluje. A 63 %? To je výsměch dobrému vkusu. Dokument si rozhodně zaslouží skončit v červených číslech.

    • 30.9.2017  21:49
    Louvre Story (TV film) (2014)
    ***

    [zhlédnuta 52minutová verze]; Není to špatný dokument, i když je na můj vkus zbytečně rychle odvyprávěný. Člověk díky němu nicméně získá vcelku dobrou představu, jak to během všech těch staletí v Paříži vypadalo, a to není málo. Přece jen ale spíš doporučuju dokument Muž, který zachránil Louvre: Z pohledu celých dějin Louvru sice vypráví jen o jedné (docela nedávné) epizodě, ale ta vážně stojí za to.

    • 30.9.2017  19:14
    Vitaj, Zuzanka! (TV film) (1978)
    **

    Pokud u vás tento (první) díl neuspěl (tak jako u mě), přece jen ještě zkuste druhý díl, možná se vám zalíbí (tak jako mně). Oba díly se snaží být roztomiloučké, ale v mých očích se to povedlo jen v tom druhém případě. Tam je vtip, poezie, Ursinyho líbezná hudba... tady je jenom předvídatelná a přeslazená nuda.

    • 29.9.2017  17:01

    To je tak, když chcete natočit cestopis běžného typu o zemi, která není tak úplně běžná (je totiž okupovaná). Snažíte se být tak objektivní jak to jen jde, a přesto se najdou tací, co vám vytknou jakési "vyznění". Copak by vážně bylo lepší, kdyby se dokumentaristi tvářili, že vůbec žádné vojáky, zdi, checkpointy, plakáty vyzývající k odporu, atd nevidí, i když jsou v té zemi na každém rohu? Jen proto, že něco zavání politikou (a ta je fuj), tak to pomineme? To snad ne. Výsledkem by pak byl jedině znormalizovaný, fádní dokument s nulovou hodnotou. Anebo pohádka.

    • 29.8.2017  21:16
    Jáma (2014)
    ***

    Režisér uvedl, že Natašu navštívil těsně před revolucí na Majdanu, ale rozhodl se ty události do filmu vůbec nezařadit. Jednak proto, že "ta beznaděj národa těsně před revolucí je z filmu cítit" a jednak proto, že ten film je "daleko univerzálnější a neměl by být ukončen záběry z revoluce". - OK, režisérův záměr chápu, ale vidím to přesně naopak: Jestli něco mohlo v mých očích tomu -lehce rozplizlému- dokumentu pomoct, tak právě takové krátké dějinné zarámování celého příběhu. Podobně, jako když Špáta zakončil Největší přání II. geniálním záběrem z Národní třídy '89. Škoda, že tady nic takového není.

    • 28.8.2017  15:46

    Člověk se tu sice dozví, jaká byla základní Kuklinského motivace k jeho činu a jakým způsobem to celé probíhalo, ale od dvouhodinového dokumentu jsem očekával daleko víc. Režisér se bohužel spíš než na historický výklad zaměřoval na to, aby v divákovi za každou cenu vyvolal pocit, že sleduje dokument o něčem mimořádně důležitém. Pomáhal si dramatickou hudbou, post-apo animacemi nebo častým snímáním své zachmuřené tváře při nastupování do letadla, při natáčení vily na Floridě, atd. A to podle mě fakt nebyl šťastně zvolený způsob, jakým dát světu vědět o takovém hrdinovi, jako byl Kuklinski.

    • 16.8.2017  23:49
    Home (2009)
    *****

    [zhlédnuto ve 120minutové i 95minutové verzi a obě hodnotím za 5*]

    • 12.8.2017  01:12
    Velmi uvěřitelné příběhy (TV seriál) (1991)
    ****

    Jednotlivé povídky: Siláci ****, Podržel souseda *****, Štědrý večer paní Hůlové *****, Sousto *****, Boží mlýny ***, Dlaždice **.

    • 10.8.2017  17:51
    Fruitvale (2013)
    ****

    Jak to tady čtu, tak se lidem nelíbí, že je ten tragický příběh předkládán tendenčně. A asi by se v tom jakási manipulace dala vidět... to by ale nesměly být k dispozici informace o vězeňství v USA. Stačí si totiž přečíst novinové titulky "Čtvrtinu vězňů na světě zadržují v USA", "USA mají druhý největší podíl vězňů na počet obyvatel", a rázem pochopíte, že se na americkou realitu díváte z evropského -a tedy neadekvátního- pohledu. Schválně si zkuste o tom tématu něco zjistit (doporučuju tenhle článek); pak už se nebudete zabývat tím, jestli filmaři vykreslili zrovna tohohle černocha z Fruitvale věrohodně, nebo ne. Americký policejně-soudní aparát totiž vyrábí podobně nespravedlivých příběhů tuny.

    • 3.8.2017  16:29

    Nehodnotím tu finální verzi s podivným -na příkaz politbyra upraveným- koncem (**); moje hodnocení se týká té původní verze, kterou jsem sice neměl možnost vidět, ale myslím, že díky Helgovým poznámkám a díky znalosti jeho dalších filmů si umím představit, jak měl ten konec původně vypadat. (****) _______ Ze zdejších komentářů mám pocit, že lidi hodnotí hůř, než by si film zasloužil, protože se příliš zaměřují na předělaný konec a zcela pomíjejí to podstatnější: pozoruhodný vývoj komplikovaného (anti)hrdiny. Přitom podle hodnocení Studu se zdá, že lidi nemají problém s vcítěním se do (anti)hrdiny... Tady (v kombinaci s tím podivným koncem) už je toho na ně ale asi příliš. A to ani nemluvím o neschopnosti dnešních diváků docenit protiklady tehdejší doby, co jsou ve filmu jen letmo zmíněné: 1) budovatelské nadšení lidu × necitlivý politický nátlak z ústředí; 2) touha po vymanění se z lopotné venkovské práce za pomoci soudružských technik × staletími prověřené tradiční techniky a vědomí, že přírodu nelze obelhat...

    • 2.8.2017  23:26

    Není to tak strhující nebo kontroverzní jako pop-dokumenty typu Nepříjemná pravda. O to víc si cením přístupu, který tvůrci zvolili: nejen že jsou zde fakta předkládána postupně, takže divák má čas si vše sesumírovat. Když je divák na konci vystaven (možné) apokalyptické předpovědi, může si sám snadno odpovědět na zásadní otázky "JAK TO, že se lidstvo dostalo do toho bodu?" a "Proč tomu nějak nezabránilo?" - Díky takovému hlubšímu vhledu do chodu světa by si lidi mohli líp uvědomit, že je nutné -okamžitě- začít žít s ohledem na ekologickou rovnováhu. Tyto (snad) přelomové roky totiž (zatím) vykazují dost podobné znaky jako konec 70. let. Tehdy se lidi zastyděli, ale neudělali skoro nic. ... A za velmi podnětný považuju i názor jednoho z vědců, že demokracie je zacyklená v krátkodobém snažení, takže to není vhodný systém pro globální výzvy. Doufám, že brzy bude natočen dokument, co se tímto názorem bude pořádně zabývat.

    • 2.8.2017  21:01
    Tři holky jako květ (divadelní záznam) (2014)
    ***

    Slyšet část té hry při veřejném čtení by určitě bylo vynikající, ale dělat z toho divadlo? Ke konci už ty monology byly fakt natahované.

    • 17.7.2017  13:41

    Celkově: vtipná šílenost. Jednotlivě: Makavejev (jazyky) ***, Forman (Dr) ****, Brass (it hurts) ****, Morissey (sex) **, Wiseman (manželé vzpomínají) ***, Djordjevič (detaily) **. _______ Nade všemi ční Forman a Brass, ale i ostatní se svými výstřednostmi do celé hříčky dobře zapadají. Dobrý dojem po zhlédnutí zůstává i díky tomu, že to je celé důkladně promíchané a dlouhé jen 15 minut.

    • 7.7.2017  20:17
    Až bude padat hvězda (TV film) (1976)
    **

    Realitu tehdejší zdravotnické školy podle mojí mámy daleko líp zachycoval film My, ztracený holky. Tenhle film se sice měl odehrávat v 70. letech (viz ten americký přístroj), ale postavy se chovaly a mluvily, jako by byly z 50. let (což vlastně potvrzuje i zmínka o umístěnkách). Je to škoda... kdyby ten příběh zasadili do 50. let, tak to i celkem mohlo fungovat. Takhle je to jen nevěrohodný, laciný TV film.

    • 7.7.2017  20:05

    S rozpoznáváním bratrů jsem problém neměl, ale dokumentu v mých očích ubralo body, že se všechno řečené po půl hodině začne znova omílat dokola. Místo pořádného rozebrání jejich techniky nebo porovnání s jinými tanečními dvojicemi Bubeníčkovi jen dokola mluví o tom, jak jsou zvyklí pořád pracovat a cestovat.

    • 7.7.2017  18:59
    Dalibor (1956)
    ***

    Díky ČT za možnost využít titulky. Bez nich bych si musel děj domýšlet. :)

    • 1.7.2017  22:10
    Rocketeer (1991)
    ***

    "Co řeknu prezidentovi?" - "Že s naším snem je konec. To říká [Havárd Hjúdž]."

    • 17.6.2017  21:27
    Weiner (2016)
    *****

    Co si z toho vzít? Někdo vidí poselství filmu v tom, že se nemá "myslet pérem" (existimi), někoho jiného film zase inspiruje k "zamyšlení nad hranicemi soukromí, nad silou médií i nad soudností politiků" (obsah Jednoho světa). Nic proti, tahle témata tam určitě jsou podstatná. Dost mě ale překvapuje, že nikdo nezmiňuje pro mě ještě jednu zásadní věc: pokrytectví americké společnosti. Co tamější média a lidi (v liberálním New Yorku!) dokážou roztočit za kolotoč kvůli takové prkotině, toho se doufám v naší kotlině nedočkáme.

    • 5.6.2017  14:58

    Ano, je to zdlouhavé a v podstatě i předvídatelné. Ale co jiného čekat od černobílého filmu o gulagu s názvem Sibiřský deník? :) Možná to režisér nedokázal natočit dramatičtěji, možná jen chtěl, aby si divák prostřednictvím delší stopáže představil líp to nekonečné utrpení vězeňkyň. Kdo ví. Asi nemá smysl po tom pátrat. Tím spíš, když film obsahuje hned několik silných scén, které ho jednoznačně zdvihají z průměru. Tady jsou tři scény, na které nejspíš do smrti nezapomenu: SPOILER: hladovějící ženy jsou přinuceny se dívat na to, jak jim vykrmená prasata (určená nejspíš pro hlídače gulagu) přímo před očima žerou všechny brambory, jejich jediné jídlo; auto plné vojáků oslavujících konec války vjede na zdánlivě zamrzlé jezero, načež se pod tím autem ve vteřině propadne led a opět se všude rozhostí hrobové ticho; žena v transportu v předtuše zastřelení radši sama -a zcela chladnokrevně- podřízne hrdlo svým dětem a pak i sobě.

    • 2.6.2017  02:48

    [zhlédnuta 55minutová verze] _______ Tohle že má být palestinská propaganda?! Tak to si to pisálci obsahů v ČT sakra hodně zjednodušili. Je pravda, že svým vyzněním je to dokument propalestinský, jenže přes 90 % předložených faktů je pravdivých a zasazených do správného kontextu! Takže se ani náhodou nejedná o nějaký vylhaný dokument, jak by se z obsahu mohlo zdát. K těm jediným asi třem lehce překrouceným větám (všechny se týkaly roku 1948): 1) po 2.sv. prý měla OSN určit židům jiný prostor k životu... a to spíš někde "v neobydleném území". Aha. A to je kde? V Antarktidě? Nebo na Sahaře? A dovolili by vládci takového území, aby tam najednou přišly miliony židů? A chtěli by tam ti židi vůbec žít? // 2) Rozdělení židovsko-arabského území v poměru 56:44 nezohledňuje, že židi dostali od OSN spíš pouštní oblasti (např. Negev), zatímco Palestinci relativně úrodnou zemi u Jordánu. Takže to původní rozdělení zas tak nespravedlivé nebylo. // 3) Že prý židi tvořili v Izraeli jen třetinu populace, a přesto dostali polovinu země. To sice ano, ale proud židovských imigrantů z Evropy neustával, takže rozdělení země víceméně "půl na půl" taky celkem dávalo smysl. ... Nakonec tvořili židi v nově vytvořeném Izraeli 80 % populace. Ten nárůst (ze 7 % v roce 1910) ale nebyl dán jen vyháněním Arabů (jak tu zazní), nýbrž především desítky let trvajícím přílivem židů z Evropy a blízkovýchodních zemí. // SHRNUTO: Všechno ostatní, co v dokumentu zazní, je pravda. Odmítnout tedy celý film jako propagandu je asi tak stejné, jako říct o pizze Hawaii, že je nepoživatelná jen proto, že se na ní válí tři kousky ananasu. _______ A k tomu, co tu píše VLADEK: Zrovna Česko je naprosto zahlcené proizraelskou propagandou, takže odvysílání tohohle dokumentu dává velký smysl. A historie? Ta se tam vážně nerozebírá (kromě krátkého úvodu), čili fakt nechápu, co tím komentářem chtěl básník říct.

    • 29.5.2017  13:23

    Hezký dokument, ale myslím, že kdybych měsíc předtím neviděl rozhovor s Kouteckým v pořadu Hyde Park Civilizace, kde mluvil víc o léčbě rakoviny samotné, tak bych tenhle portrét hodnotil přísněji.

    • 24.4.2017  19:07

    Podobně jako v dokumentech Američané v Pchjongjangu nebo Vítejte v KLDR!, i tady poznáme spíš objevující (Číňany), než objevované (Západ). Zde je to ale obzvlášť poučné, protože kolikrát jste dosud měli možnost vidět běžné Číňany, jak mluví bez zábran o světě? Navíc se tu Číňani ukazují podle mě v dost nečekaném světle, protože na TOLIK mindráků a předsudků jsem je fakt nešacoval. Ale co už. Člověk si teď aspoň bude víc vážit toho evropského přístupu ke světu.

<< předchozí 1 2 3 4 6 10 15 19
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace