HanaM.

Vyhodili je z hospody, jedou domů a v autorádiu hraje tahle písnička. Všichni ji zpívají, auto dojede na místo - měli by vystoupit, ale ne, couvají a stále jedou někam dál, aby ji mohli slyšet ještě chvíli. Znovu a znovu. Jeden z nejkrásnějších okamžiků v jejích životě. OK, tak to nebyl film, ale letní zážitek! Uznejte ale, že filmová píseň by to i tak byla dobrá!

Možná znáte anglickou verzi Doris Day, nebo jako znělku Párování, v kavárnách pouštějí španělskou verzi nazpívanou Natem King Colem. Podle mne nejlepší a nejsyrovější je ve Zkrocené hoře. On jde za prostituty a my můžeme poslouchat - Quizas, Quizas, Quizas...

I love The Simiths. Sorry? I said I love The Smiths, prohlásí jakási Summer a s hlavním hrdinou je konec! Nebojte se však film 500 of Summer teprve začíná. Morrisey a There is a light that never goes out. I love The Smiths...

Říkejte si, že film je vykonstruovaná slaďárna a zpěvačka bezduchá popařka. Možná. Ale to mi nevezme ten úžasný moment!  Ona z videa zjistí, že ji vlastně miluje a on zjistí, že ona to zjistila a uteče z vlastního bytu ráno na oběd, na časný oběd! Jestli se Vám s ním v tu chvíli skoro nerozskočilo srdce, tak ho nemáte! Láska nebeská -  zpívá Dido a dokonale hraje Andrew Lincoln

Nemusím jí dávat na první místo a ona si je stejně musí být jistá, že ho má. Pokud chcete slyšet svobodu a zvednout si náladu. Sundance jsem milovala, ale tady válí Butch!

Byla to nejsilnější z filmu. Tak smutná, zpěvákův hlas tak dojemný, uznávám, že docela odhehčilo atmosféru, když mi kamarádka opovržlivě sdělila, že tu písničku zpívá žena. Ale časem jsem se dozvěděla, že tam opravdu zpíval i chlap, ale jenom chvilku. Tak tedy Chaotická Hana, neee Chaotická Ana - Čas a ticho ;-)

Nejen že se mne tahle píseň držela jako klíště několik týdnů, ale dokonce započala moji největší hudební lásku - Paul Simon a Art Garfunkel měli možná ještě lepší písničky (Boxer, El Condor Pasa), ale tahle byla první a tak krásně dokreslovala celou šílenou atmosféru. Absolvent a Sound of Silence.

Asi nějak vnitně potřebuji mít spíš žebříček nejoblíbenějších písní než skladatelů, skladatele si často nepamatuji, složitější skladby zapomenu jakbysmet, ale taková písnička mi někdy v hlavě zní pořád a pořád dokola. Podobně se mi to stalo s jednou písní z Dolanových Imaginárních lásek, jak dlouho mi tehdy trvalo než jsem ji dostala z hlavy, jak dlouho mi trvalo, než jsem zjistila, že ji zpívá Dalida...Třetí místo: jak jinak Bang Bang :-)

Místo druhé: když pár slov z textu může být metaforou k celému filmu...Princezny

Někde jsem četla, že hudba k filmu by měla spíš nenápadně podbarvovat, nebýt příliš nápadná a nekrást pozornost ději. Tyhle písně mou pozornost určitě ukradly,  je to špatně? Není to fuk? Byly krásné, nezapomenutelné a i filmy si pamatuji a také budu pamatovat! První místo: zhudebněná marnost a Velmi nebezpečné známosti