Stegman

Je smutné, že se dnes spousta lidí snaží z ochrany přírody dělat prachobyčejnou politickou záležitost. Částečně to chápu: nejspíš jsou pod vlivem všudypřítomného módního relativizování. Vůbec ale nechápu proč někdo brblá, že jsou chráněny druhy, co se tomu rapidnímu přetváření krajiny neumějí přizpůsobit. - Otázka je, jestli těm relativistům vůbec dochází, že druhová rozmanitost je něco, co lidstvo doslova životně potřebuje, a tudíž s tím není možné lehkomyslně hazardovat ve stylu "možná dojde k obměně (druhů)". To v dokumentu asi mělo zaznít. ... A dotace? Vzhledem k tomu, že u nás většinová společnost / vlády přistupují k ochraně přírody jako ke zbytečnosti, co zbývá, než se soustředit právě na dotace? Závěrem už jen povzdechnutí nad faktem, že na (jednoznačně škodlivé) velkozemědělství jde z dotací a rozpočtů nesrovnatelně víc peněz. Jenže o tom jaksi od kritiků neslyšíme.

SPOILER: Nejen protagonista. I každý občan je tam v pozici dítěte, protože ho rumunská společnost kvůli všeobecné ochotě porušovat zákony a pravidla (kvůli zkorumpovanosti či ze strachu před mocnými) nenechá dospět neboli přebrat odpovědnost za sebe, své činy a směřování. Mistrovsky vystavěné dílo.

Trochu mě zarazilo, jak se ti "zrádci národa" či jejich příbuzní po zprošťujících rozsudcích ani neusmívali. Vysvětluju si to tak, že si prošli v životě tolika strastmi, že už jaksi počítali s tím, že ta náprava nemusí mít dlouhého trvání. A taky že neměla: zakrátko přišel srpen 1968 a všem snahám o spravedlivé vypořádání se s minulostí byl zase na nějakou dobu konec. Samotný proces není zrovna atraktivní (i když režie dělá, co může; třeba voice-over používá opravdu šikovně). Já v těch výpovědích obviněných stařečků ale viděl TOLIK dlouho zadržovaných emocí, že jsem prostě neměl to srdce je ovladačem utnout. A jsem za to rád, že jsem to celé dokoukal a dozvěděl se tak i něco o téhle -pro mě dosud neznámé- kapitole naší historie.

Pominu ty, kteří hodnotí hůř jen proto, že to není původní nápad českých scenáristů. Sedm statečných -coby remake Sedmi samurajů- přece taky nikdo nehodnotí automaticky špatně. Televizní look seriálu bych toleroval, pokud toho jsem schopen u jiných TV seriálů, jako např. u Krajních mezí nebo Sherlocka. (A to já jsem.) A konečně pokud jde o "ideologické" vyobrazení 80. let, tak tu sice není nejobjektivnější, ale člověk by to měl brát podobně, jako když v 70. letech natočili Pomádu nebo Happy days. Tedy opět s nadhledem. A pokud to někdo nedokáže, nechť přesedlá z televize na odbornou literaturu a nedělá si těžkosti s popkulturou.

O pravděpodobných inspiracích pro Mozartovo skládání: Salzburg, Praha, ženy.

Příběh o žárlivém traktoristovi s vtipem a pointou, kterou byste neuhodli. Fakt ne. A na pozadí toho kresleného příběhu zní celou dobu píseň skupiny Marsyas (Zuzana Michnová, Pavel Skála), takže se vlastně jedná o hudební videoklip.

Jednotlivé díly: 1.díl ***, 2. díl ****.

Levně natočené, ale s ohromnou výpovědní hodnotou. Někteří cynici by možná namítli, že jde jen o další dokument o válečných obětech. Chyba lávky. Sice se tu - podobně jako v dokumentech Šoa nebo Podoba ticha - dozvíte, jaké je sociální postavení obětí a co cítí při děsivých vzpomínkách. Tady ale nejde o 30 nebo dokonce 50 let staré události (tohle se děje PRÁVĚ TEĎ a za naprostého nezájmu světa) a obětem ani není dopřáno pomyšlení, že se ti zločinci musí ukrývat kdesi daleko od civilizace. To mučení totiž probíhá ve sklepení domů přímo za hranicí vyspělého státu! Jen si to představte: Co kdyby Mengele neuprchl kamsi do pralesa, ale žil (a dál experimentoval s unášenými dětmi) někde hned za hranicí, třeba v lese za Rozvadovem? Realita je někdy horší než kdejaký Hostel.

Vypadá to jako sled nudných / trapných scének z pořadu O poklad Anežky české, akorát je to roztažené do celovečerní délky. Přerušování děje kuchařem ze současnosti mi nevadilo, spíš naopak, ale celkový dojem to stejně nezachránilo.

Nejdřív zdlouhavé záběry přírody bez jakéhokoli komentáře seřazené bez ladu a skladu, a následně záběry znečištění, co mají u diváků vyvolat pocit viny a zoufalství? Kontraproduktivní!!! Jestli vám není příroda šum a fuk a zároveň chcete vidět krásné záběry, tak doporučuju dokument Zastavme vymírání! Ten vás naopak přiměje, abyste přestali fňukat a něco s tím dělali, páč ještě není pozdě!