Stegman

Altman mě svými díly zatím příliš neoslovil, ale protože jsem optimista a dobrák, dal jsem mu ještě šanci. - No, a vyplatilo se! Tento výborně vystavěný a vypointovaný snímek s přesvědčivými hereckými výkony můžu směle prohlásit za jedno z nejlepších soudních dramat, jaké jsem kdy viděl. Mimochodem, původně byl napsán román přímo o vzpouře (film z r. 1954 s H. Bogartem); teprve z něj vyšla divadelní hra, podle které byl natočen tento film.

Napínavý thriller s kvalitními herci. Hlavní devíza tohoto kousku ale spočívá ještě v něčem jiném - v nadčasových otázkách, které vyvolává: (něco jako SPOILER) Opravdu je někdy "už pozdě" na to něco změnit? Je větší zrada zradit sebe nebo ty druhé? Je můj úhel pohledu určitě ten správný? (KONEC "SPOILERU") Samozřejmě ale pokud na vás "působý" Spader nudně, tak to nic. To asi fakt nebude film pro vás.

Francouzské komedie ze 60. - 80. let mám rád. Hlavně díky tomu, že si na nic nehrají (facky, záměny postav, kufříků,...), a přesto jsou přitažlivé i pro náročnější diváky. Tento film je sice ze stejného období, ale to je tak všechno. Sice jsem nepřišel na to, co v této komedii nefunguje, ale něco určitě. Krátce řečeno: Nudná komedie s pár světlými okamžiky.

Asi nejkrásnější filmová báseň, jakou jsem měl tu čest vidět. Můj první Wenders a hned do mě ťal takovýmto způsobem! Nádherný snímek, který jsem po velmi krátké rozvaze zařadil mezi svých 25 nejoblíbenějších kousků. Možná jsem si MDH tak zamiloval proto, že k magorům mám svým způsobem tak nějak blízko. - Ne, magor nejsem. :) - Jo, a tím "MDH" myslím "Million Dollar Hotel", a ne žádnou neo-pseudo-zkratku typu IMHO (to kdybyste se nedovtípili).

Zvláštní, tenhle film. Nejdřív jsem byl totiž strašně zklamaný, ale strašně. Děj vcelku nudně se vlekoucí, Maguire špatně hrající. Tak moc se mi to nelíbilo, až jsem začal i přemítat, jestli jsem byl někdy na něčem tak špatném, co bych udělal s ušetřenou stovkou místo kina, nebo co si dám k večeři. Jenže pak se to všechno z ničeho nic zlomilo, všechno se to rozjelo na maximum, a začalo do sebe zapadat (Raimiho probuzená ironie z osmdesátek!)! A finále bylo prostě velkolepé! (!!!)

Příjemně melancholická komedie s trochou detektivky, místy mi to připomnělo styl Woodyho Allena. Je tu plno zajímavých postaviček, od mafiánského bosse (Rutger Hauer) až po dobráckého pokerového hráče Tlapku v úžasném podání Randyho Quaida. V atmosféře Ameriky 20. let se tu jejich osudy proplétají tak hezky, že jim zkrátka musím dát 4 hvězdičky. O atmosféru tady ostatně jde především.

Začal jsem s chutí. Jude Law tu (jakožto svůdce na druhou) ukazuje některé své majstrštyky, a je dost zábavné to sledovat. Pak to tempo ale zvolní, a já už si - lehce zklamán - říkám, že jsem se nechal chytit klasickou romantickou komedií. Jenže když jsem po nějaké době zapřemýšlel nad tím, kolik hvězdiček že Alfiemu dám, došlo mi, že to nebyla jen obyčejná romantika: rázem jsem prostě nemohl jít pod pět... Nezastírám, dostalo mě to. Pozdě, ale přece.

Špičkový seriál, který se zkrátka vyplatí sledovat. Myslím si, že Taxíku někdo dal nízké (čti průměrné) hodnocení, a ostatní ho jen slepě následovali. U tak kvalitního počinu si totiž nedovedu jinak vysvětlit tak nízké procento. 58% je opravdu málo. Seriál je to napínavý, s psychologickou hloubkou postav a zajímavými vztahy. Mimochodem, dvojka Olshansky - Washington je podle mě nejlepší, jakou můžeme v krimiseriálech vidět, aneb Kam se hrabou Bodie a Doyle.

Docela zklamání. Na tuto komedii jsem se podíval, protože se u ní inspirovali tvůrci mého oblíbeného Milionového závodu. Ale vzhledem k tomu, kolik je tam - velmi jemně řečeno - hluchých míst, nemůžu dát víc než 3 hvězdičky. Měli to prostříhat o 100 minut, ne jen o 40.

Lehce podprůměrná podívaná o těžkém životě servírky a jejím nevychovaném a hyperaktivním frackovi na americkém jihozápadě. Jediné, co mě tu kromě krátkého výstupu Harveyho Keitela zaujalo, bylo zjištění ze závěrečných titulků, že tam hrála Jodie Foster (údajně hrála tu nakrátko ostříhanou holku na konci, jak jsem si o ní dlouho myslel, že to je kluk). Myslím, že kdyby se pod tento film podepsal někdo méně slavný, než Scorsese, tak to skončí někde u 60%, a nikdo o tom už ani nehlesne.