HanaM.

HanaM.


10 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 5 6
    • 1.5.2016  14:32

    Směješ se, až se za bricho popadáš, u toho brečíš a u nějakých forů se i začervenáš. Možná znáte takových filmů hodně, ale stejně si myslím, že čím víc jich bude, tím víc bude život krásnější. Téma pěveckých ambicí dcery, která má neslyšící rodiče ještě podtrhuje klasické mezigenerační neshody. Hudba Michela Sardoua ještě zesiluje atmosféru. Buleli jsme v kině snad všichni. Kouzelné.

    • 1.5.2016  14:24

    Na konci filmu je napsáno, že tvůrci vycházeli z dobových materiálů. Tyvole, nějací černokabátnící do novin napsali, že nějakou rodinu posledl ďábel, který očaroval jejich rodinného kozla a nějací dementi o dvěstě let později o tom natočí film- a to ve vší vážnosti. Lidská blbost nezná mezí. Jeden z nejhloupějších hororů a fimů vůbec.

    • 1.5.2016  14:18

    Spoiler - celý film vystihuje věta Lídy Baarové na konci filmu. "Možná to byla pravda a možná moje poslední role." Tenhle přístup k filmu se mi líbí. Pravdu se ostatně o téhle kontroverzní herečce už nikdy nedovíme, byla odváta několika propagandistickými režimy, bulvárem, nekritickým okouzlením i pomluvami kolegů. Takže si vezmeme jen jednoduchou dějovou osu a s tou si pohrajeme. Možná s toho výjde trochu kýč, ale s hezkou pointou. O holce, která se chytila do pasti vlastních intrik. Jen Goebbels byl sice zrůda, ale rozhodně to nebyl tak odporně vypadající ubožák, jak ho ztrárnili ve fimu.

    • 1.5.2016  13:51

    Ano, tzv. kamerou neviditelný pachatel se už pomalu stává otravným žánrovým klišé. Ale na mne to bohužel stále funguje. Mohla jsem si během filmu říkat, že je to ohrané - ale stejně jsem se po jeho konci na kamarádku přiškrceným hlasem volala, ať má bezpečnou cestu. Doma jsem zase prozměnu odmítla vynést smetí s argumentem, že se bojím jít ven. Prostě takový ten starý dobrý pocit, jaký má dobrý horor v člověku zanechat.

    • 9.8.2015  15:45
    Panství Downton (TV seriál) (2010)
    *****

    Seriál mi v něčem připomíná knihy Agathy Christie. Takovým tím poklidem a pohodou, které pod povrchem skrývájí neskutečné napětí a potlačené city - narozdíl od Christieovek sice nidko nikoho nezamorduje, ale třeba se vyspí s tureckým diplomatem. Děj se zdánlivě točí kolem běžného provozu panství - a to z pohledu majitelů i jejich poddaných. Právě za tímto zdánlivě hlavním dějem se odehrávají osudy a tajemství, která jsou určena jen některým našim hrdinům, ale velmi často ovlivní život někoho úplně jiného. Propracované a dramatické postavy se zajímavým vývojem jsou dalším pilířem seriálu. Za všechny jmenujme tu asi nejdokonalejší - lady Mary. Krásná, rozmazlená, ale pro někoho i suchá a arogantní. Brzy poznáme, že umí být ještě sušší a arogantnější - a v řádu sekund se obrátit v pravý opak. Jakási ženská verze pana Darcyho z Pýchy a předsudku.

    • 9.8.2015  15:31
    The F Word (2013)
    ****

    Studovala jsem psychologii a mám malou profesní deformaci. Někdy uvažuji nad filmy, jako nad tématy pro filmovou terapii. Máte nějaký problém - podívejte se na film s podobnou tématikou. Pomůže Vám to podívat se na svůj problém z jiné perspektivy. Zjistíte, že podobné trable postihují i jiné lidi a že v tom prostě nejste sami. Pokud jste zamilováni do někoho zadaného, je ten/ta zadaná navíc ještě vaše kamarádka. Tohle je ideální film pro Vás. Krásně a jemně je tady toto téma vykresleno do všech detailů. Co dodat - pomohlo?

    • 9.8.2015  15:22

    Pořád jsem nemohla věit svým očím ani uším. Koho by napadlo zkombinovat hloupý americký akční thriller, se severským filmem o vyrovnávání se s přírodou a laskavý film s otcovským přátelstvím napříč národy a generacemi ala Kolja? Pořád nechápu a nechápu - ale nakonec byla to sice děsná blbost, ale nenudila jsem se, zasmála jsem se - ač nevím, zda to bylo záměrem tvůrců.

    • 9.8.2015  12:25

    Další Woodyho vykonstruovaná variace na Zločin a trest. Narozdíl od Match Point ji však chybí napětí, překvapení a vůbec celkově něco nového. Spoiler - podobně jako když někoho dobře znáte a dovedete předvídat, jakým způsobem provedl vraždu. Také, když dlouho sledujete filmy jednoho režiséra, dokážete odhadnout jakým způsobem film zakončí. To, že jsem tušila i to, že tam bude něco s tou baterkou je až směšné.

    • 8.8.2015  22:42
    Perný den (1964)
    ****

    Film prý byl původně natočen, jen jako reklamní tah pro fanoušky Beatles pro nadcházející turné. Jako neprostý nefanoušek Beatles, který nemá už každopádně šanci vidět turné jsem tedy nebyla zrovna cílová skupina. Atmosféra filmu mne však naprosto pohltila. Opravdu vyvedený Paulův dědeček, neustálé pronásledování fanoušků, krásně drzý George, už až moc hvězdně působící Paul s Johnem a hlavně nenápadně a trochu mimo stojící Ringo. Rozhovory s novináři, kdy Paul neustále opakuje:" ne jsme jen dobří přátelé...ne jsme jen dobří přátelé", a pak na otázku, vídáte se s otcem opět: "ne jsme jen dobří přátelé." A hlavně ta úžasná hudba - If I fell jsem si od té doby pustila snad tisíckrát.

    • 8.8.2015  22:01

    500 Days of Summer - Ne film, ale chaotické vzpomínky na lásku, která možná nikdy nebyla. Spousta skrytých vtípků, nevyřčených věcí, náznaků. Film jsem už viděla třikrát a pořád nacházím nové nepochopené drobnosti. Člověk by nevěřil, že nejkrásnější romantická scéna se může odehrávat v IKEA. Celou dobu jsem měla strach, že konec celý kouzelný dojem pokazí - naštěstí se tak nestalo. Bohužel asi každý potká svou Summer.

    • 28.7.2015  15:45
    Rosso (1985)
    **

    Letošní filmová škola v Uherském Hradišti - obdivuji, na Akim Kamurismakim s jakou lehkostí a humorem dokáže dělat z finské podivnosti přednost. Mika Kaurismaki to vzal opačným způsobem, finskou podivnost ještě prohloubil v naprostou nesrozumitelnost a hnus. Jakýsi trhlý Ital Rosso, jede kohosi vraždit do Finska a pak se dozví, že má zavraždit svou bývalku. Proč a jak to všechno hrdinové filmu prožívají zůstává jaksi nevyřčeno.

    • 26.4.2015  16:32

    Viděno na jarní Frankofonní noci - už pomalu svítalo, poslední film po noci strávené sledováním filmů. Jen málokterému filmu by se mne podařilo probudit. Znovu zamilovené se to překvapivě opravdu povedlo. Hodně sebeironie, ještě víc nostalgie, jen o kapku méně bláznivých a trapných situací, skvělá herečka a hlavně trocha smutku na závěr. Krásné!

    • 3.1.2015  18:56

    Zkrácená a hodně osekaná verze - úplně se ztratilo napětí mezi minulým a přítomným, mezi životem a smrtí, a s tím tedy i celou pointu. Nicméně ještě mladý Dalton to zvedá alespoň o jednu hvězdičku.

    • 25.12.2014  19:37
    Jména lidí (2010)
    ****

    Dělat si s takovou lehkostí a jiskrou legraci z politiky se už dlouho nikomu nepodařilo. Nápad stát se politickou prostitutkou a snažit se přesvědčit politické odpůrce tím, že se se všemi vyspíme je hodně originální. Spoiler: Nakonec však po všech šarvátkách s politikou budete milovat den, kdy se narodilo Vaše dítě - i když v ten den vyhrál Sarkozy.

    • 25.12.2014  19:13

    Pokud čekáte něco věrohodného, inteligentního, nebo dokonce, ze života - rozhodně nechoďte na Sex v Paříži. Po celou dobu sledování se mi na mozek drala provařená zkratka - WTF? Přesto - rozhodně jsem se nenudila, dost jsem se zasmála, několikrát hodně zčervenala a ještě jsme s kolegyní stihly zdrbnout Vanessu Paradis (ta mezera mezi zubama je vážně hnusná), Isabelle Adijani (má tolik botoxu, že by ji člověk ani nepoznal), zato Laetitia Casta je pořád rozkošná. Tohle a sklenka vína mi na fajn odpoledne stačí.

    • 19.7.2014  19:07

    Krásně udělaný film o trnité cestě některých dětí ke vzdělání. Dva roztomilí indičtí bratříčci, táhnoucí a tlačící svého brášku na vozíčku každý den do školy - občas někde vyklopí a poté se vymlouvají, že tu řeku tam prostě nečekali, nebo, že ty krávy je napadly. Bratr a sestra z Argentiny jedoucí do školy na jednom koni, handrkující se, kdo bude vepředu. Keňští sourozenci snažící se přežít cestu do školy mezi slony a žirafami. A tři Marocké kamarádky na dlouhé cestě do školy i s živou slepicí. Film ve mne tak nějak vyvolal dojem, že jsem se všemi dětmi do té školy šla.

    • 30.6.2014  22:35
    Underground (1995)
    ****

    Tak si po svém shrnu celou tuhle symboliku: Válka byla dlouhá, móc dlouhá (194 minut), Natália (všechny ženské, vlast, nebo kdokoliv) patřila každému - někomu ovšem raději. Ještě víc vyčerpávající, než pravá válka je skrývat cosi (nakonec vlastně i svůj život) pod zemí. Ve válce zemře spusta lidí náhodou a u spousty si toho vlastně ani nevšimneme. A konečně válka může být krutá, ale ta opravdová začíná až když bratr zabije bratra. No, to je sice hezké, ale 194 minut je prostě moc. To filmu ubírá na hvězdičce k dokonalosti, jinak je totiž výtvarně a hlavně hudebně nezapomenutelný. Člověk si říká, jestli vlastně neviděl klip úžasné, rytmické balkánské hudby - 194minutový klip...

    • 30.6.2014  22:28

    Od filmu s Danielou Kolářovou v roli učitelky a Oldou Kaiserem v roli nenapravitelného žáka jsem toto nečekala. Silná chemie, podpořena úžasnými scénami (svádění v koupelně), navíc neklišovitý a hlavně nemoralizující konec. Snad nejlepší česká romantická komedie. P.S. Napadlo Vás, že kdyby nelšlo o vztah učitelka-student, ale učitel-studentka, označili bychom učitele za prasáka a žádné romantické dojímání by se nekonalo? Svět je nefér.

    • 16.6.2014  16:29

    Představuju si, jaký úžasný dojem by ve mne film zanechal, kdybych ho viděla jako první. Ale nestalo se tak - Kůže, kterou nosím je už jenom pátým Almodóvarovým filmem, který jsem viděla. Na podobné téma, s podobnou zápletkou... Bylo to skvělé, zajímavé, divné, Elena Anaya podala úžasný výkon...jen už bych chtěla vidět něco nového. Nechápejte mne však špatně, na další Almodóvarův film se zase s chutí podívám.

    • 11.5.2014  08:55
    Sex ve městě (TV seriál) (1998)
    *****

    Nesnáším slovo a floskuli kultovní. Ale Sex ve městě si toto označení zaslouží. Pro spoustu ženských se vážně stal něčím jako náboženstvím. České dvacítky začaly řešit podobné problémy a podobně, jako americké zazobané čtyřicítky, o některých věcech se začalo poprvé mluvit nebo dokonce přemýšlet. Mám na seriálu hlavně ráda, jak s jemnou ironií a humorem řeší i vážná témata, perfektní dialogy založené na propracovanosti postav, překvapivé pointy, břitké reflexe, důraz na sílu ženského přátelství - A ano, proč to nepřiznat, vždycky se těším na Carriiny nové šaty a Samanthiny nové chlapy. Carrie a Samantho, děkujeme!

    • 6.5.2014  23:08

    Když jsem se dozvěděla, že jdeme do kina na nový film o upírech - opravdu jsem se zděsila. Když jsem zjistila, že to režíroval Jim Jarmush - opravdu jsem se těšila. Vypadalo to jako absurdní, zajímavá a dostatečně šílená kombinace. Moje pocity jsou nakonec taky smíšené, film měl hodně zajímavých, černohumorných míst, hutnou atmosféru, ale po týdnu už ho vnímám jako jakýsi nudný film - "Ze života upírů."

    • 25.4.2014  20:53
    Ona (2013)
    *****

    Na jedné straně - potrhlé, nenormální, šílené. Na straně druhé - dojemné a lidské - krásná analogie na lidský život. Pokud jste někdy zažili vztah na dálku, možná Vám některé momenty budou až podivně známé. Možná Vás i napadne něco, co by Vás bez tohoto filmu nenapadlo. Spoiler alert - když už Vás opustí i operační systém, je to hódně špatný...

    • 17.4.2014  22:47
    Dvojník (2013)

    Moss z IT crowd natočil adaptaci Dostojevského, to jsem musela vidět! Potěšily mne cameo role Ayoadových kolegů z IT crowd. Nemůžu si pomoct, ale místo Dostojevského mi to spíš připomínalo adaptaci Kafky. Dostojevský je pro mne síla emocí a výprava do nejhlubších zákoutí lidské duše. Kafka odtažitost, temnost a tajemnost. Tohle byl určitě Kafka.

    • 16.4.2014  12:28

    Celý můj dojem asi vystihuje komentář dvou dam, které seděly před námi v kině. Jedna říká: "Tam vůbec nebyl žádný kladný hrdina, samí blbci." Druhá automaticky dodává: "To je tak, když se točí film o dvou chlapech." Doufám, že paní někde píšou recenze, jelikož mne jejich komentář pobavil. Vím, že je velmi těžké udělat zajímavý životopisný film. Ale celých 106 minut se jenom honit za tím, aby byl film zajímavý? A během té zoufalé honby za senzací téměř zapomenout popsat tvorbu hlavního hrdiny či hlouběji vykreslit jeho charakter? To se mi nezdá jako šťastný nápad. Také linka vzájemné závislosti nepraktického génia a jeho praktického a životem protřelého partnera, tady už byla několikrát daleko lépe zpracována. Takže nakonec glosování dam během závěrečných titulků bude můj nejzajímavější dojem z Yvese.

    • 2.4.2014  17:34

    Když jsem se vydala na dokument o cigaretách a tabákovém průmyslu, rozhodně jsem nečekala, že se budu tak královsky bavit. Oč vlastně šlo? Jednou jeden kluk zjistil, že má málo spermií a bude to asi kvůli kouření, u doktora viděl odstrašující příklad člověka vsazeného do cigarety. Za nedlouho pobíhal po Praze oblečený jako cigareta. Aby sám sobě odpověděl na otázku - proč kouříme? Líbí se mi jak Bystřičan prokládá svou osobní zkušenost s odvykáním si kouření, hrůznými fakty o cigaretách a mezi to všechno ještě investigativní reportáž o tlaku tabákového průmyslu a jeho propojenosti se státní ekonomikou. Ani jedno by asi samostatně nefungovalo, ale dohromady tvoří opravdu realistickou mozaiku - ano tohle všechno je kouření. Obdivuju Bystřičanův humor a sebeironii!

    • 2.4.2014  17:20
    Jak jsem poznal vaši matku (TV seriál) (2005)
    ****

    Dnes, po dlouhém čekání, pauzách, jsem konečně, konečně viděla konec mých HIMYMů. Je v tom konci trocha hořkosti. S tímhle seriálem jsem prožila vysokou školu, od začátku, až do konce. Se spolužáky jsme u kafe diskutovali o tom - 1. série, zda Ted nakonec neskončí s Robin, 2. série - kdo je majitelka žlutého deštníku, 3. série - zda se Marshall s Lilly zůstanou spolu, 4. série - zda si Ted vezme Stellu, 5. série - že seriál je už moc douhý, 6. série, že seriál je už moc dlouhý a komerčně vykonstruovaný, 7. série - že seriál je moc douhý, komerčně vykonstruovaný a Ted je asi divný, 8. série - že seriál je moc dlouhý, vykonstruovaný, Ted divný a my už se na to nebudeme dívat. 8. série - že seriál je moc dlouhý, vykonstruovaný, Ted divný a mi už se na to opravdu nebudeme dívat, 9. série - vše zodpovězeno a ano, seriál byl moc dlouhý a vykonstruovaný, čekala jsem, že konec bude víc o matce. Představuju si patičku ambiciózních scénáristů, jak dlouho debatuje o tom, jak celý konec udělat, aby byl efektní a aby uspokojil co nejvíc diváků. A celou skládačku populistických nápadů nám pak naservíruje. Přesto všechno cítím trochu nostalgie, končím školu, končí tenhle můj "mezi učením na zkoušky seriál", nezbývá než jít dál a říct si, neodpustím si to klišé - it was legen... wait for it ...dary!

    • 1.4.2014  20:27

    Asi nejzajímavější životopisný film, který jsem viděla. Kouzelné představy, nenápadně vstupují do reality. Dílo na pomezí filmu, kabaretu,obrazu a písně. Věřím, že buřiči, jako byl Gainsbourg by se podobně nápaditý a drzý film líbil. Herecky velmi dobře obsazené, Eric Elmosnino je Gansbourgovi velmi podobný, vyzařuje z něj, jakési nepopsatelné něco. Od té doby mi v hlavě pořád hraje La Javanaise....

    • 1.4.2014  20:14

    Na úvod bych chtěla říct, že jsem moc vděčná za možnost vidět film z africké kinematografie, a že rozumím, že jako Evropanka nemůžu tento film do detailu pochopit. Díky filmu Krvácející jsem si však uvědomila, jak jsou i filmy, které považuji za velmi špatné, dokonalé, technicky zvládnuté a pochopitelné. Krvácející, byl pro mne jakýmsi gulášem velmi špatného pokusu o pornografii (ano, trapné scény, které mají ztvárňovat sex, i když jsou herci v intimních partiích po celou dobu oblečení), ještě horšího pokusu o akční film (opravdu nepůsobí dobře, když jsou při scénách, kde mají hrdinky létat, vidět nosné popruhy), no a to ani nemluvím o velmi hloupém a předvídatelném příběhu, scénami s ochutnáváním lidského masa a ani ne ochotnických hereckých výkonech. Můj první odchod z kina ještě před koncem filmu.

    • 17.3.2014  16:28

    Zatímco u prvního dílu jsem marně pátrala po tom, co je kontroverzní, u druhého dílu jsem zase čekala, kam ta celá podivnost spěje. Někdy se mi zdá, že von Trier se ztrácí v intelektuálních metaforách a tajemných symbolech - A výsledný dojem? Ttrochu zhnusení, a pak - nic. Těžko uvěřit, že kdysi režíroval Prolomit vlny.

    • 17.3.2014  16:14

    Když jsem kamarádku milující pohádky vzala na vánočně znějící film - Děti nosí vánoční skřítek, čekala jsem něco hodně slibného. Slibné to tedy rozhodně bylo. Nikdy nezapomenu na kamarádčin pohled, když se ve filmu začalo ozývat: "ošukala jsi vánočního skřítka?" Krom toho, že to rozhodně není rodinná komedie, to však byl jeden z nejvtipnějších filmů poslední doby. Umění balancovat na hranici černého humoru a jemných vztahových postřehů obdivuji už dlouho, ale přidat k tomu ještě takové trhlé pojetí rodinných oslav a Vánoc -kouzelné!

<< předchozí 1 2 3 4 5 6
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace