Stegman

Díky ČT za možnost využít titulky. Bez nich bych si musel děj domýšlet. :)

"Co řeknu prezidentovi?" - "Že s naším snem je konec. To říká [Havárd Hjúdž]."

Co si z toho vzít? Někdo vidí poselství filmu v tom, že se nemá "myslet pérem" (existimi), někoho jiného film zase inspiruje k "zamyšlení nad hranicemi soukromí, nad silou médií i nad soudností politiků" (obsah Jednoho světa). Nic proti, tahle témata tam určitě jsou podstatná. Dost mě ale překvapuje, že nikdo nezmiňuje pro mě ještě jednu zásadní věc: pokrytectví americké společnosti. Co tamější média a lidi (v liberálním New Yorku!) dokážou roztočit za kolotoč kvůli takové prkotině, nad tím zůstává rozum stát. Doufám, že něčeho takového se v naší kotlině jen tak nedočkáme. __________ EDIT (po prosazení hnutí woke, obviněních vůči Dominiku Ferimu...): Uběhlo 5 let a svět se poněkud změnil, tak sem přidám malý dovětek: Tehdy jsem vůbec netušil, že posílání fotek vlastních penisů ženám (tzv. dickpic) je ve společnosti tak rozšířená činnost. Myslel jsem, že to dělají jen úchylové a cvoci. (Kdo jiný by na sebe vyráběl kompromitující materiál?) - Teď už vím, že to není prkotina, ale patologický jev, který se objevil už i v naší kotlině (byť novinář J.Hošek žil dlouho v Británii) a je nutné se vůči němu vymezit. Na druhou stranu fakt nejsem zastánce lynčů, a to ani mediálních. Všichni by měli znát míru: souzení i soudci.

Ano, je to zdlouhavé a v podstatě i předvídatelné. Ale co jiného čekat od černobílého filmu o gulagu s názvem Sibiřský deník? :) Možná to režisér nedokázal natočit dramatičtěji, možná jen chtěl, aby si divák prostřednictvím delší stopáže představil líp to nekonečné utrpení vězeňkyň. Kdo ví. Asi nemá smysl po tom pátrat. Tím spíš, když film obsahuje hned několik silných scén, které ho jednoznačně zdvihají z průměru. Tady jsou tři scény, na které nejspíš do smrti nezapomenu: SPOILER: hladovějící ženy jsou přinuceny se dívat na to, jak jim vykrmená prasata (určená nejspíš pro hlídače gulagu) přímo před očima žerou všechny brambory, jejich jediné jídlo; auto plné vojáků oslavujících konec války vjede na zdánlivě zamrzlé jezero, načež se pod tím autem ve vteřině propadne led a (opět) se všude rozhostí ticho lesa; žena v transportu v předtuše zastřelení radši sama -a zcela chladnokrevně- podřízne hrdlo svým dětem a pak i sobě.

[zhlédnuta 55minutová verze] _______ Tohle že má být palestinská propaganda?! Tak to si to pisálci obsahů v ČT sakra hodně zjednodušili. Je pravda, že svým vyzněním je to dokument propalestinský, jenže přes 90 % předložených faktů je pravdivých a zasazených do správného kontextu! Takže se ani náhodou nejedná o nějaký vylhaný dokument, jak by se z obsahu mohlo zdát. K těm jediným asi třem lehce překrouceným větám (všechny se týkaly roku 1948): 1) po 2.sv. prý měla OSN určit židům jiný prostor k životu... a to spíš někde "v neobydleném území". Aha. A to je kde? V Antarktidě? Nebo na Sahaře? A dovolili by vládci takového území, aby tam najednou přišly miliony židů? A chtěli by tam ti židi vůbec žít? // 2) Rozdělení židovsko-arabského území v poměru 56:44 nezohledňuje, že židi dostali od OSN spíš pouštní oblasti (např. Negev), zatímco Palestinci relativně úrodnou zemi u Jordánu. Takže to původní rozdělení zas tak nespravedlivé nebylo. // 3) Že prý židi tvořili v Izraeli jen třetinu populace, a přesto dostali polovinu země. To sice ano, ale proud židovských imigrantů z Evropy neustával, takže rozdělení země víceméně "půl na půl" taky celkem dávalo smysl. ... Nakonec tvořili židi v nově vytvořeném Izraeli 80 % populace. Ten nárůst (ze 7 % v roce 1910) ale nebyl dán jen vyháněním Arabů (jak tu zazní), nýbrž především desítky let trvajícím přílivem židů z Evropy a blízkovýchodních zemí. // SHRNUTO: Všechno ostatní, co v dokumentu zazní, je pravda. Odmítnout tedy celý film jako propagandu je asi tak stejné, jako říct o pizze Hawaii, že je nepoživatelná jen proto, že na ní člověk našel tři staré kousky ananasu. _______ A k tomu, co tu píše VLADEK: Zrovna Česko je naprosto zahlcené proizraelskou propagandou, takže odvysílání tohohle dokumentu dává velký smysl. A historie? Ta se tam vážně nerozebírá (kromě krátkého úvodu), čili fakt nechápu, co tím komentářem chtěl básník říct.

Hezký dokument, ale myslím, že kdybych měsíc předtím neviděl rozhovor s Kouteckým v pořadu Hyde Park Civilizace, kde mluvil o léčbě rakoviny víc, tak bych tenhle portrét hodnotil přísněji.

Podobně jako v dokumentech Američané v Pchjongjangu nebo Vítejte v KLDR!, i tady poznáme spíš objevující (Číňany), než objevované (Západ). Zde je to ale obzvlášť poučné, protože kolikrát jste dosud měli možnost vidět běžné Číňany, jak mluví bez zábran o světě? Navíc se tu Číňani ukazují podle mě v dost nečekaném světle, protože na TOLIK mindráků a předsudků jsem je fakt nešacoval. Ale co už. Člověk si teď aspoň bude víc vážit toho evropského přístupu ke světu.

Vcelku vyrovnaný cyklus. Nejlíp si u mě vedly díly "Příchozí z temnot", "Hra na schovávanou" a "Amatérský film": ****(*), naopak jako nejhorší hodnotím šíleně slabý díl "50 %": ** (Přestože si ČSFDizace filmové kritiky zaslouží pozornost, tady to bylo podáno velmi slabě. Třeba články v Cinepuru #100 /o současné filmové kritice/ jsou daleko daleko lepší). Každopádně jsem ale celý tento poučný cyklus viděl rád a doporučuju ho všem.

1. díl o Masarykově životě, včetně nastínění jeho psychických potíží nebo vztahu s otcem, je velmi zajímavý a přínosný. ___ 2. díl o Masarykově smrti je na tom o něco hůř, ale za to trochu může i samo kontroverzní téma, že je místy zachyceno poněkud chaoticky či dokonce bulvárně (až mě napadlo, jestli to nebyl přímo záměr, ukázat, kam až jde ve všech těch verzích zajít). Podle mě už dnes není podstatné, co přesně se tehdy v Černínském paláci stalo. Význam téhle kauzy vidím především v tom, jak různě se v následujících letech a dekádách s fakty onoho případu nakládalo. To je tu ukázáno poměrně dobře, narozdíl od dokumentu Krok do prázdna Jana Masaryka. Ten vznikl až v roce 2011 a využívá možnosti zohlednit i vyšetřování z roku 2003, jenže z něj vychází tak, jako kdyby v tom roce 2003 objevili veškerou pravdu světa (a přitom tehdy o smrti JM ani nevznikla pořádná monografie).

Dobrá zápletka, kterou bohužel srážejí nevěrohodn(ě podan)é charaktery. Co si ale podle mě zaslouží pozornost, je dramaturgie: 1. půlka je víceméně jen o klaďasovi, 2. zase skoro jen o záporákovi... (načež se oba setkají v závěru). Navzdory tak nápaditému způsobu vyprávění si mě ten film ale stejně nezískal. Přišlo mi, jako kdyby se režisér snažil ten kontrast obou polovin potlačit, a docílil jen poněkud nesourodého westernu. Ať už v tom mám pravdu, nebo jsem si to všechno jen vyfantazíroval, budu doufat, že se té látky v budoucnu ještě někdo (prozíravější) ujme a vyrobí z ní (zasloužený) hit.